Díky táto parťáku

Tak hned mě napadla ta klasika od, bohužel, už nebožtíka pana Kantorka:

„Děti, děti, pojďte se honem podívat, blbost kvete!!“

Za mého mládí by taťka parťák dostal zkrátka od mého rodiče (táta & máma) výchovnou facku a ony by ho okamžitě přešly takové neskutečné pitomosti. Někdy si říkám, kde se kolem nás bere ta košatě rozkvetlá blbost a ono to asi bude tím, že není důsledně a hlavně včas profackovávaná. Neříkejte, že jste to nezažili taky? Člověku to mnohdy pomohlo urovnat myšlenky až tak, že na další blbosti už neměl ani pomyšlení, ani odvahu!

Moje Labuť vždycky říkala, že je až překvapující, jak je pedagogicky účinná občasná dobře umístěná facka.
Oba její synové přežili toto dnes trestně stíhatelné týrání kupodivu ve zdraví fyzickém i duševním a jsou z nich celkem vzorní otcové rodin, kteří jakékoliv úlevy svým synům poskytují v míře jen velmi omezené. Zatím to funguje, proč by taky ne, že?
Ti synové synů jsou tedy dva bratři a jeden bratranec a je neuvěřitelné, jak jsou každý úplně jiný i přes velmi příbuzný genetický základ - jako u Vidláků.
Ten Vidlákem uvedený táta Parťák není Parťák, ale vůl.

Osobně považuji to, co se provedlo se školstvím po roce 89 za největší zločin a také za jednu z největších hrozeb pro budoucnost ČR, co vidím.

Když jsem tenkrát po roce 90 slyšel přání, že chceme mít víc lidí s maturitou a VŠ, myslel jsem si, to si teda dáte, to teda bude fuška udělat to bez snížení nastavené laťky. Když je totiž polovina obyvatelstva negramotná, je velice snadné učinit opatření, aby se % maturantů a VŠ rapidně zvýšilo. Když máte ale školství na vysoké úrovni, jako tomu bylo tehdy v ČR, dá to sakra práci, Musí vyhledávat a pracovat s talenty, musí se pro ty, co na VŠ / SŠ mají, ale existují u nich překážky, pomáhat tyto odstraňovat překážky překonávat.
To jsem si dal. Jednoduše celý systém podtrhli, laťku zahodili. Prasata čuňata, lotří.

Protože se to toho týká, vkládám jsem výřez z článku P. Hampla z včerejších PL.

"Za třetí. V rámci husákovského režimu se některé věci povedly. I když spíše shodou okolností než zásluhou vedoucích představitelů. Nicméně povedly se. Češi byli hrdí na to, že jsou Češi. Obyvatelé se naučili řešit své věci samostatně a nespoléhat na státní byrokracii. Lidé měli chuť mít děti (což je příznak toho, že se na svět dívali optimisticky). Bezdomovectví sice existovalo, ale na nepatrném zlomku současného stavu. Chudoba existovala, ale neznamenala ztrátu základní lidské důstojnosti. Nebyl narušen základní společný morální rámec všech vrstev společnosti. Menšiny byly relativně integrované. Podařilo se zajistit základní školství pro všechny na úrovni, o jaké se dnes ani neodvažujeme snít. A vyrostla generace tak skvělých techniků jako nikdy předtím a nikdy potom. Oproti tomu by bylo možné jmenovat desítky oblastí, které byly v katastrofálním stavu, na prvním místě zdravotnictví a životní prostředí. Ale černobílý obraz „všechno špatně“ neodpovídá realitě.

Za čtvrté. Superúspěšná devadesátá léta byla založena právě na „lidském kapitálu“ vybudovaném za Husáka. Byly tu miliony lidí odhodlané nadšeně se vrhnout do podnikání, tvrdě pracovat, učit se nové věci. Lidé s famózními technickými schopnostmi. Lidé, kteří dávali otevřeně najevo, že nestojí o byrokratickou kariéru a že se jim dotace hnusí. V tom je naše situace mnohem horší než tehdy, protože příští režim zdědí především lidi závislé na dotacích, s regulátorsko udavačskou mentalitou, jejichž hlavní ambicí je práce politruka nebo aspoň teplé místečko v byrokratickém aparátu."

Samozřejmě, že souzním s Vidlákem v názoru, že škola by nás také měla naučit překonávat překážky a vyrovnávat se i s nepříznivým vnějším prostředím. Bez toho to totiž nejde a člověk, který se na nepřipraví, má problém a pokud takových je víc, jsou produkování systematicky, má problém i stát a celý systém. Já osobně bych řekl, že ta chvíle, kdy zničení českého školství nám vrátí, už je tu.

celý život jsem učila, sice na střední škole a ne jazyk nebo matematiku, z mého předmětu jsem dávala dětem spoustu cvičení, ale nikdy jsem na nich nevymáhala vypracování, nechávala jsem to na jejich odpovědnosti. Stejně i při vymáhání ti "lumpíci" to opíšou před hodinou. Na základní škole jsou ale domácí úkoly nutné, ale nesmí být dávány "za trest". Můj syn bohužel v ranném věku projevil hudební nadání a tak byl z vůle manžela od čtyř let terorizován výukou hudby, což obnášelo minimálně tři až čtyři hodiny denně cvičit a tak opravdu škola šla trochu stranou. Někteří učitelé měli pochopení, někteří šli opravdu proti němu. Paní učitelka matematiky mu dávala z hodiny na hodinu "trestné úkoly" v rozsahu několika desítek příkladů, mělo to za následek, že dítě srdečně nenávidělo paní učitelku ale bohužel i matematiku. V pozdějším věku, kdy pociťoval i vazby mezi matematikou a hudbou, toho dost litoval. Vidlákem uváděný příklad je ovšem děsivý, protože si dovedu představit, jaký rozklad ve třídě takové rozhodnutí způsobí. Potom bude muset postavit učitel vypracování úkolů na "dobrovolnosti" pro všechny, což v předmětech jako matematika nebo jazyky bude velmi špatně. A jak potom budou hodnotit toho učitele, když se to nutně odrazí na výsledcích?

Nejnovější generace tvrdí, že co neví, to si vygůglí na internetu. Ale co si počnou v situaci, kdy nebudou mít k dispozici internet? A co v situaci, že sice internet mít budou, ale nebudou vědět, co hledají, nebo si z hromady výsledků nedokáží vybrat ten správný nalezený výsledek?

V dnešní době vědomosti zastarávají a velmi rychle. Koho dnes zajímají znalosti o elektronkách? Maximálně pár specialistů ve firmách na super drahé gramofony, kde není žádoucí tvrdý tranzistorový výstup, ale měkký elektronkový. Takže vědomosti bude zapotřebí doplňovat celý život.

Vidláku,
o děti buďte bez obav. Cestu životem si najdou samy a na Vás je jim ukázat skrytá nebezpečí jejich volby. Ale o realisticky smýšlející děti není nutné mít obavy. Dnešní čerství absolventi VŠ si přejí, aby měli svůj vlastní pořad na you tube. Kde se třeba posypou brambůrkami, lidé se na to budou dívat a oni budou mít příjem z reklam. Nebo budou cestovat a psát o tom blog a budou mít příjem z reklam. Nebo budou přidělovat dotace , pomáhat v neziskových organizacích, kariéra hereček, modelek, rádoby celelbrit, atd. Nebo , když se jim zhroutí naivní představy, hezké dívky se vrhnou na dráhu sexuálních pracovnic - viz ta pašeračka v Pákistánu. Nejdříve strávila chvíli u pásu a pak ve švýcarském nevěstinci. Všimněme si, že vždy jde o činnosti, kde dřinu odvede někdo jiný (vyjma té prostitutky).
Lidská společnost dovede uživit jen omezený počet příživníků. ovšem každý byrokrat a každá směrnice z Bruselu znamená armádu lidí, kteří se těmi nesmysly prokousávají a dávají je vědět ostatním. Bezy se dostaneme do situace, kdy nebude možné žít, aniž bychom porušili nějaký zákon nebo směrnici, co jich je. Takový systém přestane být respektovaný nebo začne z původně produktivních lidí dělat bezdomovce a lidi mimo systém. Nakonec na armádu příživníků zůstane jen pár produktivních lidí a systém se zhroutí pro neufinancovatelnost, a vrátí se na chvíli ke kořenům a normálním hodnotám (ne těm evropským hodnotám pornoherců).
Zákonitý vývoj. Otázkou je, v kterém bodě cyklu se zrovna nacházíme a kolik času zbývá do dalšího bodu cyklu?

Pane Vidlák.
Škola začíná v rodině,co se mládí naučí,ve stáří jako když najde.
Máte možnost děti naučit,hospodařit na půdě,hospodařit z penězi,naučit se přitom i řemeslu a co je jisté,naučí se postarat o sebe.
Když je více děti,pak se jinak chovají mezi sebou,mezi dětmi a musí projevit něco,aby byl o něj zájem,pohled,,co jedináčkové nemusí.
Většinou děvčata se učí lépe a svědomitě,kluci až trochu později,pak se i pozná,kdo na to má,jít víš.

Za nejdůležitější je dnes při výchově nezanedbat schopnost dětí správně a s bezmeznou důvěrou číst.
Nenechat se odradit ani tehdy, když máte pocit, že máte halucinace:

" Zemana si, kromě několika málo míst , nedovolí kritizovat nikdo"
Praví v dnešním článku Vlk...

do deníčku, že pobuřujete. Až přijdou soudzi z pornohodnot, tak jim to ukážu, abych měl u nich malé a vůbec nic neznamenající +.

Gerd:
jste těžce mimo mísu. Mladí vůbec nemají problém, když nejsou u netu. Mladí mají problém, že NEVĚDÍ, co mají na tom netu hledat.

Vidlák:
Nechci se dělat chytrým, jako bych uměl googlit (viz Gerd), ale znám dost hodně dětí z početnějších rodin, které mají rozložení všeobecných vloh k učení potažmo k životu úplně stejné. A shoduje se i pořadí narození!!! Dokonce i u mých dacanů!!!
A včil mudrujte, chytráci!

Admirál:
Chlape, vy rostete pro kriminál!!!
:-)))
Nebojte, budem tam spolu a já vám budu čistit botky a stlát pelech.

Insegnante:
Má te štěstí, že jste se nesrazila ve škole se mnou. Byl jsem mimořádně protivné mládě se spoustou zcela nevhodných dotazů a vzorců chování. Možná si to přečtete, jestli Vidlák dovolí.

Tak, a jdu zas makat. Jsem na Slovensku, je tu +8 a z auta mi kydají masy ledu a sněhu.
Mějte se fanfárově!
:-)

Snad ještě malá otázka.
Pane Vidlák,jak se zachováte,když Vaše děti budou tahat po demonstracích místo učení.
Právě v tom může být ten rozkol a matení dětské duše.

zlato, táta parťák svému jedinému synkovi zajistí takový start do života, jaký ty nikdy nezvládneš, a ty tvoje děcka můžou brečet a zatínat zuby a plnit úkoly, které si ten malý, rozmazlený hajzlík vymyslí. Protože tak to chodí. Kdo se naučí sklonit hřbet, ten ho pak sklání celý život. Tohle učíš svoje děti, i když to nevidíš.