Mé soužití s breberami typu kovid

Několikrát jsem v kydacích diskuzích zmínil skutečnost, že kovidovou nákazu lze podle vyjádření některých odborníků úspěšně potírat i bez značných investic do chemických přípravků (schválně nepíši slova „léků“ a „vakcín“). Následně se pokaždé našel někdo, kdo měl zájem o podrobnější informace. Proto jsem dospěl k rozhodnutí sepsat pár vět na toto téma a poskytnout je zdejším kydačům ve formě článečku.

Vstupní brána do těla

Podle knihy zasvěcující zájemce do tajů jógy (André van Lysebeth – Cvičíme jógu) je nos hlavní vstupní branou do našeho těla. Je proto nanejvýš přínosné, pokud se tento orgán nalézá v alespoň průměrné zdravotní kondici. Ostatně důkazem, že nos sehrává klíčovou roli při vstupu kovidu do těl budoucích pacientů, je skutečnost, že první testovací vzorky na čínskou breberku se odebíraly z hloubi nosu a z nosohltanu.

Výplachy nosu a kloktání v osmihodinových intervalech pak „zcela nevhodně“ doporučil k bezpečnému a rychlému poražení viru jistý důchodce ve večerním vysílání ČT24, když se ho v lednu 2021, coby vysloužilého vědce – virologa, optali na prognózu boje s koroňákem. Jak velký flastr dostali soudruzi v ČT za zveřejnění tohoto naprosto nevhodného a nedemokratického názoru, to jsem se nedozvěděl, Jisté však je, že svou chybu doposud nezopakovali ani oni, ani kdokoli z jiných televizáků, rádiokecálistů či novinových čmáralistů.

Jak jsem ke zdravotní kúře přišel. 

Jako každý opravdu mladý a opravdu krásný jedinec, který se navíc považoval za nejchytřejšího ve sluneční soustavě a ještě v dalších dvou, třech galaxiích okolo, jsem měl pro „nemístné kecy“ svých živých i mrtvých předků jen slova pohrdání. Naštěstí ovšem oplývám jednou zákeřnou vlastností, a to naprosto neselhávající pamětí na věci, vědomosti a události, které považuji za naprosto zbytečné, marginální, ba přímo obtěžující.

Tak se stalo, že když jsem v poněkud zralejším věku nebyl schopen nadále zvládat neustále se opakující rýmy a angíny ani s vysoce specializovanou lékařskou asistencí a tunami vysoce účinných a zejména drahých léků, vzpomněl jsem na slova a činy svého děda, kterýžto byl nadšeným, ba až protivným propagátorem jógy. Byv při odchodu do důchodu nakažen virem vzorné péče o vlastní zdraví, aktivně vykonával nejen všeliké cviky a úkony vedoucí k životu takřka věčnému, ale navíc mi velmi často a zdarma udílel cenné rady, co a jak dělat, abych se dožil aspoň té „pitomé stovky“, jak plánoval on. V konečné fázi tu „pitomou stovku“ nakonec nedal, ale zas tak moc nechybělo a je to úplně jiný příběh.

I vzpomněl jsem, jak děd při každé vhodné i nevhodné příležitosti vymýval všechny možné i nemožné tělní otvory, a to s maximální péčí a důkladností a zejména pak do maximální hloubky. Každému, co jeho jest. Následně jsem hrábl do knihovny a projel pár titulů, které jsem zachránil z jeho pozůstalosti, abych našel návod, jak správně čistit nos a navazující orgány. Jelikož jsem sám sebe považoval za doopravdického tvrďáka, návod jsem lehce upravil a modifikoval. Nicméně budu se snažit předat vědomosti knižní, nikoli Targusovy jedině správné gorolské recepisy.

Jak zdravotní kúru uchystat

Základem je fyziologický roztok, tedy 0,9 % roztok NaCl, neboli soli kuchyňské v destilované vodě. Na netu najdete spoustu návodů, jak roztok vytvořit. Jeden za všechny – do rovna nabraná sůl na čajové lžičce (2,5 g soli) do velkého hrnku vody (240 ml). 

Kdo si není jist svou bystrostí, zručností a dovedností, anebo si potrpí na značkové zboží, může si „fyzák“ koupit v lékárně. 

Kdo se cítí býti po mém vzoru nejméně zdravotním Rambem, či jiným podobným hrdinou z hollywoodské lékárny, nasype vrchovatou čajovou lžičku soli do nepříliš plného hrnku vody (150 ml) z vodovodu, zamíchá něčím ne moc špinavým a dál nic neřeší. 

(Pozn. tato „moje“ gorolská koncentrace doposud spolehlivě porazila všechny pokusné pacoše a občas i nějaké ty bacily). 

Kdo furt nemá dost, zabarví fyzák několika kapkami Jodisolu. Chutná to, jako kyselina z autobaterie a bacil opravdu zdrhá již s prvním lokem.

Jak zdravotní kúru aplikovat

Dostáváme se do finále. 

Odcizíte z něčí kuchyně talířek z kávového servisu. 

Postavíte se čelem k umývadlu, k vaně či k jinému předmětu, který pak lze následně a pokud možno bez fatálních následků opláchnout tekoucí vodou. 

Vlažný fyzák nalijete na odcizený talířek, ten následně přiložíte k nosu tak, aby jedna nosní dírka byla ponořena v roztoku, a započnete polykat stejným způsobem, jako když vidíte něco neodolatelně dobrého k jídlu. 

Třeba svíčkovou. 

Anebo šnycl v trojobalu s domácím bramborovým salátem. 

Fajnšmekři si zacpou druhou nosní dírku prstem ruky, nejlépe pak svojí. Roztok pomalu stoupá dírkou vzhůru, načež posléze proteče až do krku, brebera je nejméně částečně otrávena a vy můžete čistit druhou polovinu nosu.

Až se časem ofrknete (jako třeba já), po přiložení podšálku k nosu si jednoduše „šňupnete“, načež roztok profičí nosem a přilehlým okolím během jediné sekundy. Výhodou ofrklosti je skutečnost, že se nepříliš příjemný proces velmi výrazně urychlí a vy se můžete věnovat něčemu zábavnějšímu. Třeba pivu, anebo vnadným protějškům.

Po nabrání slané vody do obou nosních dírek si následně odfrknete do umývadla a podivíte se, jak mohutné poklady jste ve svém čuchometru nosili.

Poznámka jedna – po výplachu nosu radí Indové užít k namaštění sliznic v sosáčku roztavené domácí máslíčko ochlazené na tělesnou teplotu, případně vylepšit kúru střídmým užitím eukalyptového olejíčku za účelem zvláčnění povrchu proplachovaných dutin. 

Moje zkušenost - je faktem, že klasická mast na nos se do vzdálenějších místeček prostě nedostane.

Poznámka dvě – první aplikaci této kúry doporučuji pouze v čase, kdy si myslíte, že je váš nosánek naprosto zdráv. Průvodním jevem většiny zájemců o zdraví na indický způsob je totiž spuštění rýmy po první aplikaci, která ve velmi mírné formě trvá od tří dnů do tří týdnů podle množství a vzteklosti dosavadních obyvatel vašich dýchacích dutin.

Důrazně bych pak varoval zkoušení této kúry v případě, že máte rýmu v rozjetém stadiu. Prachů lačná Stará Jahoda to zkoušela poprvé a naposledy, když se ji pokoušela skolit jakási viróza spojená i s angínou a ona nechtěla ztratit ani minutu rozmařilým poleháváním na domácím gauči, i když její školský plat tehdy připomínal číslovku, kterou jsem měsíčně dával za chlast a cigára.

Výsledkem bylo, že brebera doslova utekla před slanou vodou do Jahodiných ušních prostor. Ve finále z toho byla třítýdenní nemocenská a hromada zkonzumovaných antibiotik, jakož i dalších rozmanitých „zdravin“.

Účinky kúry

Abych se vrátil ke své samoléčbě, nosními výplachy v kombinaci s prachobyčejným kloktáním totožným matrošem jsem se takovým způsobem zbavil zničující a neustále se vracející infekce, projevující se zhnisanými mandlemi, rýmou, ale především fatálním přeprogramováním mého imunitního systému.  

Dnes, tzn. po asi patnácti letech aplikování metody nosních výplachů slanou vodou, je možno říci, že rýmu mívám asi tak jednou za dva tři roky v trvání tří dnů, přičemž posmrkám během této doby celkem jeden standardní látkový kapesník, zatímco kdysi rýma trvala o týden déle, kapesníků padlo v průměru čtyřicet denně a po rýmě jsem další dva týdny léčil odřený nos.

Toť v kostce vše, co P. T. čtenářské obci mohu sdělit k účinkům soli kuchyňské na obyvatelstvo našich dýchacích orgánů. 

V souvislosti s neutěšenou situací bych si pak dovolil popřát pevné zdraví nejen všem kydálistům samotným, nýbrž i jejich blízkým.