Proti zdravému rozumu

Omlouvám se za téma mimo článek, nicméně: Měli jsme rodinnou sešlost s širším příbuzenstvem, kde po určité době již trochu zavládla nuda, a tak když došlo na diskusi na téma, jakej že je Babiš bídák, že všude pěstuje řepku, vyčerpává tím půdu, sám si prosadil zákony, že na tu řepku čerpá dotace, které si pak vyplácí sám sobě a že všude jinde ve světě už to zrušili, jenom Babiš to tady takhle drží, protože nemá žádný vztah k půdě a je mu úplně jedno, že to tady všechno zničí, jal jsem se tomuto názoru oponovat. V situaci, kdy tento názor okolo sdíleli úplně všichni, bylo jasné, že kváknout cokoliv jiného než přitakání, bude jako červený hadr na býka, takže nudu to zahnalo spolehlivě :) Nepobili jsme se, i když řev (ne můj) muselo být slyšet až nejméně ob-sousedy. Tradiční protibabišovské argumenty jsem tak nějak odpálkoval ve stylu: Čapí hnízdo = prkotina, Neoprávněné čerpání dotací = nebylo neoprávněné, Estébák = to byl v zahraničním obchodě každej, ale ta řepka, to bylo největší téma. Zastával jsem názor, že Babiš jen efektivně řídí svoji firmu a stát a reaguje na nastavená pravidla, která ale sám takhle nenastavil a že situace se nezlepší odstraněním Babiše, ale změnou pravidel tak, aby se vyplatilo dělat zemědělství správně a že od toho je ministerstvo zemědělství. Já nejsem chodící encyklopedie a fakta si moc nepamatuju, spíš jen takový ten výsledný dojem a názor, takže když došlo na střet názorů, neměl jsem se moc čím hájit. Ostatní teda taky z rukávu žádná fakta zrovna nesypali. A tak když jsme si vyjasnili svoje rozdílná stanoviska, ale neměli jsme je ničím podložená, jsem tam ve finále slíbil, že si teda zjistím fakta o tom:
1.) Kdy kdo prosadil zákon o dotacích na řepku a přimíchávání biosložky do paliv
2.) Jak je to s tím, že „všude ve světě už to zrušili, jenom Babiš to tady drží“ (ty dotace na řepku)
3.) Jestli Babiš teda někdy podniknul nějaké kroky ke změně pravidel zemědělských dotací ve smyslu, aby se vyplácelo dělat zemědělství správně. Přeci jenom, jako předseda vlády by to nějak tlačit správným směrem měl.
Vím, že hodně z vás tady ta „chodící encyklopedie“ jste, a tak si myslím, že byste mi mohli pomoci s nalezením odpovědí na tyto otázky tady do diskuse. Obávám se, že ale co se bodu 3 týká, asi to bude slabota. Každopádně díky.

Co konkretně znamená - dělat zemědělství správně?-
Dělat to tak, aby firma prosperovala, máme přece kapitalismus, alespoň v to doufám.
Dělat to tak, aby národ prosperoval, bohužel socik už máme za zády.
Dělat to tak aby zeměkoule netrpěla?
Jedno nastínění problematiky a tolik a ještě více rozličných možností odpovědí!

zůstanou navždy v cizích spárech. Se 2 tanky a překližkovými pandury nemůžeme zahrát ani bubáka.

armádě, mám alespoň mizernou šanci něco málo uhrát.
Pokud bych měl bojovat proti podplaceným smetákům typu Čolek v plísni, kteřížto zdárně za cizí prachy vymývají palice mým potomkům, opravdu není šance vyhrát.
Proč?
Protože budou scházet správně namotivovaní vojáci, které bych mohl použít pro boj s přesilou.
V boji s vymytým magorem disponujícím bezednými financemi a chráněným schválně zkurvenými zákony, rezolucemi a nařízeními Ojroprotektora není šance ani na důstojnou prohru.

a připomněl mi dávné rčení ze závěru filmu ČLOVĚK MÁ ZNÁT MEZE SVÝCH MOŽNOSTÍ. Jen pár písmenek a jakou paseku nadělá, když se tím lidi neřídí.

Stále platí, že kdo má peníze, má i moc. A kdo má jen moc, bez peněz dlouho nezůstane.
Armáda je nákladná záležitost. Nelze držet krok se všemi trendy doby a mít neustále nejmodernější a největší armádu. Ronald Reagan opravdu uzbrojil jeden stát, ale nebylo to SSSR, ale USA. Následky Reaganovy éry sklízí USA dodnes v podobě nesplatitelného dluhu. A proto potřebují největší a nejsilnější armádu, aby nikoho nenapadlo si přijít ty dlužné částky vyzvednout.

Z historie víme, že Řím měl příliš dlouhé hranice s barbary a udržování legií jej stálo fůru peněz. Opuštění Británie Římany mělo ekonomické důvody. Příjem z kolonie byl menší než náklady na armádu v kolonii.
Česká šlechta reagovala na rozvoj dělostřelby masivním opevňováním hradů štítovou zdí (např. Helšětýn). Především Pernštejnové se opevňováním hradů natolik zadlužili, až zkrachovali.
Athéňané kvůli výstavbě loďstva vysávali své spojence z Athénského námořního spolku, až spojenci přeběhli k nepříteli Spartě.

Nelze mít neporazitelnou armádu a mít ji levnou. Údržba velké armády stojí dost peněz - a zbraně zastarávají po zhruba 15-20 letech. Použití extrémně drahého nástroje je pravděpodobné jen ve chvíli, kdy i protivník utrpí významné ztráty nebo nehrozí riziko ztráty drahého stroje. V zoufalé situaci ovšem taková pravidla neplatí.