Teď už bude rozdělovat společnost každý

Znám lidi, kteří stav společnosti kritizují už dlouho. Například můj tatínek. Když se zamyslím, minimálně od půlky devadesátých let jsem tu a tam od svého otce zaslechl nějakou sžíravou poznámku. Tak pěkně po česku pořádně skeptickou. Postupně jeho krititka zesílila, obzvlášť když pak došlo na zásah NATO proti Srbsku a od přelomu tisíciletí už nebylo nutné se nijak omezovat, bylo co kritizovat na všech frontách: 

Konzumerismus, povrchnost ve vztazích mezi lidmi, rozpady rodin, touha církví po majetku, touha Sudeťáků po majetku, neschopnost církví nabídnout nějakou smysluplnou cestu a později pak už stále očividnější podkuřování těm mocným a úspěšným a naopak stále větší pohrdání těmi chudáky tam dole. Do toho USA a její politika B-52 a postupně podobná politika všech jejich vazalů včetně nás, stále očividnější neschopnost elit pro jakékoliv řešení, postupné vyhrocování situace v půlce světa, stále noví a zoufalejší kašpaři v čele politických stran i státu, noví draví konkurenti, obavy o bezpečnost.... Zkrátka dost námětů na dlouhé rodinné večery kolem stolu. 

Po dlouhých dvacet let se naše kritika vlastně nijak neměnila. Společným jmenovatelem jakéhokoliv tématu bylo smutné konstatování, že to celé nedopadne dobře. Ostatně co bychom také chtěli... nemáme rodiny, nemáme děti, vyhlašujeme si války podle toho, jak se který Busch, Clinton, Obama či Trump vyspí, dovolujeme rakovinově bujet bankéřům, odvracíme se od starých přátel, naši církevní představitelé se bratříčkují s gangstery s bílými límečky, dvacet let se mluví o česko-německém smíření, ale kde nic tu nic, pokud někdo upozorní na problémy, ještě dostane po tlamě... Jak by to taky mělo dopadnout? Dvacet let jsme si říkali, že to nedopadne dobře, ale nevěděli jsme jak. 

Až teď, nedávno... já si to uvědomuju tak možná dva roky... teď najednou jsme překročili pomyslnou terénní vlnu a na obzoru se objevily dvě veliké půlky a mezi nimi ta řiť do které směřujeme. Najednou to, co nedopadne dobře, přestalo být abstraktní. Už to není jakási temná hrozba někde v dálce před námi, které se třeba při trošce štěstí už nedožijeme... Najednou je to tu. Kousek cesty nám ještě chybí, ale už to dostalo obrysy. 

Vybrat si může každý. Jsme kolonií Německa se vším všudy, pokud si v Berlíně dupnou, tak ve Strakovce se podělají. Napravo jsou rakety, nalevo jsou rakety a je dost blbečků, kteří by to možná i riskli  a udělali nějakou tu apokalypsu. Média se naučila ohýbat pravdu i informace, v přímém přenosu vidíme, jak se dobrých dělají zlí a naopak. Má se znovu začít zbrojit, America first, EU ýber alles... V Africe čekají miliony lidí na lepší budoucnost, po Evropě jsou tisíce no-go zón, válku máme kousek od hranic.

Emisní normy není nikdo schopný splnit a tak se podvádí, protože to jinak nejde, zákony jsou tak složité, že všichni nějaké porušujeme, veškerá digitální komunikace je někde uložená a může být použita. Každá vláda je zkorumpovaná ještě dřív než nastoupí a vždycky někomu poklonkuje... Dělá se zelená energie, která funguje jen pod dotacemi, pole jsou vyčerpaná, půda je otrávená, voda je otrávená, jídlo je otrávené i léky jsou otrávené. Nikdo vám nechce prodat nic kvalitního, ale chce jen vaše peníze co nejrychleji a celý technický pokrok posledních deseti let v podstatě spočívá jen v tom, abychom si mohli rychleji a více telefonovat a fotit každou pitomost, sedět doma a pokud možno s nikým nemluvit. 

Prostě najednou je vidět, že společná budoucnost není tak společná. Náš postup vpřed bude teď už vždycky na něčí úkor. Pokud si zlepšíme vztahy s Čínou a Ruskem, tak to dopadne na Gabala a spol... přijdou o hodně peněz a možná i o víc. Pokud budeme dál s USA, můžeme snadno posloužit jako Kurdové proti Shaddámovi se všemi dopady.

Vystoupení z EU odnesou naši nejchudší, protože na ně pak dopadnou nejtíživěji všechny změny či dokonce pomsta tam z Bruselu. Ostatně odejít z EU při naší provázanosti s ní dává asi tak stejný smysl, jako odchod Ukrajiny od Ruska.  A pokud v Unii zůstaneme, dostaneme bruselské diktatury až nám poleze krkem... ulice plné vykořeněných lidí, kteří nás budou nenávidět a dělat si svoje pořádky, direktivní příkazy bez ohledu na místní specifika a tak dále... 

Ať se udělá jakákoliv daňová reforma, na nadnárodní korporace nikdo nesáhne...  Zase to půjde z našich peněženek. Prostě nemáme už společnou cestu. Naše společnost je už zase třídní a naše zájmy se liší. A stejně jak se liší naše zájmy, stejně tak se liší i naše cesty. Už nezáleží na tom, kdo bude v čele státu. Nikdo už nedokáže nabídnout cestu ze které něco budou mít všichni. Teď už nám jen nabídnou v uvozovkách to menší zlo, které i když bude malé, tak pro někoho bude velké víc než dost. EET sice pomohla výběru daní, ale také leckoho zlikvidovala a ještě zlikviduje. 

Až se do čela státu dostane někdo z pražské  kavárny, nic to na tom rozdělení společnosti nezmění. Ani Drahoš jako prezident na tom nic nezmění. Naše budoucnost už není společná. Naši cestu dopředu stále více lemují mrtvoly těch, kteří už nestačí tempu a nedostává se na ně zdrojů. Není to Zeman, kdo rozděluje společnost... To jen to, co jsme třicet let budovali, to se teď ukazuje v praxi. To teď dospělo a žije si to vlastním životem. Už to není o prezidentovi nebo premiérovi, už je to o tom, že všichni vidíme, že někteří na zítřek brzy setsakramensky doplatíme. Ať už nebezpečnými čtvrtěmi, které budou nebezpečné bez ohledu na neziskovky v nich působící, nebo státem špehujícím každý podnikatelský krok, orgány, které budou klekat na kdekoho ať bude vinný nebo nevinný a nebo prostě bude válka a my budeme kanonefutr. 

Už to není abstraktní zlo... už je vidět.