V jedné Kunderově knížce, nevím jestli to je "Život je jinde" nebo "Valčík na rozloučenou", je scéna, kde hrdina odchází z Čech a potká krásnou ženu. Přemítá, že měl už krásné ženy, ale jejich krása pro něj byla vždy jen takovým přívažkem. Tentokrát si však uvědomí, jak je krása důležitá a přemítá, že krása je nade vším, že je bezprostřednější že je víc než pravda, že je víc než spravedlnost a s trochou hořké ironie si uvědomuje, že mu to došlo až teď, když je pro něj její krása navždy ztracená.