Dispečer

Rokem narození jsem Husákovo dítě. Prožil jsem šťastné dětství v učitelské rodině, hodně se toho naučil od dědečka. Od začátku školní docházky jsem trávil spoustu času na vidlákovském nádraží, díky pochopení místních železničářů jsem se důkladně seznámil s provozem na dráze a vyzkoušel si mnoho věcí vlastníma rukama. Nejvíce mě to vždycky táhlo k lokomotivám, v rámci všemožných studijních praxí jsem důkladně poznal, co obnáší práce strojvůdce, a našel jsem zde i mnoho přátel. Navzdory zrakovému hendikepu, který mi znemožnil stát se strojvedoucím, jsem na mašinky nezanevřel a již téměř čtvrt století se kolem vlaků v barvách národního dopravce točím v "úřednické" profesi. I zde jsem měl štěstí na lidi, zejména první šéf mi byl opravdovým velkým učitelem a vzpomínám na něj často a rád. V současnosti žiji nedaleko Vidlákova, moje žena i dcera mají pro moji zálibu v železnici pochopení.
Obdivuji jednoduché a funkční vynálezy a často nechápu současnou zbytečně komplikovanou techniku. Sociální sítě považuji za nebezpečného žrouta času, vadí mi i to, že důležitější než realita je mnohdy to, jak věc vypadá (nazývám to "dobou vizuální"). Už delší dobu mám pocit, že naše civilizace v té současné podobě směřuje k zániku a jsem nepříjemně překvapen tím, kolik lidí jí v tom svými skutky pomáhá a myšlenkami podporuje.
Na Vidlákův dvorek chodím kvůli informacím v zajímavých souvislostech a obdivuji všeobecný rozhled zdejších autorů.
 

Články

Na železnici dějou se věci

Út, 25. 08. 2020, 00:00
Autor
Dispečer
Štítky
železnice
české dráhy

Začátek letošního léta přinesl na české železnici sérii nehod s tragickými následky a velkými materiálními škodami. Přestože vyšetřování těchto smutných událostí stále probíhá, je už nyní jasné, že příčinou níže popsaných mimořádných událostí, jak nehody nazývá legislativa, bylo jednání strojvedoucích v rozporu s platnými předpisy.

Subscribe to Dispečer