Neslyšeli jste o Natchez Trace (Natchezská stezka)? No, to nejste sami. Já se o ní dozvěděla až když jsme sem poprvé přijeli. Byla to stará indiánská stezka, později využívaná i vládou Spojených států protože umožňovala rozvoj pohraničí (Louisiana v té době ještě patřila Francouzům). Podél stezky vznikaly obchodní stanice a první osady, z nichž vznikala městečka, která existují dodnes. Stará Natchez Trace ztratila hodně na svém významu, když se zvýšenou měrou začala používat lodní doprava po řece Mississippi.

Než přejdu k povídání o Tennessee, ráda bych se s vámi podělila o malou úvahu. Před nějakými 10 dny zemřel americký herec Sidney Pioitier.  Shodou okolnosti jsem se týden předtím dívala na film, za který získal Oskara - Lilies of the Field. (Máte-li chuť, zkuste se na to mrknout.

Krátký Fialův úvodník: 

Tak jsem si poslechl včerejší Fialův novoroční projev a myslím, že se mu to podařilo. Nade vší pochybnost ukázal, že nemá žádné řešení, že vůbec neví, jak by měl cokoliv udělat, ale už dopředu se vyvázal z odpovědnosti, protože za všechno přece může Babiš a Rusko. Vlastně řekl jedinou věc - že nám seškrtá na co přijde. A žádné výsledky nemáme po celý letošek očekávat. 

Jo a samozřejmě vůbec neví, co by měl dělat s covidem. Řekl jen jinými slovy totéž, co říkal Babiš po celý minulý rok. 

Krátký válečný úvodník: 

Petro promiňte, nezasahoval bych Vám do toho, kdyby to nebylo důležité. 

Jak se překulí Díkuvzdání, v obchodech se rozjedou předvánoční slevy. V supermarketech a v rádiu zpívá Bing Crosby o tom, jak sní o Vánocích bílých, zatímco Frank Sinatra slibuje, že bude na Vánoce doma (byť jen ve snách). "Všude venku blinkají slaté čárofčičky", jak by se vyjádřil pan Kaplan z knížky Leo Rostena a není snad dne abyste ve schránce nenašli dopis se žádostí o příspěvek na tu či onu charitu.

V jednom z předchozích článků se pan Godot ptal: "A tak se Vás pro příště zeptám, jak tak lidé/amíci kolem vás čtou. Zda vůbec a pokud ano tak co a tak všelijak jinak. Zda se o knížkách baví, a zda mají třeba nějaké doma (mám pocit že moc ne, ale to je jen pocit). Pokud se Vám tohle téma nebude zamlouvat, tak se na ně vykašlete, nejde o život. Ale .... zajímalo by mě to, vzhledem k úpadku čtenářské kultury v naší/vaší kotlince." Otázka pana Godota se mi zamlouvala, jen jsem potřebovala trochu času, abych si trochu urovnala myšlenky, posbírala informace a udělala pár fotografií.

Občas na FB koluje citát: "If you ate today, thank a farmer; if you ate at your table, thank a trucker; if you ate at peace, thank a soldier." (Pokud jsi dnes měl co jíst, poděkuj farmáři; pokud jsi měl co jíst u svého stolu, poděkuj kamioňákovi; pokud jsi jedl v míru, poděkuj vojákovi.) Už tenhle prostý citát osvětluje jeden z rozdílů mezi Čechy a Američany (tedy aspoň staršími ročníky). V Česku si tak trochu pěstujeme pohrdlivý postoj k těmto profesím. Třeba jen označení zemědělské školy "hnojárna", o vtipech na policisty a vojáky se asi zmiňovat netřeba. Tady vnímám odlišný postoj.

Je vůbec o čem psát? Liší se stravovací zvyklosti Česka a Mississippi? Rozhodně ano. Vždyť i v rámci České republiky naleznete odlišnosti - například české dušené zelí versus moravské, místní speciality jako je třeba pavlišovský řízek, jabkance či šmourn. O co víc se musí lišit kuchyně zemí tak vzdálených jako jsou Česko a Mississippi. Stravovací návyky, jak je můžeme zde pozorovat vycházejí jednak z kulturních podmínek (co si kdo přivezl ze své země původu)  a jednak z klimatických podmínek (co se dá v naší oblasti vypěstovat, vychovat, ulovit).

Tenhle čtvrtek se v USA bude slavit  Den díkůvzdání. Co jsem tak mohla pozorovat, je tenhle svátek pro Američany důležitější než Vánoce. Aspoň v mé sociální bublině neexistuje, že by se široké rodiny nesešly. Klasikou je společný oběd, kdy, v případě velkých rodin, každý přispěje několika chody plus prací na organizaci celé akce, takže pro hostitelku to nepředstavuje nadbytečnou finanční i fyzickou zátěž. Klasickým chodem je pečená nebo smažená krůta (Na smažení krůty v oleji v celku si můžete pořídit dostatečně velký hrnec i s hořákem, který se napojí na plynovou bombu.).