Malý útok...

Kunderův Valčík na rozloučenou je znovu aktuální pro desítky tisíc Čechů, kteří se chystají k emigraci!

Země prostoupená zlem a nenávistí ke svobodě, kterou si národ sám vypěstoval a zušlechtil jako všepožírající plevel ke zdrcující podobě totality, která se již neměla vrátit! Dokonce i Karel Schwarzenberg už varuje před stavěním učitelek před soud a jejich posíláním do kriminálu za to, že řekly slovo stranou! Útěk do svobody už je zase variantou budoucnosti!
Český národ je jako améba, která se mění podle prostředí, okolních vlivů, teroru a působení médií a politických sil, které přetváří celý národ ke své podobě a ochota lidu měnit se je totožná a shodná opravdu jen s měňavkou, s amébou. Deziluze z národa, který tak snadno zahazuje svobodu a nahrazuje ji totalitou, byla hlavní příčinou toho, že mnoho emigrantů z roku 1968 a po tomto roce se už do Československa nevrátilo, případně pouze na krátkou dobu, aby poté se znovu vrátili do exilu, jako např. Karel Kryl.

Deziluzi z českého schizmatu svobody a totality, která se střídá s železnou pravidelností, nejlépe vystihl Milan Kundera, exilový spisovatel, který nikdy nezanevřel na český domov, ale nebyl schopen se už vrátit, protože by neodkázal v tom prostředí přežít. Svobodu do Československa přinesli estébáci svým zinscenovaným státním převratem 17. listopadu 1989 za asistence komunistických chlapců a děvčat z řad SSM. Nebýt estébáků, režim by se nezměnil. Národ žil v nesnesitelné lehkosti bytí. Žít bylo snadné, ale život byl těžký jinak, v jiném smyslu. Ve smyslu toho, že se o lid starala strana. Strana se postarala, a to tak, že na konci roku 1989 se sama vzdala kormidla. Přišlo krátké období nadechnutí.

Národ, který na sebe bere podoby svých tyranů a pánů jako améba
Lidé pocítili svobodu, hlavně tu v cestování. Autoři a aktivisté zjistili, že mohou svobodně psát a publikovat. Ale už krátce poté se začalo ukazovat, že ta svoboda nebude mít dlouhého trvání. Konec Týdeníku Politika, který napsal sérii článku o zednářských lóžích a o tom, jak úzké rodinné kruhy napojené na židozednářské svatavy si rozdělily moc v zemi, pouze předznamenal proces nového utahování šroubů.

Disident Miroslav Dolejší se stal krátce po revoluci znovu disidentem, když vydal přelomovou knihu Analýza událostí 17. listopadu 1989. Postupně zmizela z obrazovek televize satirická a nekorektní Česká soda, do škol se začala vracet indoktrinace, inkluze a propaganda, která tentokrát měla opačnou polaritu a vyzdvihovala Západ a USA, zatímco v hrozivých barvách vykreslovala Rusko.

Miroslav Dolejší
Znovu začala média a politici přetvářet společnost a ta se jako améba začala znovu přizpůsobovat a brát na sebe tvar něčeho, čím není, nechce být, ale není vyhnutí. Společnost Švejků najednou v roce 2023 žene národ do války proti Rusku, ministryně obrany ujišťuje z televizní obrazovky, že exploze jaderných taktických zbraní na Ukrajině nebudou mít na ČR vliv [1] a před soudem stojí učitelka, kterou udal synek jistého novináře za to, že měla o Ukrajině “blbé kecy“. Vyhazovem z armády je vyhrožováno olympijskému vítězi v moderním pětiboji za to, že řekl, že by ruským sportovcům nemělo být bráněno v účasti na Olympiádě.

Ochota národa přizpůsobit se v zájmu přežití
Všechny tyto procesy popsal Milan Kundera ve svých dílech, je to charakter českého národa, který se snaží v historických staletích o jediné, o přežití. A je ochotný pro to své přežití udělat vše, změnit se, přizpůsobit se a vzít na sebe podobu čehokoliv, co umožní přežití a relativně snesitelnou lehkost bytí v teroru a totalitě. Je to forma přežití národa, měnit se na amébu a přebírat tvary a pózy, které nejsou naše, nejsou české, ale ty tvary a zaujaté postoje na sebe národ bere pořád dokola, s přestávkami na nadechnutí, změny tvarů národu umožňují přežít za každého režimu, který na český národ působí zvenčí.

Vůdcovy zásluhy
Bohužel, nejen na úkor vlastní identity a integrity charakteru národa, ale i na úkor vlastních spoluobčanů, kteří tuto proměnu sebe samých odmítnou a postaví se na odpor. Měňavka na to zareaguje útokem, ohrožuje to její přežití a pokusí se zničit vedlejší amorfní amébu, která ztratila schopnost proměny. Česká veřejnost se chová stejně.

Čechy, kteří chtějí svobodu a protiválečnou politiku, označují za proruské agenty, mírové štváče, žádají jejich zavření a likvidaci. Proměna majoritní společnosti v amébu vyznávající válečné tažení proti Rusku vyžaduje likvidaci Švejků, likvidaci Chcimírů a dalších opozičníků. Proměněný národ chce válku, už nechce Švejka. Nadechnutí ke svobodě stačilo, národ se rozhodl pro další děsivou přeměnu, pro další iteraci totality.
Svoboda umírá a stává se nežádoucí, protože umožňuje sdělovat jiný než vládní názor

https://aeronet.news/kunderuv-valcik-na-rozloucenou-je-znovu-aktualni-p…

Tradičně bez podpisu. Ať si autor hledá, kdo ho vypnul.
To takhle brouzdám nějakými stránkami a chrup, najednou se mašinka kousne a nejede. Už vím, tady je to pro Říši nebezpečné! Tady žijí informace, které už za bolševiků prostě vypínaly.
Jako když jsem poslouchal Londýn a najednou: CVAK! a bylo ticho. Po chvíli začala hrát stanice, kterou běžně nešlo naladit.
Rušička u Dolních Dvorů vedle Chebu byla někdy bdělá. Stejně jako desítky dalších na hrázi socialismu a míru, aby k nám v zemi Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak, nepronikaly ty nesprávné informace.
Tenkrát rušičky a cenzuru prováděl stát. Dnes to dělají takové prý Neziskové organizace, které není zájem řešit jenom proto, že si na státní úředníky.
A tak si ráno zapnu Vidlákovo kydy, abych si přečetl denní dávku, a ono to nejde.
Protože vím, co tam po půlnoci bylo psáno, nebyl jsem vůbec překvapen.
Jak bych mohl s tímto společenským statutem:
Novinky Seznam = "Váš účet je trvale zablokován za porušování smluvních podmínek."

🤔🤮

No ni?