Vmém dnešním článku se obracím na vojáky, záložáky, armádní nadšence, chciválky i Tomáše Zdechovského. Obracím se na všechny, kteří ještě nezešíleli a prostě jen nemají Rusko rádi, protože prostě udělali takovou zkušenost. Obracím se na všechny, kteří se připravují na (podle Fialy nevyhnutelný) konflikt s východní jadernou mocností. A vlastně se obracím i na všechny ostatní občany této země, obzvlášť ty, kteří mají syny, kteří právě dorůstají do jatečného věku vhodného pro zelený mundůr.

Krátký děkovací úvodník:

Přátelé, děkuji všem kteří podpořili Institut českého venkova. Vaše reakce ukazuje, že velká mééédia (a Brodníčková především) svou moc ztrácejí stále víc a stále rychleji. Vážím si vaší štědrosti a děkuji, že se o vás mohu opřít. Jste solí této země a její nadějí.

A teď už dnešní text:

Hele, co kdybychom Černochovou zrušili i s ministerstvem obrany? Zbraně jsme předali Ukrajině, protože u Kyjeva se bojuje za Prahu a pokud Ukrajina nezvítězí, tak Rus stejně dojde až sem, Řehka se chce připravovat na jaderný konflikt, což v praxi znamená, že si ve sklepě vykope hodně hluboký úkryt, první předraženou stíhačku dostaneme za pět let a v roce 2040 budeme perfektně připraveni na válku, kterou teď právě Rusko vyhrává… Vynechal jsem něco?

V dnešní době je módou používat cizí slova, tak jsem neodolal, i když bych mohl použít krásné české slovo jednostranný. Proč jednostranné myšlení? Zaujala mě krátká zpráva o tom, jak uprchlíci opět útočili na nějakou hranici prostředky, které mají za účel učinit útok důraznějším a které mají rovněž za úkol způsobit újmu na zdraví těch, na které je útočeno.