Tak nám napršelo. V květnu spadlo ve Vidlákově víc než 80mm srážek. Víc než polovina z toho formou jemného zahradnického deštíčku. Co spadlo na hlínu, to se vsáklo. V červnu už spadlo skoro 40mm. Opět bez jakékoliv průtrže mračen. Vyhnuly se nám všechny bouřky i krupobití. Půda je už tak nasáklá, že nepřijímá vodu. I kdyby teď nastalo léto a tropy, stejně žně začnou později, protože pole jsou tak rozměklá, že kombajn neudrží. 

Půdu a vodu přišli žádat perští vyslanci do starověkých Athén a Sparty. To na znamení poroby. Odevzdat půdu a vodu, to bylo už dávno před naším letopočtem znamení nesvéprávnosti. Sparťané také vyslance naházeli do studny, ať si to tam naberou sami, protože i kdyby byla Persie největší a nejsilnější, půda  voda se nikomu nikdy a za žádných okolností nedává. 

Náš ministr životního prostředí nás oblažil rozhovorem,kde nám vysvětlil, že budeme muset s vodou zacházet jako v Izraeli, jinak se za chvíli večer nevykoupeme. Novináři z toho udělali drámo a celý rozhovor vyzněl tak, že nedostatek vody v naší krajině je naše vina, protože se moc myjeme a vycachtáme hromadu vody v bazénech. Čili voda bude muset být dražší, bude jí méně a pokud nebudeme my občané něco dělat s odpadní vodou, kterou produkujeme, bude zle.