Přátelé, jednoho dne to přijít muselo. Je slunečné páteční dopoledne, sedím si takhle doma před monitorem a užívám si den, kdy nikam nevyjíždím, upíjím kávičku, kterou mi donesla má starostlivá žena, všechny děti jsou ve škole, doma je ticho jak v kostele a najednou zadrnčí zvonek.

Zatímco ve Francii chystají lidem brožury, co mají dělat v případě války a radí jim, aby v případě jaderné havárie zavřeli okna a dveře (asi také nemají žádné kryty), u nás se prověřuje ruská a íránská stopa, která má prý zasáhnout do voleb svými nekalými dezinformačními kampaněmi. Jako první to (jak jinak) vytáhla Slonková a zřejmě se zase celá pražská kavárna domluvila, protože nás v poslední době kolem nás novináři krouží jako smečka hladových (a hloupých) vlků.

Nějak se ten rumunský scénář nachystat musí, nicht wahr?

Tak si německý (ještě ne)kancléř Merz nechal schválit povolení ústavní dluhové brzdy. Musel to udělat se starým Bundestagem, protože v novém už by díky AfD nenašel dostatečnou většinu na změnu ústavního zákona. Starý parlament to ale víceméně bez problémů odmával, protože když si stát půjčuje, tak nikdo nepřijde zkrátka. Pokud celý tento návrh neshodí německý ústavní soud, bude Německo pořádně zbrojit… na dluh.

Tak kolik summitů už mají za sebou evropské země, aby udělaly z Ukrajiny hentoho ocelového dikobraza za naše úspory? V poslední době už to nezvládám sledovat. Začalo to v Paříži, kde už už posílali vojáky proti Rusku, ale nakonec z toho byl mírový plán, který měl posvětit Trump, kterému to nestálo za veřejnou odpověď. Pak bylo něco v Londýně, kde to dopadlo stejně a ze slavného tažení na Rusa zbylo rozmístění mírových jednotek… teda, až skončí válka. Pak bylo nějaké jednání evropské rady, kde se dávaly na stůl peníze a zbraně… Prosím, neberte mě za slovo, já už prostě ztrácím přehled.

Tak se nám Petr Fiala ve svém rodném Brně střetl s realitou. Šel si na fakultu popovídat si se studenty… To liberálové můžou, jasné? To nesmí jen Babiš nebo Tomio Okamura. Ti by tam dělali kampááň, což školský zákon zakazuje, kdežto evropsky hodnotný premiér samozřejmě může studentům předat nějaké státnické moudro a žádné porušení zákona to není. Premiér není činnost politické strany nebo hnutí, jasné?

Je tomu osmdesát šest let od chvíle, kdy se Evropa naposledy sjednotila, aby byl její hlas ve světě slyšet. Právo veta bylo zrušeno, velení evropských armád bylo postupně sjednoceno, na dobové dezoláty bylo patřičně došlápnuto, byly vyhloubeny příkopy a postaveny ploty nabité elektrickým proudem, občané dostali právo na korigované informace, rozjela se mašinérie vládní propagandy a začalo se slídit, jaké rádio kdo poslouchá. I komunikační karty k tomu připravili… pamatuj, že poslech cizího rozhlasu může být potrestán i smrtí.

Náš PreVítek Rakušan si vymyslel, že by poskytovatelé internetového připojení měli sledovat, kdo kouká na které www stránky a policie by k tomu měla mít přístup. Prý se tím SNÍŽÍ zásah do soukromí. Orwell hadr. Prostě nás chtějí šmírovat zase o něco víc a chránit tím demokracii. K.R.I.T. jim nestačil, seznamy dezinformátorů jim nestačily, tahání učitelky Bednářové po soudech jim nestačilo, úřad strategické komunikace je málo, ruskou hybridní hrozbu nejlépe vyřešíme tím, že zavedeme tuhou cenzuru a ještě tužší šmírování. Jak říkal Dzeržinskyj, kdo nedělá nic špatného, ten se nemusí bát.

Tak nám skončil cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou. Dvanáct let jsem se na tu fabriku díval z jednoho „svého“ obilného sila, které stálo hned vedle. Podnik, který vznikl někdy kolem roku 1851 a současný závod v roce 1970. Moderní výroba, energeticky úsporná jak to jen šlo. O práci přijde zhruba sto padesát lidí…

Vposledních hodinách jsou dějiny rychlejší než mé články… Ten včerejší vyšel ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že Ukrajinská delegace v Saúdské Arábii souhlasila s americkým návrhem úplného třicetidenního příměří na frontě. Pak také souhlasili s podpisem dohody o minerálech a Američané jim v té chvíli prý začali zase dodávat zbraně a zpravodajské informace.