Krátký vrbětický úvodník: 

Dnes budeme pokračovat v našem evrgrýnu posledních dnů, protože vrbětická akce ne a ne vyčpět. Každý den jsou kolem toho nové tanečky, každý den se přeorává naše politická scéna a už se v tom nevyzná ani prase. Pojmenuju jen ty hlavní rozpory: 

1. Vrbětice vyhodili do povětří Čuk a Gek. Je to jisté. Tak úplně jisté to není, protože zpráva BIS dle prezidenta přímo konstatuje, že nikdo nemá důkazy, že by naši ruští Džejmsové Bondové ve Vrběticích byli. 

Tak tu máme další z frontálních útoků na naší vládu. Včera vytáhl Seznam novou politickou bombu - že prý Hamáček měl letět do Moskvy, aby Vrbětice vyhandloval s Rusy za milion dávek Sputniku. Hamajda to samozřejmě popřel, že nikdy nic takového neřekl, ale celá opozice se toho chytla jako jeden muž. Už se svolávají výbory pro dohled nad BIS, bezpečnostní výbory, Milka je patřičně zděšená a znechucená, Šafr na svém fóru už ví, že to tak stoprocentně bylo... 

Dnes budu pokračovat ve včerejším tématu. Snažil jsem se nastínit celkový dojem, který na mě začal padat a tak považuju za nutné tento celek rozebrat na menší části, které se pokusím vyargumentovat. Rovnou dopředu hlásím, že stále nemám žádnou novou bombu. Stále nemám nic lepšího, než fotku hořícího muničáku ještě před výbuchem a pár dobových svědectví. Stále nemám nic lepšího, než videa z jůtubu a na nich naši vládu, kterak se tváří. A pak už mám jen řadu různých novinářských rozhovorů, intervií a (dez)informací uniklých do médií. Z toho se těžko dělá pořádný závěr.

Řeknu to hned na začátku natvrdo: 

Nemáte pocit, že Vrbětice jsou jen viditelný uvolněný kamínek něčeho většího? Že se rozjíždí nějaká lavina událostí, že se spouští už delší dobu připravený plán a jen to čekalo na rozkaz k akci? 

Vážení přátelé

O tomto víkendu se cítím jako Winston Churchill v prvním roce Druhé světové. Spousta práce, povedená evakuce, spousta příprav v posledním okamžiku, několik zázraků.... a na konci možná trochu důvodů k naději, ale optimismus není příliš na místě. A tak se potřebuju trochu svěřit, nechat se "podrbat za uchem", abych mohl od zítřka zase fungovat normálně. 

Tento článek syslím už hodně dlouho. Alef mi ho poslal před několika měsíci, ať ho pustím, až si budu chtít o víkendu odpočinout. Teď to nastalo. Zítra o tom napíšu víc. 

Teď už Alef: 

Možná znáš, milý čtenáři, tu roztomilou pověru: co se ti zdá první noc, když spíš na novém místě, určitě se splní.

V mém případě to platí téměř stoprocentně.

První noc na novém místě se mi s železnou pravidelností zdávají sny chaotické a můj život podle toho vypadá. – Nemůže se mi zdát někdy něco pořádného? Do života by mi potom vstoupil pořádek.

Tak nám včera demonstroval Milion chvilek kvůlivá zemanově proruské politice. Tak proruské, že jsme vyhostili osmnáct diplomatů, Rusové nám vyhostili dvacet diplomatů, pak jsme jim dali ultimátum, pak se Pajdáček lekl své odvahy a pak... se udělala vzájemná parita, díky které jsou Rusové v Praze v klidu a my v Moskvě v háji...

Po celou dobu této akce Babiš, Hamáček i Pajdáček zdůrazňovali, že mají podporu prezidenta. 

Poněkud stranou za Vrběticemi zůstala bomba odpálená ve stejný den, jen o chvíli dříve... Ruské agentury půl hodiny před vládní tiskovkou o Vrběticích oznámily rozkrytí plánu na převrat v Bělorusku. Ruská FSB prý pochytala pár ptáčků a ti prý začali zpívat. Nepochybuju o tom, že byli "přesvědčeni" k dobré spolupráci a tak se ve stínu Vrbětic začaly objevovat články na toto téma. 

Já vím, že trolla se nemá krmit, ale já si dneska nemohu pomoci. Včera jsem se díval na přehledy návštěvnosti Kydů a zíral jsem jako blázen. Počínaje předminulou sobotou, kdy byla odpálena vrbětická bomba, návštěvnost na Kydech stoupla skoro trojnásobně. O posledním víkendu krátce klesla, ale teď v týdnu opět značně narostla a pohybuje se n více než dvojnásobku předchozích čísel.