... plán na rozředění, vykořenění a debilizaci původního evropského obyvatelstva mimo jiné skrze řízenou migrační invazi směle pokračuje. Ostatně tak, jak o něm mluvil toho času kamarád panevropského knížete Schwarzenberga panevropan hrabě Coudenhove-Kalergi. „Člověk budoucnosti bude míšenec (mongrel). Dnešní rasy a třídy zmizí v důsledku zániku prostoru, času a předsudku. Eurasijsko-negroidní rasa budoucnosti, podobná svým vnějším vzhledem starověkým Egypťanům nahradí rozmanitosti národů a jedinců,“ uvedl ve svém díle Practical Idealism (1935) rakouský politik s japonskými kořeny a československým občanstvím. Takové orwellovské, co říkáte? Jenže tihle modrokrevní incestníci to – bohužel pro nás – myslí vážně.

Režisér Hřebejk se nám nějak radikalizoval. Nejdřív mluvil o bombardování hotelu, kde Miloš Zeman slavil narozeniny, teď zase tvrdí, že Orbána Maďaři „možná pověsí na kandelábr“. Co na to říct?

Hřebejk pouze nadále potvrzuje svou nesoudnost, trapnost a vulgaritu tak často příznačnou samozvaným dobroserům – tedy vlčím nositelům lží a nenávisti oděných do beránčího sametu pravdy a lásky. Aneb kdo nejde s námi a s jedinou pravdou naší strany a vlády, jde proti nám.

PL/TOMÁŠ VYORAL

https://pravdive.eu/news/84555/co-chteji-pro-pavlovou-to-slusny-clovek-ani-nevydela

dobrý vánoční dárek...

Zpracováno podle Pjakina a dalších zdrojů

V září 2024 provedl Izrael operaci proti hnutí Hizballáh tím, že na dálku odpálil pagery, které byly tajně vybaveny výbušninami. Tento útok, který proběhl 17. září, zasáhl přibližně 3 000 pagerů, které používali členové Hizballáhu po celém Libanonu a Sýrii. Pagery byly zakoupeny Hizballáhem od tchajwanského výrobce, ale byly upraveny izraelskou tajnou službou Mossad prostřednictvím nastrčené společnosti během výrobního procesu. Výbušniny skryté uvnitř pagerů byly aktivovány zakódovanou zprávou, což vedlo ke smrti nejméně 12 lidí, včetně civilistů, a zranění tisíců dalších, z nichž někteří přišli o jedno nebo obě oči.

Pager je zařízení určené k přijímání krátkých textových zpráv, které zobrazuje.Většinou umožňuje pouze jednosměrnou komunikaci.

V Bejrútu proběhl 27. září 2024 Izraelský atentát na šéfa Hizballáhu, Hassana Nasralláha. Velitelství Hizballáhu se nacházelo v podzemním bunkru pod obytnými budovami v hustě obydlené jižní části Bejrútu. Nasralláh a další vrcholní představitelé Hizballáhu se účastnili strategické schůzky, kterou izraelská vojenská rozvědka dlouho sledovala. Izraelské letectvo nasadilo do útoku stíhačky vybavené „bunker-buster“ bombami, které dokážou prorazit podzemní opevnění. Spolu s Nasralláhem byl zabit také Ali Karaki, velitel jižní fronty Hizballáhu, a několik dalších významných velitelů.

Izrael využil provedení atentátu ještě k teroristickému útoku proti civilnímu obyvatelstvu Libanonu. Klamně varoval obyvatelstvo jižních oblastí Libanonu, aby se přesunulo na sever, protože v jižních částech hodlá vést bojové akce. Co znamená pro pětimiliónový stát jakým je Libanon, když se zvedne milión běženců a zaplní libanonská města? Obzvláště Bejrút? A když ti běženci přeplnili Bejrút, tak proti němu byl veden obludný útok. Aby zabili Nasralláha, srovnali se zemí hned několik činžáků. Těch běženců tam zahynulo nepočítaně.

Jen si to představte, když to všechno sečtete, ten pagerový útok, který narušil vzájemnou komunikaci a zneschopnil velení, vraždu lídra, útok proti přeplněnému městu, vyvolání chaosu… To jsou přece ty nejvhodnější podmínky pro vpád do Libanonu. Kdyby to mohl udělat, tak by to tak také udělal.

A ty okolnosti jsou takové, že když provedli ten svůj pagerový útok tak, aby jim umožnili obnovit velení, a zabili jejich lídra Nasralláha a zaútočili na běžence. Jenže v takových časových odstupech, že se jejich protivník vzpamatoval. Teď jim už nezbylo než zahájit tu vojenskou operaci proti Libanonu, a to za jakýchkoliv podmínek. Bylo by logické vpadnout do Libanonu a postupně jej celý obsadit. Jenže problém je v tom, že Izrael už na to nemá sílu, stav jeho vojenských jednotek vůbec neumožňuje Izraeli zajistit účinnou okupaci Libanonu.

K pokusu okupace již došlo v roce 1982, aby se vypořádal s palestinskými skupinami a libanonskými milicemi. Okupace byla velmi konfliktní a vedla k násilným střetům především s Hizballáhem. Pod mezinárodním tlakem se v roce 2000 Izrael rozhodl stáhnout své síly z jižního Libanonu. Tento krok byl považován za vitězství Hizballáhu a vedl k jeho výraznému posílení. A to se tehdy Izrael soustředil jen na tuto jednu frontu, měl podporu spřátelených zemí a stejně si s tím neporadil.

A když Izrael začal s vojenskou operací v Libanonu, tak už nemá jinou možnost, než se snažit do té války zatáhnout západní státy a USA.

Už rok běží válka proti sektoru Gazy a dosáhli něčeho? Jaké plody ta válka přinesla Izraeli? Nedosáhli ničeho! Izrael nese kolosální ztráty. Ejlatský přístav, který je jediným izraelským přístavem na pobřeží Rudého moře a se nachází na jižním cípu Izraele, je v důsledku dronových útoků Hútíú zcela uzavřen. Pro Izrael měl strategický význam, protože zajišťoval klíčové spojení s Asií a východní Afrikou. Všechny západní státy mají ztráty, když nemohou využívat Rudé moře. Situaci měla řešit americká letadlová loď a celá skupina podpůrných lodí. Jenže Hútíové těžce poškodili klíčovou loď, která celou skupinu lodí zásobovala pohonnými hmotami. Musela být odtažena. Celá skupina kolem letadlové lodi ztratila svů odstrašující význam, musí neustále zaplouvat do přístavů a tankovat pohonné hmoty, když ji nemá kdo zásobovat na otevřeném moři.

Neustále nám vykládají, jaká je izraelská armáda vítězná, že vždy v arabsko-izraelských válkách vyhrávala. Ale pokud si provedeme řádnou analýzu jak tyto konflikty probíhaly, tak s výjimkou egyptského útoku, najdeme stejnou strategii. Izrael vždy zaútočil, a když se Arabové připravili a byli hotovi ho převálcovat vší svoji silou, tak do toho zasáhly západní státy, politicky a ekonomicky zatlačily na arabský svět, pohrozily mu válkou a on ustoupil. A Izraeli pak bylo připsáno další vítězství.

Přesně se stejnou strategií začal Izrael válku proti pásmu Gazy, a úplně stejně začal válku proti Hizballáhu. Ano Izrael je prostě nepoučitelný.

Všechny ostatní války byly velmi krátké, poprvé válčí celý rok. Jenže Izrael nezůstal pouze u války na jedné frontě. Ta ho za ten rok vyčerpala. Izraelské ekonomice to způsobuje kolosální škody. Za ten rok Izrael přišel o spoustu techniky, spotřeboval munici, utrpěl ztráty lidí, kteří padli nebo byli zraněni. Ještě s tím neskončil a už otevírá druhou frontu.

Když Izrael začal s vojenskou operací v Libanonu, tak už nemá jinou možnost, než se snažit do té války zatáhnout západní státy, USA. Potřebují, aby do toho zasáhl celý svět a Izrael si opět mohl připsat další vítězství, jenže se to neděje. Protože svět má velmi mnoho svých vlastních problémů. Izrael nechápe tu situaci, ve které se nachází celý svět a požaduje, aby se za něj zase všichni postavili. A on tady potom zase budu frajeřit a vykládat, jak se dokázal vypořádat s daleko silnějšími protivníky. 

Kdy byl zabit Nasralláh? Poté, když souhlasil s ukončením všech bojových akcí proti Izraeli. Jenže to by pro Izrael byla totální katastrofa, proto museli vůdce Hizballáhu Nasralláha nutně zabít. Izrael musí vést tyto bojové akce, protože jinak zůstane sám proti všem svým protivníkům z regionu, ale on potřebuje zatáhnout do velkého střetu se svými protivníky západní státy.

což ale neznamená, že bych si z vás někdy nemohl udělat prču.

Všiml jsem si jedné věci. Vy jste dost vytížený člověk, asistent v Bruselu, jeden z nejznámějších blogerů, takže publikujete zde, na Litterate, na fejsbůku a na mnoha dalších stránkách. Na vidlákových kydech já vám občas dost zlobím a zlobím hlavně vaše věrné podporovatele. To vy ale mnohdy netušíte. Jasně, nemůžete to vše stihnout.

Ale zjistil jsem, že když chci, abyste zareagoval na můj post, tak je dobré do textu zakomponovat slovo vidlák.Včera mi to opět zafungovalo, máte tam odpověď na svou výzvu. Že vy, jak ty všechny diskuse nestíháte si takhle otevřete stránku, uděláte dvojchvat ctrl f a napíšete vidlák? Mýlím se? Myslím, že ne, ale hodlám to dál testovat. Mě totiž testování jiných děsně baví.

Jindřich Rajchl: Tahle fotka se Blesku povedla. Jen tedy správné vyčíslení náhrad, které dosahují rovněž statisícových hodnot. A mimochodem Petr Pavel i Eva Pavlová současně se svým platem a náhradami i výsluhový příspěvek od Armády ČR pro hodnost generála a podplukovnice. Ale jak říkal pan prezident - jemu vůbec nešlo o víc peněz, jen o to, aby to bylo spravedlivé. Že ty papaláše hanba nefackuje.
 

Včera pan Vidlák psal, že atmosféra na Konzervativním kempu byla optimistická. To rád slyším a jsem rád, že roste chuť vzít si naši zemi zpět. Předali jsme totiž hodně pravomocí do Bruselu a teď vlastně už nerozhodujeme o ničem. A i kdybychom chtěli dělat vlastní politiku a prosazovat naše zájmy, tak se EU  bude bránit a bude nám odpírat peníze z fondů, nebo nás dá rovnou k Evropskému soudu. Takže to vypadá, že ať u nás dopadnou volby jakkoli, budeme muset pokračovat v plnění Agendy 2030.

Jedině v případě, že drtivě vyhraje někdo, kdo má v programu od ní ustoupit a má dost odvahy se globalistům skutečně vzepřít, může něco změnit. Bude sice riskovat dehonestaci a možná i svůj život, ale není jiné cesty. Nálada ve společnosti se mění a i projekty, které jsou označovány jako extremistické a populistické, včetně tzv. dezinformačních médií, mají už dostatek podporovatelů, což je důležité. Těžko se bojuje proti nadnárodním korporacím bez peněz, když ony mají vpodstatě neomezené financování.

Soudím, že finanční podpora těchto spolků je naprosto klíčová, a že my pěšáci bychom měli podporovat lidi kteří pro vlast něco dělají co nejvíce (samozřejmě podle svých možností). Protože to jsou oni, kdo žádají od státu informace, ukazují na nepravosti a vynucují si fungování a transparentnost státu klidně  i soudní cestou. Tedy dělají něco, co je potřeba a na co nemá většina z nás čas ani energii, ani peníze.

To oni jsou teď hlídací pes demokracie a my chceme, aby byl co nejsilnější. Podporujme je, protože to jsou právě oni, kdo teď mění fungování společnosti a kdo nakonec otočí kolem dějin. Mesiáš se neobjeví, dokud mu my malí nepřipravíme cestu......Howgh   

má obdobnou diagnózu jako jakýsi Novotný. Bohužel za tohoto politického uspořádání neléčitelnou. Po volbách možná Mudr. Chocholoušek přibere k těmto dvěma individuím i další výtečníky - jak říkal pan učitel - Holubovou, Svěráka a další, kteří se teprve odkopou po volbách, jejichž výsledek psychicky neunesou. Blázince plné umělců.

K Vaší knize: Čtu pravidelně Váš blog a jsem schopen Vás pozřít po denních dávkách. Myslím, že celá kniha najednou, bude pro mnohé dost psychicky náročná a bude čtením na všechny večery nadcházející zimu.

Přeji hezký den.

Slovensko: Vláda se pře o zákaz mRNA vakcín

Od Jakoba Fröhlicha

Pondělí 14. října 2024

Vyrovnání se s obdobím korony způsobuje v Bratislavě skutečnou politickou krizi. Blízký důvěrník premiéra Roberta Fica doporučuje okamžitý zákaz veškerého očkování mRNA a ministryně  zdravotnictví proto rezignuje. Horká debata je také o smlouvě OSN o pandemii.

… Zdá se, že  premiéra Fica to nerozhodilo . V pátek rychle a v tichosti představil nástupce ministra zdravotnictví v demisi: sociálního demokrata Kamila Šaška. Jinak se šéf vlády demonstrativně postavil za svého vládního poradce Kotlára: Fico vysvětlil, že je proti očkování „experimentálními“ vakcínami. Pandemie by v zásadě neměla řídit Světová zdravotnická organizace (WHO).

Celý-Přeložitelný! článek zde:

https://www.tichyseinblick.de/kolumnen/aus-aller-welt/slowakei-mrna-fico/

Premiér Viktor Orbán v pořadu "Dobré ráno, Maďarsko" rádia Kossuth

11. října 2024

Zsolt Törőcsik: V Evropském parlamentu ve středu Viktor Orbán představil program maďarského předsednictví EU. Premiér uvedl, že situace v EU je nyní mnohem vážnější než v roce 2011, kdy Maďarsko zastávalo tento post naposledy, a že přišel bít na poplach. Předseda vlády rovněž předložil návrhy týkající se hospodářské konkurenceschopnosti a migrace, na jejichž podrobnosti se ho nyní zeptám, protože premiér Viktor Orbán je ve studiu. Dobrý den.

Dobré ráno!

Než se dostaneme k podstatě programu předsednictví, promluvme si o samotné rozpravě, protože bylo zajímavé, že jste hovořil o Evropě, o úkolech a výzvách, před kterými Unie stojí, zatímco řečníci v rozpravě - včetně předsedkyně Komise von der Leyenové a předsedy frakce Evropské lidové strany pana Webera - napadali maďarskou vládu, její program a opatření. Co může být příčinou této dvojkolejnosti?

Skutečně jsem se ocitl v zajímavé situaci. Šel jsem tam, jak se sluší a patří: je to maďarské předsednictví, máme program, má hloubku, je to promyšlený program a myslím, že je to vynikající kus profesionální práce. Máme zde velmi dobrý tým, který vede ministr János Bóka. Sestavili jsme velmi kvalitní program. Navíc nejsme jediní, kdo na takových programech pracuje: byla zveřejněna i Draghiho zpráva, takže problémy Evropy se zabývají i další seriózní země a lidé. Mohli jsme tedy vést poměrně kvalitní debatu o tom, proč má evropská ekonomika problémy, proč nás Američané a Číňané opouštějí a co musíme změnit, abychom se opět stali konkurenceschopnými. Evropské peníze, úspory lidí, končí v Americe, protože evropská ekonomika je nedokáže správně využít. Pak je tu problém s migranty, o kterém jsme měli mluvit. Máme problém s přechodem na zelenou: Evropské podniky platí za elektřinu dvakrát nebo třikrát více než Američané a my platíme čtyřikrát nebo pětkrát více za zemní plyn. Jak můžeme proboha takto konkurovat? Takže je tu problém, o kterém se mělo diskutovat, a já jsem se na něj připravil. Teď se naopak ti, kteří se sešli, zjevně nacházeli v horečnatém stavu a vůbec nebyli ochotni vést zdrženlivou, klidnou a inteligentní debatu o největších problémech, kterým Evropa čelí, ale místo toho měli na mysli politickou fackovací bitku, rvačku, potyčku, hádku, šarvátku - každý podle svého gusta. A zničili nám to. Když se na vás vrhne deset lidí, je to rock and roll. Takže to byl rokenrol.

Ale co bylo důvodem? Protože samozřejmě existují politické strany, o kterých by se dalo říct, že dělaly svou práci; ale byl tam například předseda Komise a Komise má být hráčem, který je nad evropskou politikou, nad politickými rozpory.

Byl jsem v těžké pozici, protože Maďaři jsou přece jen slušní, velkorysí, dobře vychovaní lidé; takže když je pozvete na takovou debatu a je tam nějaké téma, tak o tom budou chtít mluvit. Ale pokud jste tlačeni tímto směrem, máte dvě možnosti. Můžete to nechat plavat, a já jsem si nejdřív myslel, že to nechám plavat a budu se soustředit na práci; ale tolik lidí se do mě pustilo, a tak hrubě, že jsem se bál, že když se tam budeme dál chovat gentlemansky, budou nás mít za blbce. Tak jsem se rozhodl, že to nemůžeme nechat ležet ladem, že se do toho budeme muset pustit. Nemůžeme si dovolit, aby někomu takové chování vůči nám prošlo. Říkal jsem si, že za tuhle situaci jsou zodpovědní oni a že by se jim to mělo v plné míře vrátit. No, každý dostal, co si zasloužil, a padlo i pár facek a pohlavků: Já jsem se nedržel zpátky, ale vytáhl jsem všechny své argumenty, znalosti a postřehy a snažil jsem se Maďarsko bránit. No, myslím, že to všechny šokovalo, takže jsem asi nebyl překvapen jen já, ale i maďarští diváci, kteří mají v hlavě úplně jiný obraz Evropy. Mysleli jsme si, že tam žijí inteligentní lidé. Mysleli jsme si, že europoslanci musí představovat nějaký evropský standard - i když tam samozřejmě jsou i divní lidé, kteří říkají zajímavé věci. V maďarské mysli se pojem "evropská kultura" pojí s kvalitou. Také máme tendenci říkat špatné věci o maďarských politicích a myslím, že je mnoho lidí, kteří si myslí, že politické debaty v Evropě jsou kvalitnější. Co je to za nesmysl! Každý se mohl přesvědčit, že úroveň je podřadná a nedostačující. Dost lidí je asi v šoku. Já jsem byl také v kulturním šoku, když jsem je tam sledoval, jak ignorují fakta, chrlí nenávist, neberou ohled na to, proč jsme tam vůbec byli, přehlížejí Evropu, ignorují lidi v Evropě, jen nenávist, jen útok.... Ale už to opadá, už jsem se z toho dostal a dokázal jsem přemýšlet o smyslu toho, co se tam stalo. Snažil jsem se rozluštit smysl toho všeho z maďarské perspektivy a došel jsem k závěru, že pokud nakonec dokážeme prohlédnout skrz mrak vytvořený tím rozhořčením a všemi těmi urážkami a lži, pak se to, co se stalo, stane docela jasným. Stalo se to, že předsedkyně Evropské komise a předseda Evropské lidové strany - Ursula von der Leyenová a Manfred Weber - oznámili, že chtějí svrhnout maďarskou vládu. Oznámili, že chtějí jinou vládu. A také určili, kdo bude tuto budoucí vládu tvořit - bude to něco, co bychom mohli nazvat bruselskou vládou, protože současná národní, suverénní maďarská vláda jim nevyhovuje. A řekli to otevřeně. Vždycky jsem si myslel, že právě tohle mají na mysli, a člověk nemusí být nositelem Nobelovy ceny, aby na to přišel. Ale to, že s tím otevřeně konfrontují Maďarsko a svět - že místo toho, aby se zabývali evropskými záležitostmi, chtějí svrhnout vládu členského státu a nahradit ji jinou vládou -, je neobvyklé svou nestoudností a bezostyšností. A tito dva také jmenovali členy nové maďarské vlády: evropští socialisté chtějí delegovat Kláru Dobrevovou a prosazují ji a tleskají jí; zatímco Evropská lidová strana a strana Tisza nominovaly Pétera Magyara. A dali jasně najevo, že jde o koalici, jejíž smlouva - nebo manželství - byla skutečně uzavřena před námi. Von der Leyenová to celebrovala jako kněz nebo oddávající, Manfred Weber byl svědkem a obě zúčastněné strany daly jasně najevo, že jsou připraveny vyhovět tomu, co Brusel požaduje. Skládá se to ze čtyř závažných prvků a oni všechny čtyři přijali. Jedním z nich je, abychom se zapojili do války na Ukrajině: máme jim dodávat zbraně a dávat jim peníze z maďarského rozpočtu. Bylo jasné, že podporují migrační politiku Bruselu: pusťte sem migranty. Je třeba zrušit zákony o ochraně rodiny a dětí. A nakonec se musíme zapojit do hospodářské a obchodní studené války. Tato dohoda byla uzavřena před našima očima. Brusel tak chce do budoucí maďarské vlády delegovat socialistu a lidovce, kteří pak budou podporovat nejdůležitější cíle Bruselu, jež jsou příčinou konfliktů mezi Maďarskem a Bruselem. To bude znamenat konec suverénní maďarské politiky, budeme mít bruselskou vládu a budeme vypadat jako dámy a pánové, které jsme tam viděli v Evropském parlamentu. To je smysl toho, co se stalo.

A jak v tomto světle můžeme mluvit o skutečné agendě? Protože maďarské předsednictví obsahuje také návrhy týkající se budoucnosti Unie. Jedním z nich je například migrace.

Ano, ale především musíme jasně říci, že chápeme, že je to jejich plán, viděli jsme ten úžasný malý svatební obřad, tu veřejnou dohodu. Ale my jsme tu také - takže ne tak rychle! Možná to tak chtějí v Bruselu, ale to nechtějí Maďaři. A možná za nás chtějí delegovat vládu z maďarských socialistů a Tisovy strany, ale Maďaři k tomu budou mít co říct. A my nebudeme nečinně přihlížet. Proto jsem musel zasáhnout a bránit se, abych dal jasně najevo, že chápu, že tam taková politická koncepce je, ale my se proti ní postavíme. A Maďaři se budou chtít sami rozhodnout, jakou chtějí mít vládu, s jakým programem. Není přijatelné, aby nám Brusel říkal, jak máme žít, a posílal nám své žoldáky, aby to realizovali a vnucovali nám to. To se stalo už dříve, když nám chtěli zvenčí říkat, jak máme žít. To nebude fungovat! Jak má vypadat manželství, koho máme pustit do země, s kým máme válčit, s kým máme obchodovat a s kým ne. No, byly doby, kdy nám to říkali. Od toho jsme se osvobodili před třiceti lety. Nemyslím si, že se tam Maďaři chtějí vrátit - to je minulost. Takže to, co jsem tam viděl, byla bruselská vláda, která měla být delegována z Bruselu do Maďarska, což mělo stejný tělesný pach jako socialismus a Sovětský svaz. Od toho jsme se posunuli dál a už to nechceme. Jsme svobodná země a maďarský lid rozhodne, jak to tu bude vypadat. Takže první a nejdůležitější věc je, že jsem učinil prohlášení o odmítnutí: postavíme se proti tomuto bruselskému plánu, který se snaží delegovat tento druh vlády do Maďarska. Co bude, bude, a my se zavážeme k nadcházejícímu konfliktu. To je to, co jsme jim potřebovali dát najevo. Přijmou to, protože uvidí, že tuto bitvu prohrají. Takže veřejné povědomí, fakta a upřímnost jsou pro takové bruselské ambice špatným znamením. Našimi největšími spojenci jsou realita a veřejné povědomí. A budu mluvit otevřeně – právě jsem to udělal. Pokud budu napaden kvůli rusofilii, přijdu s fakty a řeknu: ‚Vy jste ti, kdo potají obchodovali s Rusy, vy jste ti, kdo kupovali plyn a ropu, i když přes indické a turecké rafinerie, a za to jste platili peníze. Tak pojďme mluvit na rovinu! Chcete takovou bitvu?‘ Myslím, že ne, protože mají příliš mnoho co skrývat. Takže si myslím, že se trochu uklidní, zhodnotí tuto debatu a uvědomí si, že to není dobrý obchod. Řeknou si: ‚Vraťme se k normální evropské politice, nechme členské státy na pokoji, nechme Maďarsko na pokoji. Odložme tyto dvě loutky, s nimiž jsme podepsali smlouvy, aby šly do Maďarska. Zaplatíme jim nějakým jiným způsobem, zapomeňme na to všechno a vraťme se k evropské politice.

Jaká je pravděpodobnost, že se tak stane? Protože vidíme, že útoky na Maďarsko nepolevují - ať už máme na mysli pokutu za migraci nebo jiné otázky, které se objevují jako sporné, které se projevují jako politické spory mezi Bruselem a Budapeští.

Máme návrhy. Zaprvé si jasně vzpomínám, když jsme se museli vypořádat s důsledky finanční krize v roce 2008. Bylo to v roce 2011, kdy jsme poprvé předsedali Evropské unii. A tehdy jsme vytvořili tento zvláštní orgán evropských premiérů ze zemí eurozóny. A řekli jsme si, že jediným způsobem, jak se vypořádat s finanční krizí, je mít zvláštní orgán, který se bude zabývat eurozónou, problémem jednotné měny; a ten by měli tvořit předsedové vlád. Tím se stal summit eurozóny. A řekli jsme, že bychom neměli mít tradiční rámce evropského dialogu, ale že bychom se měli samostatně dohodnout na tom, jak zachránit evropskou měnu. Maďarsko není členem eurozóny, ale občas jsme na toto setkání zváni. Je to velmi efektivní orgán. Nejprve existoval neformálně, pak byl institucionalizován, takže jsme se na něm dohodli, zapsali jsme, že takový orgán existuje a že má pravomoci. Nyní navrhuji, Maďarsko navrhuje, abychom totéž udělali se schengenským prostorem. Jsou země, které jsou členy schengenského prostoru - prostoru volného pohybu bez hranic -, a jsou země, které jimi nejsou. A ty země, které jsou součástí tohoto schengenského prostoru a které zároveň musí bránit vnější hranice Evropy zvenčí, by se měly setkávat na nejvyšší úrovni - nejprve neformálně, poté v institucionalizovaném orgánu. Tam by měly přijímat rozhodnutí, a ne na současných evropských fórech, protože ta jsou neefektivní a nefungují: stav migrace ukazuje, že současný systém nefunguje. Měli bychom tedy nechat premiéry zemí zapojených do schengenského systému rozhodovat o tom, jak se bude chránit hranice, jak se nebudou migranti pouštět dovnitř, jak se budou kontrolovat a jak se budou vracet domů, pokud vstoupili nelegálně. A vynechme z toho všeho Komisi a celou tu komplikovanou strukturu a nechme příslušné premiéry rozhodnout o tom, co se má udělat. Frontex, který je zodpovědný za ochranu hranic v Evropě, by se měl zodpovídat tomuto orgánu a my Frontex nasměrujeme od toho, aby nebyl turistickou agenturou - jako je tomu nyní -, která ve skutečnosti převáží migranty dovnitř, a aby se konečně stal organizací, která se podílí na ochraně vnějších hranic Evropy. To je podstata našeho návrhu.

Ano, ale je k tomu vstřícnost, nebo má smysl o tom mluvit, dokud se v EU nezmění postoj k migraci? Protože to, co vidíme, jak jste naznačil, je, že ty členské státy nebo ti politici, kteří se postavili za přísnou ochranu hranic, jsou nějakým způsobem trestáni.

Ale mezitím se svět mění, protože Evropa má být přece demokracie, a lidé nejsou vůbec nadšeni z toho, co se děje. Migrace svrhává vlády. A tak se najdou tací, kteří hrdě prosazují "Willkommenskultur", kulturu "Vítejte všichni!", "My to zvládneme", a kteří věří, že migrace je vlastně dobrá věc - že slušní lidé přijímání migrantů podporují a jen špatní lidé jsou proti. To se mění. Lidé v Evropě ztratili pocit, že jsou doma. Ulice, které bývaly bezpečné, už bezpečné nejsou. Ženy nechodí večer ven. Zvyšuje se kriminalita. Lidé jsou ohrožováni šokujícími teroristickými činy. Podpora celého migračního systému představuje obrovskou finanční zátěž. No a to se nelíbí západoevropanům, kteří mohou mít hůře placená zaměstnání a poctivě pracovat za svou mzdu a přitom migranti, kteří nepracují, dostávají zhruba stejný nebo vyšší plat. Takový je evropský systém, ale ten nebude dlouho tolerován. Proto jsme dospěli k bodu obratu. Proto jsem kancléři Scholzovi řekl: "Vítejte v klubu, pane kancléři, rád vás vidím." Nebo nový francouzský ministr vnitra, který je daleko přede mnou - i když já také říkám tvrdé věci o migraci. Nebo v Nizozemsku. No, volby tam vyhrály síly proti migraci, síly, o kterých se dříve říkalo, že jsou spolčeny s ďáblem. Získaly důvěru Nizozemců. Celá Evropa se obrací. Bude trvat jen o něco déle, než se přizpůsobí protiimigrační politice.

Další věc, kterou maďarské předsednictví navrhlo, je konkurenceschopnost, zvýšení konkurenceschopnosti. Na tom, že je to problém, se shoduje stále více lidí, ale každý vidí východiska trochu jinak. A v EU jsme často svědky toho, že se všichni shodnou na problému, ale ne na jeho řešení; a to je nakonec překážkou pro přijetí opatření. Jaká je nyní šance na jednotu při hledání cesty z této pasti konkurenceschopnosti?

Nyní je šance malá, protože pozice jsou velmi vzdálené. I když předsedáme, Maďarsko se musí vypořádat nikoli s Evropou, ale samo se sebou. Pravdou je, že už několik týdnů se soustředím výhradně na maďarskou ekonomiku.

Ať už Evropa udělá cokoli, my jsme sestavili akční plán, první velký akční plán, kterým dáme maďarské ekonomice nový impuls. Včera jsem celý den, celé odpoledne, pracoval s vedoucím ekonomického kabinetu a nyní vznikají konkrétní opatření. Maďarské ekonomice tak poskytneme obrovský impuls. Bez ohledu na to, co říká Evropa, zachováme hospodářskou neutralitu, takže od Západu a Východu budeme přijímat jen to, co je dobré pro Maďary, a odmítneme vše, co je proti našim zájmům. Takže to, co děláme, má strategický a filozofický základ. Výsledkem této ekonomické neutrality bude hospodářský růst o 3-6 procent. Toho se nedočkáme v tomto čtvrtletí, dokonce ani ve čtvrtém čtvrtletí, protože pak tady bude růst někde mezi 1 a 2 procenty; ale obrovský nárůst uvidíme v prvním čtvrtletí příštího roku, v roce 2025. Identifikovali jsme tři hlavní oblasti, které chceme ovlivnit. Prvním je dostupné bydlení. To je to, čím se teď opravdu musíme zabývat - nechme stranou evropské záležitosti, těmi jsme se zabývali, teď se musíme zabývat vlastním životem. Dostupné bydlení. Tady čekáme, až něco řekne Budapešť, protože největší problém je v Budapešti. Vypadá to, jako by se tím nezabývali, ale my máme plány a jsme připraveni jednat. Takže tady máme kompletní koncepty, od výstavby kolejí až po pomoc mladým lidem získat dostupné bydlení, a dokonce jim pomáhat s nájemným... Ty jsou v pořádku. Budeme pokračovat v podpoře vesnické bytové výstavby v rámci programu Maďarská vesnice. Odstraníme byrokratické překážky, abychom lidem umožnili použít jejich nashromážděné úspory podle jejich uvážení, například na rekonstrukci nemovitostí, a uvolnili peníze, které nemohli použít na vytvoření levného bydlení. Dojde tak k velkému rozmachu bydlení.

Druhou věcí je, že vyjednávání s odbory probíhá dobře. Myslím si, že se nám podaří dohodnout na minimální mzdě a že se nám podaří dohodnout na úrovni zvyšování mezd. O tom nakonec rozhodnou ony samy. Opakuji, že naším cílem je, aby průměrná měsíční mzda v Maďarsku činila jeden milion forintů - a nemyslím si, že je to nereálné. Vedle toho vytvoříme půjčky pro zaměstnance. Máme studentské půjčky pro mladé lidi, kteří studují, a nyní se chystáme poskytnout půjčky i mladým pracovníkům, abychom jim pomohli nastartovat kariéru a život. To už je také víceméně zavedeno. A náš třetí velký intervenční bod, náš akční plán, je určen malým podnikům, které byly zasaženy inflací, zasaženy válkou, zasaženy sankcemi, zasaženy COVID. A tam chceme, aby se zvětšily, abychom jim pomohli růst. Zatím to není oficiální, protože jsme ještě nedostali povolení, ale pracovní název pro to je Program Sándora Demjána. V něm budeme poskytovat kapitál, nízkoúročené půjčky a nejrůznější nástroje, které pomohou malým a středním podnikům, aby se zvětšily, aby udělaly krok nahoru ve stabilitě a velikosti. Budeme tedy zasahovat v těchto třech oblastech: program Sándora Demjána pro malé podniky; v oblasti příjmů, půjček pro zaměstnance a vyšších minimálních mezd; a v oblasti dotací a opatření na dostupné bydlení. Dohromady to podpoří maďarskou ekonomiku, což se zcela jasně projeví v prvním nebo druhém čtvrtletí roku 2025. Takže se na to zaměřím, a pak mohou Bruselští sklízet, co zaseli.

Co je potřeba udělat, abychom měli rozpočtový manévrovací prostor pro realizaci těchto programů, abychom měli na tyto programy peníze?

Potřebuje to růst. Je tu vývoj, velký vývoj.Existují pro ně nejrůznější rozvojové půjčky, od Evropské rozvojové banky nebo z Číny nebo z evropských či asijských finančních trhů.To je něco, co se dá financovat, co se dá udělat.Lze najít zdroje na dobré investice - jen musíme chytře stanovit cíle a dobře rozdělit své kapacity.Ve skutečnosti pro věci, o kterých zde mluvím, potřebujeme zdroje generovat z vlastního vnitřního růstu maďarské ekonomiky a zároveň snižovat rozpočtový deficit a veřejný dluh.To je možné.Bylo to propočítáno, bylo to naplánováno, je to v plném proudu a vláda o tom bude brzy jednat. Včera mi ministr hospodářství představil čísla, trendy, celou koncepci.Brzy bude obecné rozhodnutí vlády, které stanoví úkoly, a za týden nebo dva, myslím, přijdou konkrétní opatření. A samozřejmě se budeme muset poradit se zainteresovanými stranami, s ekonomickými aktéry, a nakonec budeme muset tato opatření projednat s lidmi. Abychom maďarské ekonomice dali nový impulz, chtěli bychom vytvořit jakousi novou dohodu mezi státem a občany. Protože pokud potřebujeme novou hospodářskou politiku, a my ji potřebujeme, jelikož se musíme přizpůsobit měnícímu se světu, pak to také vyžaduje novou dohodu.

Je také otázka, kdy se tato opatření projeví na úrovni obyčejných lidí, kdy je pocítí.Protože když se podíváme na ekonomické údaje, vidíme, že v září inflace klesla na 3 procenta, ale zároveň se o něco pomaleji zvedá spotřeba - navzdory tomu, že reálné mzdy už téměř rok opět rostou.

V září však došlo k obratu. Každopádně si nemyslím, že debata o spotřebě je zdravá. Koneckonců, o čem to vlastně je? Dostanete svůj příjem. A teď ať se vám vláda ani nikdo jiný, žádný ekonom, nesnaží říkat, co máte dělat. Utrácet? No, můžete je utratit, pokud chcete, ale možná si řeknete, že je nechcete utratit, že je chcete ušetřit, protože vaše dítě potřebuje byt nebo chcete ten svůj vyměnit za větší. Nebo kdo ví, co přinese budoucnost? Nebo se můžete rozhodnout, že si je necháte pod matrací. To už je na vašem rozhodnutí. Proto jsem nikdy nebyl příznivcem debat o hospodářské politice, které jako občan vnímám jako snahu říkat mi, co mám dělat se svými penězi. O tom, jak naložit se svým příjmem, přece nejlépe rozhodují sami jednotlivci. Měli by být ponecháni na pokoji. Místo toho byste jim měli nabídnout možnosti a oni si pak mohou vybrat. I tak si myslím, že spotřeba v září vypadá docela povzbudivě, peníze evidentně jsou, reálné mzdy vzrostly o téměř 10 %. Takže když od růstu mezd odečtu inflaci, zůstane nám nárůst o 9-10 procent - což si myslím, že je v Evropě bezprecedentní. V tom ale problém není. Problém způsobuje to, že se zpomalil evropský automobilový průmysl, a automobilový průmysl je jedním z klíčových odvětví maďarské ekonomiky. Před třiceti lety bychom si to o sobě nemysleli, ale jsme významnou automobilovou velmocí. Myslím, že na světě jsou pouze tři země, kde jsou zastoupeny všechny velké německé automobilové značky: Německo, Čína a Maďarsko. A navíc nyní, kdy výroba vozidel přechází na elektromobilitu, kdy elektromobily nahrazují konvenční pohonné systémy a paliva, jsme do toho hodně investovali a zahájili jsme zde obrovský vývojový projekt. To proto, aby nehrozilo, že budeme muset zavřít tradiční továrny a tři sta až čtyři sta tisíc lidí zůstane bez práce. Proto jsme se postavili do čela této transformace, takže dnes mohu s jistotou říci, že všechny velké automobilky zůstanou zde v Maďarsku, protože s maďarskou vládou se již dohodly na investicích, které znamenají, že výroba v automobilovém průmyslu budoucnosti zůstane v Maďarsku zachována. Myslím, že to je obrovský úspěch. Lidé to dnes nevidí, ale za dva tři roky bude zřejmé, že jsme byli o dva tři kroky před světem, když jsme maďarskou výrobu aut převedli na elektromobilitu. Součástí toho je výroba baterií a mnoho dalších věcí, které jsou předmětem mnoha debat; a samozřejmě je třeba brát v úvahu názory lidí a chránit životní prostředí, protože jsme jedna země. Myslím si však, že přijetím německých norem toho lze dosáhnout, a pak maďarská výroba automobilů dostane nový impuls. Termín bych stanovil na druhou polovinu příštího roku. Maďaři u nás vyrobenými auty nejezdí - nebo jen jejich malá část, protože je prodáváme do celého světa. A až se světový trh vyvine tak, že tato auta budou potřeba, až se nákupy aut opět zvýší, pak se výroba aut rozjede v druhé polovině roku, kdy se v Maďarsku rozjedou nové továrny. Proto si troufám tvrdit, že maďarská vláda v příštím roce zvýší hospodářský růst na 3 až 6 procent.

Hovořili jsme o příštím roce a včera jste v Národopisném muzeu řekl, že rok 2025-26 bude pro rodiny a malé podniky rokem oživení, než se budeme moci vrátit k velkým věcem, kdy si plánovači budou moci opět brousit tužky. Když se podíváme do delšího časového horizontu, jaké jsou vyhlídky maďarské ekonomiky?

Jsou jasné.

chce mít doma klid a chce se podělit s tou svojí proleženou matrací o plat. Ale proč jí tedy doma 100 litrů neodsype a otravuje s tím erár ? Asi zase lže, že ??