Koroňáček není rýmička

Chtěl bych se ještě na chvíli vrátit ke grafům, ve kterých se snažím trochu zviditelnit, jak je to se šířením Koroňáku. S Vidlákem jsme si na toto téma vyměnili spoustu myšlenek a mně dlouho nedalo spát, co vlastně může způsobovat takové podobnosti v rychlosti šíření v jednotlivých zemích. Díky tomu se celé stránce s grafy dostalo značného rozšíření a dnes je možné v ní pozorovat křivky mnoha zemí a různě si vizualizovat vzájemné průběhy epidemie. Teprve nedávno jsem ale našel jedno velmi jednoduché vysvětlení, které dokáže vysvětlit všechny jevy, které byly v grafech vidět. Rád bych se s vámi o to vysvětlení podělil.

Pojďme si ale nejprve shrnout, co můžeme z těch grafů všechno vyčíst:

• Vrchol epidemie nastal snad v celé střední a jižní Evropě prakticky ve stejný čas, nezávisle na tom, jaká ta která země přijala opatření. Tím už jsme se s Vidlákem zabývali v článku Vrchol ve tvaru hýždí.
• Nejenom, že samotný vrchol epidemie nastává ve stejný čas, ale vůbec celé křivky rychlosti šíření se vzájemně hodně podobají. Zhruba od půlky března je například křivka rychlosti šíření nákazy v ČR až nechutně podobná křivce rychlosti šíření nákazy v Německu. Tím jsem se pro změnu zabýval ve svém článku Koronavirus zabíjí víc než sexismus. To je mimochodem zesílené předchozí tvrzení. Vrchol epidemie totiž nastává přesně tím, že křivka rychlosti šíření protíná osu x (nulu).
• Od chvíle, kdy nastal onen vrchol ve tvaru hýždí, epidemie snad v celé Evropě ustupuje (snad s výjimkou Anglie, která ale nikdy do Evropy úplně nepatřila), nebo aspoň neroste. Opět, nezáleží vůbec na tom, jaká opatření ta která země zavedla.
• Přitom křivky zcela zřejmě ukazují, že lidské sociální chování virus samo o sobě nepochybně ovlivňuje. Není jistě zcela zřejmé, které aspekty sociálního chování na Koroňáka vliv mají a které nikoliv, sociální chování jako celek ale šíření viru jistě ovlivňuje. Vidět to jde například na onom pátku 13. března, zatím nejšťastnějším to Koroňákově dni v roce, který jsem v už zmíněném článku dával do souvislosti s MDŽ, které nastalo pět dní před tím. Také zhruba pět dní po Velikonocích, vykazují křivky zřetelné anomálie krátkodobého posílení viru.
• V posledních dnech, kdy se opatření zcela jistě rozvolňují, zdá se, že rychlost šíření Koroňáku tím není nijak významně ovlivněna. Další dny to jistě ukáží lépe, ale už teď lze říci, že přestože se rozvolňuje, epidemie se zatím pořád nerozbíhá a nerozbíhá. Přitom by se měla rozjet, kdyby epidemii na uzdě držely právě tato opatření.
• Trend rychlosti šíření Koroňáku vykazuje v celé Evropě zřetelný zlom. Nejprve jakoby rychlost klesala rychleji, poté pomaleji. Zlom nastává někde na začátku dubna.

Z těchto pozorování si dovolím učinit několik závěrů:

• S největší pravděpodobností vrchol epidemie nenastal promořením (jak jsem se původně domníval), ale tím, že nějaké vnější faktory snížily jeho reprodukční číslo. Kdyby totiž vrchol epidemie měl nastat promořením, znamenalo by to, že vrcholy epidemie by musely v každém ze států nastat jindy. Různě velké obyvatelstvo by způsobilo, že by se epidemie vyčerpala za rozdílný čas. Pokud by vrchol epidemie nastal skutečně promořením, stejné časy vrcholu v různých zemích by znamenaly, že se epidemie musela šířit po celé Evropě nepozorovaně už strašně dlouhou dobu a hranice se uzavřely skutečně až ve chvíli, kdy jsme byli těsně před vrcholem. Úplně vyloučit nelze ani tuto variantu, ale připadá mi docela nepravděpodobná.
• Pokud vrchol nenastal promořením, znamená to, že populace je stále ještě ke Koroňákovi značně náchylná. Víme, že aspekt sociálního chování Evropanů dohromady s aspektem vnějších vlivů, které lidé přímo neovlivňují (jako například počasí, ale čert ví, co všechno může šíření Koroňáka ovlivňovat) změnily situaci natolik, že se Koroňákovi prostě už zdaleka nedaří tak dobře jako v březnu. Něco Koroňáka oproti březnu drží hodně na uzdě, ale není na první pohled úplně zřejmé, zda je to aspekt sociálního chování Evropanů, nebo zda je to faktor lidmi zcela neovlivňovaný, jako třeba to počasí. Rozhodně ho drží na uzdě něco, co prostupuje celou Evropou.
• Většina vládami zavedených opatření nemělo na šíření Koroňáku žádný zásadní efekt. Rozhodně můžeme říci, že rychlost epidemie v ČR i v Německu jsou prakticky stejné a to přesto, že zavedená vládní opatření si odpovídají zcela minimálně. Určitě lze prohlásit, že opatření, která zavedla jenom jedna z obou zemí, byla na šíření Koroňáku neúčinná. Roušky vypadají jako přesně takové opatření. Mimochodem, to, že jsou roušky neefektivní epidemiologicky neznamená, že jsou absolutně neúčinné. Jestliže například rouška prodlouží dobu nutnou k infekci z 15 na 30 minut, jistě lze mluvit o tom, že je účinná. Jestliže se ale Koroňák typicky šíří skrze kontakty, kde spolu lidé tráví v práci 8 hodin, bude to prodloužení doby nutné k infekci z 15 na 30 minut úplně na nic.

No a nyní si dovolím vyslovit hypotézu, co přesně způsobuje tyto aspekty. Tou hypotézou je, že v průběhu měsíce března se do velké míry omezily příznakové přenosy.

Pokud totiž někdo dostal na začátku března teplotu a kašel, zvesela se zasmál teorii, že by mohlo jít o koronavirus, druhý den šel do práce a tam kašlal na všechny své kolegy všechny breberky, co se mu držely v plicích až do chvíle, kdy dostal pneumonii. Na začátku března bylo nepředstavitelné, že bych já sám kvůli koronaviru nechodil do práce.  V půlce března jsem měl se svým šéfem dlouhý rozhovor, kde jsem mu musel vysvětlovat, že home office je docela dobrý nápad.  Na konci března už byl šéf s novým stavem věcí zcela smířen a vlastně šťastný, že na home office mu nenakazím další zaměstnance.

Na začátku března si spousta zaměstnanců ani nedokázala představit, že by snad mohli zůstat kvůli rýmičcce s kašlem doma, na konci března už je zaměstnavatelé přemlouvali, aby s rýmičkou do práce fakt nechodili. Inu, Koroňáček není rýmička a označování za ní vskutku nemá rád. Osobně se domnívám, že toto může být to opravdu nejúčinnější opatření, které mohlo šíření Koroňáku zabrzdit. Lidé prostě Koroňák začali brát vážně a přesně to mu brání se dál šířit. Největší problémy s ním pořád mají tam, kde ho brali nebo pořád berou lehkovážně. Přidáme-li k tomu potom ještě možnost, že počasí může ovlivňovat nejenom šíření Koroňáku, ale i to, jak moc se u nakaženého projevují příznaky, může to být dostatečným vysvětlením pro stejné rychlosti šíření v ČR i v Německu, včetně oscilací, které si také v obou zemích odpovídají. Zřetelný zlom v trendu poklesu šíření Koroňáku by potom odpovídal tomu, že už jsme se dostali na mez, kdy k příznakovému šíření prakticky nedochází, a epidemii dále drží pouze zcela bezpříznakové šíření. Byla by to vlastně dobrá zpráva, neboť by to znamenalo, že bezpříznakové šíření nestačí viru k tomu, aby nás všechny promořil. Zřejmě tech bezpříznakových není zase tak moc.  K tomu, abychom se epidemie zbavili by pak stačilo, abychom dále brali vir stejně vážně a neignorovali příznaky lehkých respiračních infekcí.

Pokud mám pravdu, tak se otevřením restaurací a divadel nic moc nestane a vše zůstane pod kontrolou. Obejdeme se bez roušek i bez drakonických opatření, pokud nebudeme chodit mezi lidi s teplotou a chřipkovými příznaky.