Moc je, když jeden jedinec je schopen ovlivňovat chování druhého. (Vědomě či nevědomě).
Vše začíná u biologie.
Tvorové mohou žít buď jako samotáři nebo ve skupinách s různou mírou a konstelací organizace.
Želvička se vylíhne, vyhrabe z písku, (někdy mezi dravci) běží k moři. Nezná svoji matku, neví, že někteří z těch vedle jsou její sourozenci a jiní ne, pak si plave v moři. Pak na ni přijde nadrženost, spáří se a nashle, pak ji to táhne k pláži, kde se vylíhla, tam vyleze na pláž, vyhrabe díru, naklade do ní vejce, zahrabe a že se jí tam vylíhnou nějací potomci nejspíš ani netuší.
Už sardinky žijí v hejnu, kde sice nepoznají své sousedy, ale výborně poznají, když se ocitají mimo hejno. Pocit z toho mají asi jako studentík, který musí z lavice ke stupínku, jen silnějším.
Když se nějaká sardinka vydá mimo hejno, protože tam viděla něco lákavého k jídlu, ta za ní vyrazí i její okolí, takže to vypadá, jakoby se z hejna vysunula nějaká panožka, ovšem za chvíli nevytrží být v tom malém hejníčku a panožka se zase stáhne. Když se vezme jedna sardinka, poškodí se jí v mozku centrum, které tenhle reflex řídí, tak si sardinka pluje bez ohledu na hejno, kam se jí zlíbí, ostatní to nevydrží a následují ji a sardinka se stane vůdcem hejna.
U spousty druhů zvířat je vztah matka-potomek. Reflexy říkají potomkovi, ať se drží blízko matky a matce ať pořád dohlíží na potomka. Potomek jenž neví nic o světě ví přeci jen, že nejbezpečnějši pro něj je se držet matky, kam jde matka, jde on. Když se potomek vzálí, matka zavolá, potomek přiběhne. Matka je šéf, potomek podřízený. Potomek matku pozoruje a ve spoustě věcí ji kopíruje. Nicméně vazba funguje obousměrně, protože potomek také ovlivňuje matku - úsměv nebo pláč mimina dělají s rodiči divy.
Ve skutečnosti každý má svůj díl moci.
Pak potomek doroste a je odstaven a žije si svůj život.
Když potomci vyžadují větší péči, skupiny se různě rozrůstají a integrují. Sloni vytvářejí skupiny samic, ze kterých jsou vyháněni dospívající samci. Potomci afrických psů zůstávají u rodičů a pomáhají jim s příštím vrhem, dželaby mají alfasamce s několika samicemi, u hyen jdou dominantní samice a samčí chování je znakem podřízenosti, u surikat dominantní samice psychicky kastruje své dcery a pokud má některá potomka vyžene ji ze skupiny (a odsoudí tím k smrti), něktré druhy korálových rybek to mají dokonce tak, že když umře alfasamice, jeden ze samečků změní pohlaví.
I primáti jsou různě společensky organizováni. Orangutani žijí samotářsky, velké teritorium samce překrývá teritoria několika samic (stejně jako u tygrů) jiní mají skupinu s dominantním samcem, co se páří se všemi samicemi, my přirozeně utváříme skupinu/tlupu, uvnitř které se vytvářejí páry, s různou mírou soudržnosti a trvání.
Z podstaty věci, aby skupina mohla fungovat jako celek - což je sám smysl její existence - musí mezi sebou její členové ustanovit vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Protože kdyby ne, tak třeba paviání na jednom místě vyžerou potravu, alfa-samec vyrazí jedním směrem, ostatní členové skupiny si vyrazí každý svým směrem a je po skupině. Aby šli všichni společně, tak musí vědět, kdo je šéf skupiny/jejich šéf a koho mají následovat.
Protože život tlupy zahrnuje i drobné aktivity v podskupinkách, vztady dominance se ustanovují mezi všemi členy navzájem. Když pozorujete třeba lvíčata, jak si hrajou, tak spolu v rámci hry ustanovují, kdo je silnější.
Zvířata, co loví, a jsou schopny se navzájem pozabíjet, mají silněji vyvinuté chování podřízenosti, které silněji zastavuje útok. Jakési opičky v Indii začnou cvakat zubama a dominantní samec se upokojí, psi si lehají na záda a ukazují zranitelná místa. My zvedáme ruce (aby bylo vidět, že jimi nechystáme protiútok) a muslimové si k modlení vybrali pozici největšího sebeponížení, která budí znechucení se dotyčným vůbec zabývat.
Vztahy dominance a podřízenosti ve skupině nejsou úplně pevné a stále se poupravují, podle toho, jak kdo zemře, doroste, je zraněnej, onemocní, získá spojence, jakou specializaci vyžaduje momentální situace atd.
Tím, že je skupina vnitřně dynamická je stále nejadaptovanější vůči prostředí. V podstatě funguje jako jeden super-organismus.
Psychika členů skupiny je nastavená na určitý počet členů. Smečky hyen jsou početnější než smečky lvů, stejně tak smečky paviánů nebo surikat.
Vztahy, které mezi sebou mají jednotliví členové skupiny jsou o skutečné osobní moci.
Když je skupina úspěšná, počet jejích členů roste, skupina se stává nepřehlednou, vnitřně konfliktnější a rozdělí se.
Naše přirozené lidské skupiny jsou někde kolem 60-120 členů. To je i dnes u běžného člověka okruh jeho známých i když lidí potkáte daleko více. (Jak je krásně vidět v reklamě na Nescafé Gold.) Souvisí to s velikostí území, které bylo schopno skupinu uživit. Když vás je moc na jedno území, cesty za potravou jsou delší a nakonec ztrácejí smysl.
S rozvojem dovedností našeho druhu však najednou bylo možné uživit na jednom místě více lidí. Na jednom místě bylo najednou více lidí, kteří se už nemohli navzájem znát. I Jericho s pár tisíci lidmi je označováno v bibli za "město". Proti vesnici kde se všichni znali to byl obrovský skok.
Protože už nebylo možné znát všechny osobně a vědět jak si na tom vůči kterému dotyčnému stojíte, tak se původní sociální pyramida jakoby zvětšila a někteří členové, jako třeba ministr války, vrchní kněz, dostali podpyramidy, ty pak několik stupňů. K tomu dostali nějaké označení, aby bylo vidět, že je na ně delegovaná nějaká moc.
Tak vládce superskupiny nemusí znát všechny své podřízené, ale stejně je dokáže ovládat. Stačí, aby ovládal pár svých přímých podřízených a ti zase ovládali své přímé podřízené. Tak vzniká formální moc, která v nejlepším případě kopíruje moc neformální - přirozenou. (Jak to bylo třeba u SS, kde povyšovali ty nejlepší) - Když se mezi mocé formální a neformální objeví příliš velký rozdíl, dochází k vnitřnímu pnutí a někdy až celkovému rozpadu. - Vis poslední car či Ludvík XVI, osobně spíš sympatiční, ale neschopni vládnout. Vis všechny ty římské občanské války. Vis všechny královraždy, palácové převraty a puče. Vis degenrovaní potomci Merovejců, jimž moc vzali z rukou jejich majordomové. Vis Přemysla Otakara I a tak dále až k nahrazení neschopného Jelcina schopnějším Putinem, neschopného Sobotky schopnějším Babišem, neschopné Mayové schopnějším Johnsonem - byť jedno bylo zákulisními dododami, další volbami a poslední vnitřní volbou strany a posvěcením královny.
Někdy je ta změna brutální, jako nahrazení Caliguly rozumným Claudiem, nahrazení papánka Kennedyho protřelým Johnsonnem, hamletova otce hamletovým strýcem.
Jindy se dotyční mohou dohodnout, jako schopnější Přemysl Otakar I se svým mladším bratrem Vladislavem Jindřichem.
Jindy je vláda zabrána zvenku, jako když Egypt ovládli Lybijci, Řekové či Arabové, Anglii dobili Normani, Řím Vizigóti. Někdy je změna jen na trůně, jindy se změní fungování společnosti a někdy to znamená genocídu původního obyvatelstva, nejkdy je naopak původní obyvatelstvo spokojenější s cizí dynastií než s vlastní, protože se jeho poměry zlepší.
Je to proto, že nový vládce vykonává své povinnosti lépe.
Povinosti alfa-jedince ať paviána, krále, presidenta nebo šéfa EU jsou:
1. Musí jasně visuálně předvádět svou dominanci. - Hermelínový plášť krále, maršálská hůl, starej cylindr a obroučky bez skel u afrických náčelníků z verneovek.
U demokratů v saku pak ochranka, doprovod, asistenti, limuzíny a helikoptéry. - Roli pomalovaných kašpárků (ale bez podstaty moci) povrchně přebírají hudební hvězdy vis Michael Jackson, Kiss, Madonna či Netta.
2. Musíte potlačovat neposlušnost a rivalitu. - Pouštění hrůzy Clintona na své nejbližší podřízené, Hitlerovo vzteklé řvaní, mizení stalinových podřízených, když nachápali stalinův podnět jako příkaz.
3. Při fyzickém útoku musíte vy či vaše ochranka být schopni odrazit útok. - Odtud pretoriánské a švýcarské gardy, hradní a královské stráže, tajné služby. Zde byl i počátek SA a SS.
4. Jestliže útok není jen fyzický, musíte přechytračit rivaly. - Nemusíte být nejchytřejší, ale musíte poznat, kdo je rádce, jemuž máte naslouchat. Uspěl Babiš s Prymulou, kdy sice rozhodoval Prymula, ale s posvěcením Babiše, takže Babiš vypadal jako ten moudrý, co si pozval specialistu. Neuspěl Johnson, Trump ani Bolsonaro.
5. Musíte rozhodovat o celé skupině, ať už ji jako pavián vedete na jiný palouček, kde už by mělo dozrávat ovoce, pomáháte získat kontrakty pro váš Boeing či Dassault, pomáhat vašim bankám drancovat Řecko, vysíláte Columba na cestu do Indie, či Drakea do Karibiku. Stavěním pyramid, gladiátorských arén, divadel, zakládáním univerzit, vítězných oblouků, měst. Vedením dobyvačných válek či reformou společnosti.
Taky to zahrnuje ideologii, ať už to je to i ono náboženství, marxismus, fašismus, lidská práva.
6. Musíte vést obranu skupiny a protiútok při vnějším nebezpečí. - To jsou ti starověcí a středověcí králové v čele vojsk, ale i včas a precizně organizovaná armáda a obrana, budování aliancí atd.
7. Musíte odměňovat své nejbližší podřízené/spojence, aby se jim vyplatilo být na vaší straně, ale něco byste měli přinášet všem/většině.
8. Musíte rozsuzovat a ukončovat konflikty mezi podřízenými. - Např Hitler rozsuzující Himmlera a Speera. Eisenhower rozsuzující Pattona a Montgomeryho. .
9. Musíte ochraňovat ty na (nej)nižších společenských úrovních před bezprávím.
10. Měl byste čas od času navštěvovat podřízené na nejnižších stupních - To jsou všichni ti tajemníci navžtěvující JZD, princezny navštěvující špitály a sirotčince, Hitler přátelsky poplácávající miminka, vojáčky z Hitlerjugend i žertující se sedláky, Bush junior u jednotek v Iráku.
Samozřejmě, že se to rozpadá na spoustu podúkolů a celkově to funguje spíš tak, že získáváte a ztrácíte body.
Na konci Chaplinova diktátora je scéna, kde se vůdce vymění za dvojníka a proslovem zcela změní směřování systému.
To je základní nepochopení, toho jak to celé funguje.
Hitler nebyl žádnej krysař s kouzelnou flétničkou, Hitler byl ručička ukazatele nálad ve společnosti. Hitler totiž Němcům naslouchal, což se může zdát docela paradoxní, když o něm mluvíme jako o diktátorovi. Hitler věděl, jak které skupiny obyvatel myslí a to jim odříkával a proto z něj byli tak nadšení. (Děvkaři dělají to samý).
Když se rozhodovalo, jestli vyvražděj mentálně postižené, tak si režim provedl průzkum nálad a zjistili, že většinově by rodiny postižených uvítaly, kdyby jich byli zbaveni, ale nechtějí za to mít zodpovdnost. Přesně toho se pak nacisti drželi. V Kafkově Proměně se rodině jeden její člen promění v obtížný hmyz, oni najednou zvládnou řešit své problémy sami bez něj a na něj útočí.
Kdyby Němci neměli dost poválečné bídy, živoření a nejistot, tak by si Hitlera nikdy nezvolili a kdyby se Hitler nikdy nenarodil, tak by si zvolili někoho podobného. Historie by nebyla stejná, ale podobná by byla. Nacismus nebyl o jednom pomatenci, ale o nasraném národu. Kdyby někdo otočil arabeliným prstenem a Hitler najednou mluvil jako Kristus pán, tak by ho Němci jen přestali poslouchat.
Ale Ježís to mě podobně. Programové nenásilí je jedna ze strategií odboje (že, Ghándí), hledání vyššího smyslu pro zbytečné utrpení taky. Lidé, co poslouchali Ježíše si sami mysleli, že odpor proti Římanům nemá šanci a tak šli za tím, kdo to říkal za ně.
Podstata Hitlerovy moci byla, že odhadoval jednotlivé názory svých (nejbližších) podřízených a pak podle nich rozhodoval tak, aby se nedostal do menšiny, nebo nakonec nezůstal sám proti všem. - To se stalo třeba Gorbačevovi, že se proti němu přímo postavil Jelcin, prohlásil, že Rusko vystupuje ze SSSR. SSSR bez Ruska viditelně nemělo smysl a ostatní, místo aby Gorbačvovi pomohli se Jelcina zbavit a zachovali SSSR i s Ruskem, to vzali jako šanci být hlava státu, osvoboditelé atd a vystoupili taky.
Komunisté byli skvělí technologové moci, problém byl ekonomický, protože slibovat někomu ráj po smrti vás nestojí nic a po smrti si nikdo nestěžuje. Slibovat ráj na zemi, za generaci, dvě se lidé začnou ptát, kde to vázne a jaktože je za plotem zelenější tráva.
Dnes je moc přesunuta někam do temných nor globalistů, odkud manipulují úplácením každýho kde se nechá a nenávistně útočí na ty nepodplatitelné.
Takové to hlásané rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní je pro staré časy.
Skutečnou moc poznáme podle toho, kdo se koho bojí a kdo se nesmí kritizovat.
Nějaká moc zákonodárná a výkonná? Jistě, existuje, do jisté limitované míry, ale daleko větší je moc mediální. Koho pomlouvaj novináři, ten se dokáže bránit jen když je silnej v kramflecích a mazanej jako Zeman.
Když kdysi fungovala média normálně, tak každá strana měla své či spřátelené noviny. Různé názory se hrnuly z různých stran a člověk si mezi nimi mohl vybírat. Když mainstreamová média chrlí stejný názor ze všech stran, tak je to jako když za časů katolické církve ze všech kazatelen zaznívalo to samé.
Samozřejmě, jeden každej mainstreamovej novinář je malý, prolhaný hovno, bojí se editora a píše v rámci toho, co se mu nařídí. Editor novin píše, co mu nařídí oficiální majitel a ten, co mu nařídí skrytý majitel nebo naznačí velcí inzerenti.
Pozorovat Berezovského s jeho hlavním editorem novin Komersant bylo velice poučné na jaké úrovni jsou špičky žurnalistiky. Zběžný pohled na Prima CNN nás ujistí, že to je stejní v USA, aféra Skřípal potvrdí stejný přístup v Anglii, aféra Kolínského skupinového znásilnění nám potvrdí Německo.
Proto není divu, že za válek v Jugoslávii se nakonec střílelo po zahraničních zpravodajích, kde se jen dalo, protože byli považováni za zdroj všeho zla. Bez toho, aby novináři lhali by ani nešlo v Jugoslávii válčit proti Srbům, protože říct, že se jedná o náboženské války by lidi stavělo na stranu Srbů.
Těžko bylo litovat francouzskou novinářku zohavenou prostřelenou tváří. Člověk si pomyslel něco o karmě a svět se zdál docela v rovnováze.
Stejně tak NATO bombardovalo Jugoslávskou TV i Čínskou ambasádu, protože potřebovalo umlčet nepřítele, zatímco nám citovali jako zdroj čiré pravdy jaké rádio o němž tu nikdo neslyšel ani před ani po válce a nejspíš také jedno z chapadel.
Novináři mají možnost uštěkat a provozovat chvilky nenávisti.
Druhý pilíř moci je zpolitizovaná moc soudní. Místo aby soudce fungoval zcela nezávisle a tedy i na vůli parlamentu a exekutivy a nezávisle hodnotil jednotlivé případy, funguje v mnoha případech zcela závisle, ideologicky a zaujatě, působí jako řízen pokoutně z deep state a z cininy, vydírán a prodejný, bez morálních zásad, rozhodujíc podle pravidla "co se mi právě hodí do krámu"
Média a novináři jsou dva hlavní nositelé moci, spíš chapadla, a je velice obtížné proti nim vyvíjet protitlak, protože nejsou voleni a jsou mimo jakoukoliv kontrolu. V USA soudci voleni jsou a je pro ně lepší volit podle svého svědomí, protože jejich moc vychází z lidu.
To, že parlamenty a politika celkově má relativně malou skutečnou moc je poznat třeba ze zastoupení žen v politice. Čím jich je tam méně, tím víc je to doopravdy. Přirozeně žen v politice moc není, ale mohou být skvělé. Kleopatra, Alžběta I, Kateřina II, Thacherová.
Jakmile se moc z politiky vytrácí a přesouvá se jinam, objevuje se tam i spousta žen, neschopných se tam jinak dostat, a pak je Německo potrefeno neschopnou kvótou Merkelovou, Nový Zéland blairovu Jacindu Ardernovou, Slovensko Čaputovou a USA jen o vlásek unikly Clintonové.
V úterý byl moci věnován moravcův Fokus. Pozval si tam 9 lidí z nichž jediný normální byl Koukolík. Ten mluvil dokonce o Biedelbergu i o tom jak Black Rock kontroluje i ČNB. Docela by mě zajímalo, co by říkal kdyby to nebylo v ČT.
Co tam dělal Hilský se svou vizáží kozla, samozvaným odbornictvím přes Shakepeara a přeučilovským slizounstvím mi je záhadou. řešil tam takový nesmysly, jestli šašek mohl ve skutečnosti říkat králi pravdu nebo ne.
Pak tam byla pošahaná "specialistka" na Rusko Procházková. Tak nám vysvětlila, že na východě to je všechno primitivnější, násilnější, krutější a méně civilizované. Člověk pomyslel na brutalitu popisovanou v Shakespearově historických hrách, na to jak vlastně vypadalo zavádění protestantismu v Anglii a podivil se, že si strejda Hilský něco nežbleptnul.
Další tam byl jakýsi historik Žemlička. Další kapacita z ČT, ten prohlásil, že nemáme v historii krutovládce. Člověk si jen vzpomene na Palackého, kde se popisuje scéna, jak jakýsi kníže chtěl postavit hrad, šlechticům se nechtělo a neprožetelně řekli, ať je radši zabije, načež on vytáhl meč a jednoho z nich zabil. Tím je podle pana historika nejspíš přesvědčil dobrým slovem. Také prodej otroků byl podle pana Žemličky nejspíš něco jako sociální služba. O popravě českých pánů a depopulizaci Čech asi nikdy neslyšel.
V další várce byl sádlem i vlasy zarostlý filosof Václav Němec. Ten zas založil nový obor politická monstrologie, protože jako jsou politici, co mají sklon k lhaní, nestoudnosti, vulgaritě - to bylo jak z Haška. Jen k věci to moc nebylo.
Další byla vyzáblá můra Kateřina Šimáčková - prý kdysi od Ústavního soudu, ta tvrila, že musí občané účastnit tvorby moci, pak nějakej vejlupek z Ústavu pro vyšetřování zločinů komunismu, ten mlel něco podobnýho.
Tuším že to byla tahle Šimáčková, která dokonce mluvila o tom, že si každej vybíráme, jestli se postavíme na stranu dobra, či zla. Člověk jen koukal, koho všeho vezmou na práva a pak nechaj dělat soudce. Dobro a zlo. Taky bychom si mohli povídat o tom, jestli má lev na výběr mezi dobrem, pást se, a zlem, chytat antilopy a pakoně. - Další brilantní právnickej mozek, člověk jen žasne nad jejím rozhledem.
Volali tam vymyté mozky ze středních škol. Jedinej Koukolík nehrál hru, tu slečnu označil za mladou, hezkou a naivní, ani se nenamáhal ji odpovědět a pak si mluvil o tom co sám uznal za vhodné.
Jako perla nakonec tam byl disidentskej Devátý. Ten řekl, že dnes vládnou peníze a média, jen úplně zapomněl, že ten režim sám takhle blbě pomáhal ustavovat a samozřejmě, ač kdysi mluvčí, vůbec nezavzpomínal, jak oni dostávali horentní sumy a média jim šla na ruku.
Moravec tam dělal chápavý ksichty, jakoby se ho to "média" vůbec netýkalo.
Nic tam nebylo o hrách, co se o moc hrajou, nic tam nebylo o strategiích, nic tam nebylo o podstatě.
- Log in to post comments
Komentáře
A ta "vyzáblá můra"
Jak jste ji nazval.
Kateřina Šimáčková (* 23. října 1966 Brno) je česká právnička a od 7. srpna 2013 soudkyně Ústavního soudu, po dobu výkonu této funkce dočasně zproštěna funkce soudkyně Nejvyššího správního soudu.
Kateřina Šimáčková
Kateřina Šimáčková je soudkyně, která spolu s Vojtěchem Šimíčkem odhlasovala (proti byl Ludvík David), že ostravský hotel neporušil práva Rusů, když po nich při ubytování žádal písemný nesouhlas s anexí Krymu. https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Vedouci_OVVP/Agenda_de_Porta… Od té doby si myslím, že se soudkyně Kateřina Šimáčková a soudce Vojtěch Šimíček zbláznili. Škoda, že oba nebyli tak stateční v době socialismu, kdy studovali socialistické právo, protože oba studovali ještě před listopadem 1989 a museli skládat přijímací zkoušku z marxismu-leninismu, a také na fakultě dělat zkoušky z marxismu-leninismu.
Velmi bych všem doporučoval…
Velmi bych všem doporučoval si ten nález přečíst. Pozorně. To co zaznívá všeobecně ve veřejném prostoru a zaznělo i od Gerda, je nepřesná a podle mne nesmyslná zkratka. Když to stejně zkrátím z druhé strany, říká ten nález: "moje hospoda, moje pravidla". A obšírně se zaobírá mírou ingerence státu do soukromí. Osobně ho považuji za skvělý, lhostejno, že byl vydán k celkem citlivé otázce. Možná právě proto, že je z podstaty velmi demokratický a svobodomyslný, se pan Rychetský kdesi v televizi hluboce styděl za své kolegy, možná právě proto se proti němu vymezilo tolik "demokratů". Přečtěte si to.
Hospoda není moje, je hostů,…
Hospoda není moje, je hostů, jde o veřejný prostor, proto jsme předevčírem z hospody nevyhodili coby štamgasti chvilkaře kteří si u sklenky museli spravit sebevědomí, neb se ještě tetelili strachy z prázdnoty kolem když demonstrovali.
Opradu věříte tomu, co jste napsal?
Tak si představte, že by totéž požadoval hospodský po ušácích nebo židech.
A že by se důvodů našlo hafo.
V prvním případě by dal Ústavní soud zapravdu amíkům (jako to udělala tatáž Šimáčková v případě obchodování s dětmi provozovaného homosexuály z Kalifornie) a ve druhém případě by milej hospodskej už dávno bručel natvrdo v báni za "antisemitismus".
Takže je ten "Šim-Šim" vynález bytostně politický, protože Rusové a protože účelově ZNEUŽÍVANÝ "právní spiritismus".
Jenže Ústavní soud si nemá co hrát na duchařinu, nýbrž má dbát o čistotu, srozumitelnost, jednoznačnost práva i rovnocennost všech jeho účastníků. A to nedělá; resp. nikdy ani dělat nezačal.
"moje hospoda, moje pravidla…
"moje hospoda, moje pravidla" je samozřejmě veliký blábol. I vás samotného během jedné minuty musí napadnout nůše pravidel, která ve své hospodě aplikovat prostě nemůžete. A to hle je jedno z nich, vyjímečně to chápe Rychetský, a pokud bychom změnili předmětnou národnost, pochopila by to jistě i ta milá soudkyně.
Ale byl by skvělej fór,
kdyby se našel zásadovej hoteliér, kerej by vyvěsil tentýž požadavek - jen kladený na jiné skupiny - s preambulí, že tak činí na základě nálezu ÚS číslo, ze dne, soudce zpravodaj Šimáčková.
Načež by následovaly žaloby, soudy až Ústavní soud. A ten by musel buď dát hospodskému zapravdu, nebo přiznat, že rozhoduje účelově.
To by byl skvostnej precedens.
Bohužel se to nestane :-(
Škoda, že nemám hospodu...
Pražská pětka
"Američanům nenaléváme"
Moje hospoda - moje pravidla?
To je dobré! Lepší vtip už jsem dlouho nesyšel, smát se budu ještě dlouho.
Hospoda na mýtince !!
Hlubokou sondu do problematiky realizace dokonale svobodného individualistického pohostinství vnesl Jára da Cimrman ve svém nesmrtelném díle Hospoda na mýtince.
(A navíc se člověk dozví o rakousko-uherském vězeňském systému, vzduchoplavbě a principech virtuálního sexu)
Hospoda na mýtince
Jenže bez hosta hospodu neuživíš!
Škoda. Já pro Svěračovu srandu
nemám zabudovaný přijímač. Ale ostatním to přeju.
Svěrák
A Smoljaka jste zkoušel? :)
Na to se můžu...
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Je-to-fuc-Boj-o-Jaru-Cimr…
Takový smysl pro humor fakt nemám.
prpost
prposte,
s Vaším názorem hluboce nesouhlasím, protože bylo narušeno právo na vyjádření svobodného názoru hostů, a je jedno, že šlo zrovna o Rusy a Krym. Šim -šim duo tím nálezem vlastně obhajuje manipulaci voleb komunisty nebo rekatolizaci Čech, Moravy a Slezka po osnabrückém míru 1648 (cuius regio, eius religio).
Mnohem bližší je mně Palivcův výrok: "Host jako host, třebas Turek.Pro nás živnostníky neplatí žádná politika. Zaplať si pivo a seď v hospodě a žvaň si, co chceš. To je moje zásada. Jestli to tomu našemu Ferdinandovi udělal Srb nebo Turek, katolík nebo mohamedán, anarchista nebo mladočech, mně je to všechno jedno."
Aktivistický ústavní soudce nemá u ÚS co dělat.
Nález ústavního soudu
ve věci diskriminace v zájmu páchání vyššího dobra jsem si nejenom přečetl, ale mám ho i stažený, abych se k němu mohl vracet. A pod menšinové stanovisko Soudce Davida bych se klidně podepsal. O dvojici Š+Š od té doby odmítám mluvit jinak, než jako o ustavněprávních šašcích a upřímně jimi pohrdám. Vaše doporučení na tom stavu nic nezmění.
P.S. Zkuste to vaše libertariánské "moje hospoda, moje pravidla" použít na některou chráněnou menšinu a pak se přijďte pochlubit, jak jste dopadl. (Předem si zavěštím, že by to bylo hodně tvrdě a na.. ústa.)
slepicová
slepicová
Ano ona
Jo, nazývám je tak.
S tím "můra" doktor Kubáč a ta konotace tenhle druh lidí výborně charakterizuje.
Jde mluvit o moci do TV a nemá ponětí která bije.
Trockistka
Šimáčková je přímo ukázkový případ psychotrockismu. Jakože na ctihodném ústavním soudě se jich najde víc.
A ten Hilský
dle Vás " Hilský se svou vizáží kozla, samozvaným odbornictvím přes Shakepeara"
Martin Hilský
V letech 1989 až 1998 byl ředitelem Ústavu anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě UK.
Po návratu z Oxfordu se vrátil na pracoviště FF UK.
Miro Žbiro vždy končí u …
Miro Žbiro vždy končí u "bítls", Hilský vždy a za každých okolností končí mimoběžně u "šejkspíra". Souvislost s mocí mi tedy uniká.
To, že byl někdo ředitelem něčeho ve školství (letech 1989 až 1998), není známka ničeho. Snad jen toho že kamarádi kamarádů se dohodli. A to, že se tam vrátil, svědčí, že by jinde neuspěl.
A proto ho pravidelně zvou na
šejskspírovské konference. Asi stejní ztroskotanci jako on.
Kde má končit někdo, kdo se celý život zabývá Shakespearem? U Olbrachta třeba?
Hilský byl ředitelem proto, že angličtinu a Šakašpéra OPRAVDU UMÍ a uznávají to i Angláni.
Mrazí mne z informace "celý…
Mrazí mne z informace "celý život zabývá Shakespearem". A ještě víc mne mrazí a tahy hodně sere, že tu celoživotní pouť platíme.
No, volové, Hilskýmu jeho putování rád zaplatím.
Já bych navrhoval složit se na Hilskýho, grošík ke grošíku, třebna z akčních nákupních cen dovozových fotbalistů, byť by byli špíčkoví jako Sparta.
Mezi námi - pokud znáte někdo vynikajícího ugandského, afgánského nebo v nejhorším případě i amerického znalce Shakespeara, Haška (jaroslava, ne toho druhýho), nebo Pratchetta, jsem VÝJIMEČNĚ ochoten mu u bruselské überallesácké humanitární pašerácké EUmafie složit poplatek na falešný připrchlický pas a gumový člun s turbomotorem.
My neortodoxní latentní globální sluníčkáři MUSÍME držet při sobě napříč dermatologickým spektrem!
Sonet č.66
Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pokřiví se každá čistá věc,
jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bič,
jak umění je pořád služkou mocných,
jak hloupost zpupně chytrým poroučí,
jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.
Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,
jen nemuset tu tebe zanechat.
(přel. M. Hilský)
A vidíte ten rozdíl?
Tir’d with all these, for restful death I cry,
As, to behold desert a beggar born,
And needy nothing trimm’d in jollity,
And purest faith unhappily forsworn,
And gilded honour shamefully misplac’d,
And maiden virtue rudely strumpeted,
And right perfection wrongfully disgrac’d,
And strength by limping sway disabled,
And art made tongue-tied by authority,
And folly, doctor-like, controlling skill,
And simple truth miscall’d simplicity,
And captive good attending captain ill:
Tired with all these, from these would I be gone,
Save that, to die, I leave my love alone.
Vždyť člověk musí odpočítávat verše, aby viděl co k čemu patří.
Vy byste přeložil tohle "And purest faith unhappily forsworn," tímhle "jak pokřiví se každá čistá věc," ?
Víte, Shakespeare nepsal tak úplně na 100 % anglicky. On tu angličtinu tak trochu taky vytvářel, vytvářel nový slova, nový obraty, samozřejmě přirovnání, zaměstnával jazykem posluchače, takže vám to docházelo až když děj už byl zas dál, takže jste ho jakoby dobíhali. Proto je tak dobrej. Spousta toho, co Shakespeare do angličtiny přinesl tam je dodnes a používaj to lidi v běžný mluvě, protože to je přesně řečeno.
Tohle vypadá jak výtvor studentíka, co to překládání chce mít co nejdřív za sebou a ví, že to ožrala učitel stejně nebude kontrolovat.
Kdo po Hilským bude kontrolovat jeho překlady? Čtenáři, co neuměj anglicky nebo jen přibližně? Angličani, co neuměj česky?
No tak vidíte TO
Na tom Oxfordu studoval rok po roce 1968 pak se vrátil.
Doopravdy si myslíte, že třeba tenhle překlad se mu povedl? Že přesně vystihl smysl, všechny konotace, styl jazyka a ty Shakespearovské frajeřinky, co ho dělají tak unikátní?
Poor soul, the centre of my sinful earth,
……… these rebel powers that thee array,
Why dost thou pine within and suffer dearth,
Painting thy outward walls so costly gay?
Why so large cost, having so short a lease,
Dost thou upon thy fading mansion spend?
Shall worms, inheritors of this excess,
Eat up thy charge? is this thy body’s end?
Then, soul, live thou upon thy servant’s loss,
And let that pine to aggravate thy store;
Buy terms divine in selling hours of dross;
Within be fed, without be rich no more:
So shall thou feed on Death, that feeds on men,
And Death once dead, there’s no more dying then
Ubohá duše, v hříšném těle vězíš,
tělesné pudy se v něm vzpurně sváří,
proč uvnitř zmíráš, hladovíš jak v cele,
tvůj zevnějšek však nádherou jen září?
K čemu ten lesk, když zajde v krátké době?
Proč pouhá schránka má tě tolik stát?
Pro radost červů, co ji pozřou v hrobě?
Pro ně se pachtíš? Jim chceš všechno dát?
Hleď z nouze těla udělat svou ctnost,
čím ono schází, v tom zkus najít lék,
pozemskou bídu vyměň za věčnost,
bohatá uvnitř, chudá navenek.
Ze Smrti žij, co ze života žije,
smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje.
Proč třeba, hned v prvním řádku, podle vás, nepoužil metaforu tam kde Shakespeare? Shakespeare tam jasně píše "prostředku mé hříchuplné země". Vždyť je to super přirovnání. Dává to textu reliéf a hloubku a on tam radši práskne ten původní smysl, který Shakespeare právě snažil tou metaforou vylepšit, a hned je to všechno ploché a nevýrazné.
Proč nepřekládá starou angličtinu starou češtinou? Chápete, to přeci tvoří velký díl té poezie. Má to jinou razanci.
Mě to přijde jak originál zlatý dublon a jeho loňská plastová kopie z Číny.
Krutovládce
Krutovládce si představuji jinak než autor článku. To, co popisuje, bylo ve své době skoro běžné. Časy bývaly drsné. Krutovládci se chovali mnohem drsněji. Hůř než císařové římští co provozovali arény s gladiátory nebo nebohými křesťany. Třeba Nero. Josef Žemlička má pravdu.
Historie
Také mi vadí nazírání na historii současnýma očima a pohoršování se (třeba nad prodejem otroků v Praze, když to dělali všichni v celé Evropě a přidružených kontinentech). Časy bývaly drsné... Kláštery rabovali, vypalovali a ničili všichni v celé historii, ale háže se to jen na husity :(
Fajn.
V čem je pak jiný ten Ivan Hrozný? Když Hrozný bylo podle všeho tehdy používáno ve smyslu veliký?
Ne, že bych ho měl za lidumila, ale nevidím, že by byl nějak speciálně horší, než zbytek vladařů všude po Evropě a nevím, jak z toho vyvozovat naši či západní nadřazenost nad Rusy - jak to pak Žemlička tak nějak odjeval.
Zlá Čína zrušila v…
Zlá Čína zrušila v sluníčkovém Tibetu otrokářství v roce 1959 jako v posledním státě na světě.
A dnes už se běžně dočtete,
že to tibetské otrokářství a nevolnictví vlastně nebylo až tak špatné a že nevolníci vlastně byli v podstatě happy a cool a že ti, co nebyli, byli vlastně komunisti a to stažení z kůže zaživa jim vlastně patřilo.
Tibet
Nevolníci v Tibetu nebyli vůbec free, cool ani in. Za sebemenší provinění jim sekali ruce i nohy. Bydleli a jedli se psy. Nechť se TO zkusí se přetahovat o misku žrádla s tibetskou dogou, aby zažil tehdejší život obyvatel Tibetu.
Běžte to povykládat Anglosasům,
kteří dodnes nevydejchali, že nemají na tibetské náhorní planině vojenskou základnu.
Tibeťany měli a mají samozřejmě u zadele, ale transhimalájská silnice a ten základnový potenciál jim za "Free Tibet" furt stojí.
Otrokářství Tibet přežilo u…
Otrokářství Tibet přežilo u Saudů.
zájem o Tibet- Občane,
přesně jste vystihnul podstatu zájmu západních lidumilů o Tibet - strategický vojenský význam. A nevolnictví - vždyt to není tak dávno, existuje i řada fotodokumentů o "svobodném životě" klášterních nevolníků, proč propaganda s tím neustále pracuje, když si skutečný stav, který tam byl, může dnes každý ověřit.
Psychologie moci
Pan Čmoud to ještě napsal dost lichotivě,pro mocichtivé skupiny,jedince.
Podle mne,jde tuto moc posoudit i podle staveb,chrámů,zámků,sídel,honosných vil.
Proto někdy uvažuji,kolik u toho zemřelo otroků,hlady,žízní,zimou,vedrem,co také říci,že nemůžeme bát hrdý na tyto mocnáře.
kolik smrti
Ano při posuzování zámku a hradu se ptám na to samé - kolik poddaných, v podstatě otroků byl dobrotivy a milostivy šlechtic (kterému majetek sebrali zli komuniste) ochoten zabit nebo umucit při umlcovani ?
kolik dřiny otroků ty stavby staly ?
Kolik postavil slovutny šlechtic skol, starobincu atd. ?
většinou vidim jen tu smrt a okázale paláce
Mám stejné pocity
při sledování toho co "postavili" králové, mocnáři, knížata, církev, vrchnost, šlechta a podobná budižkničemu. Ne, ne, postavili to technicky nadaní inženýři svého věku a šikovní pracanti, řemeslníci. Mocní jen rozhodli a vybrali na to peníze od chudých a pracujících.
-
Když tu byla nedávno řeč o dovozu otroků do nového světa, tak tu někdo napsal, že byla asi 13% úmrtnost.
Tak jsem si to šel hned ověřit - bylo to tam opravdu tak napsané - a o pár řádek níž bylo, že úmrtnost námořníků na otrokářských lodích byla 20 %.
Když si představíte 20-30 metrů vysokej stěžeň, na rozbouřeným moři a kymácející se lodi, vy máte minutu dvě na to, abyste se vyšplhal až nahoru po těch provazovejch žebříkách, rozvinoval nebo skasával plachtu, tak to muselo bejt úplně šílený.
K tomu se kurdějě léčily bičováním jakožto lenost a když jste jakožto zkušenej námořník admirálovi řekl, že to má špatně spočítaný a že loď míří na skaliska, tak to byla vzpoura a za to byl trest smrti (s neprodleným vykonáním).
Jen poznámka
k těm komunistům. Skvělý technologové moci možná byli dokud žil Stalin, od té doby to šlo s nima pomalu (později rychleji) z kopce, protože přestali rozumět i své vlastní ideologii. S vyjímkou Číny, která pochopila jakou důležitou roli hrají výrobní vztahy (výroba) a že s kapitalismem se nejlépe bojuje/koexistuje jeho vlastními zbraněmi.
Pád komunismu nebyl z ekonomických důvodů, ale z ideologických.
ekonomiE a ekonomiKA
Před několika lety jsem se jako naprostý laik pustil do devítisetstránkového životního díla Ch. Gida a Ch. Rista "Dějiny nauk národohospodářských od dob fysiokratů až po naše dny" (ony jejich "naše dny " končily dvacátými lety).
Podrobný popis stovek vzájemně se zcela vylučujících "ekonomií" - tedy většinou kvazivědeckých nebo pseudovědeckých IDEOLOGIÍ, zaměřených na interpretaci nebo OVLÁDNUTÍ ekonomiKY.
Takže bych upřesnil, že pád komunismu byl mj. z důvodů nesprávné a rigidní aplikace jedné z ideologií zvaných "ekonomie".
ekonomiE a ekonomiKA
Vi vil sí
Vil ví ríli?
Vil ví ríli?
JosefeK - k těm komunistům dodatek
Koho si představit pod spojením pojmů komunista a Rusko???? Stalina?? Bronštejna?? Gorbačova?? .....?? ....?? ...
Čí zájmy kdo prosazoval???
Stalin byl BOLŠEVIK a usiloval o co největší potlačení vlivu TROCKISTŮ. Stalin vyrval po říjnový revoluci postupně
moc z jejich rukou a dobře věděl, že po jeho smrti zase příjdou.
Názorná ukázka trockistickýho "díla":
Lev Davidovič Bronštejn obnovil za VŘSR již zrušenou koncesní smlouvu se společností Lena Goldfields (bankéřská
společnost registrovaná v Londýně), umožňující společnosti na rozsáhlých územích sibiře drancovat zlato a drahé kamení.
93% zisku podle této smlouvy náleželo Leně Goldfields.
Názorná ukázka Stalinova rukopisu:
Naprosto unikátní rychlej nástup vzdělání původně většinově negramotnýho obyvatelstva. To bylo docíleno celou
řadou opatření a mimořádným úsilím (naprostá reforma školskýho systému, urychlený budování škol, knihoven a jiných
kulturních zařízení, zájmových spolků, osvěta, věda .... ). To platilo jak pro děti, tak pro dospělé .... odtud pochází i to
námi vysmívané, ale v té době v Rusku hodně vážně lidem vštěpované Leninovo heslo učit se, učit se, učit se.
Vyhlášená Ruská šachová škola (svýho času naprostá dominance) má kořeny právě tady ... zařazením jako povinného
předmětu pro velký vliv na rozvoj abstrakce (představivosti, matematiky a tak. ..... ).
Někdo pochybuje????
A odkud teda Stalin posbíral v 2WW všechny ty konstruktéry, soustružníky, geology, stavitele, projektanty ......
Vždyť většina z nich byli původem z negramotnejch nebo pologamotnejch rodin...
Je zažitý klišé, že Stalin byl diktátor posedlej osobní mocí. Copak nějaký diktátoři maj eminentní zájem na
vzdělání mas??? Neusilujou spíš o nevědomost a tím snadnou manipulovatelnost????
...........................
To byly jen 2 názorný ukázky, nechci zahlcovat soupisama o co se která strana zapřičinila.
Po smrti Stalina se záměrně začalo kormidlem pomalu otáčet. Nemohli naráz všechno zkácet .. zastavili sice většinu
Stalinovejch velkejch projektů (severní železnice, zalesňovací pás od severu k jihu atd.), ale pak nastoupilo
pomalý nenápadný degradování. Konec SSSR všichni pamatujem ..... Gorbačov připravil antré pro Jelcina a ten
dílo trockistů dokonal. Zůstává otázka, čí záměr trockisti zrealizovali .......
Omluva
Ne pád komunismu byl z ekonomických důvodů.
Zadarmo ani kuře nehrabe, protože by se takhle uhrabalo k smrti hladem.
Když neodměňujete úsilí, tak se většina lidí nebude snažit.
Kdyby to ekonomicky fungovalo, tak na ideologická bláboly bude každej kašlat, dokud tu máme lepší auta, byty, televize než na západě.
Komunisti si moc udrželi až do konce. Kdyby sami neudělali revoluce, tak by jim ji nikdo nesebral.
Rok dva před revolucí vás klidně vyhodili ze školy za blbý kecy. Všechno fungovalo jak mělo.
Kecy ekonomie, nedali jim…
Kecy ekonomie, nedali jim cypoviny jako TV a pocitace, nedali jim lednicku za 20tisic co vydrzi 5 let, ale za 4k co vydrzi 20let, a lid mel pocit, ze ma smejda...
Zapomeli zaklad, co vedel i stalin, nestaci mit ekonomiku, ale i prodavat cypoviny pro plebs a na to dojeli, na barevnou televizu...
Ty cypoviny, to je právě ta…
Ty cypoviny, to je právě ta ekonomie.
SSSR mělo horší životní úroveň než my tady. Srdce mi to rvalo.
Ve jménu toho plebsu vládli, a na plebs se odvolávají Zeman, Babiš i demoblog, Macron, Johnson i Trump. Odvolával se na něj i Churchill i Cézar.
A v Izraeli vysílali černobíle až do 80 let.
Teď si to v Kydech pohnojím...
Psychologie či psychiatrie, ale vlastně i značná část mediciny má stále se zostřující problém.
Některé termíny či diagnózy mají, měly či nově získaly pejorativní a nálepkující význam.
Třeba "debil" , "psychopat" či "stupidita" (viz zmíněný Koukolík).
Trpím přesvědčením, že Čmoud měl, má či nedejpánbu ještě bude mít v posudku svého vězeňského psychologa termín "psychopat".
Čmoud se zcela poctivě a usilovně snaží rozluštit, čím se defektní většina lidí liší od něj samotného.
Tuším H. G. Wells napsal SF povídku o horském kmenu, jehož všichni členové jsou dědičně slepí. Oči a zrak úpovažují za zdroj halucinací, vidění za duševní chorobu.
Proto se snaží každého poutníka, který se ocitne v jejich údolí, zachránit a vyléčit vydloubnutím očí.
Myslí to nesporně dobře. Chtějí, aby konečně i on začal konečně "vidět" svět stejně dokonale a nerušeně jako oni.
Čmoudovy články jsou vždy směsí brilantně nahmataných a vyhmátnutých postřehů a naprostých smyšlenek, konstrukcí a blábolů, společně prezentovaných jako prokázané věčné a nezpochybnitelné Pravdy.
Snažit se pochopit svět slepce, hrdého na svou slepotu a propagujícího slepotu jako konečné stádium prozření je nesmírně přínosné.
Pokud Čmoudovy články čteme s vědomím jejich toxicity, jsou rozhodně přínosem. Obsahem, ale především formou .
Jeden můj spolužák z gymplu (germánského původu a s českým jménem) tvrdí, že zásadní chybou Adolfa Hitlera byla jeho přehnaná lidskost a váhavý přístup ke genocidě Rusů a Slovanů vůbec.
Myslím, že by si s Čmoudem dobře rozuměli. (To, že by pak nakonec přežil v lepším případě jen jeden z nich, je věc druhá.)
Zen
Zenoví mistři by odpověděli nějakou nesmyslnou odpovědí (např. cypřiš na dvoře), aby ukázali, že všechny věci a děje nejde pochopit rozumem, a dost často v nich vůbec žádná logika není. Zvláště, když člověkem zmítají emoce. Tehdy je nejvíce manipulovatelný.