Proč se nedívám černobíle...

Autor
Štítky

Můj článek z minulé neděle, o hodině nula mé babičky, měl slušný ohlas a vyvolal celou řadu dotazů, jak to s mou rodinnou historií bylo dál a také jak to bylo předtím. A tak jsem si řekl, že bych mohl vždycky v neděli kousek rodinné historie odkrýt. Dnes navážu tam, kde začal být minulý příběh stručný.

Moje babička, Elsa Sterziková, přišla na sklonku roku 1945 do Neu Sattlu, tedy do Nového Sedla na Sokolovsku, kde jí přidělili dům po vysídlených sudetských Němcích. Ale stejně se tam s nimi dál potkávala, protože někteří odejít museli, ale jiní zase odejít nesměli, protože místní sklárna a porcelánka by bez vedoucích německých pracovníků nemohla fungovat. Dodnes najdete v místě německá příjmení, která ovšem už dávno nosí Češi jak polena. Není úplně divu, že čeští reemigranti snadněji nacházeli společnou řeč se zbylými Němci, protože si i lépe rozuměli. Babička česky uměla, ale na první poslech jste poznali, že je to čeština bez našeho národního obrození.

První paradox dějin… Elsa sice přišla do Československa, ale zase mezi Němce. Většina z nich se pak vystěhovala až roce 1968. Ale tenkrát, těsně po válce, už žádné národnostní třenice nebyly. Po těch milionech mrtvých byli všichni pokorní jak beránci.

Po dvou letech postupného budování nového domova se Elsa dozvěděla, že její manžel je naživu a je zajatec v SSSR. Měl také štěstí. Zhruba v době, kdy Elsa utíkala před frontou, jejího manžela tato fronta převálcovala. Při jakémsi ruském útoku zbylo z jejich jednotky pár zubožených mužů a on mezi nimi.

Ruský válečný stroj tehdy šlapal tak rychle, že zajaté jednotlivce nikdo nešanoval. Ty prostě postříleli, protože nikdo neměl čas, se s nimi zdržovat. Do zajetí se odváděly celé roty nebo pluky. Nějací tři vojíni… Ale dědeček měl štěstí. Ruskému důstojníkovi se jich zželelo. Při zajateckých výsleších se navíc zjistilo, že dědeček byl před válkou německý komunista a díky tomu se dostal do lepšího lágru v blízkosti Moskvy. Zacházeli s ním poměrně dobře. Po čtyřech letech zhubnul jen na padesát kilo… a byl navěky vyléčen z komunistických idejí.

Hned, když se Elsa dozvěděla, že není vdova, okamžitě začala na všechny strany psát dopisy, že její manžel je v zajetí, ale není to Němec, nýbrž Čech a měl by být okamžitě propuštěn. Obrátila se na všechny myslitelné i nemyslitelné organizace, psala prezidentu Benešovi, prostě dělala všechno, co ve svém postavení mohla. Rok takto bezvýsledně psala a pak přišel Vítězný únor. Babička slyšela projev Klementa Gottwalda a okamžitě mu také napsala.

A Gottwald to v krátké době zařídil. Co se demokraticky rok nehýbalo z místa, to se komunisticky vyřešilo ajn cvaj. Gottwad vrátil Else manžela a tak na něj nikdy nedala dopustit. Paradoxně, zatímco babička svůj vztah ke komunistům získávala, dědeček ho ztrácel.

Druhý paradox dějin… Demokrat Beneš nezařídil nic, komunista Gottwald to zařídil hned. Nechci tehdejší dobu bagatelizovat, ale vězte, že tehdejší Strana a vláda zařídila, že se mohl narodit můj táta a tím pádem, že jsem se mohl narodit já. Na začátku zázraku shledání byl Kléma.

Dědeček se vrátil domů až v roce 1949. Několik týdnů po Gottwaldově intervenci byl vytažen z lágru a poslán na Jaltu, kde ho dalších pár měsíců opět vykrmovali a hezky se o něj starali, aby se vrátil domů jako člověk. Jeho cesta domů ale nebyla jednoduchá. To nebylo tak, že by mu dali nějaký pas. Jel domů přes východní Německo, tedy sovětskou okupační zónu. Tam ho v noci přivezli na české hranice a ukázali mu směr, kterým má jít.

Chytili ho čeští pohraničníci a něco mu provedli. Dědeček nikdy neřekl, co to bylo, takže se jen dohadujeme, ale bylo to dostatečně odporné, aby mu novou vlast zhnusili do hloubi duše i srdce. Elsa v západních Čechách našla nový domov, ale její muž nikoliv. Shledali se po mnohaletém odloučení, podařilo se jim překonat válečná traumata a v roce 1951 se jim narodil můj tatínek. Ale dědeček nikdy Československo jako svou vlast nepřijal.

Třetí paradox dějin… Nikdo mému dědečkovi neuškodil tak, jako jeho nová vlast. To bylo jeho doživotní trauma a bylo větší než válka i než gulag. A vlastně právě tomu nejvíc rozumím. Žádný Bartoníček, Šídlo nebo Šafr se mi nezatnul tak hluboko do srdce, jako když mě vyštípali z místního evangelického sboru. To nejhorší vám neudělají nepřátelé, to nehorší vám udělají ti, které jste považovali za své nejbližší.

Dědeček byl šikovný zámečník. Před válkou pracoval v Kielských loděnicích (víme, že pracoval na montáži bitevní lodi Tirpitz). Uchytil se v místní porcelánce a pracoval tam až do své smrti. Do důchodu nikdy nešel. Když už nemohl pracovat jako zámečník, dělal alespoň vrátného. V posledních letech jej můj tatínek každé ráno odvezl autem na vrátnici, pak jel sám do práce a pak ho zase autem vyzvedl, protože pěšky už by domů dědeček nedošel.

Když pak pominula tuhá padesátá léta a uvolnily se poměry, chtěl se dědeček vystěhovat do Německa. V Hamburku měl svého bratra, který si prošel úplně jinými peripetiemi. V roce 1968 se pak celá řada sousedů do Německa prostě emigrovala. Dědeček ale nikdy neutekl. Prostě si poctivě požádal o vystěhování a trval na povolení. Tehdejší československé úřady ho několikrát pustily do Německa i s celou rodinou a na hranicích mu nikdo nešacoval kufry, ale on to nikdy nepochopil a vždycky se poctivě vrátil zpátky. Bez oficiálního povolení se prostě odmítal vystěhovat. Byl taková nátura. I když toužil po odchodu, odmítal být znovu emigrantem.

Čtvrtý paradox dějin… Můj tatínek tak prožil celé mládí s vědomím, že se přece brzy budou stěhovat. Ale nikdy k tomu nedošlo a tuhá normalizační i přednormalizační moc naši rodinu do Západního Německa vysloveně vystrkovala. Ztroskotalo to na dědečkově paličatosti.

Tatínek se pak stal kurátorem v místním evangelickém sboru. A je tím kurátorem dodnes. Jednou, v osmdesátých letech si ho předvolal okresní tajemník pro církevní záležitosti. V tatínkovi byla malá dušička. Tenkrát nebylo složité, dostat se kvůli práci pro církev do problémů. Tajemník se proti němu posadil a říká mu: „Pane Sterzik, ta vaše modlitebna v Novém Sedle je v hrozném stavu, že? Je tam vlhko, plíseň, v koutech rostou houby… nechtěli byste lepší budovu?“

A skutečně, zanedlouho se evangelický sbor stěhoval do jiného domu, ve kterém je dodnes. Pátý paradox dějin… Strana a vláda se postarala o novou modlitebnu pro evangelický sbor. V době, kdy oficiální politika byla vlastně opačná.

Proč to všechno píšu…

Prostě svět není černobílý a velké hodnoty neexistují, i když se jimi mocní rádi ohánějí. Existují jen charaktery. Tyto charaktery se občas projeví. V dobrém i ve zlém. Ale vždycky záleží na konkrétních lidech a záleží, co v sobě krmí. Ani ta největší zla a největší dobra nejsou jednoznačná. Je vlastně jen Boží milost… nebo štěstí, nebo karma… říkejte si tomu, jak chcete.

Možná proto dneska ty evropské hodnoty nefungují. Nejsou v srdci. Nekonají malé obyčejné dobro. A já se trochu obávám, že ani ta konzervativní změna, která se teď kolem nás děje, nic moc nezmění, pokud ji ponesou takoví, jako byli ti čeští pohraničníci, co si ošklivě pohráli s mým dědečkem. Být vítězem je ještě málo…

Přeji vám všem, ať se v životě potkáte především s tím malým obyčejným dobrem. Ať k vám přijde třeba i od těch „špatných.“ Ať se ve světě stane cokoliv, ať máte štěstí na takové, kterým se zželelo tří válečných zajatců a nepostříleli je. Kterým se zželelo nedůležité ženy a přivedli jí zpátky manžela. Ať jsou kolem vás ti, kteří zamhouří oči, až budete muset utíkat. Ať se potkáte s těmi, kteří vám dají novou modlitebnu.

_____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (502 hlasů)

Komentáře

objedná, donese zadarmo ? Kdo umyje sklenici, uklidí stůl, koupí ten stůl a židle, vypere a vyžehlí ubrus, kdo uklidí toalety ? Jestli chce někdo chlemtat vodu zadarmo, ať se napije venku z kaluže 

Průměrný počet slepic: 2.7 (14 hlasů)

teče na záchodech (v umyvadlech) a ke stolu si nesedejte. 

Průměrný počet slepic: 3.2 (10 hlasů)

se v každé hospodě postižené kohoutkovými exoty bude platit couvert. Za místo a čas. A těm co chlastají a jedí se pak dá u placení sleva ve výši couvertu.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Poznáte tu vypitózu?

Průměrný počet slepic: 4.9 (18 hlasů)

z Brna

Průměrný počet slepic: 5 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

V Americe Mádl byl, ale ani toho dědka s bábou nepřesvědčil.

Průměrný počet slepic: 4.9 (18 hlasů)

správný původ, i na Aspen jezdí. Asi tam byli ještě angažovanější.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Průměrný počet slepic: 5 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Krátký dýpfejkový komentář o událostech na Slovensku: 

https://www.youtube.com/watch?v=FX_WHnB271k

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

jen to chce klid, zase nám chtějí Fica odstřelit.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Vodláku, to je opět nádherný článek. Takový vyvážený, moudrý, dobře se čte. Pohladil mě po duši.

Díky a jen tak dál.

P.S.: některé věci z rodinné historie vnímám dost podobně. Například můj dědeček se trochu účastnil odboje, kdežto dědeček mé ženy bojoval za Werhmacht na Italské frontě. Mám vynikaici ženu, Slezanku z Hlučínska, Pracovitou, milující, věrnou, veřicí. Tedy můj předek z odboje, předek mé ženy za Werhmacht... a my máme krásný, důveryplný vztah. A tak si řikám, že vlastenectví, cešství, příslušnost k naší zemi.... se odtud, že Slezska, prostě jeví jako něco jiného, než třeba lidem od Prahy, či z vnitrozemí. U nás tak úplně neplatí: "my jsme Češi (Moravané, Slezané, Židé...), kdo je víc! U nás trochu víc plati: "nejprve ukaž, jaký jsi člověk... a po ovoci poznáte je".

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

všechno co je vod láku to bodne i bodláku.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Prý 1 100 000 obětí. Mně ještě ve škole vykládali že 2 500 000. A to tam samozřejmě  nebyli jen Židé. Je zajímavé, že počty obětí z jednotlivých táborů klesají, ale celkový součet je stále 6 000 000 ????

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

A kdy jste jako chodil do školy? Oficiální číslo bylo až do konce 90. let 4 miliony...
...což je číslo se kterým přišla sovětská Mimořádná státní komise pro zjištění a vyšetření zločinů německých fašistických uchvatitelů hned po obsazení. Polákům to nestačilo a záhy to zvedli na 5 a půl milionů.

Průměrný počet slepic: 3.1 (7 hlasů)

In reply to by RDG

Trvalý odkaz

o jiném číslu než 6 mega. Bacha ať ti nedají Zákon o zpochybňování holocaustu. 😵‍💫 

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

Cislo 6 milionu mrtvych  Zidu z cele Evropy nebylo nikdy nikymi  - krome popiracu holokaustu -  seriozne zpochybnovano, lze ho dost presne potvrdit rozborem zprav o scitani obyvatelstva  v prislusnych zemich atd.    4 miliony bylo cislo, ktere se ze setrvacnosti az do 90 let udavalo ohledne samotne Osvetimi.  Teprve pred asi 30 lety,  po konci studene valky  bylo tohle  cislo opraveno na nynejsich cca 1.1 - 1,2  milionu.  Nejspis  to  pak  bylo potvrzeno dukladnejsim a  strizlivym rozborem  dochovanych  urednich zaznamu o prijezdech transportu do Osvetimi.   Je pravda, ze aritmeticky to predtim  zretelne  nesouhlasilo  (a u nekterych koncentraku byly  ty nesrovnalosti jeste vetsi, napr. mrtvych v  Majdanku  - precetl jsem si to pred par lety ve vestniku vydavanem osvetimskym muzeem - bylo nakonec  overeno jen  "pouhych"   asi 25  000 misto predtim  udavaneho  nekdy az milionu).  Asi i  proto, ze  do te aritmetiky se nedaly vlozit nepresne udaje z vychodni Evropy. Kde jen na Ukrajine bylo  Zidu zabito asi milion (ci vice) ale politika SSSR po valce byla NErozlisovat narodnosti   obeti nacismu. Takze v tech 50 milionech obeti ktere SSSR jako celek mel byli Zide jen mensi polozkou, ktera se neupresnovala.  Lisili se ale - ti Zide - samozrejme od ostatniho obyvatelstva tim, ze jejich sance na preziti na obsazenem uzemi byla temer vsude  na Vychode temer nulova.  Zpusoby, jak Nemci s prispenim  iniciativ ukrajinskych banderovcu likvidovali Zidy byly ruzne. Nejcasteji to bylo  strileni v ruznych tech "jarech" (ci ve vykopanych  lesnich jamach)  kterych je v ukrajinske rovine velke mnozstvi. Ale napriklad v takovem Bachmutu nahnali mistni Zidy do  opusteneho alabastroveho dolu  - a zazdili je tam... Udaje, kolik tech bachmutskych Zidu bylo takto zabito  jsou velmi nepresne a pohybuji se mezi  1- 5 tisici osob. Zpresnit ten pocet se do dneska ukrajinskym uradum  nepodarilo  -  na rozdil od obeti  Holodomoru, jejichz pocet  ukrajinska encyklopedie udava pro Bachmut  presnym cislem, tusim  3141.... 

Průměrný počet slepic: 3.3 (11 hlasů)

který umí počítat ? Tak tohle jsou v čase nezpochybňovaná čísla o Osvětimi : jak se vyvíjel počet oběti co měli zahynout v Osvětimi v čase : 9 000 000   Francouzský dokumentární film Nuit et Brouillard (1955)8 000 000   Francouzský vyšetřovací úřad (Aroneanu 1945, str. 7, 1956)6 000 000   Tibère Kremer (1951)5–5 500 000   Krakovský osvětimský proces (1947), Le Monde (1978)4 000 000   Sovětský dokument před IMT3 000 000   David Susskind (1986); Heritage (1993)2 500 000   Rudolf Vrba alias Walter Rosenberg, Eichmannův proces (1961)1,5–3 500 000 Historik Yehuda Bauer (1982, str. 215)2 000 000   Historici Poliakov (1951), Wellers (1973), Dawidowiczová (1975)1 600 000   Historik Yehuda Bauer (1989)1 500 000   Nová pamětní deska v Osvětimi1 471 595   Historik Georges Wellers (1983)1 250 000   Historik Raul Hilberg (1961 + 1985)1,1–1 500 000 Historici I. Gutman, Franciszek Piper (1994)1 100 000   To k dnešními dni tvrdí Osvětimské muzeum1 000 000   J.-C. Pressac (1989), Dictionnaire des noms propres (1992)800–900 000 Historik Gerald Reitlinger (1953 a později)775–800 000 Jean-Claude Pressac (1993)630–710 000 Jean-Claude Pressac (1994)510 000   Fritjof Meyer (2002)Ten 1.5M je na pamětí desce instalované v 1990 na té předtím bylo 4M, ale i samotná Osvětim to už snížila na 1.1M, poslední velká historická studie ,ale už operuje jen s 510 tisíci a není to konečná

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

v Babím Jaru ?

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

Udaje  z prvnich dvou dnu vrazdeni v Babim jaru jsou presne, pak uz to asi Nemci flakali.  O Babim jaru jsem si nedavno koupil obsahlou knihu spisovatele Kuznecova,  ktery kousek od te rokliny bydlel a bylo mu v te dobe 12 let.  Koncem 60 let emigroval do Anglie. Prvni vydani jeho knihy v 60 letech bylo brutalne zcenzurovano - ale melo 2 miliony vytisku. Kuznecov mel ruskeho otce a matku Ukrajinku.  Prvni ukrajinske vydani jeho knihy vyslo az  kolem roku 2009 a melo naklad 5 000 vytisku. (Presna cisla ted nemam po ruce ale muzu je vyhledat.)  Na uzemi Babiho jaru pak fungoval v lete a na podzim roku 1943 - pred osvobozenim Kyjeva - koncentrak,  jehoz jedinym ukolem bylo zlikvidovat/spalit  kosti z hrobu v te rokline. I tohle  ten Kuznecov podrobne popisuje - protoze se nekterym z tech veznu v tom  zmatku pri utoku Rude armady na Kyjev podarilo prezit.  Uvodni vrazdeni  Zidu  o 37 000 mrtvych prezila jedina osoba,  herecka kyjevskeho loutkoveho divadla  https://en.wikipedia.org/wiki/Dina_Pronicheva

 

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

těla obětí ? Umíš si představit 37 000 mrtvol ?

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Upresnuji /opravuji 33771  https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_v_Bab%C3%ADm_Jaru Nemci to meli  zpocatku v Babim jaru spocitane presne, vadi mi  ty odlisne  "pozadavky na presnost"   v soucasne ukrajinske historiografii 

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

že jejich kosti odstranili v koncentráku. Tak jak je spočítali ?

Průměrný počet slepic: 2.7 (3 hlasů)

Placate nesmysly  a ve svem zaujeti ani nejste schopen vnimat napsany text.   Pocet  33771 zlikvidovanych Zidu byl uveden ve zpravach nemeckych organu na zaver toho dvoudenniho strileni koncem zari roku 1941 

Průměrný počet slepic: 2.7 (6 hlasů)

náhodou nepotkal, že ?

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

zbourat v Bachmutu jedny zazděná vrata ?

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

Bobe, jdete se vysrat. Ty mrtvoly byly  castecne exhumovany uz na podzim 1943  hned po osvobozeni (Ukrajinska encyklopedie to  osvobozeni nazyva "recapture" )   a asi  tehda nebyl cas a prostredky  to delat  dukladne uprostred valky.   Prohledavat  vsechna zakouti opusteneho dolu.  A nepochopil jste pointu me poznamky. Ta byla v tom, ze pocty mrtvych v Holodomoru znaji dnes Ukrajinci s presnosti do jednotek - zatimco u Zydu se spokoji v encyklopedii  s udajem "nekolik tisic" -  kolik presne, to uz  tam  ocividne nikoho nezajima

Průměrný počet slepic: 2 (7 hlasů)

 Jen  jeste zpresnujici odkaz na ten "roman" Babij jar,  asi to neni nejvyssi  literatura ale cteni pro zajemce  o historii je to pozoruhodne. Na wiki  https://en.wikipedia.org/wiki/Babi_Yar:_A_Document_in_the_Form_of_a_Novel  to je zhruba popsano. Jsou tam - na te wikipedii -  nejake nepresnosti  a zda se mi, ze ani jednu z tech versi ruska, ukrajinska, anglicka nepsal   nekdo ze soudobeho Ruska ale nevim  Vcelku spravne tam pripominaji  ze  to puvodni vydani (pozn. na zaklade seznameni se s Kuznecovem nejprve Jevtusenko napsal svou   slavnou basen a pak Sostakovic svou symfonii)    bylo plne "antisovetstiny" viz   i medailonky hlavnich postav  toho romanu.  Frazi "Lepsi Gitler nez Stalin" hlavne - ale nejen - z ust dedecka  v  puvodnim nezcenzurovanem (ruskem, proto to G)  textu bylo mnoho  Za zminku taky stoji ze v ukrajinstine ta kniha   vysla  az roku 2009  tedy 58 let po te "sonder" akci  v nakladu 5 tisic vytisku zatimco (notne zcenzurovane) prvni vydani roku 1966  melo 2 miliony vytisku  Zda v Kyjeve dnes strhli ci   premistili do muzea  treba uz  i pametni ceduli na toho Kuznecova   (matka Ukrajinka ucitelka otec Rus kommunist) nevim 

Zajimave jsou i povalecne detaily. Na miste te strze dnes je televizni vez  a rekreacni prostor.  Pamatnik byl nejprve v 60. letech maly vicemene  pokoutni  a az v tomto stoleti udelali pamatnik  trochu dustojnejsi.   Po valce tu strz zavezli jako skladku a vyustili tam  odpad z nove velke  cihelny, pod tou strzi udelali  prehradu na zadrzovani toho mokreho  jilu  a tak se jim podarilo to hluboke udoli  casem  zcela zplanyrovat. Mezitim ale roku 1961 se po jarnim tani ta hraz  protrhla a byla pry spousta mrtvych v zatopenych tramvajich  pod rokli atd.  Dnes uz na mape vidime  jen zplanyrovanou rovinu s televizni vezi https://en.mapy.cz/letecka?x=30.4492877&y=50.4713188&z=17 

 

Průměrný počet slepic: 2.4 (8 hlasů)

Studovat historii tímto způsobem to je asi jako bych si v dnešní době koupil knižku ukrainského nacionalisty popisujícího svůj boj proti Putinovi.

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

In reply to by RDG

Trvalý odkaz

Jasne, ze spisovatel popisujici sve detske, autenticke zazitky asi nebude mit globalni prehled o celkovych  poctech mrtvych . Ta kniha je ale jinak dukladna.  Jeji zajimavosti je i  troji druh pisma, ktery je tam pouzit. Obycejny tisk - zcenzurovane vydani z roku 1966,  kurziva  - co bylo odstraneno cenzurou a jeste jinym  fontem jsou pripsany  poznamky ucinene spisovatelem az v Anglii po emigraci. Velmi sugestivni v te knize je ale napriklad i popis uplne  prvnich dnu okupace Kyjeva

Průměrný počet slepic: 3.3 (6 hlasů)

co není podstatné. Na náklad knihy jakéhosi škrabáka se nikdo neptal. Ani na písmo, kterým ten žvást sesmolil. Koncentrák na zlikvidování kostí ? To fakt myslíš vážně ?

Průměrný počet slepic: 3.5 (11 hlasů)

To  by mne fakt  zajimalo, kdo Vam (pozn. ja cizim lidem vykam, i kdyz s nimi  treba naprosto nesouhlasim)  za takovehle  prispevky dava  5 slepic  

Průměrný počet slepic: 2.3 (12 hlasů)

že sem chodí, kromě mě, blba,  jen inteligentní lidé. No, zmýlil jsem se, i když jen o jednoho. Sorry, o dva.

Průměrný počet slepic: 2.4 (5 hlasů)

to jsou hrozný kecy

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

vzpomínek 12 letého dítěte 😁😁😁 a určitě všechno viděl ze stromu 😁😁

Průměrný počet slepic: 2.7 (6 hlasů)

Jste idiot. Koukam, ze Vam to dnes napsali uz i jini, nez jen ja 

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

netajím, i když oficiálně to nemám. Co ty ?

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

na brigádě, ale žádnou přehradu na hliněný kal tam neměli. Ani ryblíček.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

ze studijních důvodů bych ti doporučil knihu Holocaust pod lupou, kde tyto otázky rozebírají opravdoví historici a vědci. Ze studijních důvodů !

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Naprosto nezpochybňuji miliony obětí západních hodnot fašismu a nacismu, který přišel přece ze západu a vraždil především směrem na východ. Kromě údajných 6 ilionů židů zavraždil desítky milionů křesťanů a zejména Slovanů. Jejich svátek osvobození je už desítky let upozaďován a zpochybňován. Jak jinak, západními hodnotami. 

Před pěti lety Světový den holocaustu slavily hlavy států celého světa v Izraeli v Jeruzalémě. Podávaly si ruce a objímaly se, načež vyhlásily kowidovou diktaturu v celém svět světě. Několik týdnů všechny ty hlavy zmizely z médií a ze světa. Zmizel náš prezident Zeman, zmizela naše carevna Vonlejnová. Ta když vylezla do televize, prohlásila, že letecký průmysl musí zůstat zachován! Unijní přátelé a sestry se rvali o zdravotnický materiál jak Palestinci o humanitární pomoc. Zavírali si hranice a turisty.

Vypadalo to, že oslavy 75. výročí Holocaustu odstartovaly podivný pokus o holocaust nový, kowidový, vakcínový, Bourlový a Vonlejnový. 

Děsím se toho, co ten dnešní sabat hlav států západních hodnot  v Auschwitz-Birkenau vyplodí k tomu 80. výročí osvobození Rudou armádou. Budou tam také vlát vlajky Banderovic dozorců a kápů? 

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)