Otázka moci

Vezměte si jakoukoliv lidskou moc na této planetě. Je celkem jedno, zda se budete zabývat faraony, CNN, Českou televizí, Václavem Klausem, Římany, Stalinem, církví, Marxismem, jihoamerickými diktátory, sunitským wahábismem nebo Velkým čínským skokem, pokud ořežete řečičky, fráze, výkřiky o pravdě a svatém boji,tak na konci vám jednoduše zbude ta skutečná podstata každé moci, která je poměrně jednoduchá: 

Schopnost mobilizovat masy.

Každá moc se vždycky opírala o velké množství malých lidských součástek,které dokázala přesvědčit o tisícileté říši, Božím království, bohatstvím pro všechny, rovností, svorností a bratrstvím, nebo prostě o troše lidského štěstí. Žádný diktátor nikdy nevládl sám. Neexistoval dokonalý Hitler, který ovládal své podřízené svojí telepatií, neexistoval Stalin ze kterého by šel jenom strach. Vždycky byly zapotřebí i miliony ochotných a přesvědčených vykonavatelů. To platí pro Jana Husa stejně jako pro Mladou frontu Dnes. 

Svět se přetváří tak, že přesvědčíte davy lidí, aby to dělali tak, jak si myslíte, že je to správně. Aby muži umírali, ženy umíraly, děti umíraly, ale aby všichni pořád měli naději, že se ten slibovaný zázrak jednou stane. Pak můžete vytrhávat lidi z kořenů, stavět pyramidy, nebo šturmovat na Stalingrad. 

Průšvih nastane,když se ukáže (a to se ukáže takřka pokaždé), že všechny velké vize byly zase jednu pěkný podvod. Že slova a činy se rozcházejí, žádné světlo na konci tunelu není, místo vlády světu na vás střílí podlidi odkudsi z východu a místo krásného multikulti ráje na vás kouká terorista s bombou. Pak je prostě konec. Rozdíl mezi pravdou a lží je rozpoznán a s každým dalším nesplněným slibem to dochází i těm hloupějším, až jednou nakonec není nikdo, kdo by režim podpořil a držel.

CNN může mít tisíce reportérů a nejlepší studia, ale pokud se její rétorika bude rozcházet s reálnou zkušeností jejích posluchačů, jednoho dne ji už nikdo neposlechne. Jednoho dne vyzvou voliče k mobilizaci, ale oni neposlechnou. Udělají to jinak. Možná špatně, ale jinak. Jakákoliv autorita je pryč. 

Dnešní doba tomu nahrává. Internet je všude, dokonce i ve vybombardovaném Jemenu, každý blbec má chytrý telefon. Dneska by Hitler skončil těsně po Stalingradské kapitulaci. Dneska by už nemohl mluvit o skvělé situaci na frontě, tisíce mobilů by zvěstovaly o opaku. Stejně tak Míra Karas může z obrazovky kecat co chce, ale tisíce mobilů v Rusku i na Donbase ho v reálném čase usvědčují ze lži. V dnešní době není snadné být autoritou. Žádnou svojí chybu neutajíte.

Bez autority nejsou mobilizované masy a bez mobilizovaných mas není žádná moc. I Volkswagen na Slovensku zjišťuje, kolik musí dávat na výplatách, protože dělníci se byli schopni mobilizovat. Nový francouzský prezident teď také pěkně namobilizoval a teď bude muset ukázat, zda se jeho sliby neukážou liché.  Bude to mít těžké... mobily vidí všechno. Mobily vidí víc než policejní kamery.  Nesplní-li své sliby, půjde na smetiště dějin rychlostí blesku.  Andrej Babiš také má za sebou slušné masy. Ale pokud se jeho sliby rozejdou s realitou, skončí....  v politice a možná i v base. 

Stalin mohl ještě zabít statisíce vlastních občanů a přesto měl podporu. Hitler jak by smet. I Klaus si mohl dovolit zpackat privatizaci, protože pořád měl mezi lidmi velkou podporu. Dneska by ji už neměl. Jeho pohrobci jsou sice pořád v politice, ale ne pro své schopnosti, spíš proto, že tu není nikdo, kdo by je uměl převálcovat. Ani politika, ani církev,ani Drahoš, ani Zeman.. nikdo není schopen dostat na Václavák půl milionu lidí. Ale ten, kdo to dokáže, ten může být prezidentem i premiérem. Klidně dohromady.