Informační multipolarita

Být před deseti patnácti lety ve vedení vedení nějaké velké zpravodajské agentury či televize, to byl v podstatě americký sen každého novináře. Téměř nekonečný přísun peněz, nejlepší vybavení, nejlepší technické prostředky kdekoliv po světě, pár dobrých článků podložených srdcervoucími záběry, pár reportáží a pak teplé místečko vysoko v podnikové stratosféře, samá pozitiva a sociální jistoty. 

Navíc práce, která nepodléhala žádné kontrole. Jediný, kdo stál takovému novináři v cestě, byl jeho šéfredaktor. Pokud jste přinesli materiál, který se mu zamlouval a odpovídal "vidění světa made in CNN (BBC, ČT, apod), dostal se na první stránky a vše ostatní běželo samo. Proti konkurenci se bojovalo v kancelářích - mně pošlete šéfe, ne jeho. Jakmile vás šéf poslal, měli jste obrovské možnosti. Nikdo už po vás nešel překontrolovat, zda nekecáte, zda si necucáte záběry z prstu. Nikdo nekontroloval, komu jste zaplatili za kulisy i kompars. Potřebujete hrdinného Palestince? Nebyl problém. Potřebujete hrdého bojovníka proti Rusku? Nebyl problém. Všechno šlo. Všichni vám podlejzali, protože pokud jste to nenatočili vy, nikdo jiný už to do světa nedal. 

A pak, pozvolna přišel internet i do pouště. Najednou se dalo připojit k wi-fi i v Mogadišu, Kandaháru nebo Allepu. Najednou měl chytrý telefon i šaman domorodých Dajaků někde na Borneu. Najednou se dalo natočit kdekoliv cokoliv a umístit do na web v reálném čase. Z ničeho nic bylo možné každého velkého novináře zkontrolovat. 

Chcete se podívat, jaký je Islámský stát? Nepotřebujete už CNN. Kdykoliv se můžete podívat na jejich vlastní články i videa. Můžete se podívat na články a videa jejich protivníků, můžete se podívat na videa nezúčastněných třetích osob v oblasti a můžete to porovnat s těmi, kdo se ještě stále považují za novinářské hvězdy. 

Můžete se podívat na Donbas, Putinovi do Kremlu, můžete sledovat Trumpův twitter, každý veřejný krok Angely Merkelové, Zemana při proslovu v kterékoliv vesnické díře, můžete si psát s kterýmkoliv kurdským bojovníkem a lajkovat fotky libovolného teroristy nebo budoucího bombového mučedníka. Pokud máte potřebu se něco dozvědět o situaci v severní Austrálii, nemusíte hledat archiv článků BBC, prostě jen zadáte do Googlu přislušné heslo a můžete číst a sledovat od rána do večera. Televize ani ČTK k tomu netřeba. Každý s mobilem a internetem je vlastně novinář. Stamiliony lidí sdílejí videa, čtou články a vyjadřují se k nim. Špičkový novinář je najednou zbytečný. CNN je najednou odsouzena k vymření

To se rozumí, nelíbí se jim to. Před pár lety každý politik žebral na kolenou, aby se dostal do jejich zpravodajství, sliboval, domlouval, upisoval se a když se konečně dostal na vrchol, denně se modlil, aby zůstal na výsluní přízně vedení FOXu nebo BBC. Pokud přestal být užitečný, z fleku bylo možné z hrdiny udělat nulu a z nuly hrdinu. A najednou to nejde. Političtí kandidáti nejenže se neplazí, ale přímo pohrdají novinářskou přízní. Trump si oslovuje budoucí voliče sám, mezi jeho ksichtem a obrazovkou není potřeba nějaká CNN. Zajistí si to přes web.   Zeman novináře klidně urazí a přesto je schopen vysílat o sobě i jiné informace než Česká televize. A tyto informace se dostanou téměř do každé rodiny. 

Jasně, novinářský ryk je veliký... ale neúčinný. Volič se rozhoduje sám, bez doporučení novinářů. Sám si prohlíží lísání kandidátů, sám se rozhoduje, které informace zohlední a které bude ignorovat. Předvýběr pomocí ČTK skončil. Doba, kdy byla informace cenná, je za námi. Devalvace dorazila i sem. Informace je jako čínská bota. Nic nevydrží, ale je levná a jak doslouží, koupí se nová. Co naplat, stále existují i dobří ševci, co udělají kvalitní práci, ale ta jejich práce je dražší než dvacatery boty made in China a vlastně je nikdo nepotřebuje.

Článek na titulní stránce byl kdysi obrovská zbraň. Stejně tak silná zbraň bylo i novinářské mlčení. Dobývané Allepo bylo zpravodajsky ohromně vychytané. Ale přesto kdo chtěl, našel si i jiné informace a mohl se na Bílé přilby podívat i jinak. O čtyři roky obležené šiítské vesnici Kufrája nebylo na CNN ani slovo. A přesto jsme se o ní dozvěděli.Se vším co k tomu patřilo. Měli jsme krásné velkolepé zpravodajství z války na Donbase a přesto, kdo chtěl, sehnal si lepší a přesnější zprávy než dodávala ČTK. 

Dneska je každý článek v BBC podroben té nejpřísnější kritice na sociálních sítích i v alternativních médiích.  Každé slovíčko je rozebráno, obráceno proti autorovi, přežvýkáno, zpochybněno a někdy i pochváleno. Každé Vidlákovo slovo zde na Kydech může být vyvráceno komentářem nebo odkazem. Ani šéfredaktor v BBC ani Vidlák se nikdy neubrání. 

Samozřejmě, na internetu se neválí pravda na každém rohu. Internet neznamená lepší a kvalitnější informaci. Znamená jen korekci a zpochybnění všeho. Neexistuje žádný hrdina, neexistuje nic, co by se dalo dlouhodobě utajit a neexistuje nic, co by se nedalo překroutit. Neexistuje žádná novinářský kánon. Neexistuje žádná autorita, která by třídila informace a dodávala jim důvěryhodnost.  Přesto mezi pískem jsou zlatá zrnka. Kdo chce, může si dát tu práci a najít je. Nepotřebuje k tomu žádnou organizaci s miliardovým rozpočtem. Zvládne to sám. Jistě, mockrát se splete. Mockrát se přesvědčí, že věřil rychle a lehkovážně. Ale to se dělo vždycky. Miliony mladých můžů se nechalo lehkovážně přesvědčit o tisícileté říši a vyhlazení Židů a na tuto lehkovážnost doplatili životem. Miliony mužů zahynuly za slib nekonečné prosperity made in Britská říše. Těžko spočítáme ty, kteří padli ve jménu vladaře a státu ať to bylo kdekoliv. Lehkovážná důvěra zaplacená životem. Dnes to není jiné. Jen není informační monopol. Informace jsou multipolární. Dnešní čtenář si může narazit hubu dřív než v zákopech. A pokud si tu tlamu nabije, může zkusit jiné pohledy a jiné šance. Dnešní svět je plný alternativ, ať si Mama Merkel hřímá co chce. Dnešní internetový svět dává člověku šanci, aby si nabil hubu dřív než dojde na bombardování Drážďan a než bude nějaká nová Treblinka plynovat lidi po tisících. 

Lidi se to postupně naučí. Ještě párkrát dají šanci různým Zemanům, Babišům, Putinům i Trumpům. A pokud se spletou, mohou si snadno vybrat jiné.