Mnichov ještě jednou

Autor
Štítky

Jelikož se na Vidlákově hnojišti podle mého očekávání rozhořela ohnivá debata o vojenských aspektech Mnichova, dovoluji si prozatím předložit pár faktů, které mi kdysi poslal jistý pán, jehož nick v někdejším debatérském kruhu na ACZ zněl Jakelin de Mailly.

Původně jsem chtěl dát na veřejné fórum naši kompletní korespondenci, aby jeho vyjádření byla pochopitelnější a rovněž by byla seřazena v jakési posloupnosti. Bohužel se mi pan JdM prozatím neozval, takže si nedovolím zveřejnit jeho maily v kompletní podobě, protože byly určeny pouze mně, a to za účelem sepsání článku o Mnichovu před pěti lety. Tento článek pak vyšel na ACZ. Myslím však, že po odchodu pana Libora Stejskala byl tento, stejně jako naprostá většina mých povídek, z tamějšího archívu vymazán.

Ještě k odbornosti pana JdM.

Tento pán absolvoval studia na vysoké vojenské škole v oboru vojenská historie (tedy zbraně bitvy, logistika, taktika, strategie). Jeho knihovna a samozřejmě také znalosti byly pro mne jako laika ohromující. Zároveň se jako voják z povolání účastnil i několika misí v zahraničí a měl praktické zkušenosti přinejmenším ve vojenské službě, pokud ne v přímém boji.

Nyní už k technickým detailům, které mi zaslal k článku:

 

Síly Wehrmachtu a čs. armády v září 38:

Německo - 3,5 mil vojáků v případě mobilizace.
V září ´38 schopno doplnit 50 divizí na 60 během 10 dní.

reálná kalkulace:
proti ČSR na území Čech a Moravy 503.604 vojáků, 1.300 tanků, 8.480 děl
Pro útok na ČSR připraveno v první vlně 39 divizí.

ČSR - celkový počet mobilizované armády 1,5 miliónu, avšak přímo u bojových útvarů jen 657.486.
2.300 děl,1.376 PT kanónů /z toho 227 pevnostních 40mm/, 1.063 minometů, 348 tanků, 70 tančíků, 60 obr. aut.
Armáda měla po mobilizaci 40 svazků - 35 pěších divizí /včetně "hraničních oblastí" v síle divize/, 4 rychlé divize, 1 motorizovaná divize.
Mobilizace neproběhla podle plánů a řada improvizací negativně ovlivnila strukturu armády /zmíním později/.

Německo schopno doplňovat posilovat útočící svazky, povolávat zálohy.
ČSR dosáhla mobilizací svého vojenského maxima, dále schopna postavit asi jen 4 divize ze starších ročníků.

Dislokace a úkoly sil:

Čs. 1. armáda - zajištění mobilizace, obrana Čech na linii opevnění, způsobení co největších ztrát nepříteli, poté ústup pod předpokládaným silným tlakem nepřítele na linii Vltavy, případně zachycení se úpornou obranou na ČM Vysočině.
Stav: 9 pěších divizí, 1 rychlá divize, 4 hraniční oblasti, 1 svazek zajištění hranic.

Proti této armádě stály 8., 10. a 12. německá armáda o síle 16 pěších divizí, 3 motorizovaných divizí, 1 tankové, 1 lehké a 1 horské divize. Tyto svazky měly vést útok proti Čechám na celkem 6 operačních směrech - 2 útoky na Prahu ze severu přes oblast Liberce, 1 ze severovýchodu mezi Ústím n. L. a Karlovými Vary, 1 ze západu přes Plzeň a 1úder měl vést z jihu na Č. Budějovice, kde se měl poté rozdvojit s jednou větví postupu na Tábor a druhou na Jihlavu.

Čs. 2. armáda -  dislokována na S. Moravě a Slezsku, na směru Opava-Olomouc-Brno, s úkolem nedopustit obklíčení 1. armády ze severu.
Stav: 2 pěší divize, 2 hraniční oblasti, půl svazku zajištění hranic.


Proti této armádě stála německá 2. armáda o síle 6 pěších divizí, 1 motorizované divize, 1 tankové, 1 lehké divize, 1 výsadkové divize a 4 divizí Landwehru /domobrana/. Tyto svazky měly za úkol vést úder ze severu vstříc německé 14. armádě, útočící z jihu a odříznout tak čs. 1. armádu v prostoru Čech.

Čs. 4. armáda - dislokována na linii opevnění J. Moravy s úkolem pevně držet obranné pásmo s důrazem na směr Vídeň-Brno a nedopustit obklíčení 1. armády z jihu.
Stav: 4 pěší divize, 2 rychlé divize, 1 motorizovaná divize, 1 hraniční oblast, půl svazku zajištění hranic.

Proti této armádě stála německá 14. armáda o síle 3 pěších, 2 lehkých, 2 horských, 1 motorizované a 1 tankové divize. Tyto svazky měly za úkol vést úder z jihu vstříc 2. armádě za účelem odříznutí čs. 1. armády.

Čs. 3. armáda - dislokována na Slovensku a jejím úkolem byla jeho obrana "nezbytnými silami" a nedopustit oddělení a rozdělení sil na Moravě.
Stav: 2 pěší divize, 1 rychlá divize, 4 hraniční oblasti, 1 svazek zajištění hranic.

Zálohy čs. armádního velení - 8 pěších divizí, dislokovaných na ČM Vysočině a SZ Slovensku.

Poměry počtů některých zbraní v armádách N/ČSR:

Poměr tanků                       2.000 / 348 (pár tanků bylo v záloze, zabavily se stroje ze zahr. zakázek nebo v opravě, často nedokončené)
Poměr letadel                      3.000 / 568
Poměr obrněných aut OT  1.200 / 60

 

Velikost a výzbroj jednotlivých divizí

německá pěší divize 1. vlny

18.000 mužů
516 kulometů
140 minometů /96 x 50mm, 54 x 81mm/
25 pěchotních děl /19 x75mm, 6 x 150mm/
75 PT kanónů /37mm/
48 houfnic /36 x105mm, 12 x150mm/
12 PL kanónů 20mm
3 obrněná auta
500 nákladních aut
100 osobních aut
500 motocyklů
200 motocyklů s přívěsným vozíkem
5.000 koní

německá motorizovaná divize

16.500 mužů
500 kulometů
140 minometů /-"-/
25 pěchotních děl /-"-(
75 PT kanónů /-"-/
48 houfnic /-"-/
12 PL kanónů 20mm
30 obrněných aut
1.700 nákladních aut
1.000 osobních aut
1.300 motocyklů
600 motocyklů s přívěsným vozíkem

německá horská divize

17.200 mužů
220 kulometů
90 minometů /? x 50mm, ? x 81mm/
14 pěchotních děl /12 x 75mm, 2 x 150mm/
48 PT kanónů /-"-/
32 houfnic /16 x 75mm, 8 x 105mm, 8 x 150mm/
12 PL kanónů 20mm

německá tanková divize

11.800 mužů
324 tanků
220 kulometů
60 minometů / 36 x 50mm, 24 x 81mm/
14 pěchotních děl /8 x 75mm, 6 x 150mm/
50 PT kanónů /37mm/
36 houfnic /24 x 105mm, 12 x 150mm/
36 PL kanónů /20 x 20mm, 10 x 37mm, 6 x 88mm/
100 obrněných aut
300 OT a polopásových vozidel
1.400 nákladních aut
560 os. aut
1.300 motocyklů
700 motocyklů s přív. vozíkem

německá lehká divize

10.800 mužů
86 tanků
460 kulometů
60 minometů /? x 50mm, ? x 81mm/
10 pěchotních děl /? x 75mm, ? x 150mm/
50 PT kanónů /37mm/
24 houfnic /? x 105mm, ? x 150mm/
12 PL kanónů 20mm
100 obrněných aut
1.400 nákl. aut
600 motocyklů
1.100 motocyklů s přív. vozíkem
600 koní


čs. pěší divize

14.000 mužů
300-324 l. kulometů
120 t. kulometů
18 minometů
18 PT kanónů
36 děl /obvykle 24 x 80mm, 12 x 100mm/
3 tančíky

čs. motorizovaná divize

jako pěší, pěchota na nákl. autech, dělostřelectvo s mot. trakcí

čs. rychlá divize

12.000 mužů
98 tanků
12 obrněných aut
330 kulometů / 264 LK, 66 TK/
6 minometů
24 děl
28 PT kanónů
16 PL kulometů
874 nákl. aut
135 os. aut
298 motocyklů
2.832 koní

Na první pohled je tedy patrná strašlivá disproporce v palebné síle.
Co se čs. jednotek týče, některé byly oslabeny na úkor jiných, což se týkalo zejména rychlých divizí /např. 3. RD měla jen 8.500 mužů a stavy tanků byly 1. RD - 30, 2. RD - 40, 3. RD 16, 4. RD - 78, tyto tanky byly odeslány např na podporu různých obranných úseků/, zatímco některé hraniční oblasti, organizované takticky jako divize, měly až 20.000 mužů.

Srovnání výzbroje:
pušky - srovnatelná úroveň
kulomety - čs. vz. 26 výborná zbraň, nevýhodou malá kapacita zásobníku, vz. 37 výborná zbraň, nevýhodou použití pouze na trojnožce, vz. 24 /modifikovaný Schwarzlose/ - zastaralá zbraň komplikované konstrukce, vyžadující mazání nábojů během střelby. Německo - MG 34 špičková zbraň, první univerzální kulomet, spolehlivý, vysoká rychlost palby
minomety - srovnatelné
PT kanóny - čs. zbraně lepší
PL kanóny - jednoznačná převaha Německa jak v kvalitě, tak v kvantitě
Dělostřelectvo - moderní čs. typy srovnatelné s německými, avšak v menšině proti starším typům
tanky - čs.typy lepší
obrněná auta - z čs typů pouze OA. vz. 30 srovnatelný s něm., nevýhodou kulomety vz. 26 = nízká palebná síla. druhý typ vz. 24 byl příliš těžký a odkázán pouze na silnice.
letectvo - jednoznačná kvalitativní a kvantitativní převaha Německa.

Poměr tanků N/ČSR 2.000 / 348 (pár tanků bylo v záloze, zabavily se stroje ze zahr. zakázek nebo v opravě, často nedokončené)
Poměr letadel           3.000 / 568
Poměr obrněných aut, OT  1.200 / 60

Letadla

Německo:
stíhačka Bf 109 B - rychlost 47Okm/h a výše /podle verzí/, 2 - 3 kulomety MG 17 ráže 7,92mm /podle verze/.
stíhačka Bf 109 C - rychlost 47O, 4xMG 17
stíhačka Bf 109 D - rychlost 48O a výše, poslední verze měla silnější motor, takže šla přes 5OOkm/h, 2 x MG 17 /D-1/, 4xMG 17 /D-2/, 2xMG 17 + 2xMG FF ráže 20mm /D-3/
Do roku 1939 bylo postaveno 1.860ks Bf 109 / Mnichov byl koncem září ´38/.

střemhlavý bombardér Ju 87B Stuka - rychlost 390km/h, 2xMG 17 v křídlech, 1xMG 15 ráže 7,92mm zadní střelec, 1x250kg puma, 4x50kg
v době Mnichova k dispozici asi 200ks

bombardér He 111 - rychlost 350 - 390km/h /podle verze/, 1.500-2.000kg pum, 7xMG 15
bombardér Do 17 - rychlost 350-410km/h, 1.000kg pum, 6xMG 15

kromě těchto moderních ještě starší typy letadel jako stíhačka He-51 /nyní užívána k poz. podpoře/, Hs 123 /střemhl. bombardér/, Ju 52 a Ju 86 /bombardéry nebo transp/.

Celkem v roce 1938:

kolem 3.000 letadel:
- 1582 -2.052 bombardovacích
- 684 -1.000 stíhacích
- 622 průzkumných/lehkých bombardovacích

Letectvo utuženo zkušenostmi ze španělské války /200 pilotů v Legii Condor/, nové progresivní postupy /zavedení 4 členného Schwarmu/ vysoce nadřazené ostatním letectvům, zkušenosti s masivním bombardováním a pozemní podporou. Řada stíhacích es ze Španělska /W. Moelders 14 sestřelů/.

Čs. letectvo:
stíhačka B 534 - rychlost 375-405km/h, 4x 7,92mm kulomety /Bk B34 2x7,92mm, 1x20mm/, 80kg pum /dvouplošník/
lehký bombardér Š 328 - rychlost 280 km, 2x pevné 7,92mm, 1x pohyblivý 7,92mm dvojkulomet, 500kg pum /dvouplošník/
lehký bombardér A 100 - rychlost 260km/h, 2x pevné 7,92mm, 1x pohyblivý 7,92mm dvojkulomet, 600kg pum /dvojplošník/
rychlý bombardér B 71 - rychlost 430km/h, 3x pohyblivý 7,92mm kulomet, 600kg pum /2 motorový jednoplošník, licence SB 2/
těžký bombardér MB 200 - rychlost 280km/h, 5x pohyblivý 7,92mm kulomet, 1.440kg pum /2 motorový jednoplošník, licence Bloch MB 200/

I když čs. armáda patřila k nejlepším armádám na světě, nemohla se rovnat německé. Ta prováděla nejefektivnější základní výcvik na světě, její doktríny byly vylepšením osvědčených prušáckých modelů a velmi moderní a účinné. Paradoxně k tomu přispěla i potupná Versailleská smlouva, která ponechala Německu malou, avšak vysoce profesionální armádu, která hledala způsoby, jak maximálně zvýšit svou efektivitu. Síla německé doktríny spočívala v důrazu na pohyblivé vedení boje a teorii KESSELSCHLACHT, tj. obklíčení a zničení nepřítele. Velký důraz byl kladen na vytváření SCHWERPUNKT, tj. těžiště bojových operací, obvykle slabého místa v protivníkově sestavě, do kterého byl poté směřován drtivý nápor a po proražení dále živen zálohami a rozvíjen v souladu s teorií obkličovací bitvy. Velká síla německé armády spočívala v rozvíjení individuality svých vojáků, od nižších velitelů až po prosté vojíny, kteří byli vedeni k iniciativě, přijímání zodpovědnosti, přejímání velení v kritických chvílích jestliže velitel padl. apod. Tato tzv. AUFTRAGSTAKTIK byla v přímé opozici tradiční doktríně "rozkazů shora" a vedla k nevídané flexibilitě a účinnosti.
Doktrína čs. armády měla zpočátku, až do konce 20. let ofenzívní charakter. Vycházelo se ze zkušeností z vítězných válek proti Polsku a Maďarsku. S nástupem Hitlera začala být ražena více doktrína obrannějšího charakteru, avšak nebylo se zcela vzdáno ofenzivního pojetí boje.
Moderní myšlení lze pozorovat na vytváření rychlých divizí a motorizovaných svazků. Celkově lze řící, že v době Mnichova, po zesílení nac. Německa, byl plánem čs. armády boj "na zdrženou" do příchodu spojenců, zpomalení nástupu nepřítele na opevněních a poté vedení pohyblivé obrany s možností lokálních protiútoků. Tvrzení o "vlivu Francie na čs. doktrínu ve stylu zákopové války je nesmysl", stejně jako ty kecy o "francouzském protektorátu".


V čem tedy celkově spočívala síla něm. armády:
- po zkušenostech s úspěchem tzv. STURMTRUPPEN, tj. úderných jednotek z 1. sv. v., začala něm. armáda používat doktrínu tzv. kombinovaných zbraní - tj. vhodný mix pěších jednotek, které s sebou vezly své kulomety, minomety, pěchotní a protitanková děla. K tomu se později přidaly tanky a letecká podpora. Zatímco v jiných armádách kulomet sloužil k podpoře pěšího družstva, německá armáda postavila celou taktiku na kulometu, který se stal základem něm. družstva, a ostatní členové podporovali jej. To umožňovalo obrovskou palebnou sílu ve všech způsobech vedení boje - při útoku kulomet potlačoval odpor a prostřílel cestu, při obraně dominoval krytím pozic. Tato taktika slavila úspěch po celou dobu války a umožňovala i značně zdecimovaným německým jednotkám zůstat velice efektivními. Ve své roli MG 34 jasně dominoval nad hlavní automatickou zbraní čs. armády, kulometem vz.26. Obrovskou výhodu dávalo německé armádě progresivní a masové používání rádiového spojení.

Čs. tanky byly rozptýleny a nemohly klást dlouhodobý účinný odpor ani pěchotě, natož německým tankovým svazkům, které používaly svá vozidla v mohutné koncentraci a ve spolupraci s jinými druhy zbraní.

Čs. dělostřelectvo bylo taktéž rozptýleno a nemohlo poskytnout soustředěnou, silnou podporu. I na divizní úrovni bylo čs. dělostřelectvo deklasováno nejen počty, ale i ráží.


Zde je třeba připomenout, že sborové německé jednotky poskytovaly svým divizím navíc další dodatečnou podporu ve formě dalších dělostřeleckých oddílů, tankových pluků či brigád a ženijních a protileteckých jednotek.

Čs. letectvo nemohlo čelit soustředěným útokům ze všech stran - bránit vzdušný prostor, podporovat jednotky a napadat nepřítele. Nemělo k tomu ani počet, ani kvalitu. Protiletadlová obrana byla nejslabší z celé armády, na celou republiku bylo jen asi 250 PL děl s hlavní koncentrací kolem Prahy a zbrojovky si dokonce na vlastní náklady pořídily pár PL kulometů na svou obranu. Není třeba dodávat, že PLO neměla v této podobě absolutně žádnou šanci. Německá armáda byla hojně vybavena PL zbraněmi a v Polské a Francouzské kampani udělala z letadel, modernějších, než jsme měli my, při náletech na německé kolony fašírku.

Opevnění nebylo dokončeno, s jeho plnou výstavbou se započalo až 1936 a mělo mít 3 pásma /lehké, těžké a záchytné/, dokončeno mělo být až 1946. V období Mnichova nejvíce silné bylo na S. Moravě.
V podstatě jedinými plně bojeschopnými byly malé kulometné pevnůstky, tzv. Řopíky. Velkým objektům chyběly pancéřové zvony, specializované kanóny, minomety, kulomety, řada z nich byla staveništěm. Situace se řešila doplňujícími polními opevněními a zátarasy.
Oproti mýtu neexistujícího opevnění J. Moravy se v této oblasti nacházelo několik stovek Řopíků /celkem asi 1.000/.
Naše opevnění nemohlo Němce zastavit ani po dobudování, což ukázal pozdější válečný vývoj.
Všechna pevnostní pásma byla proražena /Mannerheimova linie, Peelovaa linie, Eben Emael, Stalinova linie atd./. V roce 1940 se německá armáda na řadě míst prostřílela plně obsazenou a vybavenou Maginotovou linií. Hlavní roli hrála PL děla 88mm, známý Flak - osmaosmdeátka.
Němci totiž při testech ve Španělsku objevili její dvojúčelový potenciál - kromě PL, ideální kanón proti tankům a bunkrům.
V r. 1938 Němci tento kanón měli.
Zde je třeba zmínit,že německé testování zbraní a jejich použití ve Španělské občanské válce se netýkalo jen "88", ale prakticky všeho, co Němci měli. Přineslo jim to obrovské zkušenosti a poučení, které čs. armáda neměla.

Jak by to tedy dopadlo v případě války ?


Držme se scénáře "ČSR odmítla Mnichovský diktát", zůstala osamocena.
Původní plán německého hlavního vstřícného úderu ze S. a J. Moravy byl nakonec zřejmě zavržen, takže něm. armáda by zaútočila po celé délce hranic a hledala SCHWERPUNKT. Současně by luftwaffe nevyhnutelně vybojovala absolutní nadvládu ve vzduchu a poté přešla k útokům na města, podporovala poz. jednotky, rozvracela týl. Dřive nebo později by došlo, v řádu dní, k proražení obr. linie, nebylo by možno čelit palebné síle něm jednotek, čs. armáda by se začala stahovat na Moravu a Slovensko. Zde je třeba říct, že většina zbrojovek a klíčového průmyslu  se nacházela v Čechách a na Moravě a po jejich zničení nebo obsazení by nastal nedostatek střeliva, zbraní, náhradních dílů, paliva atd. Z 18 hlavních muničních skladů se jich jen 6 nacházelo na Slovensku. Odpor mohl být kladen max v řádech pár  týdnů. Zatímco německá armáda by bojovala s nezranitelným zázemím, mohla doplňovat ztráty a nerušeně sílit personálně a materiálně, čs. by čekala jen postupná zkáza. Rozklad by byl urychlen Němci, sloužícími v ćs. armádě a asi i Slováky, neochotnými bojovat za stát.
Zde je třeba podotknout, že v poslední fázi by nám pravděpodobně ještě zapíchli kudlu do zad Maďaři a Poláci.

Jediná šance ubránit se, a to poměrně slušná, byla s pomocí spojenců, a pro to udělala politicky i vojensky ČSR a její představitelé MAXIMUM.
Spojenci nás hodili Hitlerovi a proto veškeré debaty o tom jsou zbytečné.

Malé nahlédnutí je v osudu polské a jugoslávské kampaně.
Oba státy byly stejně jako ČSR heterogenního obyvatelstva, což se projevilo na výkonu armády.
Oba státy nedostaly pomoc od svých spojenců, i když ti již byli s Němci ve válečném stavu.
Polsko zpečetil vpád SSSR, ale i tak by byli Poláci rozsekáni na kusy.
V Jugoslávii chorvatští ustašovci dezertovali z armády a aktivně napomáhali německým vojskům.
Obě země drceny ze vzduchu.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Komentáře

Trvalý odkaz

I dnes dokáže propaganda házet hausnumerama, proti kterým stojí jiná hausnumera. A má někdo možnost provést kontrolu, jak to tedy je ve skutečnosti? Já si dovedu snadno představit, že v článku uvedené cifry jsou právě jen výplody tehdejší nacistické propagandy. Proto ještě jednou přidám odkaz, který prezentuje zcela jiné cifry a tvrzení, než tento článek: https://echo24.cz/a/SUwM3/osm-mnichovskych-mytu-jaky-byl-vroce-1938-sku…

Zatím bez slepic

In reply to by Josef K. (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já tam až takový rozpor nevidím. Podstata závěrů je jiná - zkušenost versus mládí a míra idealismu. Lukáš Visinger např. hodně podcenil třeba skutečnost, že ona "Maginotova" linie nebyla podél celé hranice, odkud hrozil vpád. Ale přesně do tohohle jsem zabřednout nechtěl. Nemá to smysl.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tohle neodolám a zkopíruji celé!
Moc se mi před pár dny líbil proslov místodržícího Hamáčka, který hezky pohovořil o tom, jak USA stály v těch těžkých dobách při nás...
Ten Best je opravdu fajn americký šťoura....

DR o Mnichovu jako o 'opravdu velkém úspěchu'
01. 10. 2018 - EB

CONFIDENTIAL
Press Conference #487,
Executive Offices of the White House,
September 30, 1938, 10:45 A.M.

Patnáct hodin po podepsání Mnichovské dohody uvedl americký prezident Franklin Delano Roosevelt toto: „O té evropské věci myslím mohu říci jen to, že americký ministr zahraničí, jeho náměstek a další zaměstnanci ministerstva zahraničí, plus americké diplomatické mise v hlavních městech dotčených zemí, odvedli úžasnou práci. Je to skvělý příklad týmové práce, kdy všichni spolupracovali s opravdu velkým úspěchem. Také bych mohl zmínit výborný přístup tisku a rozhlasu, jejichž zástupci téměř všichni stáli nohama na zemi. Musím se vyjádřit přesně a říci, že „téměř všichni“ stáli během vážného napětí na světové scéně nohama na zemi. Jak všichni víme, jednoznačně šlo o krizi. I když se často o různých věcech, které krizemi nejsou, jako o krizích mluví, tohle krize byla."
*****
Holt gentleman Hitler si tu zemičku zasloužil, už jen jako náhradu za někdejší ztracené kolonie...
A je hezké si přečíst, že nejen naši věrní britskofrancouzští přátelé, ale i s nimi spolupracující američtí diplomaté a americký tisk věrně stáli po boku gentlemana Hitlera, proti vzpurné evropské zemičce, neposlouchající rasově nadřazené soukmenovce..
A americký prezident děkuje americkému tisku za to, že referoval klidně a postavil se na správnou stranu - " měl výborný přístup".
Úžasná práce!

Zatím bez slepic

Ah, ono je to trochu složitější. Best to vytáhl opodstatněně, ale vysvětlení to má. Zapomíná se třeba na to, co zmínil Laco. Ve všech zemích byli dost velké a vlivné skupiny Hitlera podporující. V USA, v Anglii, Francii - všude Ah. Nic to nemusí říkat o tom, jak uvažoval sám Roosvelt. I to patří do komplexního uvažování Beneše. Tedy dle mého názoru. Takže vlastně souhlas.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Milan Coufal
E. Best:
Před 80 lety vyzval Roosevelt Hitlera a Beneše k pokračování v jednání, aby svět mohl "uniknout šílenství nového uchýlení se k válce".
Včera Rooseveltova výzva k míru adresovaná Hitlerovi a Benešovi, dnes Hitlerova okamžitá odpověď: Za existenci sudetoněmeckého problému Německo nemůže.

Roosevelt se za arbitra asi považoval. Mnichovskou dohodou byl nadšený.

USA sebe evidentně považují za centrální mozek lidstva. Bakala, který v naší kolonii způsovil 100 miliardové škody, žaluje Krúpu, který ho oprávněně kritizuje. Kde ho žaluje? No logicky v USA. Protože americké soudy Bakalu očistí, a Krúpu zavřou, až bude černej.

Zatím bez slepic

Stran Roosvelta jsem se vyjádřil neurčitě. Můžete mít pravdu. To, co jsem chtěl vyjádřit, jsem vyjádřil možná blbě. Politik se může vyjadřovat adekvátně situaci, nikoli jak uvažuje skutečně o Hitlerovi (v případě Roosvelta a daného výroku či výroků v tomto směru). Nevím, zda mi porozumíte. Nemusel být nadšený, jen adekvátní v dané situaci.

USA se zcela jistě za centrální mozek lidstva nepovažují, jsou to zcela jistě její představitelé. A nemusí to být nutně všichni. Velmoci mají své postavení a z nich vyplývá nutně i jejich chování. Velké národy k tomu mají přirozené sklony - jako celek, ne všichni občané USA. Viz úloha USA stran obou světových válek, plést se do toho nemusely nebo ne v takové míře.
Vezměte si třeba Trumpa. V OSN se mu smáli, důvod jistě byl. Ale on tam řekl něco docela podstatného, že on končí s vývozem demokracie ala předchozí američtí prezidenti. Zatím nevyvolal žádnou novou válku, jen zdědil. Věci nejsou a vůbec nemusí být tak jednoznačné.

Co se týká Bakaly, tam bych docela rád měl relevantní informace. Nejprve bych si je musel opatřit. Důvod asi Vámi předpokládaný má.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Děkuji asfaltový holube za zkopírování skvělého Besta.
Teda to je ale šťoura.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Targusi, Assi - muzete mi vysvetlit, proc jste s vasim defetismem jeste nespachali sebevrazdu, kdyz nic pro vas nema cenu?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tapetuji:
Doporučuji všem!

Vážnější zájemce o to, co politicky předcházelo Mnichovu (a mj. o skutečných nediplomatických názorech E. Beneše) upozorňuji na dvojdílný článek či spíše esej v Argumentu:

Ivo Šebestík:
http://casopisargument.cz/2018/09/29/disharmonie-evropskych-statu-na-ce
a druhá část.
http://casopisargument.cz/2018/09/30/disharmonie-evropskych-statu-na-ce

Ve druhé části je zmíněna kniha, napsaná pod pseudonymem Podiven - což byl kolektiv tří autorů pod vedením Petra Pitharta.

Tato kniha naopak ukazuje skutečné smýšlení party kolem Václava Havla, snažící se o (nynější) faktickou nenápadnou renesanci protektorátu Čechy a Morava po roce 1989.

Pokud by se někdo chtěl orientovat i v této knize autorů Podivenu, a o dobových reakcích na ni,
doporučuji bakalářskou práci, jejíž text ve formátu PDF najdete na

https://is.muni.cz/th/o9ris/Bakalarska_prace.pdf
**********************

Zatím bez slepic