Jak by si Vidlák hledal svého vidláka

Představme si, že jednoho rána si Vladimír putin přečetl můj blog a usoudil, že jsem pro rozvrácení nepřítele a pomoc Ruské federaci udělal záslužný kus práce a měl bych za to být dobře placen, tutíž vydává rozkaz, aby mi pražské velvyslanectví platilo královský honorář za každý článek. Jen je v tom podmínka, že se každé ráno musím hlásit tam u velvyslance v jeho KGB sekci, aby mi když tak dali správné instrukce nebo mě nechali zmizet. Já vím, že Putin to nemá zapotřebí, potřebné články mu zadarmo píše Jaub Janda a jemu podobní, ale řekněme, že bych se musel přestěhovat na dohled Prahy musel bych si najít svého vidláka, protože dneska už si nedovedu představit, že bych znovu chodil nakupovat do Tesca. Uděláme si tedy malý návod, co by Vidlák očekával od svého vidláka.

Řekněme, že jsem se poptal po okolí, zkouknul jsem internet i fejsbůk a našel jsem v okolí několik mlaých farem i jednotlivců, kde bych mohl mít štěstí. V první řadě bych koukal na toto: 

1. Všechna zvířata jsou ustájena na podestýlce. Chlív, kde prase leží ve vlastních hovnech na betoně, od toho bych šel hodně rychle pryč. Stejně tak bych nechtěl mít nic společného s chlívem, kde nejsou okna a nedá se tam pořádně větrat. Nejlepším etalonem jsou vlaštovky. Pokud je někde v chlívě uvnitř vlaštovčí hnízdo a pod ním naděláno, je to nejlepší štempl kvality ustájení. Vlaštovky si jen tak někam nevlezou. Nepotřebuju vidět moderní superchlív kde je všechno v nerezu. Ale všude na zemi musí ležet sláma a zápach musí být teplý a sladký. 

2. Chovatel v malochovu nepotřebuje selatům kupírovat ocásky. To se dělá jen ve velkovýrobě, protože zvířata jsou tam ve stresu a pod tlakem a jeden způsob, jak si to kompenzujou, je uhryzávání ocásků a uší. Proto se to preventivně šmiká hned po narození. V domácím chovu jsou selata v pohodě, nechávají se drbat, přijdou k mřížím, jsou zvědavá hravá. Nepotřebují se hryzat. Jeden pohled do kotce s více selaty a pokud vidíte rány, podlitiny a krátké ocásky, je jasné, že to chovatel dělá blbě. Dále bych chtěl, aby si selata kastroval sám, postaru pěkně skalpelem. Chemicky kastrovaného masa bych se nedotkl ani bidlem. 

3. Podobné je to s kuřaty a slepicemi. Pokud vidím na hnoji tlusté opeřené slepice, kterak hrabou a zobají, je nejspíš všechno v pořádku.  Pokud vidím hubené opelichané kury někde na cihlách, kde nemají možnost dělat to co dělají pořád dokola - hrabat, nebudu si brát vajíčka. 

4. Na stromech musí být tu a tam shnilé ovoce. Pokud je všechno velké, zdravé a bez poskvrny, tak nám pěstitel běhá s agrochemií jak o závod a stříká preventivně.  Rozumný vidlák používá chemii až když není vyhnutí a to zjistí zpravidla tak, že na nějakém plodu objeví padlí nebo hnilobu. 

5. Stejné je to se záhonky. Na normální vidlácké zahradě bude tu a tam nějaká ta lebeda, tedy pokud vidlákovi není sedmdesát a není v důchodu. Takový už zpravidla v boji s plevelem vítězí i pomocí motyky a ručního vytrhávání. Mladší vidlák chodící do práce už tolik času nemá a musí to být vidět. Pokud je vidlák rozverně opřen o rýč, zahrada je bez poskvrnky a nikde žádná laciná pracovní síla, tak to zvládl díky roundupu a dalším herbicidům. 

6. vidlák má zpravidla něco rozděláno. Pořád někde bourá, přistavuje, zlepšuje, překopává... Pokud má dvorek i zahradu dokonale uklizenou, tak je mu zase nejspíš sedmdesát a jeho grunt je dokonalý a nebo nedělá nic, dvorek je jeho reklama a pak se dá čekat, že jeho plodiny budou z Polska za tu nejlevnější cenu nakoupené a draze prodané. 

7. Pracovitý vidlák se rád pochlubí, Když místo flákání se u vody celé léto dělá na zahrádce, je rád, když to někoho zajímá. Vidlák, který vás nepustí dál než do průjezdu bude mít také s polskými potravinami společného víc než je zdrávo. 

8. Pokud mi vidlák řekne, že začal dělat zeleninu, protože si spočítal, že údržba trávníku spotřebuje sekačku, křovinořez, vertikutátor, sypač hnojiv a další stroje, což je v konečném důsledku stejně drahé a náročné na čas jako dělat zeleninu, tak mám vyhráno. Přesně někoho takového chci. Pokud mi bude vykládat o záchraně planety, nezbytnosti omezit svojí uhlíkovou stopu, bude mi vnucovat chia semínka a pohankové sušenky, tak to nejsem u vidláka na gruntě, ale u zeleného kněze v jeho chrámu a to  si raději odpustím. Rozumný vidlák je si vědom svých nákladů, má je spočítané a také ví, jakou cenu si může nasadit.  

9. Dobrý vidlák se pozná také tak, že s vámi vleze do sklípku, ukrojí vám kus klobásy, nakrájí trochu svého sýra, nechá vás utrhnout si meruňku na chuť přímo ze stromu a dá si s vámi. To zpravidla ukazuje, že se to dá jíst. Vidlák, co má všechno naskládané v bedýnkách a jeho údajně skvělou kravku neuvidíte, ten nemá čisté svědomí. 

A ještě jedna rada na závěr - pokud se rozhodnete sami stát vidláky, velmi brzy narazíte na bodré sousedy a vzdálenější známé, kteří vám začnou radit. Naslouchejte jen těm, kteří vám radí to, co mají sami vyzkoušené. Dnešní vesnice jsou plné lidí, kteří si něco přečetli na internetu, sami o tom nemají ánung, ale budou vám radit, abyste to tak udělali. Nejlepší jsou ti, co vám vnucují permakulturu. Neznám nikoho, komu by to fungovalo. Stejně tak neznám nikoho, komu by fungovala skladba rostlin, která odpuzuje škůdce a podobně. Ale znám dost těch, kteří o tom přednáší, chtějí za to peníze, ale v konečném důsledku vám nic neřeknou, protože je to tajné a mají to patentované. 

Znám člověka, který mi vnucuje obdělávání půdy měděnými nástroji, které jsou strašně drahé, ale prý mi to zvětší výnos. Motal se mi tu chlap, co mi nabízel termosolární úly, kde se pomocí tepla zbavíte varoázy. Ale nechtěl mi říct, jak to funguje, protože bych mu to mohl ukrást. Stejně tak mi neřekl, jak se takový úl obsluhuje. Mám tu jednoho permakulturistu, který má doma dvoumetrovou lebedu, ale mě chce učit, jak mám pěstovat trvalé rostliny, které nepotřebují rubání do půdy. A také je tu jeden, který mi nabízí jakousi živou vodu chytanou za úplňku, že je to skvělé na vinohrad. 

V našich krajích vás omezuje buďto množství slunce a tam kde je slunce dost, tam vás omezuje množství vody. Pokud své zahrádce dokážete dát dostatek vody i slunce, vyrostou vám i zapíchnuté hrábě a nikdy nebudete mít nedostatek.