Urputný Mnichovský mýtus o rozbití čs armády Hitlerovými tanky

Mám málo času, tak jen ve zkratce: bránit se sami jsme se úspěšně nemohli; už jen proto, že celá naše vojenská doktrína byla postavena na předpokladu alianční války.

Existuje zajímavé svědectví šéfa HŠ, gen. Krejčího (které ovšem bývá interpretováno v tisku různě),
viz TV besedu z r. 1967

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1064346238-beseda-o-mnichovske-d…

2)
E. Beneš se rozhodl správně, ale i tak je třeba říct, že jsme s obnovením hranic měli velikou KLIKU, nikdo
nemohl plně předvídat modality průběhu války

"Žáby v mlíku" zasáhly opravdu hluboko do některých myslí.
Jen by mě zajímalo, jak si dnešní zastánci "boje" představují další hypotetický vývoj.
Protože boj, obrana republiky je zde krok A, co by bylo obsaženo v kroku B?
Když bychom byli označeni, svými spojenci, za viníky války?
( Zde odkazuji na sdělení lorda Halifaxe Hitlerovi, z prosince 1937, že problém ČSR musí být vyřešen - mírovou cestou-, jako postoj tehdejší vlády VB)

Ještě připomenu, že:
- polské protitankové dělostřelectvo využilo bílých německých křížů na tancích na zaměření děl a dost tanků úspěšně zničilo. Stejné kříže měly německé tanky v září 1938.
- 112 tanků Lt-35 efektivně bojovalo na straně Německa v polském tažení, a i sami Němci je hodnotili pozitivně
- Pzkpfw I byl zamýšlen Wehrmachtem jako výcvikový stroj a německé velení s ním nikdy nepočítalo ve válečných operacích - Hitler zaútočil o 3-4 roky dříve, než armáda očekávala.

A ty viděl Beneš, který vývoj predikoval docela přesně.
Jednoduše řečeno.
Viděl jak naši Spojenci reagovali na vývoj v Habeši a uměl si spočítat co bude následovat.
Bohužel, je nutné říci, že do tehdejšího vývoje architektury " Nové Evropy" hodil vidle Stalin, který se postavil z pochopitelných důvodů na "zadní".
Tam se rozjetý stroj zadrhnul.

Doporučuji si přečíst: Projev V. Putina k Mnichovské zradě, k paktu Molotov-Ribentrop, k úloze Polska a Západu ve 2. světové válce.
Má to tři díly a jsou tam zajímavé informace
http://leva-net.webnode.cz/products/projev-v-putina-k-mnichovske-zrade-…

Je v něm zásadní chyba.
Zaměřuje se výhradně na TTD strojů.
Ale naprosto opomíjí Taktiku, píši schválně velké písmeno. Protože Taktika nasazení je rozhodující.
A tento prvek měli Němci opravdu propracovaný. Skloubili ve svých mechanizovaných a tankových jednotkách vše potřebné.
Pancéřové prostředky, pěchotu dělostřelectvo, logistiku.
A na to naše armáda nebyla připravená. Ta fakticky bojovala I.sv válku.

Sorry, jako... Zajímavý rozbor, ale já bych to sem na Vánoce vůbec netahal. Nechal bych to na pozdější dny. Třeba na výročí toho Mnichova.
Nebo, nejdřív na polovinu ledna, kdy ČSLA slavívala Den dělostřelectva. Takže doporučuji vrátit se k Vánocům, Silvestru a Novému roku.
Ostatně - jak se vám líbil vánoční projev presidenta republiky? Mně ano. A jsem teď zvědavý, kvůli čemu ho jeho odpůrci sepsují...

Zkusím to ještě jednou. Československo odmítá Mnichovskou dohodu a mobilizuje. Německo po dohodě se signatáři čeká a připravuje se na prosazení dohody silou.
Neválčí se. Den, týden, dva týdny. Armáda spotřebovává zdroje, které začínají chybět. Německo vyprovokuje povstání v Sudetech a Maďarsko na jižním Slovensku. Armáda ho - jak jinak - krvavě potlačuje. Svět se bouří nad českými zvěrstvy a je proti Čechům jako rozvracečům míru a násilnickému národu. A pak spojenci společně zaútočí aby upokojili světovou veřejnost. Vyrazí od Ostravy a od Břeclavi s masivní leteckou podporou Francie, Británie a Itálie. Přidá se Polsko a Maďarsko.
Jiná varianta po PODEPSÁNÍ Mnichovské dohody nebyla. Český národ by byl zničen a nikdo nikdy by ani chvíli neuvažoval, že by tak špatní lidé měli mít znovu vlastní stát. VŠICHNI by se shodli, že je potřeba Čechy předělat, převychovat, poněmčit a zbytek rozptýlit. Třeba do té Baťovy Patagonie.
Nedělejme si iluze.
Chápu diskuse o technicko-taktických parametrech armád a výzbroje. Je to hezké a poučné cvičení. Detaily jsou kořením historie, ale strategické úvahy jsou něco úplně jiného. Obzvlášť když, na rozdíl od vojenské výzbroje a taktiky, zůstávají neměnné. Stále jsme ve středu Evropy, stále máme Němce za sousedy. Jako přídavek poprvé v historii zbrojíme na Rusa. Dumejme spíš o tom, co ta novinka přinese a doufejme, že to není náš poslední nápad. Může být, že pak už žádné nápady nebudou. Znáte to, nejsou lidi.

Jau jau to to bolí
jak by mě mlátil holí;
jak by mě třískal do hlavy
cítím se celý bolavý;
zase jsem použil myslivnu
myslel jsem, že ji vyplivnu.
Prý je to ale zdravé
pro společnost to pravé
říkal to dneska president
věděl to i Olt Šetrhent -
komu se usmálo štěstí
toho vypínal pěstí.

Gerde, kvůli přehlednosti dám tuto reakci jako nové vlákno. Mám k vaší argumentaci několik velkých výhrad ležících ve vedení debaty samotné. Předně:
a) V každé slušné diskusi, je formulace teze, její podsunutí protistraně a následné oponování této tezi považováno za argumentační faul. Či klam. To přece víte. Soustavně operujete s tím, že "vnímáme wehrmacht z podzimu '38" jako Werhmacht z let '39, '40 či "41 a že jsme v zajetí goebblesovské propagandy a jakýchsi mýtů. A tedy je náš úhel pohledu zkreslený, zmanipulovaný, zatímco váš - toho, který prozřel - odpovídá realitě. Jednoduše vedete debatu tak, že neexistuje šance oponovat, protože oponentura samotná je důkazem že máte pravdu. Za mě taková debata postrádá smysl, není nijak přínosná a nikam nás neposouvá. Vedu ji vlastně jen z důvodu respektu k vám, k panu domácímu i ke ctěným návštěvníkům dvorku. Jsem hluboce přesvědčený, že mýtus, o němž hovoříte, reálně neexistuje. Ale jsem také přesvědčený, že nejste veden něčím nekalým. Naopak. Jen mi to, a promiňte ten příměr, trochu připomíná Vlka, když dojde na Svědky Zemanovy a Pepy Koblihy. Nic ve zlém.

b) V boji proti onomu údajnému mýtu se sám neváháte uchylovat k mýtům - třeba tomu legionářskému. Rád bych upozornil, že v roce 1938 jsme již téměř dvacet let po vystoupení legií. Dovolím si tvrdit, že jejich zkušenost (především těch ruských) byla pro potřeby a předpokládaný způsob vedení bojů v hypotetické válce '38 téměř nevyužitelná. Šlo o naprosto odlišný druh konfliktu (o zatížení legionářským mýtem svědčí i složka obrněných vlaků v rámci dobové ČS armády). Což platilo i pro prokletí vítězů západních spojenců - tedy i pro jejich neschopnost se efektivně přizpůsobit novým trendům, protože "my jsme minuklou válku vyhrálui, tak víme co je třeba". Ač byli v našem štábu jistě velmi schopní velitelé - i zde byl ten legionářský mýtus v podstatě na škodu, protože pomáhal rozdmýchávat střety mezi důstojníky s C.a K. pozadím, důstojníky z Itálie, z Francie a Ruska. O vlivu francouzské vojenské mise nemluvě. Ač byly samozřejmě různé proudy i v rámci Wehrmachtu, šlo o z hlediska profesního mnohem jednotnější celek. Ale třeba se ještě k tomu vrátím.

c) Pochopil jsem snad správně, že vidíte v přijetí myšlenky "nemělo smysl se bránit, byli by nás tak jako tak převálcoivali, jen za cenu vyšších obětí." uměle implementované poraženectví, základ jakési "ohnuté páteře národa". Kterou nám importují sousedé z Německa, abychom snadněji drželi pusu a krok a pomáhali radostněji budovat Říši. Jsme 81 let po válce. I kdyby dovolím si tvrdit, že z hlediska národního sebevědomí, je pro mě teze "Byli jsme všemi zrazeni, a tak jsme, i díky prozíravosti prezidenta Beneše udělali vše pro to, abychom jako národ přežili, ukázali Západu, jak ošklivě se mýlil a jak moc nám ublížil, načež jsme mu slavně pomohli a vrátili jsme se domů jako vítězové, do (téměř) původních hranic, se ztrátami, jež byly v porovnání s předpokládanými oběťmi (lidskými i ekonomickými i politickými) osamocené války r.38 v podstatě marginální." mnohem přijatelnější, než vámi protlačovaná teze "Měli jsme se bránit, byli jsme schopni se ubránit a zachránit Evropu - bez ohledu na důsledky pro nás samé, jenom jsme byli takoví "sráči", že jsme nenašli odvahu." I kdybyste totiž pravdu měl a Beneš a my další, žijící dosud v zajetí goebblesovské propagandy, se mýlili - opravdu si myslíte, že vytvářením mýtu o ohnutých zádech a zbabělosti našeho vedení, kteří vzdali co mohli vyhrát (a stát si nezaslouží, kdo o něj nebojuje) působíte na další populaci efektivněji ve smyslu národního cítění, než použitím mýtu o "Byli jsme samozřejmě už z podstaty věci slabší, všichni nás zradili, ale my jsme se jen chytře přikrčili, abychom ušetřili síly a o svou vlast bojovali ve chvíli, kdy byl donucen prozřít i ten, kdo nás zradil. Tvrzení, že jsme nebojovali je jen plivnutím na hroby všech, kteří složili kosti v Polsku, ve Francii, nad Kanálem, Británií, Rusku, Sýrii, Egyptě, Lybii etc."? Já si nemohu pomoci, ale raději bych jako mládežník četl to druhé. Ten příběh o hrdinech. Ne příběh o zbabělcích. V podstatě mám za to, že ve svém "boji proti mýtům roku 38" dosahujete nechtěně úžasného souzvuku s panem Krystlíkem. Aniž byste si to uvědomil.

d) Ve své argumentaci operujete malými německými zásobami, poruchovostí techniky atp. Ale pomíjíte, že hromadu problémů mělo i naše vlastní vojsko. Zatímco wehrmacht už půl roku zapracovával poznatky z ne slavného zapojení tanků do anšlusu, naše armáda teprve během mobilizace zakusila nespolehlivosti třeba právě těch LT-35 (až tak velké, že se stala předmětem hlášení). Na otázku zmatku, (ne)naplněnosti stavů vojsk, mýtu o pevnostním valu zde poukázali již jiní. Proč si myslíte, že by se německé vojsko válkou s námi vyčerpalo dřív, než naše vlastmní? Proč si myslíte, že by nedokázalo nahradit se svou průmyslovou základnou nacházející se zcela mimo reálný dosah našich beznadějně zastaralých (s výjimkou B-71) bombardérů, natož pak pozemní armády, nebyly svou vystřílenou munici a ztracené vozy nahradit efektivněji, než armáda naše, jejíž veškerý průmyslový potenciál byl (i kdybychom třeba přijali tezi, že bychom měli dostatek surovinových zásob) v podstatě vystavena na milost a nemilost luftwaffe (o klíčových závodech v nejistých německých oblastech nemluvě)? Mně vaše argumentace přijde, s prominutím, zaslepená - argumentujete nedostatky na straně Německa, aniž byste bral při tom v potaz, že i naše vojsko mělo problémů víc než dost.

e) Argumentace "guderian" je pro mě také poměrně tristní. Ano, ty zvěsti o klínech ocelové pěsti, jež by nás rozdrtila tak jako tak, skutečně BYLY nacistickou propagandou. S největší pravděpodobností by válka proti ČSR vypadala o dost jinak (a vážně nepodezírám OKH, že by si toho nebylo vědomo) - už z charakteru bojiště. Ale z racionálního úhlu pohledu mi to přijde, jako vykládat člověku, jenž vypadl z letadla, že je mýtus tvrdit, že zahynul při letecké havárii... protože ho přece zabil pád z výšky.

Pevně doufám, že neberete mé poznámky osobně. Jak jsem už předeslal, věnuji tomu ten čas právě z respektu k vám. Každopádně takový je můj víceméně obecný postoj. O technikáliích třeba někdy později. Zústávám s úctou.

Souhlasím a přidávám se.

Chlapi, proč řešíte na druhý vánoční svátek smutnou předválečnou historii přes 70 let starou?

Jakoby nestačilo, že letos nebylo nikde slyšet koledy, v televizi jsem si nevšimla filmů s tématikou narození Ježíše, které minulé roky vždy běžely. Ve velkých hitlermarketech nebylo slyšet jedinou koledu.
Na rádyju ČRo Plus, které mám bohužel nastavené v kuchyni i v autě, dávají během Vánoc (asi nonstop) pořady Paměti národa - osudy emigrantů za komunistů, příhody ze života dizidentů a Václava Havla... už jsem to musela vždy po pár vteřinách vypnout, bylo mi z toho fyzicky zle. Když jsem to pak zkusila zase tak za hodinu, bylo to tam znovu.

Kdybych měla vyslovit, co mě letos z veřejného života nejvíc zasáhlo na srdci a duši, pak bych jako jeden bod určitě uvedla tuto autocenzuru národa, který letos tiše akceptuje ty, co předposraně umlčely a uschovaly naše odvěké vánoční tradice zejména v médiích a prý i v některých částech měst, hlavně v Praze. No a tady na Kydech jsme se k té ignoraci vánoční tématiky pěkně přidali. Ach jo.

Ještě zmíním jeden moment z letošního roku, který mě fakt hluboko zasáhl. A sice, když jsem v létě dojela na místo na Vysočině, kde jsem pravidelně každý rok procházela lesy a sbírala houby. Letos tam už žádný les nebyl, planině dominovaly jen jakési kácecí a dřevo opracující stroje a kombajny. To byl fakt strašný pohled.

A co zasáhlo vás?

Projev prezidenta se mi líbil, byl to projev našeho prezidenta.