Tajemný Faktor X

Krátký vidlácký úvodník:

Ten Andrej pořád ještě překvapuje. Vytáhne si po Prymulovi na post ministra zdravotnictví v podstatě nefalšovaného sluníčkáře. Dokonce takového, který se u Milionu chvilek podepsal nejméně dvakrát. I jeho slovník je takovej sluníčkářskej. Říká sice v podstatě to samé co Prymula -  také neví, jak se to s Koroňáčkem ještě vyvine, také neví, jak to bude se školami, s opatřeními... ale umí ty dnešní oblíbené fráze o komunikaci, o interpretaci dat a tak podobně. Při dnešních tiskovkách jsme se nedozvěděli nic jiného, než co říkal Prymula, ale plukovník byl mnohem přímočařejší, mluvil jak mu zobák narostl  a neděkoval novinářům za otázky. 

Targus včera řekl, že Andrej si prostě vytipoval dobrej spotřební materiál. Targusi skláním se, je to přesné. Milionový chvilkař, který byl donucen přiznat svůj podpis, byl konfrontován s dotazem, zda jsou mu Minářovské žvásty blízké, vlastně hladce dokázal, že Andrej je úplně v pohodě a normální.  Je to normální demokrtický premiér v demokratické zemi a všechny ty řeči proti němu .... byly jen řeči.

Majstrštyk.

Když to sůdruh ministěr bude dělat dobře, tak Andrej může říkat to, co už řekl - že si ho vybral kvůli odbornosti a ne kvůli sympatiím ke své osobě. A vlastně to i bude pravda. 

Když to sůdruh ministěr bude dělat blbě, tak se ukáže, že to má v hlavě podobně pomotané jak Minář. 

Celkem by neměl být problém vytvořit oslí můstek ve smyslu, že kdo kritizuje sůdruha ministra, ten kritizuje milion chvilek a kdo bojuje proti Blatnému (třeba proto, že neuvolňuje opatření) ten bojuje proti nejryzejší líbodémo. 

A samozřejmě vůbec nevadí, že dalším to celé přijde chucpe... jak začne jít o peníze a kariéru, tak jsou všichni stejné víry. A když to mohl udělat jeden, moou to udělat všichni Když je jeden takhle "prodejný", ostatní to také nemyslí až tak doslovně a vlastně mají našeho vrchního STBáka rádi, jen když jim nasype do zobáčku. 

Mám vlastně ohromnou chuť uvěřit, žes to celé naplánoval dopředu. Nejprve to Prymulovo divadýlko s jeho anděly smrtihlavy, pak nasadit Faltýnka a plukovníka hladce odstřelit, ale ještě ho nechat přitvrdit opatření a pak ho nahradit touhle naprosto úžasnou postavičkou. A jestli vydrží poklesový trend, bude se moci uvolnit ten noční zákaz vycházení, který měl podle největších odpůrců trvat už na věky, protože Babiš je horší než Heydrich. A ejhle... ono to bude za chvíli zrušené a na čtrnáct dní to novinářům vystačí. Pak se uvidí.... 

Andreji, udělals na mě dojem...

A teď už Master: 

Pamatujete si, jak to někdy na přelomu září a října už už vypadalo, že nám vlna Koroňáku skoro kulminuje, aby potom v týdnu od 4. října chytnul Koroňák druhý dech a rozjel tady nákazy znovu ve velkém stylu? Přiznám se, že mi to přišlo strašně divné a přemýšlel jsem nad tím, co to vlastně znamená.

Z pohledu reprodukčního čísla vyapdala situace následovně: V půlce září nám reprodukční číslo viru vystoupalo někam na hodnotu 1.6, aby nám na přelomu září a října kleslo někam skoro k jedné, aby v druhém říjnovém týdnu vystoupalo zase někam k číslu 1.5. To přeci nedává žádný smysl. Jako, pochopil bych, kdyby to reprodukční číslo pořád klesalo, to má svůj smysl. Dokonce bych pochopil, že by pořád rostlo - blíží se podzim, tak holt má kapénková sezóna větší váhu, než vládní opatření proti viru. Inu, na začátku října jich bylo ještě hodně málo a v zásadě šlo pořád ještě jenom o nošení roušek. Možná by ještě mohlo reprodukční číslo zůstat pořád plus minus na stejné hodnotě. To všechno je pochopitelné. Ale aby to číslo jelo dolu a nahoru, jak na horské dráze, to mi prostě žádný smysl nedávalo.

A tak jsem uvěřil tomu prvnímu možnému vysvětlení, které je na ráně. A to sice, že vidíme v přímém přenosu kolísající kvalitu testování. Prostě těch zhruba 3 - 4 tisíce nových případů denně bylo až příliš na tehdejší systém, aby do něho později někdo nějak zasáhnul a opět ho nakopnul k mnohem vyšším výkonům. Věřím, že něco takového může být možné. U komplexních systémů to tak bývá, že občas je stačí jenom trochu poštelovat, udělat droboučkou úpravu, a dostanete z nich mnohem vyšší výkony, než byste si před tím vůbec uměli představit. Tomuto vysvětlení také nahrával fakt, že v dobách, když bylo reprodukční číslo na svém lokálním minimu, tak měla hygiena prokazatelně velké problémy správně zapisovat data do systémů. Jak začalo reprodukční číslo viru zase růst, spolu s tím opět ustávaly i problémy hygieny se zápisem případů.

Inu, tohle vysvětlení vypadá natolik neprůstřelně, že jsem mu prakticky uvěřil. Tím to také celé mohlo skončit. Nicméně, tím to vlastně celé teprve začalo. Celý incident ve mně vzbudil touhu trochu nahlédnout pod pokličku celého testovacího procesu. Jak by se ale dal ověřit? Jaká data by k tomu mohla být využitelná? Nuž, kromě křivky nakažených máme také křivku hospitalizovaných. Přitom hospitalizace se mnohem hůře okecávají, než nové nákazy. Když někdo do nemocnice musí, tak tam prostě musí. Nešla by tedy nějak použít hospitalizační křivka k tomu, abychom z ní porovnali, nakolik jsou testovaná čísla hausnumera a nakolik ne? Inu, jde to. Ale pojďme se na to podívat hezky z blízka.

První pozorování je, že křivka hospitalizací je ve svém základu nesrovnatelná s křivkou nových nákaz. Protože zatímco nové nákazy počítají lidi, křivka hospitalizací počítá člověkodny. Za každý jeden den jednoho člověka v nemocnici se ke křivce připočítává jednička. Podle závažnosti průběhu tedy různí lidé přispívají ke křivce hospitalizací různou měrou, na rozdíl od křivky nových nákaz, kam každý člověk přispívá stejnou jedničkou. V té mase by to snad šlo nějak odfiltrovat podle průměrné délky hospitalizace, ale ani to není dobré měřítko, protože průměrná délka hospitalizace se bude jistě lišit podle zaplněnosti nemocnic. Čím víc pacientů bude, tím bude větší tlak ty už uzdravené dříve posílat domů. Naštěstí ministerstvo zdravotnictví nezveřejňuje pouze počty hospitalizovaných, ale také počty propuštěných z nemocnice. Díky nim můžeme vcelku jednoduše přepočítat počty hospitalizovaných na počty nově hospitalizovaných, tedy případů, které daný den skončili v nemocnici. Abych byl přesný, ve skutečnosti na to potřebujete vědět ještě jeden údaj: Počet zemřelých v nemocnici, který bohužel ministerstvo zdravotnictví nezveřejňuje. Pro jednoduchost ale můžeme tento počet odhadnout celkovým počtem zemřelých na covid, protože těch, kteří by umřeli mimo nemocnici zas tak moc nebude a s křivkou nových hospitalizací už to nijak zásadně nepohne.

Výsledkem této úvahy tak je křivka, kterou si můžete prohlédnout na mých koronavirových stránkách v sekci "Nové hospitalizace". Už na první pohled je zajímavé, že křivka nových hospitalizací je velmi podobná křivce nových nákaz, jenom má menší absolutní hodnoty. Funguje na ní evidentně stejný týdenní cyklus, který funguje i na nové případy. Jde tak vidět, že malé přírůstky o víkendech nejsou dány jenom tím, že mají laboratoře zavřeno, ale také tím, že lidé prostě o víkendu na testy nejdou, pokud to není nutné. Stejně tak zřejmě odloží hospitalizaci, pokud to jenom trochu jde. Do týdenního cyklu nemoci se prostě promítají i jiné faktory, než ty, že o víkendu mají laboratoře zavřeno. Prostě celý náš národ žije v týdenním cyklu, proto musí mít nutně i nemoc týdenní cyklus. Je to logické.

No a když máme už tu křivku těch nových hospitalizací, tak to už je samo o sobě skvělým nástrojem, jak proniknout pod pokličku testování. Výhodou totiž je, že hospitalizace se neokecají. Je mnohem menší pravděpodobnost, že systém zapomene započítat člověka, kterému se přitížilo natolik, že vyžaduje lékařskou pomoc, než že zapomene započítat člověka, kterému nic není a jenom vzorek jeho hlenu vykazuje nějaké zvláštní hodnoty na spektrometru. Hospitalizace mají tedy oproti nákazám nějaké zpoždění, ale i to by mělo být poměrně konstantní a když se tedy podíváme na křivku nových hospitalizací, měla by tato s nějakým zpožděním (cca týden) kopírovat křivku nových nákaz. Nicméně těch skutečných nákaz, nikoliv křivku nově pozitivně otestovaných.

Od této úvahy už je pak jenom kousek k tomu, zkusit vypočítat hodnoty reprodukčního čísla na základě křivky nově hospitalizovaných místo na základě křivky nově pozitivně otestovaných. To normálně lze udělat, neboť křivka nových hospitalizací je přesně křivkou vhodnou k tomu, aby se z ní reprodukční číslo počítalo. Reprodukční číslo totiž nezávisí na absolutních hodnotách nákazy a platí, že závisí jenom na trendu. Konstantní násobek křivky generuje stejné hodnoty reprodukčního čísla. Počty nově hospitalizovaných by přitom měly být úplně přesně konstantním násobkem počtů nově nakažených (nikoliv nově pozitivně otestovaných). A tak jsem udělal graf, který najdete na stejné stránce, jako už zmíněnou křivku nových hospitalizací. Ten je v sekci "Odhad reprodukčního čísla R". Podívejte se na něj. Je nesmírně zajímavý. Porovnává odhad reprodukčního čísla stanoveného z nových nákaz (modrá křivka) a odhad reprodukčního čísla stanovený z nových hospitalizací (oranžová křivka).

No a z výsledku tohoto porovnání můžeme odvodit několik velmi šťavnatých závěrů:

1. Reprodukční číslo stanovené jak testováním, tak hospitalizacemi, si velmi dobře odpovídají. To je velmi důležité, neboť to znamená, že testovací proces má pořád ještě velmi vysokou vypovídací hodnotu. I při tak obrovských číslech to prostě ještě hygiena zvládá a je možné těm číslům aspoň elementárně věřit.
2. Všimněte si, že zpoždění reprodukčního čísla stanoveného z hospitalizací za reprodukčním číslem stanoveným z nových nákaz, je poměrně malé a v čase se měnící. V průběhu září bylo zpoždění zhruba 4 dny, zatímco teď v říjnu se zpoždění zmenšilo víceméně na nulu. To znamená, že testovací proces jako takový funguje, ale s vyšším počtem nákaz se zpomaluje. Čekací doby na testy se s vyššími čísly nakažených stále prodlužují. Teď jsme už zhruba v momentě, kdy vás otestují zhruba ve stejné době, kdy se vám přitíží natolik, že musíte do nemocnice. Ale otestují vás!
3. Fakt si nejsem jist, jestli to plošné testování lidí s podezřením na covid má nějaký smysl. V zásadě, kdybychom testovali pouze nově hospitalizované, dostali bychom stejně dobré parametry epidemie, jako máme z testování. Plošné testování podezřelých z nákazy by mělo smysl jedině tehdy, kdyby fungovala chytrá karanténa. Ta už je ale pěknou dobu naprosto v troskách. Mám neodbytný pocit, že toto je vskutku mrhání finiančními prostředky, neboť PCR testy jsou neskutečně drahé.
4. Nejzajímavější pozorování pak je, že onen pokles v reprodukčním čísle na přelomu září a října jde vidět nejenom na nových nákazách, ale také na nových hospitalizacích. Tam je sice menší, ale pořád je. Jinými slovy, asi tehdy hygiena skutečně nestíhala, ale zdaleka to nebylo jediným faktorem zpomalení epidemie. Ta epidemie opravdu na přelomu září a října zpomalila. Otázkou je proč.

Ta epidemie totiž nemohla zpomalit jen tak. Zcela určitě můžeme vyloučit lidský faktor mající vliv na to zpomalení. Kdyby to bylo lidským faktorem, znamenalo by to, že zatímco míra zodpovědnosti lidí ve vztahu k epidemii do konce září rostla, aby lidem potom ruplo v kouli a začali se chovat znovu nezodpovědně. Umím si představit ledacos, ale toto prostě ne. Ta míra zodpovědnosti k epidemii pořád pomalu roste. Možná pomalu, ale roste. Lidé se nezačali na začátku října chovat najednou mnohem nezodpovědněji. To nedává smysl. K takovému poskoku zpět k nezodpovědnosti by byl jistě potřeba nějaký vnější spouštěč, který tu ale prostě nebyl. Třeba jako to Prymulovo extempore, které se ale stalo až o tři týdny později. Ani to by ale asi nestačilo a muselo by to být ještě něco mnohem silnějšího.

Nejsem si ani vědom toho, že by tu na přelomu září a října panovalo nějaké jiné počasí, než před tím a potom. Nějaká složka počasí by jistě na Koroňák mohla mít takový vliv. Zdá se ale, že to nebude standardní složka, kterou vnímáme my lidé. Nejsem si vědom žádné zásadní změny v počasí na přelomu září a října. Ale čert ví, zda se třeba nezměnila nějaká prašnost, vlhkost, nebo kdoví jaký exotický parametr, na který zrovna ten Koroňák kriticky spoléhá. Nebo je to nějaký vesmírný faktor třeba typu slunečního větru či kosmického záření? Nebo nějakého fyzikálního faktoru, o kterém jako lidé nemáme žádnou potuchu, ale přesto dokáže ovlivnit Koroňák víc, než naše lidská opatření, která se po celé Evropě zavádí? Nebo se jedná o nějaký psychosociální fenomén, kterého si jako lidé také nejsme vůbec vědomi, ale působí zcela zásadně na naší imunitu? Uvědomme si, že tento tajemný Faktor X srazil reprodukční číslo prokazatelně o nejméně 0.33, což je na to, že o tom jako lidé nic nevíme, fakt hodně moc. Na tajemném Faktoru X závisí náš osud víc, než jestli bude náš stát řídit Šmucler nebo Flegr!

Ještě jednou to pro jistotu zdůrazním. Zcela beze vší diskuze tu máme nějaký tajemný Faktor X, který není v moci nás lidí (nebo třeba i je v naší moci, ale my si to neuvědomujeme) a zcela zásadně ovlivňuje průběh epidemie. Je schopný jí prokazatelně ovlivnit nejméně o 20%, ale čert ví, zda jí třeba není schopen ovlivnit i o 100%. A tento Faktor X působil v druhé půlce září na epidemii příznivě, aby v první půlce října působil nepříznivě! No a teď to vypadá, že nám rychlost epidemie pomalu zpomaluje, říkal to dokonce včera i Dušek na tiskovce. Myslím si to samé. Jediné, v čem nemohu mít jistotu, co je za to zpomalení zodpovědné. Zabírají opatření? Chovají se lidé epidemiologicky zodpovědněji? A nebo je nám jenom příznivě nakloněn Faktor X? A kdy od nás opět Faktor X svou přízeň odvrátí?

Mimochodem, mám velké podezření, že tento tajemný Faktor X mohl vstoupit do hry už na jaře, protože to synchronizované zpomalení po celé Evropě (ale i jinde ve světě) načasované všude prakticky na stejný víkend, vysloveně vybízí k tomu chápat to jako působení neznámého faktoru. Mám málo dat k tomu, abych to prokázal, nicméně rozhodně to nelze ani vyloučit. Na jaře bylo to synchronizované zabrždění epidemie skutečně velice zajímavé.

Abych to tedy všechno shrnul: Za prvé si pamatujme, že plošné testování má svojí vypovídací hodnotu. Možná je to jenom drahé doublování i jinak dostupných informací, ale funguje to. Nejsou to žádná hausnumera. Hausnumera by to byla jedině, pokud byste věřili, že počet pozitivně otestovaných rovná se počtu nakažených, což je informace, kterou jistě nepředpokládá ani sám epidemiolog Dušek. Za druhé si můžete pamatovat, že testování se pořád zpožďuje a jsme teď na úrovni, kdy se lidé testují v době, kdy se stav nakažených zhoršuje do té míry, že musí být hospitalizováni. Za třetí, epidemie nám teď vskutku zlehka zpomaluje, přesně jak to říkal Dušek, ale rozhodně nevíme, co je za zpomalení zodpovědně. No a za čtvrté si prosím uvědomte, že na vývoj epidemie mají zcela zásadní vliv faktory, o kterých jako lidé víme úplné houno. Epidemii řídí do značné míry tajemný Faktor X, se kterým nejenom, že nic neuděláme, ale my ani nevíme, co je vůbec zač. V diskuzi můžete zkusit zapřemýšlet, co by tím Faktorem X mohlo být.