Pošlete prachy

mrtvolno...

Myslím si, že gdyž někoho potká neštěstí, přijde o domov nebo o zdroje k životu, že by se neměly dělat ideologické rozdíly, že něgdo si to zavinil a někoho ztrestala příroda. Obecně vzato v takových situacích se lidi chovají "solidárně" z nějakého důvodu, sociolog Hampl to určitě vydefinuje a eště prodá.
Mě spíš napadá ta vizualizace jak občani co každej den obcházejí kolem bezdomovců a ožebračených lidí posílají peníze na místo neštěstí a taky je nezajímá komu to padne, páč jim de ve skutečnosti jen o pózu, úlitbu nemocné duši, kerá se živí na druhých celej život. Vím, že to zas blboni nepoberou, ale je jen taková myšlenka na dobrou noc.

Silent Stream Of Godless Elegy - Synečku
https://youtu.be/bYER7M3F1G0?t=32

Pomůž,nevíš kdy budeš potřebovat sám pomoci.
Bude tam hodně ruční práce i z těch trosek vyhrabat nějaký majetek,doklady,nebo i stavební materiál.

Myslím, že včerejší scallopův nechutný výlev (jak psal, že je mu divné, že vinu za tornádo nepřisuzujeme Kalouskovi) a Vidlákova stírací odpověď asi na čas utlumily elfí nadšení rozeštvávat zdejší diskuzi. Neštěstí je příliš velké, takže je pochopili i scallopovi šéfové, když už toho není schopen on sám.
Ve čtvrtek byly mimořádně ideální podmínky, které nahrávaly vzniku silných bouří. Dostatečná vlhkost vzduchu, u země bylo výrazně tepleji než nad ní. A také byl poměrně zásadní „střih větru“ – tedy vítr ve větších výškách foukal jiným směrem než při zemi. A to všechno jsou parametry pro to, aby vznikaly opravdu silné bouřky, takzvané supercely, při nichž může vznikat tornádo. Že se objevilo tornádo právě na Hodonínsku, je ale do velké míry náhoda. Tornádo, které se vyskytlo na Hodonínsku, bylo vázané na supercelu, tedy extrémně silnou bouřku, která obsahuje poměrně výrazný vír. Pohyb tornáda je totiž vázaný na pohyb bouřky nad ním. Dráha tornáda bývá poměrně úzká a nejčastěji má jen několik stovek metrů. Přes den se vzduch ohřívá a navečer má nejvíc energie – a vznikne impuls pro tornádo. Proto bouřky a tornáda nejčastěji vznikají pozdě odpoledne nebo večer. Trasa tornáda na zemi je vázaná na to, co se děje nahoře – když se bouře pohybuje na sever, pohybuje se i tornádo na sever.
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3332226-tornado-na-morave-otazky-a-o…
https://www.idnes.cz/technet/veda/radar-tornado-jizni-morava-mrak-super…

Moje úvaha vychází ze zkušeností z povodně v Troubkách. V první etapě potřebují postižení nejvíce úklidové práce včetně bourání a odvozu suti. Následně materiál na opravy a stavbu nových domů. V těchto etapách musí nejvíce pomoci ten , kdo disponuje potřebnou technikou a zdroji. Lidé potřebují zejména potraviny, pitnou vodu a postel.
Pokud nemohu pomoct v těchto oblastech , tak počkám až jednotlivé obce oznámí č. účtu , kde budou shromažďovat finanční prostředky a příspěvek pošlu tam.

Milí, měl jsem z Hrušek kamarádku, peníze posílám.
Kimateorie sleduju asi 15 let, různé radary, atd, jsem tak trochu magor, ale budiž.
Jeden komentář z netu:
Vytvořilo se to v Rakousku někde kolem Mistelbachu, pokračovalo přes Schrattenberg a sousední Valtice na Břeclav, na Hrušky, pak Moravskou novou Ves, Mikulčice, Lužice a na okraji Hodonína.
Jak jsem popsal v komentu u předchozího článku: začátek jako před běžnou bouřkou, dusno, těžké mraky a viditelné výboje mezi nima (žádný blesk nepráskl do země). V pohledu z Břeclavi na severovýchod vytvářela v tuto chvíli oblačnost zvláštní tvar, jako hustě našlehaná šedomodrá smetana, jednotlivé oblaka na sebe přiléhaly v pravidelném vzoru, jako rybí šupiny. Zhruba jako na té fotce “Čtvrtek, 24. 6. 2021 na Brněnsku těsně před vypuknutím tornáda, bublinová oblačnost”, ale výraznější a pravidelnější. Z toho najednou začly padat kroupy o velikosti tenisáku, strašné rány.
Až pak se spustil déšť a větrná smršť. Pak najednou nic, jako když utne. A asi za 2hod znovu, jen kroupy už byly menší (cca pingpong míček). Zase jak když utne a poslední příval cca 0:30, přestože podle meteoradaru už byl bouřkový oblak daleko na severovýchodě. Tj točilo se to dost jinak než odpovídalo pohybu fronty na meteoradaru.
Většina baráků se sedlovýma střechama pokrytýma taškama, od Rakouska po Břeclav má díry ve střešní krytině (ovšem jen na jihozápadní straně), na kapotě aut důlky a někde rozbité skla .
Tornádo se vytvořilo asi až za Břeclaví, kde je jen širá rovina bez výraznější terenní členitosti, navíc zřejmě rozpálená. Je zvláštní že dráha tornáda víceméně kopírovala silnici z Břeclavi do Hodonína, která vede přes jmenované (nejpostiženější) obce a vytratilo se na okraji Hodonína. Ovšem kdyby hrál roli rozpálený asfalt, bylo by logičtější kdyby šlo tornádo po souběžné mnohem širší hlavní silnici č.55, a ne přes ty obce.
Na ORF tomu dnes věnovali hodně času. Zaujalo mne, že ve čtvrtek mají teploty krátkodobě vyletět až na 37°C – a pak hned zase spadnout.. Předtím mne zaujala zpráva na novinky.cz kdy ten den v poledne oznámili epcentrum velmi těžkých bouřek přesně tam kde k němu skutečně došlo, přestože podle meteoradaru (a přirozenému postupu oblačnosti) to vypadalo na pás posunutý hodně na severozápad. Pokud bych vyšel z úvahy VK, že to bylo na objednávku, pak v tom jede i Rakousko. Nebo spíš. vzhledem k protičínské hysterii v ČR- možná především Rakousko, což by vysvětlovalo tu jejich nebývalou angažovanost a účast, přestože to Rakousko zasáhlo jen okrajově.