Jezdím po vlastech českých

Brdskou? To je od nás. A od Vás je to do Brd docela kousek (???)

cialis australia online shopping <a href=" http://cialisgtr.com/# ">cialis pills</a> - cialis capsules canada

free cialis in canada <a href=" http://cialisgtr.com/# ">cialis pills</a> - generic cialis black 800 mg

propecia hair growth <a href=" http://propeciaizi.com/# ">propecia</a> - finasteride 5 mg

finasteride and propecia <a href=" http://propeciaizi.online# ">propecia 1mg generic</a> - propecia finasteride

ivermectin online <a href=" http://ivermectinizi.online# ">ivermectin for humans</a> - ivermectin tablets uk

cost of viagra <a href=" http://viagramgz.com/# ">best place to buy viagra online</a> - viagra cost

viagra over the counter walmart <a href=" http://viagramgz.com/# ">best place to buy generic viagra online</a> - cost of viagra

when will viagra be generic <a href=" http://viagramgz.online/# ">buying viagra online</a> - when will viagra be generic

where to buy ivermectin <a href=" http://ivermectincovi.com/# ">ivermectin for humans</a> - ivermectin 10 ml

od Agatu (od mostka) na Kozubovu? Je to přesně 5km do dalky a 500m do vrchu.

Ládiku,
ten mobil patří mně, Asfaltovému holubovi bych ho nesvěřil, tak blbej nejsem.Pod dozorem člena univerzitní ochranky a za pomoci svých detektivních schopností jsem ráno mobil nalezl pod jedním stolkem, kam zajel, když jsem se ve čtvrtek vražedným tempem převlékal z riflí do cvičebního úboru. Jsemť totiž univerzitním cvičencem třetího věku. Nemám čas se flákat jako vy pobíháním po vyschlých kopcích, najdete mě buď v posteli, nebo v koupelně na stepleru, nebo v univezitním sále/cvičebně.

a sucho nebude vadit: https://www.facebook.com/watch/?v=380044142592416

Pane zemědělče,

o dešti moc napsat nejde, protože probíhá desertifikace ČR v přímém přenosu. tedy postupně se z ČR stává poušť. A když na poušti většinu roku neprší, není možné psát o dešti.
Úvahy ponechme jiným, ale stručné příčiny si připomenout můžeme. Tedy jen ty hlavní.
První a nejzásadnější příčinou je hospodaření se zemědělskou půdou. Přeci jen je to přes 50% rozlohy ČR. Chybí v ní organická hmota. Pořád lze situaci zachránit masovým pěstováním a zaoráním vojtěšky. Střední nebo hluboká orba na podzim, vojtěška ve dvouletém cyklu a zaorat, nebo po obilí okamžitě zelené hnojení a zaorat.
Druhou jsou zemědělské dotace a bezorebné technologie. Dotace nutí zemědělce pěstovat řepku a jiné plodiny, co se zrovna vyplatí, bez ohledu na půdu. A především používat tuny chemie, která likviduje hmyz. Hned po hmyzu mizí ptáci.
Třetí je hospodaření v lesích, konkrétně výsadba smrku. Všichni už vědí, že výsadba smrku je hloupost, přesto v ní stále pokračujeme, a na vině je vyhláška ministerstva zemědělství. Vyčkejme ještě 5 let, a nakonec zůstane jediný možný proces zalesnění, prostě to nechat být a zarůst čímkoliv.
Čtvrtým vlivem je obsazení náměstků a ředitelů odborů na ministerstvu zemědělství. Samý nadějný politický turista se vzděláním mimo obor.
Pátým vlivem je rušení rybníků v 19. - první polovině 20. století. Za to komunisté nemohli, ti mohli až za narovnávání vodních toků, se kterým se ale začalo dávno před nimi za 1. republiky.
Šestým vlivem je zabírání zemědělské půdy na továrny a satelitní městečka. Z hlediska půdy chybí zasakovací nádrže, které by lokálně nahradily tu zabetonovanou plochu. Případný déšť by se dostal do spodních vrstev a vybetonovaná plocha by neměla takový vliv.

Nás čeká tepelný ostrov. To vybetonovaná plocha nebo plocha bez zeleně (hnědá až pískově žlutá) místo odrážení tepla bude teplo akumulovat Stoupavé proudy tím sáláním akumulovaného tepla vyvolané pak změní směr proudění, odkloní bouřková mračna jinam. Proto je desertifikace tak nebezpečná.

V ČR spadne ročně nějakých 660 mm srážek. Z toho 330 mm je z malého vodního cyklu, kdy se odpaří v místě a spadne v místě ve formě rosy, mlhy, mírného deště. Proto mají takový význam vodní plochy v krajině, odpařuje se z nich voda a přerušuje tím akumulace tepla a vznik tepelných ostrovů.
Dalších 330 mm ročně spadne z velkého vodního cyklu. Odpaří se nad oceánem a spadne na území ČR, obvykle připutuje ze severozápadu přes Německo.
Nejvíce bude suchem zasažen východ ČR, tedy Morava a Slezsko. Pak se mraky z oceánu budou dostávat stále méně nad naše území a končit čím dál více na západě, protože tepelné ostrovy prostě nedovolí mrakům proniknout dále.
Občas se stane, že nějaký velký mrak pronikne ve vyšších vrstvách a náhodou spadne nad územím ČR. Ale spadne v jedné velké bouřce a odteče najednou v jedné velké povodni.

Náprava situace je ještě možná, opatření viz výše. A zakládat menší nádrže na dnes vyschlých vodních tocích. Ne kvůli vodě nyní, ale kvůli povodním. Ovšem půjde o sisyfovskou práci, protože je přívalové deště budou pravidelně zanášet.

Musíme si ovšem počkat, až dojde voda, a vyčerpáme i tu spodní vodu ze zvodní v podzemí, kam se shromažďovala kolem 3-4 tisíc let. My ji vyčerpáme brzy.

Mnohem horší je, že současné zemědělství je navázáno na fosfor, kterého je zatím ještě dost. Ale časem nebude. Pak bude zemědělství na celé planetě schopné uživit maximálně 1 miliardu obyvatel. Čili už nyní je na světě přebytečných 6,5 až 7 miliard lidí. Naše pomoc uprchlíkům za lepším životem nemá smysl, definitivně jen pohřbí evropskou civilizaci směrem k barbarství. Zbývá jen chabá naděje, že se ti přišlí Afričané naučí zde hospodařit a žít. Hospodaření bude o dost jiné než v Africe a poznatky z hospodaření v Sahelu nepůjdou použít.

Jedna konkrétní rada zemědělcům na Vysočině a Moravě a Slezsku. Nepodceňujte potřebu organické hmoty v půdě. Využijte dřívější sklizně a napěstujte ve zbytku roku zelené hnojení, které na podzim zaoráte. Pokud máte i živočišnou výrobu, nechte část polí obnovit úhorem jako TTP (pro neznalé louka) nebo pěstováním pícnin. Tedy jen část polí a pravidelně obměňovat, aby všechna půda časem prošla tím získáním zelené hmoty. Bezorebné technologie jsou škodlivé, jen Vám zničí půdu. Můžete-li, doplňujte hnůj. Zapomeňte na jařiny, růst plodin se bude odehrávat na podzim a v mírné zimě. Osivo, které využije podzimních a zimních dešťů, má jediné šanci na vzklíčení. Jako jařiny snad jen proso, čirok a jiné cizokrajné teplomilné plodiny z Afriky.
Uvedená rada nezaručí déšť, ale oproti jiným zemědělcům Vám poskytne určitou výhodu, že ze zimních dešťů něco vypěstujete a zimní deště zadržíte ještě na poli. Jiné, než zimní deště už mít nebudeme a v létě určitě ne.
Chceme-li se inspirovat, podívejme se na hospodaření ve Španělsku (centrálním, tam taky málo prší), Texasu, Arizoně a jiných pouštních a polopouštních zemích. Nemá smysl pěstovat stávající plodiny a utrácet statisíce za závlahu. Budeme muset přejít na plodiny jiné odolnější suchu.
Má to jen jednu výhodu, tráva poroste méně a bude nutné ji méně sekat na trávnících. Béďa Trávníček si konečně odpočine.