Přímo z Vidlákova dvorku IV. Živočišná výroba

To jsem nevěděl, že Volný blok se dal dohromady s Topkou...

A ten ředitel ZŠ Troubky nebude ve své škole roušky vyžadovat do prvních žalob od rodičů a v případě nakažení jakéhokoliv žáka se taky prohne na odškodném, minimálně bude mít pár let neklidné spaní.

Píše, že je prasnice březí a jde o přeštické plemeno, které uteklo z hrobníkovy lopaty, nebýt zařazení do genetické rezervy, byl by přeštík už jen na fotkách. https://prestici.websnadno.cz/O-prestickem-praseti.html
Osobně si myslím, že šlo o záchranu, tudíž posbírali všechny kusy které posametní dobu přežily a ne všechny měly odpovídající parametry. Nám totiž na porodně porodily daleko více kusů než 7, už tehdy za komančů se požadovalo aspoň 16 odchovaných kusů za rok. Sice šlo o kříženky, ale přeštické v té době bylo solidně prošlechtěné.
Stačí málo a z několika tisícového stáda zbyde několik stovek.
Mangalici v Maďarsku také zachránilo Španělsko, tak si prošlechtili svá prasata, že jim výrobky přestaly odpovídat tradici https://www.masodomov.sk/blog/kauza-mangalica

A ještě co mi vrtá v hlavě. Ke konci 70. let byly kravíny plné krav, které odpovídaly kravařskému skotu. Fotky byly v knihách se živočišnou tématikou a dnes není snad žádná fotka na netu, kromě téhle https://www.zootechnika.cz/img/picture/175/kr%C3%A1vy-web-prof.-B%C3%AD…

někdy v pol. 90. let odkráčelo z pastviny asi 30 krav. Utvořily hloučky a jaly se žít ve volné přírodě.
Docela šikovně se ukrývaly v lesích na Liberecku, protože první skupinu se podařilo odchytit až po čtrnácti dnech a většinu do tří měsíců. Poslední kus byl nakonec uloven německými myslivci skoro půl roku po útěku až za Hrádkem nad Nisou.
Jediný problém s nimi byl ten, že pustošily neoplocené zahrádky a záhumenky domorodců.

ta když se blížil porod, u ní vždycky koncem července. Dáma přece nebude zabřezávat tak, aby rodila v IQ, ale hezky o prázdninách, na letní pastvině. Tak ta můra vždycky zmizla do lesů a tři neděle ji nebylo, pak přivedla v srpnu nádherných bejčka a hned se s ním šla pochlubit, když jsme chodili na kontrolu.
Můra jedna!

v místním zemědělském podniku, kde chovali prasata a slepice (od r. 1991 do r. 2007).
Čuňátka měla k dispozici velkou pastvinu, kde se volně popásala většinu roku. Plus samozřejmě dostávala "doma" dvakrát denně krmení; ale nevím co, ani co to bylo za ráci.
Každopádně to byly spíš atletické postavy s minimem tuku a s masíčkem jako perníček.
Naši měli jako zaměstnanci nárok na jedno čuně ku sežrání plus celoročně vajíčka za 60-80 HALÉŘŮ kus. Pochopitelně ta největší a často dvoužloutková. To byly zlaté časy.

Naši mívali navíc 2 vietnamská prasátka. Bydlela v domečku ve stodole a k dispozici měla celou zadní zahradu s ovocnými stromy jako pastvinu. Dopředu nesměla, tam byla mamky zelenina a taťkovy jehličnaté zákrsky a to by špatně dopadlo :o))
Takže se pásla, baštila spadané ovoce, v zimě seno, plus nějaký šrot a vařené brambory (to vím, bo jsme chodili k sousedům pro pytle). Zbytků naši moc nemívali, ale šly do korýtka. Čili spíš pasená než vykrmovaná prasátka. Byla (na vietnamce) štíhlá a měla stejně jemné maso jako ta z vepřína.

Co vím z historických pramenů, tak prasátka ve středověku žila polodivoce na lučních a lesních pastvinách a krmila se jen některá a až nedlouho před porážkou. Byla výrazně menší než dnešní plně domestikovaná a nejspíš asi měla i podstatně méně sádla než dnes.

Naši to dělávali prakticky stejně, až na to vodní cosi. Vstávali kolem čtvrté ráno, "poklidili", jak se u nás říkalo, prase, kozy, králíky, slepice a kdo dělal na ráno, tedy měl ranní směnu, šel před pátou na autobus do práce. Kdo zůstal doma, dělal kolem chalupy, šel na pole nebo pomáhal sousedům (ti to zase oplatili); no a dokud jsem byl malý, staral se o mne. Odpoledne se to prohodilo. Dovolená se brala na žně, u nás, u sousedů. Jo - pole měli asi půl hektaru, pěstovaly se brambory, pšenice, někdy žito a pár brázd řepy pro zvířata. Na stráni se sekla tráva na seno. Za války (to jsem ještě zdaleka nebyl na světě) jim to umožňovalo poměrně slušně přežít.
Dneska by takto téměř nikdo mladý žít nechtěl a pokud ano, většinou nedopadne moc dobře. Vidím to v okolí na pár případech, kluci nemůžou sehnat holky a pokud ano, tak jim po nějaké době utečou. Naopak holky, které v tom vyrůstaly a mají k zemědělství odmalička vztah, zase jdou na školu, objeví jiný svět a už se nevrátí.

dá se to protrhat a hodit praseti? Fotka včera ze zahrádky v Jeseníkách.
http://imgway.cz/s/8OVb

a zabořila se tam. Nebo se přebarvuje nebo mění kůži. Jinak to není možné, taková prasata ani nejsou.

se nepodává žádný alkohol. To by mi mohlo ublížit.

se může chovat sólo, ovšem podle posledního nařízení komise EU je nutno vybavit chlév obrazovkou adekvátní velikosti a plej stejšnem, aby prasátko netrpělo nudou. Vhodné a komisí doporučené je rovněž pořízení gumového prasátka, kterému by mohl živý čuník okusovat ocas.

být na šrot? Určitě to s výchovou prasat souvisí.

U kompostovaného hnoje nezáleží na čase, ale na teplotě!!!
Ta likviduje nežádoucí semínka a jiné potvorstvo.