Čistá ztráta

Myslím, že teď by se konečně dalo spojit celou opozici na nosném tématu:

Chcete udělat z Česka skladiště amerických zbraní?

Všimli jste si, co se s nimi děje na Ukrajině?

Shilerová  s podporou  smlouvy o obranné spolupráci s USA zklamala, stejně jako zklamala Jourová kterou Babiš doporučil, stejně jako zklamal i sám Babiš za jeho vlády ohledně "Vrběticích" anebo vydáním Nikulina do USA.

Vnímám Babiše jako dobrého ekonoma a managera pro české hospodářství, v žádném případně Babiš by nezruinoval ekonomicky náš český stát jako to dělá v této chvíli neschopný tragéd profesůrek Fiala. Přesto ale Babiš není Orbán, on nemá "vlastenecké koule" Orbána.

Z druhé strany opozice Okamura ten to má vždy snadné, vše jen pomlouvá vládnout ale nechce. Být opoziční je snadné a své ovečky tak nikdy neztratí. Rajchl ten je zatím ještě jedna veliká neznámá.

Obávám se že ke sjednocení opozice nikdy nedojde a  Pětikolku si necháme "sežrat" i v dalším volebním období. Když k tomu přidáme i volební právo které zajisté povolí fialová vláda pro Ukrajince jako její budoucí voliče, tak již máme fialově vymalováno i pro další volby.

Začíná drolení hnutí ANO v přímém přenosu. Zásluhu za to má Schillerová z hnutí ANO  s její prohlášení že Obrannou smlouvu Česka s USA podpoří většina hnutí ANO. A to jsme ještě daleko od příštího volebního období.  Co do té doby zůstane s hnutí ANO je neznámo.

Obrannou smlouvu Česka s USA podpoří většina hnutí ANO, řekla Schillerová
Většina poslanců opozičního hnutí ANO včetně šéfky klubu Aleny Schillerové podpoří ve Sněmovně obrannou smlouvu DCA mezi Českem a USA. Schillerová to řekla v pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Vice zde:
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/schillerova-klub-ano-snemovna-obranna-smlouva-cr-usa.A230625_141035_domaci_vlc
 

Asi se snaží odvést pozornost od smlouvy s usa, i když tahle smlouva je snad ještě horší....  správné je ale být proti oboum těm smlouvám, ne neutrální, ale jasně proti...

A vo tom to je. Nehlasovat nestačí, je třeba říct NE oboum smlouvám, jinak člověk NENÍ VLASTENEC. To není nic pro Rusko, to nemá ani na Ukrajinu, natož na konvenční válku s NATO. To si může myslet jen magor, za dnešních podmínek (možná až pojede naše hospodářství na soláry a vzdáme se atomovek, tak pak nás Rusko zabere, ale těžko s jeho demografickou křivkou, spíš se islamizuje stejně jako EU, takže se pak můžou slejt v jeden Chalífát, jen ta zrádná střední Evropa bez Německa a Rakouska jim v tom překáží, ale však oni nám je vecpou taky... Obama teď mluvil o tom, jak ti mrtví v ponorce jsou nic proti utopenými migrantům z Afriky do Evropy... Senil Biden je jeho výtvor, takže....)

"ANO hrozí hlasováním o nedůvěře kvůli paktu o migraci včera 11:42 Karolina Brodníčková  Za tohle padají vlády, prohlásil v neděli v Partii na Primě poslanec a bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) k dohodě o migraci, kterou podepsal v Lucemburku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). ANO zváží, zda ve Sněmovně nevyvolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. "

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ano-hrozi-hlasovanim-o-neduvere-kvuli-paktu-o-migraci-40435918#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=2y9FSTar2MM-202306262235&dop_id=40435918&source=hp&seq_no=8&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
 

jsou doslova komentáře v diskuzi na Parlamentních listinách. Některé se nejzajímavějších komentářů viz níže:

..Země bez mezinárodní politiky není suverenní zemí. Indijáni tak dlouho podepisovali smlouvy s USA až byli ožebračení a uskladnění bez práv v rezervacích. Nechci tady cizí pajtáše ať už odkudkoliv. Odjakživa šlo o vládu Evropě, nevím proč zrovna tak superagresivní válečné země. Její mírové úmysly jsou dlážděny statisíci mrtvých.
 

...Jak mohou dělat "obrannou smlouvu", se zemí, která vraždí v celém světě???To je smlouva s ďáblem!
 

...Posunutí do první línie připravované Americké války proti Rusku není žádná obranná smlouva ale asistovaná sebevražda
 

...Principiálně je třeba vycházet z toho, že přítomnost jakýchkoli vojsk na našem území je nepřípustná a je to hrubý zásah do naší suverenity. Ve většině zemí světa Amíci takovéto smlouvy nemají a není třeba, abychom ji měli i my. Pobyt Amíků na našem území je nežádoucí.
 

...ANO mne zklamalo jejich přístupem k dočasnému pobytu cizích vojsk na našem území
 

...Poslanci kteří tuto obskurní smlouvu, která dělá z naší republiky terč pro Ruské strategické rakety chtějí schválit,  se chovají nezodpovědně a zločinně .  Američani si chtějí udělat na 12 místech Česka logistická centra kde mohou skladovat bez naší kontroly cokoliv od bakteriologických, chemických po jaderné zbraně což je obrovské bezpečnostní riziko. Pokud mají rádi své rodiny a vnoučata tak by měli hlasovat proti. Američani se vojensky roztahují po světě jen proto aby se žádná válka neodehrála na jejich území ale na území sebevražedných vazalů. Pro egoistické kazisvětské Američany jsme jen užiteční idioti nic více. Ať si to rozdají s Ruskem férově mezi sebou bez rukojmích ale na to jsou příliš zbabělí
 

... Ďábel je skutečně skrytý v detailu. No a jelikož nás Černochová ubezpečovala, že je to o obraně ČR, přičemž o pravomocech AČR tam není vlastně ani slovo, tak se mi to nyní jeví jako smlouva o volném pobytu poradců z USA na území ČR. A každý pobyt amerických poradců končí válkou. To ostatně vidíme na Ukrajině, ve Vietnamu to má stále zdravotní těžké odpady, Blízký východ... ANO zkrátka nezklamalo
 

... Za vlastizradu musí senátoři a poslanci pykat, bude třeba při volbách vždy zdůrazňovat to že se jedná o vlastizrádce a ty nejsme povinni luxusně živit .
 

.. Skončí to pro nás tragicky, USA připravuje válku a my máme být ti hlupáci co za ně budou bojovat, Nakonec dojde k tomu že tu bude zase pustina, ty politiky zajímá jen jejich koryto ale k čemu jim bude až dojde na jaderné zbraně ? A jaká obranná dohoda, nazvete to pravým jménem, Útočná dohoda
 

... Varování pro poslance jak ANO,SPD i ODS a KDU atd., aby nehlasovali pro tuto smlouvu. Je to další ztráta suverenity a naprosto zbytečná ! Strašení Ruskem (že se nezastaví na Ukrajině ) je nesmysl, který má za cíl jen nákup zbraní od USA a tyhle smlouvy, údajně ochraňující před Rusy. Kdo pro tu smluvu hlasuje je hloupý člověček, který se nechá obalamutit ... Takové Rakousko - náš soused není ani v NATO, ani nemá "obrannou" smlouvu s usa a necítí se nebezpečně !
 

.. Metnar právě podepsal ANO rozsudek smrti. Kdo pro tu smlouvu zvedne ruku je vlastizrádce a ti jsou nevolitelní. Na Bilaka všichni nadávali a teď se chovají jako on!
 

... Pořád lezeme někomu do zadele. Kdysi jsme byli vázali Sovětského svazu a dnes amikum. Proč pořád komunisti zasrani chtějí pořád nějaké cizí zmrdy. Pořád někomu lezeme do prd...Ti komouši udavačske z pětizmrdů a jejich pátá kolona tu dostane cizí šmejdy, stůj co stůj. Kdysi to byl zvací dopis a dnes je to co!!!!

Protože se Západu nepodařilo vytvořit podmínky vedoucí ke zhroucení domácí podpory Putina a ukrajinského konfliktu nátlakem na Rusko zvenčí, začal vytvářet podmínky pro svržení Ruska prostřednictvím vnitřního rozkolu. Tato strategie se opírala o velmi sofistikovanou informační válku, které se zaměřila na potlačení a zdiskreditování oficiálního postoje ruské vlády. K tomu byl využit vliv sociálních médií, které ruská veřejnost považovala za vlivné a vlastenecké. Pomocí těchto kanálů začali proukrajinští praktici informační války šířit narativy, které poukazovaly na nedostatky ruské vlády, a konkrétně na neschopnost osob blízkých prezidentu Putinovi spojených s SMO. Tím, že tito informační bojovníci vytvářeli dojem "selhání" SMO, mohli se zahalit do pláště "vlastenectví" a tvrdit, že se starají pouze o nejlepší zájmy Ruska, a to jim umožňovalo účinně očerňovat schopnosti vlády.
 

Rozšíření tématu "zrazeného vlastence" se týká i samotné skupiny Wagner. Původ soukromé vojenské smluvní společnosti Wagner je nejasný, ale zdá se, že souvisí s událostmi v Donbasu v roce 2014 a s potřebou ruské vlády poskytnout  vojenskou podporu etnickému ruskému odboji v Donbasu, který by nebyl v rozporu s ruským ústavním zákazem nasazovat pravidelnou ruskou armádu na cizím území. Od svého vzniku byl Wagner pobočkou ruské vojenské rozvědky (GRU) a reagoval na příkazy ruského generálního štábu. Tím se Wagner ocitl v polostínu, kdy prosazoval vládní politiku, ale prostřednictvím soukromé společnosti.

Po zahájení SMO se role Wagnera v konfliktu na Donbasu, rozšířila a přešla z poradní funkce na hlavní bojovou činnost. Wagner se rozrostl na formaci velikosti sboru, která byla vybavena těžkými zbraněmi, včetně obrněných a dělostřeleckých, a také stíhacími letouny, a byla mu přidělena odpovědnost za úsek frontové linie v prostoru dvojměstí Soledar a Bachmut, která byla silně opevněna ukrajinskou armádou. Krvavé boje o komplex Soledar-Bachmut, které se staly známé pod přezdívkou "mlýnek na maso", pomohly proměnit Wagnera v legendární bojovou jednotku v myslích většiny Rusů a značně pozvedly Prigožinův věhlas.

Wagner dosáhl své zasloužené bojové pověsti především proto, že byl schopen působit pružně a nezávisle na byrokracii ruské armády. Takto "osvobozený" Wagner mohl nejlépe využít zkušeností a dovedností svých bojových veteránů, zefektivnit velení a řízení a taktické rozhodování. Wagner převzal a udržet si operační iniciativu a dominoval na bojišti. Přes svoji operační nezávislost, dostával operační úkoly od ruského generálního štábu, který mu také poskytoval zbraně, munici, palivo a další logistické zabezpečení nezbytné k plnění přiděleného úkolu.

Právní postavení Wagneru bylo zajištěno, dokud území, na kterém operoval, nebylo ruské. To se však změnilo po referendu v září 2022, po němž se Donbas stal součásti Ruska. Společnost Wagner si mohla udržet svůj jedinečný status i během politického přechodu Donbasu pod plnou ruskou ústavní kontrolu, ale jakmile byl tento přechod dokončen, někdy na začátku roku 2023, realita se vrátila. Výjimečné postavení Wagnera končilo a byla snaha podřídit jej ruskému ministerstvu obrany. Z praktického hlediska to znamenalo, že množství munice, zejména pokud jde o dělostřelecké granáty, bylo sníženo tak, aby odpovídalo "normě" používané pro podporu vojenských formací podobné velikosti. Wagnerova taktika však byla podmíněna schopností podpořit své operace zdrcující palebnou podporou. Když jim bylo odepřeno množství munice, které byli zvyklí dostávat, začal Wagnerův útočný oddíl zaznamenávat těžké ztráty, což Prigožina přimělo zahájit veřejný spor se Šojguem i Gerasimovem, které obvinil z nekompetentnosti a korupce.

Prigožin své výstřelky do detailů popisoval na sociálních sítích, což upoutalo pozornost proukrajinských specialistů na informační válku. Ti začali propagovat narativ o tom, že Prigožin - bývalý trestanec s nulovými politickými zkušenostmi - usiluje o získání vedoucí pozice v Rusku. Zdálo se, že samotnému Prigožinovi tato představa vyhovovala, i když veřejně popíral, že by měl takové ambice. Nicméně pokračoval ve veřejném napadání Šojgua a Gerasimova. To se stalo tak intenzivním, že Putin byl nucen oba muže předvolat do Kremlu, kde jim rozzuřený ruský prezident vyčetl, že mají přestat se šikanou Wagnera, jinak ponesou následky. Putin také v této době přiměl Šojgua, aby ustoupil z pozice dohlížitele na logistickou podporu Wagnera a místo toho tento úkol předal generálu Sergeji Surovikinovi, vysokému vojenskému veliteli dohlížejícímu na leteckou složku SMO.
Při zpětném pohledu to byla chyba, protože to jen posílilo Prigožinovu představu, že když udělá dostatečně velkou scénu, Putin se jeho přáním podvolí.

Zdá se, že v určitém okamžiku Prigožin zcela vybočil z řady. Dokonce i po prezidentově zásahu pokračoval Prigožin ve veřejném sporu se Šojguem i Gerasimovem a v jednu chvíli pohrozil, že své jednotky z Bachmutu stáhne ještě před skončením bitvy. Prigožin se propagoval jako frontový velitel, objevoval se na videích, která zveřejňoval na Telegramu, a navštěvoval Wagnerovy bojovníky na frontě, často pod palbou, a pak to stavěl do kontrastu s tím, co Prigožin artikuloval jako bázlivé chování Šojgua a Gerasimova, kterým se Prigožin vysmíval, že řídí SMO z bezpečí bunkrů daleko od zóny konfliktu.

V určitém okamžiku Prigožinovy výstřelky upoutaly pozornost ukrajinské rozvědky a jejich britských a amerických kolegů. Narcistická potřeba pozornosti spojená s velkolepými představami o vlastní důležitosti učinila z Prigožina ideálního kandidáta pro nábor nepřátelskou zahraniční zpravodajskou službou. K tomuto modelu chování lze přidat i finanční složku - prostou chamtivost. Kromě toho, že se ministr obrany Šojgu snažil dostat Wagnera pod operační kontrolu ministerstva obrany prostřednictvím přídělu munice, oznámil, že bojovníci Wagnera budou muset podepsat právně závazné smlouvy s ruským ministrem obrany, aby mohli nadále sloužit jako bojová jednotka. Důvodem byl ústavní zákaz působení soukromých vojenských společností na ruském území. Ruská vláda byla ochotna nad tím přimhouřit oči, dokud zuřila bitva o Bachmut, ale jakmile se "mlýnek na maso" zastavil a Wagner byl stažen z fronty na dobu zaslouženého odpočinku a přezbrojení, ministerstvo obrany oznámilo, že než bude moci Wagner obnovit své bojové operace (Prigožin naznačil, že Wagner se vrátí do bojů kolem 5. srpna), budou muset jeho bojovníci a velitelé podepsat smlouvy. Termín podpisu smluv byl stanoven na 1. července.

Podle Prigožina vojenská rada velitelů - skutečných vůdců Wagnera - odmítla umožnit podepsání těchto smluv. Wagner a Šojgu směřovali ke konfrontaci. Wagner byl přesvědčen, že se může opřít o podporu ruského lidu, kterou si vydobyl v krvavých bojích o Bachmut. Wagner vedl bezprecedentní PR kampaň, jejímž cílem bylo propagovat mezi Rusy hrdinský status, kterému se těšili jeho bojovníci, a zároveň se snažil získat do svých řad nové bojovníky. Úspěch této PR kampaně jen posílil v Prigožinově mysli představu, že on a Wagner jsou mezi ruským lidem populárnější než Šojgu, Gerasimov a ruské ministerstvo obrany.

Došlo k tomu, že Prigožin ve shodě se skrytými ukrajinskými manipulátory na zdánlivě "proruských" účtech sociálních sítí zdůrazňovali možnost ruské občanské války a zhroucení Putinova režimu v opakování kolapsu, který zažila ruská armáda v roce 1917 a který vedl k pádu carské vlády a dynastie Romanovců.

Pokud bylo Prigožinovým cílem dosáhnout zhroucení Putinova režimu, tak to se se mu nezdařilo. Žádní političtí představitelé, žádní vojenští velitelé jednotek ani oligarchové se pro Prigožinovu věc neangažovali. Zdá se, že Rusko pevně stojí za prezidentem Putinem. A to je konec jedné legendy s příliš velkými ambicemi. Jen jeho předchozí zásluhy ho zachránili před osobní tragédii.
 

Mám obavu, že voliči ANO si pamatují jen to, že jim Babiš přidal na důchodech a stejně mu to hodí.

Byl jsem u toho, když se to v Brně, Olomouci a Třinci propagovalo pomocí televizních přenosů z operačních sálů do kulturáků s 300 jedinci kardio-personálu. Co se týče ovcí, nejsou jimi ti, co volili jen menší zlo a už prozřeli.

Po příštích  volbách bude holport ANO+ODS. Frontmeni se sejdou, řeknou, že je zapotřebí zabrat ve prospěch ČR (což bude zase další arci lež). A aby nebyli oba kohouti pořád načepýření, Babišovi se dohantýruje na příště Hradčan, Fialovi velkorektorektorství českových univerzit a nejhlavnější velepolitolog ČR. Vládu pak sestaví z béčkových figur a bohatou ústavní většinou.

Toto podezření nosím v hlavě již pár týdnů. A poté, co Šillerka prozradila, že ANO odsouhlasí smlouvu s USA, tak je to loženej durch.

kdyby nám svým hlasováním dali najevo, co si skutečně myslí. Že by je pak volil ten, kdo to tak chce,  je taky v pořádku. Jenže ANO se chová tak, že něco jiného slibuje a něco jiného dělá (totéž platí pro pětikolku a např. i Zemana) a Vidláku, vy je ještě k tomu navádíte! A přitom je to tak jednoduché, kdo chce svobodu, měl by volit Svobodné! A všichni Trikoloristi, Volní atd. pokud také chtějí svobodu, neměli by tříštit síly a místo zakládání nových pidistran odsouzených k zániku zvednout prapor svobody, který tu leží už pěkně dlouho. Máme tu teď naději jménem PRO - pro mě je to velkou neznámou (bude prosazovat svobodu nebo nějakou jinou oligarchii než tu máme teď). Je tu ovšem otázka, jestli chce lid svobodu, že. Takže by se mělo vyjasnit, co vlastně ten lid chce!

Teď už nejde o Rajchla a jeho ego, nebo komunisty a KSČM, Ne základnám, nebo Trikolóru, Babiše, či Okamuru. Teď jde do tuhého pro občany napříč politickým spektrem, jde i o občany, kteří jsou zatím k vývoji laxní z nejrůznějších důvodů.

To už tu bylo, my kteří jsme mnohé zažili v přímém přenosu víme, že všechno je do budoucna řešitelné, proč ale něco neřešit v době, kdy se to zdá být aktuální v určité preventivní rovině.

Dalším pravděpodobným a vývojovým lakmusovým papírkem je dnešní oznámení o příštím osudu Ševčíka a celé jeho fakulty.  Další, nejen vzdělávací instituce, včetně státních jsou v hledáčku fialového póvlu.

S Vidlákem jsme se potkali na slyšení v PS, ohledně oné zvací smlouvy, která umožní jisté vládnoucí skupině v případě potřeby obejít i vlastní policii a zbyteček armády, pokud by tyto silové vládní instituce náhodou odmítaly bránit tělem i duší svou věrchušku. Chyběl mi na veřejném slyšní Rajchl, chyběla mi tam řada svolávačů různých veřejných shromáždění napříč politickým spektrem. V zájmu nás občanů, se z poslaneckých lavic na slyšení vyjádřil Okamura Tomio, který se zde paradoxně utkal se svým bratrem Okamurou Hayato.

Je dost příznačné, že na internetu můžete najít aktivity a snahy omezeného množství stran a inciativ, které se snažily a snaží burcovat občany k podobnému masovému vystoupení jako v době, kdy naše jiná vláda prosazovala "pouhý" radar v Brdech. Tehdy samotní Američané odhadli neprůchodnost záměru ne pro nechuť politiků, ale výraznou nechuť občanské společnosti. 

Tentokrát se vláda, parlament a nejspíš i "druhá smluvní strana" poučila a připravovala půdu přes jednotlivé volby, včetně dlouhodobé kampaně k ukotvení potřebné osobnosti na Pražském hradě. Ta dovrší sílu faktické moci návrhy a schválením příslušné soudní instituce a stvrzení vhodného složení jedné z nejmocnějších mediálních institucí, která umí řešit "veřejnou diskusi" prostřednictvím nesmrtelného pořadu OVM. Když zjistili, že "své proti" můžou zajistit sociální sítě, umisťují "slušné" propagandistické počiny i tam, aby rozmělnili stoupající moc veřejného slyšení právě na těchto sítích.

A veřejné protesty, které se zdály být velmi účinné v září minulého roku? Velmi dobře se podařilo naočkovat část organizátorů veřejných shromáždění, kteří absolutně opomíjejí skutečné příčiny a následky současného společenského marastu, kterým nejsou "jen" ekonomické otázky. Začali se zaměřovat na pozlátka těchto veřejných vystoupení, vzájemně si sčítají a odečítají počty "demonstrujících", případně sledují nášivky účastněných jednotlivců, aby je neohrozili před vládnoucí mocí, přepočítávají si množství "banerů" a přijatelných či nepřijatelných fangliček. 

Zatím si madam Černochová párkrát odskočí pro "noty", aby jejich předzpívání završila podpisem a vládnoucí koalice milostivě připustí, že se  uráčí vyslechnout skupinku ne více než třiceti lidí, kteří zastupují "ubohé tisícovky podepsaných", ale ne dost ubohé, čímž museli ze zákona tu skupinku vyslechnout včetně o málo větší skupinky, která se s ohledem na velikost sálu ke slyšení dostavit nemohla, a postávala na Malostranském náměstí.

Té srandě předcházela řada veřejných shromáždění, které svolávali hlavně lidé, kteří podobné řešili v souvislosti s radarem před časem a protože KSČM, nebo Ne základnám, která však nejsou pro nějakou část "bojující opozice" dost "dobré". Příliš jim připomínají něco, co mnozí z nich nezažili jako dospělí lidé, kteří dnes mohou vývoj sledovat s větším nadhledem, než se strachem právě třeba ze současných Komunistů. A tak si tu nejspíš necháme umístit něco, co v jiném gardu, podle svého přesvědčení a vyjadřování, kdysi v nevybouřeném mládí dnešních odpůrců současných komunistů, vyháněl nějaký pan Kocáb.  Nějak jim nedochází, že dnešní reformátoři a normalizátoři velmi dobře pochopili, co je to "poučení z krizového vývoje ...", a že je využijí ve vylepšené formě. (Ty tři tečky se týkaly dokončení věty "...ve straně a společnosti".)

Ale přesto si myslím, že ještě malilinkatá naděje může být. Vidím jí však opravdu jako malilinkatou. Pokud by se rozmáchlému Rajchlovi a potlačovanému Vrábelovi L., nebo jinak vystupujícímu Havlovi, steamujícímu Čumpelíkovi, slušně vystupujícím děvčatům v ABJ a dalším podařilo oslovit občany DO projednávání v parlamentu a senátu, aby uvěřili manželům Novotným z Ne základnám a komunistům a vybudit občanskou společnost, která by dostatečně vyděsila aspoň společníky Babiše k ne k šaškování o "nehlasování" ale skutečnému odporu a vystoupení proti smlouvě, ještě pozdě být nemusí. Jde totiž o minimálně nejbližších deset let našeho života, který nemůže být jednoduchý už s ohledem na "startovací čáru" kterou svou činností připravovaly téměř všechny polistopadové vlády a ta fialová použila nejvýraznější velice viditelnou čáru. 

Přiznám se však, že jsem dost skeptický. Obávám se, že dostatečná část volených zástupců je vhodně motivovaná, aby neslyšela, co se za okny a dveřmi obou komor děje.

Tím spíš by měla vyniknout snaha oslovit občany. 

Postoj strany ANO k tzv. obranné smlouvě je sice zklamáním, ale nečekaným až šokujícím překvapením patrně není. Důvody vidím dva:

Zaprvé stranický systém je založen na stranách, tedy na prosazování zájmů skupin pouze některých občanů. Nikoliv všech občanů. Stranický systém neusiluje o obecné dobro – o dobro pro všechny – ale o „dobro“ (tj. prospěch) pouze někoho. Zkrátka, strany straní. Pokud existuje ve straně rozhodující množství straníků, kteří mají zato, že zvednou-li pro něco ruku, dostaví se prospěch, tak to skoro vždy udělají. To platí pro všechny politické strany. Tedy i pro ANO.

Zadruhé lidé, kteří v politice opravdu o něčem rozhodují, tzv. hluboký stát, se už dávno naučili způsobům, jak mít politické strany pod kontrolou. Jinak řečeno, jak vést prostřednictvím peněz a svých lidí významné politické strany tak, aby pracovaly v v jejich prospěch.

Stranický systém je přežitý a čekat od něj spění společnosti k obecnému dobru po zkušenostech ze sto padesáti let jeho existence asi už nelze. Vždyť, jak vidíme, není schopen ani v tak malé zemi jako je Česká republika, která stále ještě žije v míru, zabránit rozněcování válečného běsnění.