Ale jinak vůbec nejsou ovce

Existuje teorie, že funkce mužů a žen z hlediska zachování lidstva jsou odlišné. Ženy jsou zodpovědné za stabilitu a muži za variabilitu. Což je pochopitelné. Žena dává život nové lidské bytosti, rodí. Z tohoto důvodu musí být všemožně chráněna, zabezpečována a nesmí svůj život vystavovat nebezpečí nahodilého rozmaru. Hledání východiska při změně vnějších podmínek je údělem mužů. Jejich život může být ohrožen.

Právě na mužích příroda zkouší účinky svých inovací. A teprve poté, co se najde bezpečná cesta jak se vyrovnat se změnou podmínek, mohou se po této cestě vydat i ženy. Muži hrají roli předsunutých jednotek. Hledají a testují různé cesty, různé směry a mechanismy přizpůsobení se novým podmínkám. A teprve až bude nalezena bezpečná cesta, budou po ní následovat ženy. Za to, že muži razí cestu změnám, zaplatí zkrácením délky svého života. Život mužů je kratší.

Žena je ztělesněním stability. I její a povaha tomu odpovídá. Je pro ni důležité založit rodinu, vychovávat děti. Snaží se do všeho vnést řád, je méně náchylná k hledání nového, dává přednost práci, která vyžaduje důkladnost, pečlivost, a už méně ráda vyhledává tvůrčí práci. Muž je opakem ženy. Muži jsou méně trpěliví, jsou proměnliví. Jsou ve své práci roztržití, nedokážou dělat dlouho stejnou věc. Mají rádi práci, která vyžaduje nová řešení. Neustále hledají nové uplatnění svých sil. A muži nejsou ve svých zálibách a náklonnostech tak stálí jako ženy. A to se děje proto, že samotná podstata mužů je určena k jinému účelu.

Jak vidíme, příroda tím, že rozdělila funkce mezi muže a ženy, vyvinula velmi rozumné mechanismy pro zachování lidstva jako druhu. Jsou však rozumné pouze z hlediska dosažení právě tohoto cíle. Zde je důležité poznamenat, že žádný koncept nemůže být univerzální, může být vhodný pro dosažení jednoho cíle a nemusí být tak účelný z hlediska dosažení jiného cíle. Tak například ženy jsou často nespokojeny s určitými vlastnostmi mužů, které jsou dobré pro zachování lidstva, ale jsou zcela nevhodné, řekněme, pro rodinný život. Za roli, kterou vám příroda určila, musíte v některých případech něco zaplatit, jako tomu je v případě role mužů.

Již jsem řekl, že žena by z přirozeného hlediska měla být chráněna muži. Měla by být chráněna ve všech směrech. Muž by se měl snažit usnadnit jí život, vzít na sebe fyzickou práci a věnovat jí veškerou pozornost, včetně například poskytování takových každodenních projevů pozornosti, jako je otevírání dveří, podávání kabátu a podobně. To je úkol, který mužům svěřila sama příroda. A úkolem žen je tuto ochranu přijmout.

Pak ale přišlo feministické hnutí. Feministky se tak nechaly strhnout bojem za rovnoprávnost žen, že prohlásily, že projevy pozornosti, které muž věnuje ženě, degradují její důstojnost. Tato zvýšená pozornost muže vůči ženě by se z jejich pohledu neměla v demokratické společnosti odehrávat. Zde vidíme, že to, co je rozumné a nutné pro jeden cíl (zachování lidstva jako druhu), je v rozporu s ohledem na jiný cíl (rovná práva mužů a žen, a dokonce rovné zacházení s muži a ženami). Jde o to, který cíl je důležitější. Koneckonců ne bezdůvodně mnozí obviňují feministky z toho, že narušují normální řád věcí, mění rodinnou strukturu, a tím rodinu ničí.

"...Orbán si může klidně jet podat ruku se Saúdy, Číňany, Izraelci, Turky, Rusy…"...

Naši ojebávači si brzy nebudou mít s kým podat ruku. Ani v cizině, natož ve vlastním státě - spíš přes ni ještě jednu schytají. Orbán je chytrý chlap, na rozdíl od těch pitomců, co si hrají na vládu. 

Jindřich Kulhavý: Vyvěšování cizích vlajek je trapné 11. října 2023👉 @cz24news

Mnozí z čtenářů se nás ptali, jaký máme názor na současnou krizi mezi Hamásem a Izraelem. Dosud jsme se nevyjádřili. Upřímně řečeno, má to více důvodů. Rozhodně nepatříme mezi vyvěšovače vlajek dle pravidelně se udávajících událostí. Inadhled vychází v Čechách, na jeho tvorbě se podílí Češi a jedinou vlajku, pod kterou se cítíme doma, je ta naše česká.

Kdybychom byli spravedlivými obsluhami stožárů, na nichž visí aktuálně nějaký státní symbol dle toho, co se kde děje a s kým cítíme, pak bychom museli postupně vytahovat vzhůru za posledních 30 let například srbskou, libyjskou, iráckou, syrskou, možná i nějakou jinou vlajku. Všude tam se dělo bezpráví založené na snaze ovládnout cizí národy a sebrat jim jejich hrdost i bohatství. Na chvilku by se třepotala i britská, to jako pocta vzdaná tomu, kdo opustil EU. Pokud se ptáte, proč ne ukrajinská, tedy proto, že k tomu opravdu není jiný důvod než zvrácená ideologie sloužící zájmům USA.

Historie sporu na Ukrajině je delší, než se zdá, nicméně ta po roku 2014 hovoří jasně pro speciální vojenskou operaci, jejíž načasování mělo logiku a má ji dosud. Bylo s podivem, že se Moskva rozhoupávala tak dlouho a jen při pochopení strategie se lze nedivit tomu, že nejsou Rusové při svých možnostech údernější. Nicméně ukončení tamní války by jistě potěšilo mnohé, lze však chápat Rusko, že si bude klást vcelku zásadní podmínky. Tvrdé pro Ukrajinu i Západ.

Napadení Izraele Hamásem byl asi pro mnohé šok. Nicméně z reálného pohledu zase ne až takový. Existuje mnoho verzí a tvrzení o tom, kdo je historicky v Palestině doma. Pravdou je, že Židům, jakožto po Slovanech druhém nejvíce pronásledovaném národu v době 2.světové války, bylo umožněno dát vzniknout Izraeli na území Palestiny a nebylo jim ani bráněno v jeho rozšiřování na úkor Palestinců. Jestliže Židé žijící na celém světě dotují Izrael, pak muslimové a částečně i Evropa posílají peníze Palestincům.

Jablko sváru tak uzrálo a náboženské, kulturní i ekonomické rozdíly vytvořily třaskavé prostředí. Palestinci bojují úměrně svým ekonomickým možnostem, Izrael zase patří mezi státy s nejvyspělejší armádou a výzbrojí. Palestinci bojují o svůj domov, který jim vzali, Izraelci o domov, který se snaží vybudovat. Je tedy těžké přiklánět se na něčí stranu. Můžete mít neradi arabský svět, lze to pochopit. Dva týdny trávené na jednom hotelu na Kypru se zájezdem konec svobody oslavujících izraelských teenagerů obou pohlaví před nástupem na vojnu by ve Vás vzbudily nenávist k Izraelcům. Hotel byl po jejich odjezdu na rekonstrukci a ostatní hosté se snažili být u moře kus od hotelu často i dlouho do večera jen proto, aby s arogantními výrostky nepřicházeli do styku.

Proti čemu je však třeba se postavit, je násilí, respektive jeho forma. Naprosto nesmyslně umírají civilisté. Cílem raket jsou běžné domy a veřejná prostranství. A to na obou stranách. O arabské mírumilovnosti lze s úspěchem pochybovat, což dokazují i videa jásajících vojáků Hamásu i civilistů nad mrtvou a zneužitou mladou dívkou ,,ulovenou“ na tanečním festivalu pořádaném v blízkosti společných hranic a později položenou na korbě pickupu jezdícím po palestinské osadě. Vraždy a únosy civilistů Palestinci jsou však vyvažovány izraelským ostřelováním civilních cílů. Válka byla, je a vždy bude krutou událostí, při které umírají většinou nevinní, zatímco jejich tvůrci se dožijí vysokého věku kdesi v pozadí.

Jak jsme již předeslali, podstatné pro náš život je to, co se děje u nás. Máme nejhorší možnou vládu, pro kterou je úspěchem to, když sežene pár tisíc dávek penicilínu, který byl přitom běžným artiklem v lékárnách i za komunistů, Havla či třeba Babiše. Chtějí nám zvyšovat daně, to aby mohli rozhazovat mimo naši zemi. Tvrdí nám, jak jsou dokonalí, ale myslí si to už jen oni samotní a pár desítek tisíc ideologicky zpracovaných jedinců. Budeme li tedy upřímní, i přes jistý soucit vycházející z úcty k životu jsou pro nás války v Náhorním Karabachu, na Ukrajině či na Golanských výšinách druhotné a zajímá nás především to, co se děje tady u nás. Prioritou není podpora jedné či druhé válčící země, byť si můžeme myslet své a chápeme určité pohnutky vedoucí k řešení sporu zbraněmi, ale měla by jí být snaha vrátit České republice prosperitu a Čechům samotným hrdost. A to s touto zaprodanou vládou a s pokřiveným prezidentem nedokážeme. Je třeba hrdě pozvednout českou vlajku a rvát se za ni. Ostatní ať si své spory řeší bez nás. A především mimo Českou republiku.

AUTOR: Jindřich Kulhavý

podle SANEPu má sice PRO větší preference než STAN, ale nikoli dvojnásobně, ale o cca 0,5 %. Ale i to by bylo (zatím) skvělé.

Izraelské 11/9 vypadá stejně podivně jako to americké. Skončí Palestinci v Evropě – v rámci plánu na islamizaci kontinentu? S Ukrajinou to nevyšlo, tak se vyčistí Izrael?

11. října 2023 👉 @cz24news

IZRAEL/EU: Celý ten nedávný palestinsko/izraelský konflikt připomíná americké 11. září ve smyslu false flag operace. Je tam tolik podivných událostí, že si je třeba položit otázku, kdo za tím opravdu stojí? Hamas je podle všeho jen nástroj jiných sil, které mají zcela jiné zájmy než Palestinci. Na odpověď si budeme muset asi chvíli počkat, ale jisté indicie tu jsou už dnes.

Jedním ze scénářů může být etnické vyčištění Izraele od Palestinců, včetně finálního záboru zbytků jejich území a majetku. Potřebné informační pole se už buduje. Otázkou je, jak se Palestinců zbavit? Fyzicky by to asi ještě možné nebylo, byť západní vlády podporující Izrael by jistě nic neřekly a oficiální media by také otočila hlavu stranou. Pokusy o nepřímou likvidaci by nejspíš nevyšly, byť jisté zkušební balonky tu již byly. Třeba očkování proti koronaviru podivnými vakcínami, ale Palestinci s díky zdarma vakcíny odmítli, stejně jako Arabové žijící v Izraeli.

Tak tu zbývá poslední cesta – vystěhování Palestinců (všech Arabů) mimo jejich domovy v Palestině. Nejlépe někam daleko a ještě s vidinou lepšího života. Taková destinace je jen jedna. Evropa a její sociální systém! Navíc by se to globálním finančním oligarchům hodilo v rámci islamizace Evropy a likvidace tamějšího bílého obyvatelstva. Vlastně by zabili dvě mouchy jednou ranou. Zbavili by se Palestinců a podpořili islamizaci Evropy dalšími miliony agresivních muslimů.

Byl by tu i další důvod, Obnova velké Chazárie na území Ukrajiny se kvůli preventivnímu zásahu Ruska zatím odkládá na neurčito. Proto může být pro židovské elity etnické vyčištění Izraele dočasné lákavé řešení.

Joe Nowak, Chicago, USA

Kit Klarenberg - britský investigativní novinář, 11. října 2023

Na Slovensku se možná blíží revoluce, která obnoví Spojenými státy zavedené a ovládané pořádky.

Ve slovenských volbách 30. září se největší stranou v bratislavském parlamentu stal Smer, který výrazně předstihl liberální, prozápadní Progresivní Slovensko (PS). Její lídr Robert Fico byl prezidentkou Zuzanou Čaputovou oficiálně vyzván k vytvoření koalice, ale ještě předtím, než byla nová koalice vytvořena a dohodnut její program, zachvátila západní vlády, odborníky a novináře hysterie z vyhlídky, že se Fico, který byl v minulosti premiérem v letech 2006-2010 a 2012-2018, znovu chopí moci.

Fico, který je svými odpůrci různě odsuzován jako "proputinovský", "populistický", "nacionalistický" a "pravicový", byl ve skutečnosti historicky považován za levicového nebo středolevého politika. Jeho skutečným zločinem je kritika NATO a kandidatura na výslovné platformě ukončení pomoci Ukrajině a také ukončení sankcí vůči Rusku.

Ficovy postoje podporuje značný počet Slováků - v některých místech naprostá většina. Z průzkumu místního think tanku GLOBSEC vyplývá, že jen 40 % obyvatel viní Moskvu z války a polovina považuje USA za hrozbu pro bezpečnost Bratislavy. Mezitím 69 % respondentů - nejvíce ve střední Evropě - se domnívá, že vyzbrojováním Ukrajiny Západ "provokuje Rusko a přibližuje svět k válce".

Jakkoli je Ficova platforma u mnoha Slováků populární, jeho znovuzvolení přichází v nejhorší možnou dobu pro NATO. Jednota Západu v otázce války je stále křehčí a Evropané jsou stále unavenější. Ve Spojených státech je již většina veřejnosti proti další podpoře. Maďarské veto EU od května blokuje převod 500 milionů eur vojenské pomoci z Bruselu a Orbán nejeví známky toho, že by mělo být zrušeno. Mezitím se od Kyjeva odvrací i arcilotrovské Polsko.

Ficovo vítězství s sebou nese riziko popularizace a legitimizace veřejného a politického odporu k udržování smrtící zástupné války a zvyšuje vyhlídky na zvolení dalších protinacistických vůdců a vlád v Evropě. Ale na Slovensku tak může dojít k revoluci, která obnoví zavedený, Spojenými státy ovládaný řád, a zajistí, že mír na Ukrajině zůstane vzdálenou fantazií.

Hluboká nedůvěra
Národní nadace pro demokracii NND byla založena v roce 1983 poté, co se americká zpravodajská komunita CIA zapletla do řady trapných a velmi veřejně známých skandálů. U jejího zrodu stál tehdejší šéf CIA William Casey. Snažil se vytvořit veřejný mechanismus financování opozičních skupin, médií a dalších protivládních agitátorů v zahraničí, které by mohly být využity k destabilizaci a svržení nepřátelských vlád, což bylo dříve tajnou úlohou jeho agentury.

Po svém spuštění se nadace pustila do likvidace komunismu ve východní Evropě a podporovala aktivistická hnutí, jako byla polská Solidarita. V roce 2000 se NND podílela na pádu jugoslávského vůdce Slobodana Miloševiče. Revoluční šablona, která byla během tohoto úsilí vynalezena, byla následně exportována do celého světa v podobě barevných revolucí. Tato šablona byla ve velké míře založena na technikách, které se poprvé zdokonalily na Slovensku v 90. letech.

Po pádu komunismu ve východní Evropě se Československo pokojně rozdělilo na dvě části v rámci tzv. sametového rozchodu. Česká republika - nyní Česko - bolestně přešla na tržní kapitalismus, proměnila se v oblíbenou destinaci západních turistů a začala usilovat o členství v EU a NATO. Naproti tomu Slovensko se těmto reformám nadále tvrdošíjně bránilo. Premiér Vladimír Mečiar otevřeně oplakával smrt Sovětského svazu a ústup Moskvy z regionu.

V roce 1997 tehdejší ministryně zahraničí Madeleine Albrightová označila Bratislavu za "černou díru v srdci Evropy" a fakticky tak podepsala Mečiarovi politický ortel smrti. V prosinci téhož roku uspořádala NND na vídeňském letišti tajnou schůzku mezi Ivanem Krastevem, bulharským expertem na nenásilnou změnu režimu, podporovaným Nadací, a Pavolem Demešem, bývalým československým ministrem zahraničních věcí. Diskutovali o tom, jak se zbavit nepohodlného premiéra a orientovat Slovensko směrem k neoliberalismu.

Demeš, jako člen československé disidentské skupiny Charta 77 z dob studené války, v té době již deset let nepřímo přijímal finanční prostředky od NND. Na Slovensko se vrátil s téměř milionem dolarů z nadačního fondu a založil Občanskou kampaň 98 (známější jako OK'98), koalici jedenácti proti-Mečiarovských nevládních organizací. Vznikla po vzoru dřívějšího projektu financovaného NED v Bulharsku, který se zabýval "vytvářením chaosu" poté, co Socialistická strana svobodně a spravedlivě vyhrála volby v roce 1990.

OK'98 získala také finanční prostředky od Americké informační služby, Open Society Foundations George Sorose, German Marshall Fund a britské a nizozemské vlády. Z jejích rozsáhlých zdrojů, prezentovaných jako volební kampaň, bylo financováno 13 rockových koncertů, dva krátké filmy, série televizních reklam, v nichž slovenské celebrity vyzývaly mladé lidi, aby šli volit, a další.

Vedoucí představitelé OK'98 prohlašovali, že jsou nestranní a že jim jde pouze o zachování poctivosti voleb. Stovky tisíc letáků, které organizace distribuovala po celém Slovensku, však vypovídaly o něčem zcela jiném. Jeden z nich hlásal:

"Stejně jako většina našich spoluobčanů cítíme hlubokou nedůvěru k naší vládě."

Tato snaha byla ohromně úspěšná - volební účast v Bratislavě v roce 1998 dosáhla 84,3 %. Navíc téměř 70 procent prvovoličů podpořilo opozici. Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko sice získalo největší podíl hlasů, ale opozice měla dostatek křesel, aby vytvořila většinu v parlamentu, který vedl prozápadní Mikuláš Dzurinda. K překvapení mnohých nebyl výsledek odvolaným premiérem Mečiarem napaden.

Financování zvenčí
V den voleb vyslala NED pozorovatele z nevládní organizace MEMO 98, která je ve spojení s OK'98, aby provedli "paralelní sčítání hlasů" (PVT), předem odhadli výsledek voleb a tyto údaje zveřejnili ještě před oficiálním vyhlášením výsledků. Teoreticky to mělo zabránit falšování výsledků a tomu, aby slovenské orgány manipulovaly s čísly.

Prostor pro zneužití je však zřejmý. Pokud by se oficiální výsledek lišil od zveřejněné prognózy, nevyhnutelně by to vyvolalo podezření a hněv veřejnosti, což by případným opozičním aktérům poskytlo dostatek munice k povstání. Právě taková kontroverze odstartovala v roce 2003 "revoluci růží" v Gruzii, kterou sponzorovala NND a která svrhla dlouholetého vůdce Eduarda Ševardnadzeho.

Po Mečiarově svržení se Demeš stal klíčovou postavou operací NND zaměřených na změnu režimu po celém světě a poskytoval osobní školení řadě jednotlivců a skupin, které nadace nominovala ke svržení vůdců a vlád, kteří se tak či onak znelíbili Washingtonu. V roce 2000 byl jmenován ředitelem slovenské pobočky German Marshall Fund, v podstatě pověřen rozdělováním peněz nevládním organizacím, které se pokoušely zopakovat to, čeho on a OK'98 dosáhli na domácí půdě v roce 1998.

K jeho částečné cti je třeba říci, že Demeš nikdy netvrdil, že podpora Západu je nevýznamným, natož nepodstatným faktorem při zrodu a výsledku barevných revolucí. V rozhovorech s kanadským novinářem Markem Mackinnonem otevřeně přiznal:

    "Financování těchto občanských kampaní zvenčí je rozhodující. Bez vnější podpory by se neuskutečnily."

Jednou ze skupin, které Demesovo financování a praktické vedení - spolu s financováním od NND - nesmírně pomohlo, byla ukrajinská Pora, která vedla kyjevskou "oranžovou revoluci" v roce 2004. S využitím technik zdokonalených na Slovensku zpochybnila Pora výsledky druhého kola říjnových prezidentských voleb, v nichž pohodlně zvítězil dosavadní premiér Viktor Janukovyč nad vůdcem opozice Viktorem Juščenkem. V prosinci se tak konaly opakované volby, v nichž zvítězil prozápadně orientovaný Juščenko.

Ještě před tímto hlasováním zveřejnil deník The Guardian podrobné vyšetřování, které odhalilo roli NND a Sorosovy nadace Open Society Foundations při organizování "oranžové revoluce" na Ukrajině. Ta zahrnovala rozsáhlé vzdělávání desítek mladých Ukrajinců v oblasti občanské neposlušnosti a svoz demonstrantů z celé země - a sousedních států - na demonstrace na veřejných prostranstvích a obsazování vládních budov.

Po mnoho let se američtí představitelé ochotně chlubili tím, že se Washington intenzivně podílel na podněcování barevných revolucí. To, že NND dělala otevřeně to, co CIA dělala tajně, bylo původně jedinečnou devizou nadace. Jak poznamenal článek ve Washington Post z roku 1991, tajné financování protikomunistických opozičních skupin "by bylo polibkem smrti, kdyby se na něj přišlo", zatímco otevřené financování "bylo polibkem života".

Přesto mimořádně otevřená podpora USA běloruské opozici zabránila v roce 2005 dalšímu pokusu o barevnou revoluci v běloruském Minsku. Úřady věrohodně označily vůdce revoluční skupiny Zubr financované NED - po vzoru Pora a dalších mládežnických hnutí podporovaných nadačním fondem, jako je srbský Otpor a gruzínská Kmara - za loutky Západu a uvěznily jejich nejvýznamnější aktivisty. Mnoho občanů v důsledku toho skupinu zavrhlo.

Z tohoto neúspěchu jsme se zjevně poučili. Od té doby média roli NND při rozdmýchávání nepokojů v zámoří buď zamlčovala, nebo přímo popírala. Nicméně uniklé dokumenty naznačují, že modus operandi a smysl existence nadace se nezměnil. Oficiální záznamy o grantech NND rovněž ukazují, že obrovské částky jsou i dnes poskytovány slovenským opozičním skupinám. Není pochyb o tom, že Washington bude nyní mimořádně pozorně sledovat vývoj v Bratislavě a čekat, až Fico vybočí z řady standardních evropských politiků.

není původní. Včera jsem si poslechl projev půvabné americké političky Tulsi Gabbard ke stavu občanských svobod v USA- The Dread of War .

Je tam všechno, co teď známe od nás: Používání termínu 'dezinformace' pro všechny odlišné názory. Útoky na jejich nositele- Tulsi to vztahuje už k době po 9/11, kdy jakékoliv námitky začaly být napadány stylem "Vaše názory přivodí další 9/11". Cenzura na Twitteru, nálepkování a zastrašování, kvůli kterému se běžní občané uchylují k autocenzuře. Ochrana ilegálních migrantů a zločinců všeho druhu, sexualizace a následné mrzačení dětí.  A hlavně- neustálé bubnování do válek za demokratické hodnoty a principy.

Takže Péťa a spol. jen naskočili na jedoucí vlak amerických demokratů. Pěkně podle notiček, s velkým zpožděním, ale přece.

Prof. Staněk otevřeně hovoří o aktuální  situaci na Blízkém východě a dalších  .... ehm  událostech. O postupné eskalaci  konfliktů směrem k Evropě v  několika  různých rovinách.  Co věta, to perla - malér, který nás čeká.  Je to dlouhé, ale rozhodně to stojí za pozornost, alespoň prvních 15 min.  Nedivil bych, kdyby to bylo brzy smazáno. 

Komu tak asi vyhovuje nestabilita a problémy v Evropě ?  No,  Rusko  ani Čína to rozhodně není.  To je hnus velebnosti !

https://www.youtube.com/watch?v=S_KkvM4cbto

Po přečtení článku jsem si řekl: "Tak dneska byl úplně skvělý!"  Jenže totéž jsem si řekl včera, a předevčírem, a .... Vlastně si už ani nepamatuji, kdy jsem si to neřekl :-) Super!!!

když mu vládne špatný premiér.  Jen lhát umí, až to fičí, tím český národ hrozně ničí.  Strachem se mu čelo blyští, že po čuni ho někdo liští.

Autentické záběry slovenské domobrany ze zadržení skupiny migrantů na hranici s Maďarskem připomínají noční můru! Policie nikde, armáda nikde, pohraničníci nikde, jenom skupinka slovenských žen se psem chrání slovenské hranice! Where are you from? Syria! Drž hubu a seď! Nemáš Dokumenten? Tak zurück do Maďarska! Jenže všechno marně, migranti se zvedli a nakonec se vydali na cestu dál!

Zatímco na Slovensku se pomalu a úspěšně formuje nová a v pořadí již čtvrtá vláda Roberta Fica, kdy ve středu došlo ve starém sále Národní rady v Bratislavě k podpisu [1] memoranda o porozumění mezi stranami SMER, Hlas a SNS, což je předstupeň k podpisu koaliční smlouvy, tak mezitím na slovenských hranicích na jihu s Maďarskem již situace doslova připomíná horor a do značné míry absurdní komedii.

Jak jsme byli do naší redakce upozorněni našim čtenářem ze Slovenska, skupina slovenských žen zformovala na jihu Slovenska nedaleko obce Veľká Čalomija dobrovolnickou domobranu, která hlídá hranici s Maďarskem a ve dnech 7. až 11. října natočily neuvěřitelné záběry, které ukazují skutečný stav na slovenské hranici s Maďarskem. Video, které jsme obdrželi do redakce, je v podstatě autentická obžaloba naprosté neschopnosti či snad dokonce neochoty dosluhující slovenské vlády chránit své hranice před nelegální migrací.

Na záběrech je slovenská žena a skupina domobrany s německým ovčákem ve chvíli, kdy zadrželi skupinu migrantů u místní komunikace. Migranti si sedli do trávy a chvíli seděli a odpočívali. Slovenská žena se s nimi snažila komunikovat napůl německy, napůl anglicky, přičemž se jich ptala, jestli mají dokumenty, tedy doklady.

Ničeho se však nedočkala a migranti se po chvíli zvedli a utekli, resp. lehce popoběhli a poté se ve skupině vydali pryč. Další videa [2][3][4] zachycují svědectví, co se dělo potom. Podle zjištění domobranců migranti seděli u silnice a čekali na kurýra, který je měl naložit a odvézt dál. Přesně takhle to funguje. Před maďarskou hranicí kurýr migranty vysadí a řekne jim, aby pěšky přešli hraniční čáru a kurýr s prázdným autem projede přes hraniční přechod.

Migranti obvykle přejdou zelenou hranici skrze louky a lesy a potom již ve vnitrozemí Slovenska na smluveném místě počkají na kurýra, který je znovu naloží. Když tedy policie a armáda postaví na hraniční přechody symbolické hlídky, žádné migranty nezadrží, protože ti přechází zelenou hranici mimo hraniční přechody.

Slovenská domobrana má charakter tzv. živého řetězu, kdy lidé mají společně svými silami hlídat slovenskou hranici s Maďarskem a když spatří migranty, mají volat policii. Jenže, ta si podle informací ve videu dává načas a než nějaká hlídka policie přijede, migranti se už mezitím přesunou někam jinam.

Celý systém spočívá v tom, že pašeráci lidí vědí, jak funguje systém na slovenské hranici, že nějaké hlídky policie jsou jenom na hraničních přechodech, ale samotná zelená hranice mezi Slovenskem a Maďarskem je průchodná naprosto bez problémů a tyto ženy, které se rozhodly hlídat slovenskou hranici, mají nakonec ještě problémy s oficiálními orgány místní správy a úřadů.

Jejich videa upozorňují na katastrofální stav ochrany slovenských hranic. Každé takové video je pouze důkazem toho, jak oficiální orgány nemají zájem migraci bránit a jakým způsobem se nechává otevřený průchod nelegální migraci s cílem Velké výměny populace v Evropě. Bohužel, tohle je zatím jen slabý odvar toho, co nás v Evropě čeká.

Konflikt v Izraeli spustí exodus uprchlíků z Blízkého východu do Evropy… (viz video)

https://aeronet.news/…ka/

Michael Svatoš: Jakmile včera Zelenskyj dorazil do Granady na shromáždění vůdců zemí Evropy, nastal binec…

6. 10. 2023 kuryr

Jakmile včera Zelenskyj dorazil do Granady na shromáždění vůdců zemí Evropy, nastal binec, který skončil hromadným “Whimprováním” západních politiků! Závěrečnou tiskovou konferenci raději zrušili! Všichni sledovali projev Putina ze Soči! Gargamelova analýza!

Včerejší konference evropských vůdců kolektivního západu v Granadě měla být velkolepá akce, a měla jasně vytyčit zářivou budoucnost světové politiky! Na konferenci se proto osobně vypravili, jak náčelník české demoliční pětikoalice profesor Fiala, tak i šéf kyjevské soldatesky herec béčkových komedií Zelenskyj! Jeho ukrajinští propagandisté už ráno nezapomněli všude troubit, že kdykoli Zelenskyj vyrazí do světa na veledůležité politické jednání, moskevský Gosudar, aby odvedl pozornost, nechá vypálit raketu na ukrajinské civilisty, a pár desítek jich i s dětmi sprovodí ze světa. Prý, aby tak zahltil západní mainstreamová média fotkami masa a krve, jak milují jejich konzumenti, a ti potom nevěnovali řádnou pozornost veledůležitým prohlášením kyjevského válečníka! Z ukrajinských vyjádření je tak jasné, že včerejší konference EU ve španělské Granadě měla být významná a důležitá, a na její konec mělo být zveřejněno závěrečné prohlášení podporující svatý boj do posledního Ukrajince, i Evropana, proti moskevskému zlobrovi Putinovi a jeho pomahačům. Leč všechno dopadlo úplně jinak, než si západní média, politici, i zákulisní vlivové figury a stínoví hráči, předem pečlivě naplánovali a představovali.

Podle zprávy amerických prodemokratických liberálů, absolventů drahé, soukromé, a prestižní Yale University, kteří jednání jako tzv. nezaujatí mainstreamoví novináři pozorovali, se včerejší konference v Granadě rychle zvrhla v nikým neřízený binec, (angl. Shambles), a po vystoupení Zelenského, skončila všeobecným tichým a bolestným sténáním všech evropských lídrů. (Angl. Whimper = tiché bolestné kňučení, často vyvolané strachem a úzkostí.)

Na konferenci se nikdo s nikým na ničem nedohodl. Italská vládnoucí duceita Melloni se celou konferenci s nikým nebavila, osamoceně se bezcílně toulala po sále, a povídala si výlučně se svým mobilem. Berlínský císař Scholz se na všechny mračil a škaredil a celý den vydržel držet bobříka mlčení. Francouzský Empereur Macron sice zpočátku nadšeně rozdával všem své rozumy, jak bude kolektivní západ z Paříže řídit celý svět, ale když pochopil, že dnes nikdo nikoho neposlouchá, zmlknul taky. Fiala byl tak neviditelný a bezvýznamný, že o něm absolventi Yale do Ameriky ani žádnou zprávu neposlali.

700 shromážděných novinářů napjatě očekávalo ohlášené závěrečné komuniké konference a společnou tiskovku všech evropských vůdců kolektivního západu a kyjevského komika. Místo nich se ve dveřích do sálu objevila nižší španělská úřednice vyslaná půlročním králem EU španělským hostitelem konference premiérem Sanchezem, a suše oznámila: Akce je zrušena. Rozejděte se. Zmatení novináři na ni začali pokřikovat: Co se děje?! Proč byla konference zrušena?! Proč není žádné usnesení?! A dostali další suchou odpověď: Žádné další informace nebudou poskytnuty!

Těsně před vystoupením Zelenského na včerejší konferenci v Granadě, zhatil všechny plány Eurokratů a kyjevských úředníků na přijetí očekávaného proukrajinského usnesení vlivný hráč evropské politiky, bankéř první kategorie, a předchozí první hlava bruselské saně, Jean Claude Juncker.

Ten ráno v německých médiích zahřměl: Každý, kdo měl kdy něco společného s Ukrajinou, ví, že jde o zemi, která je zkorumpovaná na všech úrovních celé společnosti. Navzdory úsilí není Ukrajina způsobilá se připojit k EU, a potřebuje projít rozsáhlými vnitřními reformními procesy. S některými takzvanými novými členy má EU špatné zkušenosti, například pokud jde o právní stát. Tuto chybu už nelze opakovat!

Juncker, který má mimořádně blízko k finančníkům z londýnské City, kteří řídí západní svět, tak potopil snahy nejvyššího představitele EU pro zahraniční politiku Josepha Borrella. Borrell se ještě v pondělí, společně s českým diplomatickým elévem Lipavským, na návštěvě v Kyjevě vychloubal, že EU poskytne Ukrajině ty nejsilnější bezpečnostní záruky a přijme ji za člena. A řekl: EU brzy vyšle Putinovi silný signál, že ani jeho rakety ani jeho drony nás nezastraší. Několik minut poté, co jsem dnes opustil Oděsu, zasáhl tuto oblast nový nálet bezpilotních letounů. My se Putine nenecháme zastrašit Vašimi raketami ani drony. Naše odhodlání podporovat boj za svobodu a nezávislost Ukrajiny je pevné a bude pokračovat!

Zřejmě na základě těchto pondělních slibů Borrella a jeho elévů, kteří se shromáždili v Kyjevě, se Zelenskyj neplánovaně z ničeho nic včera vypravil do Granady, kde se s jeho návštěvou vůbec nepočítalo. A kde se mu sice dostalo obligátních slovních ujištění, poplácání po zádech, ale písemně nic nedostal, společné usnesení raději ani nebylo přijato, a před novináře se pro jistotu nikdo ze západních lídrů ani neodvážil.

Konferenci v Granadě podle zprávy amerických pozorovatelů zcela opanoval britský premiér Rishi Sunak, prominentní člen londýnské finanční City! Ten má před volbami, a ví, že jeho jediná naděje na znovuzvolení spočívá v okamžitém a účinném prosazení ostré protiimigrační politiky, a v brutálním potlačení domácí Drahoty a Inflace vyvolané sankcemi na Rusko a politikou Green Deal. Asi žádnou náhodou už ráno před konferencí umetal z německých médiích Rishi Sunakovi cestičku další prominentní člen londýnské City, Juncker! Ten mimo jiné z Říše ráno bubnoval: “Kdyby se v roce 2015 přijal plán na přerozdělování uprchlíků po Evropě pomocí tzv. kvót, nemohli by nyní populističtí politici využívat pro svůj politický vzestup “tupých pocitů, které existují v části evropské populace!”. Vtip Junckerova prohlášení spočívá v detailu. Rishi Sunak potřebuje rychle vypakovat nelegální imigranty do Francie!! A jak rovněž Juncker ráno bubnoval, do ostatních zemí mimo EU, ze kterých do EU přivandrovali! Juncker stejně jako Sunak chápou, že “tupý evropský lid” začíná mít plné zuby politiky Eurofanatiků, a jejích ekonomických a bezpečnostních důsledků, a že finanční majitelé Evropy by nad “tupým evropským lidem” mohli rychle ztratit kontrolu!

Eurokraté si původně mysleli, že na konferenci v Granadě udělají závěrečnou politickou tečku, nad povinným přerozdělování imigrantů po Evropě podle tzv. Rakušanova paktu, a pakt přijatý právní kličkou pomocí tzv. hlasování kvalifikovanou většinou, při kterém neplatí právo VETO, konečně definitivně posvětí před hlasováním v parlamentu EU, kde je jeho schválení pravděpodobné!

Leč Orbán tento týden ukázal, že pomocí práva VETO, se dá zablokovat a zrušit jakékoli usnesení nebo nařízení EU! Vtip je prostý, místo nařízení, které nelze blokovat právem VETO, se zablokuje právem VETO jiné nařízení, které je pro EU mimořádně důležité, a lze ho právem VETO blokovat. Diplomatické zdroje z Bruselu tak tento týden potvrdily, že Maďarsku budou odblokovány miliardy EUR, zablokované právními kličkami bez možnosti je vetovat, aby Orbán přestal vetovat pomoc Ukrajině!

Právo každé země EU vetovat určitá důležitá rozhodnutí se tak v praxi stalo zárukou, že žádná země EU nemůže být nikdy přehlasována, a nemůže jí být vnuceno jakékoli nařízení, se kterým bytostně nesouhlasí. Protože může na oplátku vetem zcela paralyzovat celý chod EU! Tento politicky geniální tah Orbána zasadil smrtelnou ránu všem pokusům pomocí právních kliček prosadit Rakušanův pakt. Právo VETO je osinou v zadku všech Eurokratů, kteří ho nenávidí, protože neumožňuje úředníkům Bruxelae vládnout Evropě pomocí mazaných právních kliček!

Západní vládnoucí politici si letos v létě rychle uvědomili, že mohou v mžiku přijít o svá koryta, protože lid už má dost imigrace, drahoty, inflace a válečných výdajů. Pod vlivem průzkumů veřejného mínění začali rychle otáčet plachty po směru nového větru. Výjimkou jsou jen absolutní čeští političtí zabedněnci, jako je prezident PePa. Ten ještě před pár dny v Bruselu hýkal, že by se právo VETO v EU mělo zrušit! Jestli Emila Háchu k podobným krokům vedoucím ke ztrátě české státní suverenity a k likvidaci celého českého státu museli Adolf Hitler a K. H. Frank nutit hrozbami vybombardování Prahy, a nebo vyhlazením celého národa, tak generál PePa nabízí podobné ústupky vedoucí k likvidaci české státní suverenity, stejně aktivně jako se kdysi hlásil Hujer, a naprosto dobrovolně, a je podle právníka Pavla Hasenkopfa, na pováženou, zda tím PePa nenaplnil právní podmínky k odvolání z funkce prezidenta republiky!

Z bruselského aktivismu bývalého člena STB však strach mít nemusíme. Ani Poláci, ani Maďaři, a ani Slováci po posledních volbách, a ani další země si podle poslední analýzy zkušených diplomatů právo VETO vzít rozhodně nenechají. Další český prezident a nebo prezidentka by však měli na Hradě pořádně vyvětrat, aby to tam přestalo páchnout po zradě českého státu i českého národa! Jinak nám hrozí, že Junckerův “tupý český a evropský lid” začne věřit spíše Putinovi, který včera v Soči hovořil jasně a srozumitelně, kdežto politici shromáždění v Granadě se na žádný projev, usnesení, ani rozhodnutí vůbec nezmohli, a jen uspořádali největší evropský politický blázinec, a tiše a bolestně na něm kňučeli – whimper. Proto se staňte novými politiky, a podporujte ty české politiky, kteří mluví jasně a srozumitelně, a hlavně dodržují své předvolební sliby.

Michael Svatoš