Když se učíte opravovat rozbitý svět

Autor

Štítky

Když něco funguje, tak o tom nepřemýšlíte. To je základní znak, že je všechno v pořádku. Když zůstanu o včerejšího příměru, dokud vaše auto funguje, nemusíte přemýšlet, proč funguje. Můžete auto půjčit vaší osmnáctileté dceři, co právě udělala řidičák a ona s ním může jezdit, i když o automobilové technologii neví vůbec nic. Stačí, že se na kurzu naučila „zaklínadla“. K funkčnímu autu může přistupovat stejně jako Harry Potter. Prostě jen provádí rukama a nohama nacvičené úkony a může jí být úplně jedno, že tam někde pod kapotou je motor, v něm čtyři válce, má to alternátor, baterii, hydraulickou kapalinu v brzdách a chladící kapalinu v chladiči. Nemusí vědět nic o tom, jak funguje klimatizace, nebo co se děje v převodovce. Stačí, že umí podle správného postupu mačkat čudlíky, páčky a pedály.

Někteří řidiči takhle prožijí desítky let, aniž by museli o svém autě přemýšlet. Prostě funguje.

Jiná situace nastane, když v autě zarachtá a ono se zastaví. Z minuty na minutu je všechno jinak… Jak se otevírá kapota? Co to tady vyteklo? Proč se tady z toho kouří? Kde je číslo na pojišťovnu? Jak se zařizuje odtah? Neokradou mě v autoservisu? Neměl jsem tam teď někdy vyměnit olej? Proč jsem sakra ignoroval tu žlutou kontrolku?

Takhle funguje normální proces přemýšlení a poznání. Dokud lidem funguje jejich svět, nemusejí o něm přemýšlet. Dokud jejich svět víceméně jede, mohou se zabývat jinými věcmi. Dokonce i když v jejich světě začíná podivně hučet, stále o tom ještě nepřemýšlejí a mnozí nepřemýšlejí ani tehdy, když se rozsvítí varovné kontrolky. Všechno ještě pořád funguje. Jejich svět je ještě pořád veze směrem, který si přejí.

Ano, tak nějak slyšeli příběhy o lidech, kterým se jejich svět jaksi rozsypal. Ale upřímně… málokterý řidič si vyslechne odstrašující příběh svého kolegy, jak uvíznul na dálnici, okradl ho žlutý anděl a pak ho okradli i v autoservisu, aby si večer sedl, prostudoval příručku ke svému autu, podmínky pojištění a pozeptal se po okolí po vyhlášeném automechanikovi.

Když se lidem rozsype jejich svět, začnou o něm přemýšlet. Ale to samozřejmě neznamená, že jsou z nich z minuty na minutu odborníci. Většinou musejí být několikrát okradeni, musejí se vícekrát napálit, musejí si prošlapat pár slepých uliček, protože zkušenost je to, co získáte chvíli poté, co jste to potřebovali. Řidič začátečník udělá spoustu chyb, než se naučí, jak auto doopravdy funguje, prokoukne nejběžnější finty v autoservisu a stane se opravdový zkušeným člověkem, kterého na silnici nic nepřekvapí a každou řidičskou patálii vyřeší tím nejlepším způsobem a s minimálními náklady.

Proč to všechno píšu…

Tento příměr mě napadl v Kozojídkách, když jsem před začátkem akce stál u parkoviště a sledoval jsem, kdo na tuto akci přijíždí. Říkají nám dezoláti, ale auta tomu tedy vůbec neodpovídala. Nejhorší auto jsem tam měl já. Dacii. Jinak to tam byla samá Oktávka, Kodiaq, BMW, Volkswagen… Celé to parkoviště křičelo do okolí, že přijeli lidé, kteří jsou ve své práci dostatečně úspěšní, aby si mohli dovolit solidní auta. Tihle chodí na Rajchla.

Média se snaží budit dojem, že na demonstrace chodí zkrachovalci bez zubů, ale ve skutečnosti na ně chodí lidé, kterým se jejich svět ještě ani nesesypal, ale rozsvítily se kontrolky. Chodí na ně lidé, kteří jsou ve svém životě poměrně úspěšní, ale v jejich světě to začíná rachtat. Jejich svět přestává fungovat a oni o něm začali přemýšlet. Uvědomili si, že vláda se chová jako diletantský autoservis, který sice halasně hlásí, jak jim auto opraví, protože na to mají deštník proti drahotě a konsolidační balíček, ale opravené to stále není.

Týden co týden přichází státomechanik Fiala s tím, že se našly ještě další závady, je třeba udělat ještě tohle a támhleto a netušili jsme, že se stalo ještě tohle… cena opravy roste a roste, díly nejsou… stejně jako nejsou léky… oprava už možná převyšuje cenu auta a ať je to jak chce, prostě nejedeme. Stojíme.

Ti, kterým se jejich svět sesypal defintivně a nemají na pětikoaliční autoservis, ti na demonstrace nechodí. Těm už zbývá jen marný vztek. A je jedno, jestli se o svůj život starali naplno v rámci svých možností, ale stejně jim to kikslo, nebo kašlali na varovné signály, nijak se nezařídili v dnešním drsném světě a tak prostě nabourali. Ti už nikam jet nemohou a jsou rádi, že ještě nějak žijí.

Samozřejmě by chtěli, aby se objevila jiná pojišťovna a jiný servis, díky kterému by mohli svoje životy alespoň trochu opravit a zase se rozjet. Těm stávajícím už prostě nevěří.

Zpravidla proto, že je okradli žlutí andělé naší politiky – novináři. Stálo hodně peněz, vybudovat síť, která měla demokracii zachraňovat. Která měla dojet pro nabourané auto, měla mu pomoci, aby se zase postavil na nohy a měla reprezentovat nejen zkušené řidiče, ale i začátečníky a smolaře.

Dnešní politiku zdola dělají lidé, kteří slyší, že v motoru hučí ložisko. Kteří neignorují kontrolku oleje. A dělají s politikou totéž, co by dělali s autem. Přemýšlejí. Hledají. Diskutují o tom s dalšími, kteří sledují stejné varovné signály. Na ledacos už přišli, ale politika je ještě mnohem složitější než auto. A tak není divu, že některé nápady jsou slepá ulička. Stejně tak je zcela běžné, že je pro lidi atraktivní jakákoliv zkratka. Vyměnit celý motor je drahé, nestačilo by tam jen nalít hustší olej? Možná na chvíli ano… Někteří se také opájejí sny, že stačí to jen trochu poladit a z rodinného vozu bude sporťák… když už se to opravuje, ne? Ale i když měníme motor, ze škodovky nebude Ferarri… Někdy se to těžko vysvětluje.

Ale tito lidé už vědí, že svěřit svůj svět novinářům, tak budou okradeni o to rychleji. Svěřit své auto těmto věrozvěstům hodnotové politiky, je přímá cesta k prázdné peněžence. Už se jim to za poslední dva roky stalo víckrát. Slibovali jim rozvoj, ale vrátili jim auto v horším stavu, než bylo předtím a ještě klidně řekli, že si máme zvyknout, protože takhle to bude pořád. A pokud si stěžujete, tak vám PePa řekne, že na tyhle dezoláty není třeba brát zřetel.

Není divu, že novináři proti Rajchlovi tak vystupují… přicházejí o kšeft. Lidé se začínají domlouvat sami a sami začínají svůj svět opravovat. Většina z nich to ani dělat nechtěla. Také věřili tomu, že demokratická vláda a veřejnoprávní média jsou dostatečně dobrým autoservisem. Věřili, že síť žlutých andělů je tady pro ně. Ale bohužel se setkali s realitou a (včas) zjistili, že pro dnešní liberálny jsou jen za hejly a mají být obráni na kost. Nechtějí se s tím smířit a tak hledají cestu, jak to udělat jinak.

Tohle jsem viděl v pátek v Kozojídkách. Lidi, kteří neignorují varovné kontrolky a chtějí se svým světem udělat něco dřív, než definitivně kiksne. Lidi, kteří jsou úspěšní ve svých profesích a jejich životy ještě fungují. Ale odmítají čekat, až to fungovat přestane. A když s tím nehodlá nic dělat vláda ani novináři, tak si to holt udělají sami, i když si svůj volný čas představovali úplně jinak, než jezdit na politické debaty. V normálním světě by tato auta rozvážela děti do kroužků a mířila někam na do ZOO na výlet. Místo toho přijela hledat cestu, jak to udělat aby se náš svět opravil a kontrolky opět zhasly.

Jsem rád, že jsem v této společnosti a věřím v tuto společnost. Lidé, kteří jsou úspěšní ve svých profesích tak moc, že si vydělali na solidní auta, ti budou nakonec úspěšní i při hledání nové politiky pro Českou republiku. Jsem rád, že u toho mohu být.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle agentovné alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička nebo placky z nabídky.

Hodnocení

Komentáře

Představte si, že někdo je…

------------------------------------------------------

Představte si, že někdo je schopen

se ochotně podřídit rozkazům

lhářů, lupičů, pedofilů a masových

vrahů, a ještě si myslet,

že je ctnostnější než ti, kteří se

takovým rozkazům staví na odpor.

(ze sítí)

-----------------------------------------------------

Do armády jsem nechtěl, ale musel jsem.

Do KSČ jsem nechtěl, ale nakonec jsem se stal předsedou ZO KSČ.

Agentem jsem být nechtěl, ale dostal jsem krycí jméno Pávek.

Do politiky jsem nechtěl, ale kandidoval jsem na úřad prezidenta ČR.

(ze sítí)

Ještě,

že jste zmínila to KSČ a ČR. Jinak by mě to zmýlilo a tipoval bych Putina.

Když

von, ten Pávek je takovej vobětavej. Prostě, kvalitní komouš!

Fantastický text, Vidláku!

Takto nějak si představuji nositele odkazu Karla Čapka, ne ty srajdy servírované majnstrýmovými mééédii.

Cituji z článku:

"nijak se nezařídili v dnešním drsném světě".

Dnešní svět vám připadá drsný? Drsnější, než svět období světových válek? Je drsnější, když dnes je víc volných pracovních míst, než uchazečů, takže se musej dovážet z Mongolska a podobných destinací? Drsnější, než když lidé fungovali jako zvířata v přírodě a když se někdo nedokázal sám uživit, tak prostě zdochnul, narozdíl od dneška, kdy stačí stát s nešťastným pohledem a nataženou dlaní a svými právy, která mi zaručí, že když žiji podle tabulek pod hladinou chudoby, vůbec mi to nebrání mít zároveň k tomu infarkt z přežranosti, nadváhu a cukrovku z těch laskomin, které díky svému ukrutně bídnému životu do sebe cpu?

My, lidé, jsme díky evoluci na špici, ale vyvinuli jsme se z toho drsného světa. Chcete ho vidět? Já vám ho ukáži. Přijeďte. Ukáži vám stromy, které umírají, jelikož jejich větší konkurenti jim berou světlo, ukáži vám vybrakovaná ptačí hnízda, která našly kuny. Ukáži vám fůru dalších věcí, která příroda dělá běžně, ale vy ve vytopeném obýváku, s nadváhou, píšete o tom, co je drsný život. Vy vůbec netušíte, co znamená drsný život.

Mám mnoho kamarádů. Většinou jsou to řemeslníci, lesáci, ale je mezi nimi i jeden chirurg, bývalý starosta statutárního města, nebo ředitel nemocnice. Ale ani jeden z nich si mi nikdy nestěžoval, jak zde včera hezky emotivně nahodil Ethanol, že by jeho děti neměly na oběd.

Ano, doba se nám může zdát drsná, ale je na nás, abychom se s tím poprali a uživili sebe i svou rodinu v jakékoli době.

A taky se mi zdá, že se dnes svět ubírá směrem, který se mi moc nelíbí. Ale cikán, který v životě nesáhl na práci, má dnes větší konfort než kdysi Karel IV na Karlštejně. V dnešní době vyprávět o tom, že žijeme v drsné době je demagogie, nebo spíš autor nikdy v životě nezažil, co je to drsná doba.

Motor

Berrnarde, long story short: hovno! Vůbec jste nepochopil, o čem Vidlák píše.

můj švagr pilkař (vysoká Abertamská lesnická škola)

můj švagr to vidí hodně podobně jako Bernard.

všichni jsou líní a nechtějí makat jako. Pokud si vezme sebou někoho do lesa, je to vlastně lempl a nechce být bohatý a udřený jako on.

Ani za ty peníze, které mu za práci zaplatí.

Ale jeho děti se nikdy nebudou dřít, jako on. Už proto, že nechtějí takhle žít a takhle vypadat.

Mně maminka i tatínek říkali, abych se učil, abych se nemusel dřít jako oni v práci i na tom baráku.

Tatínek se dožil 91 let a mamince bude 89 let.

A tak si říkám: Není ta dřina vlastně dobře?

Ale pochopil.

A jasně, vypíchl jsem z jeho textu to, co se mi hodilo ke kritice.

Narozdíl od fčelky, která se nezatěžuje vůbec ničím, aby to bylo k tématu. Prostě sem prdne to, co minulý den někde objevila na netu. Bez vlastního názoru. Jí nesprdnete, mě jo.

Ale chápu to, ona je hodná, já jsem zlý. Ale mě nevadí být zlý a blbý padouch.

Hypercynismus

... není součástí řešení, ale problému. O včelkovacím copy/paste teď není reči.

Nechej Včelku žít..

Ano, i ten nejchudší člověk v naší zemi žije komfortněji, než aristokrat před 200 lety. Co naděláš, pokrok nezastavíš..

Vidlákův článek je ale o něčem naprosto jiném. Tvoje chyba, že to nevnímáš.

Dobře.

Článek jsem pochopil tak, že pan Vidlák věří v nového mesiáše, čímž je jeho kámoš, familierně zovaný Jindra, příjmením Rajchl. Rád by věřil tomu, že až si vyhlasuje posty na ministerstvech, bude zde ráj na Zemi.

Já bych tomu také rád věřil, ale ve svém životě jsem už zažil hafo mesiášů a nikdy to nevyšlo. Takže jsem zabezpečil barák bezpečnostně a snažím se být soběstačný a pod těmito, dle mého, naivistickými články, si pouze ze zdejších aktivistů utahuji.

Proto také nechodím na žádné vaše demonstrace, jelikož bych si tam připadal jako hrdý ochránce Dulcinei, ovšem se stejným výsledkem pro ní, jako slavný rytíř. Ale rozumím vám. Vždy se lidé chtěli mít lépe a prahli po lepších zítříc. Na čemž nevidím nic divného. Bohužel mnoho lidí se ještě nepoučilo z historie, která praví, že po revolucích se vždy národu vede hůř a když se chcete mít líp, musíte nasadit vlastní zodpovědnost a makat. Jsem pro individualistický přístup. I když jsem furt po dobu svého života dost fyzicky zdatný, nikdy mi nešly kolektivní sporty. Rád se spoléhám sám na sebe. Když zde ještě za komančů začal v amaterských podmínkách vznikat první klub karate, myslím, že třetí kyu je dobrej výkon. A to mě dost naučilo. Když jdete do kumite, nemáte za prdelí hafo držkujících demonstrantů, o které se můžete psychicky opřít. Jste v tom čtverci sám a proti vám váš soupeř. Tak a teď se starej, sokolíku.

Slovy klasika

Mrazík: nepochopil, Ivane!

Chytrému napověz,...

Tak fajn. Tak mi to vysvětli, Motore. Vidlák zde nahodil článek, na který jsem reagoval. Dle tebe jsem ho nepochopil. To se může stát.

Mája, jak je dobrým jejím zvykem sem prdla zase něco mimo mísu, co někde vyhrabala na netu.

Poprc jsem dostal já, který se snažil diskutovat k tématu, ona, bloudící úplně někde jinde ne. A mě vrtá hlavou proč?

Tvým kladem je že diskutuješ…

Tvým kladem je že diskutuješ k tématu, a záporem že jsi nepochopil o co de.

Tvůj postoj je jasný. Se všemi problémy, které Tě v životě potkaly a ještě potkají, bojuješ sám se svou rodinou a daří se Ti to, a jsi přesvědčený že i v budoucnu to tak bude.

V budoucnu se ovšem může stát, že nastanou problémy, které jsi nezavinil, a ani Ty sám ani za pomocí své rodiny je nezvládneš. Stane se tak proto že lidé, kteří jsou u moci to všechno posrali, a dopady na společnost jsou tak velké že se tomu ani silní jedinci neubrání.

Zjistíš, že s tím už nic neuděláš a že jsi promeškal dobu, kdy s tím šlo něco dělat, pokud bys byl ochotný se spojit na řešení pomalu narůstajících problémů s ostatními, a nehrál sis jen na vlastním písečku v domnění, že si se vším poradíš sám.

Nemít Fčelu, tak nemá o čem…

Nemít Fčelu, tak nemá o čem diskutovat a na koho útočit. Co příspěvek, to o tom, co Fčela, co ona kde "vyštrachá", ale co on chudák, jemu se pořád něco vyčítá..(to jeho: "Ona je hodná, já jsem zlý" mě tedy fakt dostalo, pískoviště hadr - co všechno už napsal, včetně sprostých urážek.., tak by měl už konečně dojít uznání a pochopení a měl by být pochválen až na věky... :-). Paráda! Já myslela, že tady jsme na alternativě..., že všechno, co sem dávám, je pro lidi alternativě nakloněné a proti této demoliční vládě..., tedy o opaku než se nám ta vláda snaží vtloukat do hlavy. Ne o tom, jak se porvat v hospodě, tisíckrát pindat o zabezpečení jeho rodiny, jak má připravenou pušku a jak by kde koho rozstřílel... Když je pak kritizován mužským osazenstvem, začne couvat a okecávat. Už mu dokonce vadí i v úvodu krátká lidová tvorba těch nespokojených, ale spíš věřím, že by mu vadilo, i kdybych napsala jen dobrý den. (Ostatně i to srovnání s Putinem a IQ-čkem kulhá na obě nohy a je na úrovni třetí bé) :-)

Nedejte se, Včelko.

Já si rád přečtu příspěvky Včelky, protože ona umí najít věci, která já nikoliv.

A ty informace rád přijmu.

Bernardovo příspěvky mně velmi připomínají mého švagra bojovníka se světem okolo.

Říkáme jim "kubíkaři".

To jsou kubíky pokácené, přiblížené, srovnané, spočítané, vyfakturované, zaplacené....

Ani nevím,

zda jsme si Berrnarde už někdy potykali, ale snad by bylo lepší, nebo alespoň normálnější si (slušně) tykat. Ty jsi na dřevorubce hodně sečtělý, tak asi z náš z Dyka: ...hloupej Honzo, veselej se toč! Bit být musíš, ať je alespoň proč?

bernarde

neuletěly ti včely ?

Neuletěly, včely se rojí jen začátkem léta..

Spíše má těžký a smutný život..

Dobrý příměr Dane Sterziku,

takový Vidlácký.

Nebudu vstupovat do diskuse včelky s berrnardem. Ono v obojím je něco a už dříve jsem se zmínil obecně známým: "neříkám ani tak, ani tak, ale na má slova dojde".

K Vidlákovi. Řidičem jsem byl hodně dlouho a prošel jsem téměř všemi popsanými fázemi. V té první, kde jsem se mohl klepat, když začne něco klepat, mi byl neskutečně nápomocný strýc Josef s jeho desítky let ověřenými zkušenostmi řidiče a opravdového znalce všeho, co mě má v životě s plechovým miláčkem čekat od samotného řízení, přes údržbu, ale také pohybu po komunikacích. Na to by úplně každý politik, bez ohledu na "úroveň a stupeň zařazení do politických šuplíčků", ale i zcela obyčejný človíček, měl opravdu vážně myslet.

Aby to berrnardovi i včelce bylo jasné, přidám ještě jeden takový příklad ze života.

Dřív, než jsem se stal profesně úplně něčím jiným jsem se stal / vyučil / elektrikářem. Rodiče se v té době odhodlali důkladně rekonstruovat bydlení po prarodičích a ve snaze ušetřit využili množství strýců dětí a bratranců z nejrůznějších vhodných oborů. Pochopitelně mladý čerstvý elektrikář byl výhrou v loterii, zvlášť, když měl k ruce strýce, který už sice neudržel šroubovák a kleště v rukách, aniž by výrazně trpěl, ale měl za sebou kariéru všestranného elektrikáře vyučeného mezi válkami a praktikujícího téměř padesát let. Strýc byl nadšený, že jsem schopen zařadit do obvodů prvky, se kterými neměl šanci v praxi pracovat. Byly to pro elektrikáře hezké nové doplňky, které se pochopitelně s těmi dnešními, po dalších čtyřiceti letech nedají srovnávat, ale tehdy to byla špička a srdce starého elektrikáře zaplesalo stejně, jako já zírám v údivu dnes, když vidím, co jde použít a co bude další dlouhá léta sloužit.

Ale když viděl strýc mou "širší" šikovnost, dost nerudně připustil, že mám šikovné ruce, ale ta hlava elektrikáře... Jen naučené, sice hezké, ale řemeslně těžkopádné. Řekl mi dost neurvale, popíšu slušněji... "chlapče, ještě se máš co učit".

Rád bych připomněl nadějným politikům, opravdu bez uvozovek u slova nadějným. Nezapomínejte poslouchat i ty dnes "přežité, s nešikovnými prsty", kteří dostali v životě neskutečné množství ran, kterým vypovědělo auto a oni je nejrůznějším způsobem rozpohybovali, těm, kteří to auto protahovali křižovatkami bez světelných signálů s respektem k pravidlu pravé ruky, podle mého příkladu s respektem k "dědkům elektrikářům, kteří přežili spoustu zkratů, které jim pomohly, aby jich (těch zkratů) časem a zkušeností ubývalo". Nepoučitelní, nezdravě sebevědomí, nepřežili už první zkraty, pokud ano, do stáří spíš překáželi a škodili, dnes dokonce ještě někteří škodí o to víc...

V tomto případě bez skrupulí a naprosto upřímně k Vidlákovi i Jindřichu Rajchlovi. Chlapci, dědek si nepřeje nic jiného, než abyste uspěli, ti hloupí sotva vyučenci co nám teď vládnou, se řítí ke křižovatce, která ohrožuje nás všechny. Spoléhají se na své záchranné pásy, které je možná spasí, ale nemusí. My všichni jsme ta karosérie, která se už teď hodně mačká, my všichni jsme ten motor, který "kňučí" ve vysokých obrátkách, protože ti řidiči začátečníci, nebo životem nepoučení, mají dost starostí s provozem a motor neslyší, nejsou schopni zařadit správnou rychlost. My spolujezdci to slyšíme a cítíme, ale řidič je tak šílený a zoufalý, že křečovitě drží volant a vidí jen před sebe s bídou v odpovídajícím zorném úhlu. To je málo. Chlapci, neudělejte stejnou chybu, když máte pocit, že vy víte a znáte. Víte a znáte jen to, co jste zatím stihli zažít. Nikdy toho nebude dost. To my, z vašeho pohledu občas omezení, víme a můžeme pomoci. Ale připomínám. Jen radou, podobně jako ten můj strýc, který žasnul nad novotami, nebyl schopný přeskřípnout bez bolesti 2,5, ale viděl tu mou hrůzu ze svazku drátů v rozvaděči, ve kterých se bez problémů orientoval. On mi pomohl tu hrůzu překonat a rozvaděč, s dnes starými prvky, funguje do dnes. Jde o to dodat nové přístroje s využitím všech i těch špatných zkušeností, které jsme my staří elektrikáři překonávali, když jsme byli mladí a byli jsme zároveň ochotní slyšet a vidět ty své staré předchůdce.

Přeji všem hezký den

i když proprší...

Pravidla

Po nějaké době jsem navštívil Vidlakovy kydy a zaujal mě příklad z individuálního sportu- jste na žíněnce proti soupeři sám.

Bohužel z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že tomu tak není. Existuji pravidla, které i v individuálním sportu musíte dodržet a máte tam rozhodčího, který je hlídá.

V kolektivním sportu je to stejné a z vyšším počtem účastníků komplikovanější.

Dlouhodobě se živím sám se svými kolegy. Hrajeme “kolektivní sport” a dle výsledků jsme docela dobří. Nicméně je to stále náročnější díky neustálému komplikováni pravidel a podmínek hry. Důsledkem je, že někteří soupeři mají výhody a může se vám také stát, ze rozhodčí vám začne klást legální překážky.

Je obtížnější hrát fér a dotýká se to stále více lidí. Autoservis, který nedokáže pořádně spravit auto a zdůvodňuje to nepřehlednou haldou předpisů. Už více jak půl roku bojují s úředníky díky tak složité legislativě, že se v tom chudáci sami nevyznají. Nemají zlý úmysl !

Jste na té žíněnce proti soupeři sám, ale jste současné ve společnosti, která sportu dává pravidla. Pokud jste ještě nezaznamenal problém, buďte rád. Zakončím citaci, která bohužel začíná být stále více pravdivá : “ Ukažte mi člověka, paragraf na jeho diskvalifikaci se najde “

Lidé se více scházejí, protože hodnotový systém společnosti ve které žijí přestává fungovat a má nepříjemné výpadky. To, že se zatím mají dobře, může rychle zmizet. Příkladů ve světě je docela dost.

Já považuji

tento Vidlákův článek za jeho průměrně dobrý. Více mě oslovila, zaujala diskuze. Fakt, zajímavá a to je dobře. Kdepak, Berrnarde, žádné Litterate, tady jsme "My," ti chytří! Tady se tvoří dějiny s opravdovými, pevnými názory zúčastněných diskutérů. Přátelé, pokračujte, ať mám co číst, televize je na hovno.

Řecká ruleta.

Právě jsem dočetl útlou knížečku Pavly Smetanové Řecká ruleta. Mohu doporučit. I když je mentalita Řeků hodně odlišná od té naší, myslím že se pohybujeme po stejné vývojové křivce jako oni. Ostatně jsme také v EU jako oni.

Tady se situace, ve které Řekové jsou hodně zjednodušuje. Skutečností je že zprvu si Řekové za pomocí EU, a hlavně za pomocí půjček na všech úrovních společnosti od jedinců až po stát, žili poměrně dobře, potom narostly půjčky do obludných rozměrů a stát byl nucen všechny výhody ze kterých společnost žila zrušit, a stejně jako dříve hloupě peníze rozhazoval, snaží se je opět hloupě od občanů získat.

Ekonomiku tím zaškrtil a soukromou iniciativu občanů taky. Vyplatí se pouze podvádět stát na daních a jakkoli jinak. Pokud se včas nevzpamatujeme, čeká nás takový rozklad společnosti taky, a věřte, není o co stát.

Ale,

naše vláda se chystá obnovovat Ukrajinu a to by hloupé Řeky jistě ani nenapadlo.

Obnovování Ukrajiny je samozřejmě nereálná hloupost..

.. Luganská oblast, kterou jsme měli obnovovat, už je součástí Ruské federace. Snad si někdo vážně nemyslí, že to bude naše okupační zóna poraženého Ruska..

Ale určitě budeme splácet ukrajinské úvěry, za které jsme se zaručili.. Ví to tady vůbec někdo?

Ano, ví to tady někdo - už…

Ano, ví to tady někdo - už jsem to sem posílala a zdůrazňovala v těch "podřadných okopírovaných článcích".

To jsem sem ještě pravidelně nechodil..

.. Asi se shodneme, že to bude pro náš rozpočet pořádný masakr, a nic s tím nenaděláme. Doufám, že se hegemonie USD zhroutí dříve, než to bude splatné a že ten dluh bude nevymahatelný.

Ale pro jistotu bychom měli začít připravovat na hromadné a organizované vykoupení akcií ČEZ-u, aby ho nebylo možné zase tak lehko zašmelit do amerických investičních fondů, které se snaží udat co nejvíce brzy bezcenných zelených papírků, tedy, o jejich výměnu za hmotné investice.

Nebude

zdroje jsou! (a když to říká levičák, tak to musí být pravda)

Problém je, že Česká republika je, na rozdíl od Řecka..

.. od svého založení kapitalistickou zemí bez kapitálu. Ten dnešní se vytvářel v devadesátých letech a byl velký zájem kriminálních struktur vydělat. Kromě od života odtržených akademiků z Prognostického ústavu ČSAV tady ekonomice doopravdy rozuměli jen vexláci a pak už jen pár ekonomických náměstků, kteří byli "ekonomy od Boha", a kteří, stejně jako pan Blahynka ze Slušovic, pracovali ve vedení některých socialistických podniků.

Proto jsme tu měli po roce 1990 zákony umožňující Lehké topné oleje prodávat jako naftu, proto jsme se naučili podvádět na daních, protože to někdo potřeboval, aby mohl zbohatnout. A protože mnoho peněz neustále obchází stát, tak ti, kdož ještě platí daně musí platit o to více a to dále motivuje k zakládání společností v daňových rájích a přesun výroby jinam.. To samozřejmě rozkládá společnost, zejména vzbuzuje nevoli u lidí práce, zaměstnanců, kteří celý tento cirkus platí plnou cenou, protože nemají jak daňově optimalizovat. Ano vede to do pekel..

Dnes paní Kociánová uzavřela cyklus vysílání..

.. rozhovoru s panem Jiřím Weiglem, doporučuji si poslechnout všechny čtyři díly za sebou, já to tak dělám kvůli nedostatku času a abych neztratil kontinuitu, protože, kdo je si schopen zapamatovat to, co slyšel před týdnem, že?!

Povídání o politice, ekonomice, Migraci, bezvýchodnosti války na Ukrajině, o paralele dnešní doby se situací na počátku století, kdy také byli u moci lidé, kteří už nepamatovali žádnou pořádnou válku. O lehkomyslnosti politických elit, které zlehčují použití jaderných zbraní a proto eskalují konflikt na východě, zvyšují sázky..

1) Cílem politiky Bruselu a vlád západní Evropy je otevřít dveře migraci a zničit tak národní státy ve jménu evropské integrace

2) Česká vláda kapitulovala před nátlakem a umožnila migraci, i když to drtivá většina společnosti odmítá

3) Kdo se odváží zastavit obří příliv migrantů, je obviňován téměř ze zločinu proti lidskosti

4) Válka i válečná hysterie velmi usnadňuje vládnutí, a to nejen v zemích, kde se válčí

Pan Weigl upozorňuje na důležitost i Evropských voleb - 21 poslanců sice mnoho nezmůže, ale i progresivisté se ke své moci dostávali celá desetiletí trpělivého "Dlouhého pochodu institucemi", až v posledních letech si dovolili vystrčit růžky.

Nemyslím si že cílem Bruselu…

Nemyslím si že cílem Bruselu je cokoli z toho co se autoři spikleneckých teorií domnívají.

Brusel prosazuje ideu společného Evropského superstátu, který ukáže celému světu, jak mu šlape zelená ekonomika, jak je schopen napravovat všechny křivdy v celém světě, jak všichni zblednou závistí, co to ti géniové v Bruselu vymysleli a celý svět před nimi padne na zadek.

Je to druh skupinového šílenství, který už dávno není schopen vidět realitu.