Abychom si to ujasnili...

Přátelé, od posledních voleb jsem skoro zdesetinásobil svou čtenářskou základnu. Moji dlouhodobí čtenáři mě znají, zažili se mnou několikery volby i jiné zápasy. Včerejší článek a diskuse pod ním mě ale utvrdily v tom, že je zapotřebí si zase jednou trochu probrat, o co mi vlastně jde a proč dělám, co dělám. Zase mám pocit intenzívního deja vu, že znovu děláme stejné věci a očekáváme jiné výsledky, což je definice šílenství. Bude tedy dobré, abychom si to trochu ujasnili.

Takže:

Píšu pro lidi, kteří nejsou liberální, kteří neobdivují Havla, nejsou příznivci evropských hodnot. Píšu pro konzervativní voliče, kteří nevěří České televizi, kteří netleskají duhovým průvodům, chtějí, aby se ve škole učilo číst psát a počítat, nikoliv gender a LGBT. Píšu pro voliče, kteří si oškliví grýndýl a v emisních povolenkách vidí podvod století. Obsluhuju čtenáře, kteří by nejraději opustili EU i NATO a kteří jsou znepokojeni trendem, kterým se Česká republika vydala.

Píšu proti současné vládě, vysmívám se Danuši Nerudové, nemám rád generála Gumu a chtěl bych, aby tihle už nikdy v této republice nevládli, aby odtáhli na smetiště dějin, ideálně s pořádnou ostudou. Ošklivím si zaváděnou cenzuru, nemám rád liberální twitterové úderky, bojuju proti majnstrýmovým médiím.

Ale bojuju tak, že se snažím pomáhat stavět nová média, novou politiku a nové podpůrné struktury. Myslím si, že žádný etický kodex nevyřeší aktivistické novináře a těžko v současnosti můžeme nějak rozehnat politické neziskovky, když dostávají peníze nejen ze státního rozpočtu, ale i ze zahraničí. Potřebujeme vlastní alternativní média, vlastní alternativní politiku a vlastní alternativní neziskovou (spolkovou) činnost. Angažuju se ve všech třech těchto kategoriích.

Nejsem příznivcem postoje, že nejprve musí tento národ padnout na hubu, aby se probral, protože to budeme my, kteří padneme na hubu. My, kteří už jsme probraní. Ti, kteří by probrat potřebovali, ti hned tak na hubu nepadnou. Proto jsem pro demonstrování a burcování, tak jak to jen jde. Uznávám, že EU je Titanic, který se naklání a nabírá vodu a tak se snažím zároveň o nápravu, aby se díry ucpaly, aby se vyměnil kapitán a aby se připravovaly záchranné čluny. Nemyslím si, že je dobrým řešením, skočit bez přípravy do temných a studených vod globalizované multipolární ekonomiky.

Vidlákovy kydy nejsou nositelem pravdy, ale nositelem názoru. Jiného názoru, než uslyšíte v České televizi. Lidé totiž přemýšlejí ve slovech. Většina obyčejných lidí má tolik starostí, že fakt nemají čas na složité a podrobné hledání informací a vytváření názoru. Většina lidí přemýšlí ve větách, které slyšeli. Když jim doma běží televize a tam se doslechnou o skvělém premiérovi, za kterého se konečně nemusíme stydět, tak jim to bude šrotovat v hlavě. Když se dozvědí, že premiér zase není tak skvělý a je to lokaj první kategorie, budou o tom přemýšlet, porovnají to s první informací a mohou dojít k závěru, že Fiala je blbec.

Snažím se proto o koordinaci napříč alternativními médii a alternativními influencery. Snažím se rozbít monopol velkých médií pomocí sociálních sítí. Nejsem v tom jediný a snažím se kamarádit se všemi, co to takhle také dělají. Chci, aby velkým médiím ubývali čtenáři a přecházeli postupně k nám. Chci, abychom byli schopni sami nastolovat celospolečenská témata a to se nám stále více daří.

Jako Vidlák mám samozřejmě vlastní politické preference… jako každý. Jsem proti progresivismu, proti líbodémo a proti evropským hodnotám. Ale nejsem tu od toho, abych vám říkal, kdo je hodný a kdo je zlý. Nehodnotím lidské ani politické povahy. Hodnotím, kdo je úspěšný a kdo je neúspěšný. Porovnávám politické činy, zda povedou k posílení volebního výsledku a nebo k jeho oslabení. Snažím se zjistit, jaký mají politici názor na migraci, válku na Ukrajině, Evropskou unii, NATO, na vlastní ekonomiku, na sociální i ekonomické otázky, zajímá mě, jak mají vymyšlené kampaně, jak komunikují s veřejností, jaké mají charisma, vzdělání a rozhled, zamýšlím se nad jejich chybami v minulosti, ale nikdy nikdy nikdy neříkám, kdo je hodný a kdo je zlý.

Snažím se mluvit o tom, mezi čím si vybíráte, ale nevybírám za vás. Všechno má své pro a proti, není nebe bez mráčku, pracujeme s tím, co je k dispozici a ne s tím, co bychom chtěli.

Nedělám si iluze, že je možné nějakým apelem či výzvou zařídit, aby se lidé semknuli a volili dle Vidlákova rozmaru. Nejsem ten, kdo rozhoduje o politickém úspěchu druhých, ale vždycky se mi celkem dařilo odhadnout, jak si jednotliví politici vedou, co udělali dobře, co udělali špatně a díky tomu mívám celkem úspěšné předpovědi. Ani při eurovolbách, co budou za sedm týdnů, se nesnažím ovlivnit, koho budete volit. Většina mých čtenářů je už stejně dávno rozhodnutá a své rozhodnutí už nezmění. Snažím se posoudit, jak volby dopadnou a pokouším se analyzovat, proč tak dopadnou. Vždycky svými předpověďmi někoho zklamu. Volby rozhodují středoví voliči, nikoliv ti, kteří se teď snaží v diskusích přesvědčit ostatní, že jejich oblíbený lídr je mnohem lepší a oblíbenější než jiný lídr. Volební kampaň se dělá pro přelétavé středové voliče, nikoliv pro ty přesvědčené.

Jestli si někdo myslí, že moje psaní nějak rozdrobuje hlasy nebo naopak někomu nadržuje, tak děkuji za uznání, ale takovou moc fakt nemám a nikdy jsem neměl. Jestli od svých oblíbených lídrů slyšíte nějaké nářky na Vidláka, že mu ničí jeho pracně vybudované preference, tak si buďte jisti, že je to lídr na baterky, který to nikdy nikam nedotáhne. Milion hlasů ve volbách nepropadlo proto, že by je někdo drobil svým kverulantstvím, ale proto, že příslušné strany měly mizernější osobnosti, mizernější marketing a mizernější strategii než ti, co se tam dostali. Jen měly tlampač, kterým přehlušily námitky. Všechny hlasy, které propadnou v těchto volbách, to budou mít stejně. Propadnou, protože za nimi stála nevhodně zvolená strategie, nevhodní lídři a nevhodná propagace. Ve volbách jsou úspěšní ti, kteří kampaní udělají dobrou nabídku pro co nejvíc voličů, nikoliv ti, kteří se kampaní snaží voliče převychovávat. Tlampač je důležitý, ale sám o sobě nestačí. Pořád platí, že je důležité mít sto tisíc sledujících na fejsbůku, ale ještě důležitější je, co těm sledujícím říkáte.

Největší medvědí službu dělají svým lídrům ti, kteří v diskusích označují každého jiného za ovce a jejich názor za zradu. Není nic horšího, než napsat příspěvek, že lidi jsou hloupé ovce a zrádci, protože volí Babiše, kdežto já volím Luboše Volného. Neexistuje příšernější způsob agitace. Volby se nevyhrávají vybudováním stranického fanklubu.

Eurovolby považuji za výjimečně důležité, protože úspěch či neúspěch v nich bude předznamenávat úspěch či neúspěch v budoucích parlamentních volbách. Proto je sleduju velmi bedlivě a budu se nimrat v každém detailu. Zároveň budou eurovolby prvním skutečnou a nezpochybnitelnou známkou, zda se u nás po třech letech Fialovy hrůzovlády pohnuly politické preference a kterým směrem se pohnuly. Úspěch v eurovolbách bude zadělávat na úspěch ve volbách parlamentních. Zároveň jde o nejjednodušší volby. Celá republika je jeden volební obvod a stačí osmadvacet kandidátů i s náhradníky. Kdo neuspěje v těchto nejjednodušších volbách, ten se těžko bude chytat ve volbách parlamentních.

S trochou nadsázky řeknu, volte si teď koho chcete, ale v parlamentních volbách buďte k těm neúspěšným nemilosrdní. Padni komu padni…

Já osobně budu volit STAČILO! a zakroužkuju Petru Rédovou, protože už déle než rok, den co den, namlouvá moje články. Vždycky jsem si vážil každého, kdo je schopen každodenní drobné mravenčí práce. A Kateřina Konečná pospojovala na alternativě, co se pospojovat dalo. Považuju to za krok správným směrem a sám bych postupoval stejně. Ale jinak je mi úplně jedno, koho budete volit vy. Pořád ještě máme demokracii. Já pak jen zkonstatuji, jak to dopadlo a co to pro tuto zemi bude znamenat.

V minulých parlamentních volbách jsem varoval, že jiná volba než ANO či SPD bude hlasem propadlým. Teď to vypadá, že z tohoto hlediska bude nabídka o něco širší. Každý během kampaně udělá něco dobře a něco špatně. O tom budu psát. Ale komu dáte hlas a jestli k těm volbám vůbec půjdete, to záleží jen a jedině na vás. Nikomu neberu jeho sympatie i antipatie.

Ve všem, co říkám, se samozřejmě mohu mýlit a také určitě něco odhadnu špatně. Stejně tak jsem v uplynulých třech letech ušel dlouhou cestu plnou slepých uliček a chybných úsudků. Nic nezkazí jen ten, kdo nic nedělá. Ale chtěl jsem velké Vidlákovy kydy a mám je. Chtěl jsem, aby se propojovala a koordinovala alternativní média a děje se to. Chtěl jsem, aby se co nejvíc pracovalo s oním milionem propadlých hlasů a byl jsem v tom vyslyšen. Jestli se mi podařila osvěta ohledně volby menšího zla, to se ukáže ve volbách, ale v tomto bodě jsem nejskeptičtější. Pořád existuje příliš mnoho voličských iluzí o politickém dobru, jehož hlasy spolehlivě propadnou. Znovu hodně lidí udělá stejné věci v očekávání jiných výsledků.

Za sedm týdnů se ukáže, kdo za poslední tři roky pracoval úspěšně a kdo pracoval neúspěšně. Ukáže se, jestli demonstrace k něčemu byly a nebo nebyly. Ukáže se, jestli se změnilo politické rozložení sil, ukáže se, nakolik se minulé propadlé hlasy přesunuly k úspěšnějším projektům a doufám, že se objeví alespoň několik nových úspěšných jmen ke stávajícím dlouholetým politickým dinosaurům. Stejně tak se ukáže, zda a jak moc vzrostl vliv alternativních médií a jak moc poklesla důvěryhodnost České televize. Ukáže se, jak moc posílil nebo neposílil konzervativní program. Důležité budou trendy, nikoliv okamžitý výsledek.

A až dlouho po volbách se ukáže, jestli ti zvolení lídři byli hodní či zlí, jestli měli rovný nebo křivý charakter a jestli své předvolební sliby splnili a nebo nesplnili. Jejich osobnosti se projeví, až opravdu o něco půjde. Do té doby to budou jen dohady.

Zítra si probereme Rakušana a jeho migrační pakt… málokdy se vidí tak dokonalý příklad vlastizrady.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky.