Kde se stala chyba?

Proč ubývají hlasy pražské kavárně? Jednoduché vysvětlení. V první řadě umřel Václav Havel. Ten už se k současným problémům vyjadřovat nemůže a tak je jeho odkaz více a více starou historií. A za druhé nastal střet světa ideálů s realitou, kdy někteří ty naivní idealisty sprostě využili. Kdo nebyl úplně hloupý, poznal sám. Zbytek ta stálá základna se rekrutuje z těch, co se volbou havlistických stran považují za něco lepšího než ostatní obyvatelé, a těch, kdo se živí granty, dotacemi a prázdným plkáním. Jenže dochází zdroje a i odér velkého vůdce po jeho smrti mizí v dáli, přičemž jeho pohrobci hlásící se k odkazu Václava Havla jsou figurky natolik směšné, že jsou lehce prohlédnutelné. Uveďme jen dvě jména, Tomáš Halík, nafrněný elitář bez špetky pokory, Jiří Pehe, hlasatel dávno zašlých mýtů.
Jako ubývají přirozenou smrtí voliči KSČM (i když vstávají noví bojovníci), stejně tak ubudou voliči havlistických stran. Až zemře Karel Schwarzenberg, zůstane jen Miroslav Kalousek. Dosud se ještě havlisté svolávají pod fanglí Velkého Václava Veškrny při každých volbách, ale pokaždé dopadnou o něco hůře a hůře, až dopadnou nejhůře na celém světě.
Doba přinesla nové problémy a politické strany, které na ně přestaly reagovat a svůj program tvoří bez diskuze s voličskou základnou, dopadají katastrofálně. No jo, diskuze s voliči je jistě únavná a zabere spoustu času, ale je to jediná cesta jak získat program, který vyhraje volby.

Ti, kteří protestovali na Václaváku a pamatovali si to, měli čas si to rozebrat a došlo jim, že to byl podvod. Ti dnes mladí o tom vědí to nejpovrchnější, co jim na školeních řekli.

Říkat to nesměj nikde, tak si to jen potvrzujou mezi sebou a děti, co věřej na pohádky to nikdy nemůžou pochopit.

Když Babiš řekne Všichni kradou, tak oni ví, že to je pravda. Jak se tady kradlo v devadesátých letech, to si neumíte ani představit. A havlárna chce krást dál. Proto tak nenávidí každého, kdo jim vrchní modlu všeho chmatáctví nějak haní.

Ani Zeman ani Babiš si ji kritizovat nedovolí. To by zloději rozpoutali peklo.

Pane Čmoud.
Váš příspěvek podepisuji.
Jak se něco postaví na špatných základech,tak to časem spadne a to čeká havlisti.
Až dojdou Bakalovi nakradené peníze,tak havlisté končí.
I když měli dobrý zdroj peněz z různých neziskových nadací,ale hlavně přes MK a Hermana zvlášť.

Vidláku,
nemůžu si pomoct, článek je na pořádný tác slepic, oškubaných, oddrůbkovaných, namarinovaných a dozlatova vypečených.
Je naprosto nepodstatné, zda bude někdo remcat, že ke komplexnosti Vašeho pohledu schází to či ono (- třeba ty drůbky).

Kterému ze současných politologů cosi neschází?

A to nemám na mysli zrovna Peheho, terý pravidelně znečišťuje nemalé množství novinového papíru, který by se nebýt jeho slintů dal využít mnohem užitečněji bez nebezpečí, že člověk dostane hemeroidy.

Vidláku,
nemůžu si pomoct, článek je na pořádný tác slepic, oškubaných, oddrůbkovaných, namarinovaných a dozlatova vypečených.
Je naprosto nepodstatné, zda bude někdo remcat, že ke komplexnosti Vašeho pohledu schází to či ono (- třeba ty drůbky).

Kterému ze současných politologů cosi neschází?

A to nemám na mysli zrovna Peheho, terý pravidelně znečišťuje nemalé množství novinového papíru, který by se nebýt jeho slintů dal využít mnohem užitečněji bez nebezpečí, že člověk dostane hemeroidy.

Jsme na tom lépe, než za socialismu ? Je společnost zdravější ? Je společnost bohatší jako celek ? Máme více svobody ? Máme víc bezpečí ? Máme nadějnější výhled do bližší i vzdálenější budoucnosti ?
Změnám jsme se nemohli vyhnout. Malý stát ve středu Evropy musel v 89, reagovat na vývoj v Rusku a v okolnich zemích a byl na ně zoufale nepřipravený. Proto jsou důsledky tak hrozivé.
Moje generace už neměla ánung co návrat k tvrdému kapitalismu obnáší. I o demokracii jsme měli úplně jinou představu, než jaká se pak vyvinula v praxi. Snad nám další generace odpustí, že jsme to nezvádli lépe. A určitě to bylo možné. Jen to chtělo více trpělivosti, uvážlivosti, odpovědnosti.

Naše představy o kapitalismu charakterizuje vtip, že komunisté nám o všem lhali, jen o tom kapitalismu nám říkali pravdu.

Představy o demokracii zase tak úplně mimo mísu nebyly, jenže ona se nám za ty (skoro) tři desítky let demokracie dost změnila na "demokracii". Jak vtipně poznamenal diplomat Kmoníček, Západ se nám poněkud přestěhoval na Střední východ.
Jak někteří tvrdí (já také), mnohdy/často/většinou není rozhodující aktuální stav, ale trend vývoje. V první polovině života (nás, čerstvých důchodců) jsme se měli stále lépe s nadějí, že trend bude pokračovat. Ve druhé polovině života se (myslím) nemáme hůře, ale právem se obáváme, že hůře bude. Trend - mraky nad obzorem.

Pane Vidláku, nic proti vašemu rozboru ale s DEU nemáte tak úplně pravdu. Ta malá pravicová strana vedená paní Alenou Hromádkovou byla kritická k nepravostem které se zde děli a byla tak i pro Havla stranou kterou nikdy nepodpořil a jak si pamatuji i v jedněch volbách, kdy vedl rozhovory s jednotlivými lídry, tak paní Hromádkovou na rozhovory nepozval a tehdy mě s prominutím pěkně nas... Ta maličká strana měla ambice které bohužel v té době ještě voliči nebyli schopni docenit a proto zanikla. Byla kritická k rozkrádačkám a tunelování. Něco o tom vím, protože jsem jí tehdy volil a byla pro mě alternativou.
No a ještě něco k těm voličům. Nikdy nic nebude zcela bez chyb a tak i Váš rozbor je má. Já se prostě nikdy nedívám na nějaká čísla a tak podobně,ale spíše dám na pocity. No a vzhledem k tomu, že dříve jsem byl hodně naivní a pocity s tím jsem měl hodně propojené, tak jsem byl vždy překvapen jak dopadly volby. Vlastně jsem neustále tak nějak prohrával. No a najednou se něco změnilo a já "vyhrávám" někdo by řekl, že jsem se oprostil od nivity, ale tak tomu není. Prostě jsem byl spíše vizionářem bez možnosti oslovit větší počet voličů a ta změna vlastně přišla s nezávislými a dnes nazývanými proruskými weby. Proto ta nenávist pražské havlárny. Prostě čím dál tím více lidí se dostává k informacím, které dříve neměly a nebo byly bagatelizovány ve smyslu když se kácí les tak létají třísky. Stále si vzpomínám na Kosovskou krizi a následné bombardování Srbska. Byl jsem na rozpacích. Bombardování se mi nelíbilo, ale přál jsem Srbům ,aby Miloševič musel pryč a divil jsem se mladým Srbům, že bránili své mosty v Bělehradě tím, že si na ně neohroženě stoupali. Věřil jsem na masakry Albánců, Dodnes tomu nemohu uvěřit jak jsem byl blbej. Dnes se hodně změnilo, není to o vymírání ani o zrození, je to o informacích.

Havel v době plyšáku porodil dvojčata Pravdu a Lásku. Okamžitě se o ně začalo starat spousta chův, předháněly/i se, kdo jim vymění pokaděné plínky, kdo je líp pohoupá a také kdo se lépe pomodlí k tatínkovi bohu Havlovi.

Jenomže ty holky Pravda a Láska jsou dnes už dávno dospělé a nezávislé. Mají svůj život a své životní zkušenosti.

Část těch chův, zvaná havlérka, ty holky ale i dnes pořád pronásleduje a chce se za každou cenu o ně starat jako kdysi, chce je pořád posazovat na nočník, určovat jim co a kdy budou papat, s kým a čím si budou hrát...

Tyhle chůvy zamrzly/i ve svém vývoji někdy na konci minulého století a nemají schopnost se z toho dostat. Pořád se znovu a znovu pokouší vrátit staré dobré časy, jsou to takoví trockisté - permanentní revolucionáři a petenti. Letos se pokoušeli udělat z Drahoše nového taťku Havla, ale dopadlo to smutně, protože z Drahoše Havla neupleteš.

Teď v neděli se sešlo "jádro" havlérky pod koněm a znovu se pokoušeli o revoluci, ale zase to pokazil Putin, který na ně poslal mráz z Kremlu.

Mimochodem, tak jsem se dívala na různé zpravodajské servery, kolikže tam bylo lidí pod tím koněm, ale nějak jsem to nemohla nikde najít. Až na Hovinkách jsem našla odhad 300-400 účastníků včetně všech vystupujících. Jako obvykle mě pobavil iDnes, který by měl už dávno být na špici seznamu dezinformačních a manipulativních webů. Ten totiž účast na mítingu komentoval pouze touto informací: "Na sociální síti přislíbilo účast na akci přes 1200 lidí."

Dovolím si nabídnout také svůj pohled. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsme ohavně očekávali, že pádem „vlády jedné strany“ dojde k odstranění zbytečných restrikcí, především, že každý bude smět studovat, cestovat, číst knihy, poslouchat hudbu či sledovat filmy, jaké bude chtít. To si musíme přiznat, že se povedlo míra dnešních svobod je s tehdejší předlistopadovou nesrovnatelná. Tržní hospodářství mělo vést k tomu, že úspěch bude záležet jen na schopnostech, a ne na politických protekcích. Odtud plyne i hláška, že by mělo stačit „na chvíli zhasnout“, ať si to rozebere kdo chce a trh že si to pak sám srovná od neschopných ke schopným. Že to za tehdejších zákonů a vymahatelnosti práva nepůjde se jaksi ukázalo až později. Za etalon normálnosti, ke které jsme směřovali, jsme brali TEHDEJŠÍ západní Evropu. Většina lidí ale nechtěla demontovat socialismus a rušit ty „jakési pochybné jistoty, které nám garantoval minulý režim“. Problém byl v tom, že privatizací nedošlo k tomu, že by se novými vlastníky stali dobří hospodáři, ale stali se jimi zlatokopové, kteří výhodně nabytý majetek obratem zase prodali a se získanými miliardami odcestovali na Bahamy. Dle Švejnara to takto bylo ve většině zemí bývalého socialistického bloku a tak jediné řešení, jak zde nějaké fungující podniky a ekonomiku vůbec zachovat a nepropadnout se „do doby kamenné“, bylo prodat je zahraničním investorům, protože ti zachovali výrobu a pracovní místa v mnohem větší míře než tuzemští podnikatelé. I banky musely být prodány zahraničním vlastníkům, protože úplně všechny díky špatnému hospodaření a nesplaceným úvěrům z privatizace technicky vzato zkrachovaly. V roce 1998 jsme zde měli prakticky skrytý státní bankrot a hyperinflaci jako důsledek nepodařené privatizace. Ale místo toho, aby naše politické a podnikatelské elity šly za ten průser, který způsobily, sedět, tak se nikomu nic nestalo a začalo se tvrdit, že všechno rozkrást a přechytračit je vlastně normální, že to je to tržní hospodářství, pro které jsme zvonili klíči, a že si máme pomoci rukou na konci vlastní paže. Ukázalo se, že hlavní potřebnou dovednostní podnikatele té doby bylo mít politicky posichrovaný, že za to nepůjde sedět. A tím si zdaleka každý jistý nebyl, mimo těch pár, kteří měli známé na správných místech. V tom bylo i to podnikatelské riziko (riziko, že půjdou sedět) i ta potřebná podnikatelská píle (ono i to kradení dá práci). Z tohoto plyne ono mravní bahno dnešní společnosti, ne z nějakých čtyřiceti let před tím. Hledat nějakou poltickou stranu, která reflektuje, že to není úplně ok a chtěla by s tím něco dělat, to abyste hledali s lucernou. Já to bral cestou US-DEU, Zelení, VV, SPOZ, Piráti – nic lepšího dle mého názoru v nabídce nebylo a s výjimkou US-DEU a (zatím) Pirátů to bylo všechno zklamání. Volit dnes ANO se Zemanem je podobně prospěchářský postoj, jako volit KSČ za minulého režimu, je to rezignace na pokus o změnu k lepšímu. Na rozdíl od článku v tom rozhodně východisko nevidím, i když je fakt, že jsou i horší varianty. Ale nejásal bych nad tím.