Krátký úvodník:
Dnešní text pouštím tak, jak jsem ho dostal. Nezměnil jsem v něm ani písmenko. Autor se mi ozval už před čtrnácti dny a v krátkém mailu mi vylíčil to, co bude obsahem dnešního článku. Nabídl jsem mu, pokud bude chtít, prostor pro článek. Teď po dvou týdnech toho využil. Nabídl jsem mu, že k dnešnímu článku diskusi vypnu, ale odmítl to.
"Mami, dáme kafe?"
"To víš Vlastíku, že dáme. Pavle, udělej kafe! Ty to umíš s pěknou pěnou."
Odkládám tablet, kde projíždím poslední reakce u Vidláka, a zapínám kávovar, ať se nahřeje.
Náš syn pracuje jako ajťák a má již delší dobu kovidový homeoffice. Teď v říjnu zase vykazuje slabé příznaky psychických problémů, které ho trápí již několik let. Snad to neskončí hospitalizací jako vloni po Novém roce. Proto ho každou sobotu a někdy i neděli zveme na oběd, ať se trochu zabaví. Poslední dva měsíce je sám, jeho poslední láska ho nechala, a pěkně ho to štve. Samozřejmě nic nepřizná, ale za ty roky ho již známe.
"Vlastíku, chodíš k té psycholožce?" ptá se žena.
"Jasně mami, předminulý týden jsem u ní byl. Je to OK. Teď budu mít chvíli pauzu, odjíždí mimo republiku, tak zase asi za čtrnáct dní. Jo, ve čtvrtek jsem byl v posilce, pěkně jsem si dal do těla. Ještě cítím celý tělo."
Pokládám před ženu a syna sobotní kafe a zakousnu se do skvělé bábovky mé ženy.
--------------------------------------------------------
"Asi už půjdu, mami. Máme rozjetou hru, doma na počítači mi to půjde líp. Doprovodíš mne na autobus?"
"Jo, vezmu Ťapku, ať se trochu proběhne a vyrazíme."
"Tak čau tati, zítra se uvidíme, máma slíbila, že udělá moje oblíbené kuře na paprice. To nemůžu odmítnout."
"Jasně přijď, pokecáme ještě o šancích Trumpa proti Bidenovi."
Když se žena vrátila, jako správná matka hartusí, že Vlastovi zase lezla holá záda. Venku fouká sotva čtyři stupně a všude ten koroňák. Jak asi reagoval třicetiletý syn? Přece není malé děcko.
-------------------------------------------------------------
Druhý den přišel na oběd nejen Vlastík, ale i dcera s rodinou. Stačilo Terce napsat na WhatsApp, co bude k obědu a pozvání neodmítla. Žena je skvělá kuchařka, a co si budeme povídat, když Terka nemusí v neděli vařit pro čtyřčlennou rodinu, je taky ráda.
Oběd se vyvedl, vnoučata si užila prarodičů a naopak. Strýc Vlastík jim tolik vzácný není. Je v baráku, s tím si hrají skoro každý den. Dovolí jim na noťasu sledovat filmy, které v TV nejdou.
Našli jsme s Vlastou a zeťákem Tomem čas i prodebatovat Prymulu, Trumpa i Babiše. Sport moc nejede, tak to zůstalo u politiky.
Když jsme se loučili, žena zase Vlastovi domlouvala s oblečením: "Posmrkáváš, co jsem ti včera říkala?"
" Jasně mami, nechceš mi nasadit čepičku a rukavičky? Už mi není pět."
--------------------------------------------------------------
Ve čtvrtek popíjíme po celodenním budování kapitalismu se ženou kávu. Chatuje jako obvykle s Vlastou.
"No jako bych to neříkala. Pobolívá ho hlava a poklašává. A ještě měl v neděli blbý hemzy. Snad to není koronáč."
"Tak ať se spojí se svým obvoďákem"
"S tím už prý mluvil. Když se dozvěděl, že je na homeoffice, tak mu řekl, ať nikam nechodí a pro jistotu si dá karanténu. Podle příznaků to na test zatím není. Jo, a v sobotu tím pádem nedorazí. "
"Napiš mu, ať se hlavně izoluje od našich. Sice se nepotkávají, ale v jejich věku a s jejich zdravotními problémy..."
"To jsem mu už psala. Odepsal, že není blbej, je mu to jasný"
-------------------------------------------------------
V neděli po obědě říkám ženě: "Tak se mi asi vrací ta zářijová rýma. Málo jsem to vyležel. Brebera to nebude, všude píšou, že když tělo obsadí vir rýmy, covid nemá šanci."
"Kdoví jak to je, zatím ví všichni kulový."
Vlastík už je od pátku bez teplot, ale ztratil chuť. Brebera? Možná. Na test nemá "nárok" a sám to řešit nechce.
-----
Moje rýma zesiluje, žena se v úterý přidává i s teplotami. Nařizujeme si karanténu a zůstáváme doma. Ani jeden nemáme kašel - není nárok na test, a kdo by taky do těch několikahodinových front jako samoplátce chtěl.
-----
V úterý bylo na baráku vzrůšo, mému otci vypadlo z kamen polínko a zakouřil celé patro. Terka s Tomášem tam doběhli, uhasili to. Otec je zmatený, pokašlává, asi se nadýchal kouře. Druhý den tam posílám jeho doktora. Ten po vyšetření zařizuje odvoz do nemocnice, jestli nemá otravu kysličníkem. Rychlá ho veze na internu. Internista druhý den sděluje mému bráchovi Petrovi, že otec má počínající zápal plic a covid!!! Ještě prý budou dělat přesnější test.
Ten covid potvrzuje a otce převáží na speciální covid oddělení. Nasadili antibiotika.
-----
Cítím se lépe, jsem bez teplot, jenom mi odešel čich, ženě s dvoudenním zpožděním navíc i chuť. Jinak vše ok.
-----
Ve čtvrtek Terka volá, že babička - moje máma - ztrácí chuť k jídlu, což je u ní nezvyklé. Teplotu nemá, nekašle. Nasazuji roušku a jedu za ní. Je bez nálady, nelíbí se mi to. Stěžuje si na nevolnost. Měřím cukr - v normě. Teplota není. Domlouvám s Terkou, ať ji pozoruje, měří teplotu, edělá cukr a dává zprávy.
Ráno stále beze změn. Po konzultaci s doktorem volám rychlou, ta ji odváží s podezřením na slepák na internu. Stejné oddělení jako předtím táta, ten už je ale v jiné nemocnici.
Každý den zjišťuji telefonem stav obou rodičů - návštěvy zakázány.
Pátek
Otec se prý chytil na antibiotika, a jeho doktor říká, že to zvládne. Ptá se, jestli ho můžou po doléčení ve středu odvézt domů. Začínám shánět nějakého ošetřovatele.
Máti se "pere" se sestrami, vytahuje si hadičky. Překládají ji na ARO. Test na covid - pozitivní - to jsme čekali.
Sobota - Otec se dopoledne ptá, proč je v nemocnici, že půjde domů. Máti na ARO, nic nového. Večer dostávám SMS od Petra - otec zemřel! Šok, to nikdo nečekal. V pondělí si máme vyzvednout papíry pro pohřebáky. Píšu SMS Vlastíkovi. Nechápe - přece se měl ve středu vrátit.
Neděle - máti beze změny, rodina zpracovává nečekanou ránu.
Pondělí - jedu pro tátovy "papíry", pak rovnou zařizuji pohřeb. Odpoledne tělo pohřebáci vyzvednou v nemocnici, pohřeb bude až za týden. "Máme toho teď hodně, pane, nestíháme." Jsem trochu mimo. Počítám, jak se vejdeme do povolených deseti lidí. Volám Vlastíkovi, kdy bude pohřeb. Nebere mobil. Volám Terce, ať se koukne, jestli je doma. Když hraje hry, někdy mobil neslyší.
Za chvíli se dcera ozývá se vzlykotem: "Tati, leží na posteli a nehýbe se. On je asi mrtvý!"
"Cože? Volejte záchranku!!!"
"Tomáš už volal. Něco mu řekli, ať zkusí. Prý je konec. Sanitu odvolali a posílají kriminálku a koronera! Na stole leží dopis na rozloučenou. To je strašný, já se zblázním!"
Tohle nemůže být pravda! Nevěřím. Proč by to dělal? Sedám do auta a dojíždím k baráku, kde všichni bydlí. Míjím, jak mi zeť později řekne, policejní auto s koronerem. Druhé stojí na ulici. Policisté vystupují, projevují mi účast a ptají se na nějaké detaily o lécích, které Vlastík bere. Asi se otrávil. Čekají na pohřebáky, kteří tělo odvezou na soudní. Jdou se mnou do pokoje, kde Vlastík leží. Snad to zvládnu. Třeba to není pravda a ještě se pohne.
Ten pohled už asi z hlavy nikdy nevymažu. Říká se, že nejhorší je když rodiče pohřbívají své děti. Ne, nejhorší je to, když vidíte své dítě mrtvé. Jako zázrakem dojedu bez bouračky domů. Jak to řeknu ženě?
Zvládl jsem to, ale popisovat to i to co následovalo nechci. To nejde.
------
Když jsem zařizoval Vlastův pohřeb, poznali mě. I přes roušku vidím, že jsou také v šoku. A to už asi zažili leccos.
-----
Úterý - máti je zpět na normálním pokoji, vysoká teplota, kyslík, infúze. Nechávám číslo na mobil, kdyby se něco změnilo.
Čtvrtek - ošetřující lékař volá, že se zhoršila, možná nedožije rána, můžeme se přijít rozloučit. Jsem otupělý a tak si říkám, že alespoň jí nebudu muset vysvětlovat, že otec a hlavně její milovaný Vlastík jsou po smrti.
Dostávám ochranné pomůcky, takže jsou vidět jen mé oči. Když se šourám po chodbě, ze všech plně obsazených pokojů slyším kašel a ventilátory. Říkám si ironicky v reakci na konspirátory, jak to má ten Gates ošéfovaný. I kompars zařídil, aby Svědci Covidovi uvěřili.
Na chodbě bomby s kyslíkem, kolem se pohybuje samý "sněhulák". Máti má 39 a zdá se, že mne nevnímá. V duchu se s ní loučím a přeji ji co nejsnazší odchod "na druhou stranu". Na odchodu mi velmi empatický mladý doktor říká, že kdyby něco, hned volá.
Sobota - v pátek nic a tak v sobotu volám sám. Dostali prý nový přístroj, a protože máti je na tom nejhůř, dali ho jí. Trochu se zlepšila, teplota poklesla, markry vypadají nadějně. Prý se to občas stává. Že by?
Pondělí - po dopoledním pohřbu táty mi volá doktor a nabízí mi znovu návštěvu, je to prý zase špatné na internu. Stejně jako minule, máma mne nevnímá.
Úterý - Odpoledne ve dvě volá doktor pohnutým hlasem, že máma odešla. Potkáváme se s Petrem, který narychlo dojel až z Olomouce.
-----
Ráno Petr volá, abych pohřeb mámy nedával na pondělí. Pohřbívají tchána,který zemřel na covid.
-----
Na pohřební službě nevěřícně kroutí hlavou.
-----
Takto jsem prožil listopad 2020. Nepotřebuji se s nikým hádat o tom, co je covid. Já to zažil.
- Log in to post comments
Komentáře
berrnard 15:10
pominu obecné nechutné útoky na Židy a velké historické pogromy na Židy a holocaust /tam je ovšem zajímavé, jak s Říší vesele spolupracovala finanční a také průmyslová a zbrojní světová moc, jak víme, ve velké míře vlastněná občany židovského původu/. Mne spíše udivuje, kolik výjimečně schopných lidí má židovský původ, ve vědě, v umění, v hudbě a také velikáni hudební interpreti. /mimo jiné ve velké míře ruští židé a ruští židé-emigranti. Neznáme asi početně kolik židů je, ale myslím, že těch vynikajících jedinců je mnohem větší procento než v jiných národech - tady ovšem špatně užívám slovo národ, protože židé žijící na nějakém území se cítí být příslušníky toho národa - jako Češi, Francouzi atd. Já nejsem historik a nějaké informace /jako každý člověk/ přebírám od předků. Možná, že náš pohled je také ovlivněn tím, že v našich zemích - dříve - se spousta Židů cítilo být spíše Němci. Nevím - takhle to píše můj otec ve svých zápiscích. Já nemám žádný problém, hostila jsem mnoho kamarádů mého syna, studoval ve Frankfurtu a mezi nimi taky dva židovské chlapce z Jeruzaléma, byli to opravdu velmi milí a otevření kluci /jeden mi dokonce napsal, že jsem nejlepší matka co poznal/.
.
Prokletím židů bylo už od počátku to, že byli vyvoleným národem, který Bůh pozvedl aby vymlátili nebo zotročili jiné kmeny a sami panovali v své zemí zaslíbené - svém "okršlku zemském". Starý zákon je těchhle zhovadilých terorií o předurčenosti židů k vládě plný a jiná etnika si to dobře pamatují. Dalším faktem je že židé spolu vždy zpravidla drželi, navzájem si pomáhali ať už půjčkami nebo osobní přímluvou - což od nich později okoukali např.zednáři - velmi úspěšně. I to proti nim spoustu lidí postavilo. V neposlední řadě samozřejmě platilo a platí, že úspěch plodí nenávist méně úspěšných, takže když v Berlíně mezi válkami bylo nadstandartní množství bankéřů, lékařů a právníků židovského původu budilo to ve zbídačelé zemi dost negativní pocity. Pak tu máme příslovečnou nechuť židů vzít mezi sebe ať už do rodiny nebo do kšeftu jinověrce. Židé se na vlastní segregaci aktivně podíleli - středověká židovská ghetta lze alespoň zpoloviny definovat jako lifestyl, který židům vyhovoval víc, než kdyby byli nuceni bydlet mezi nevěřícími psy - křesťany. I v muslimských zemích žili tak nějak sami pro sebe, neschopní a neochotní se asimilovat. U nás v Čechách byl ve vesnickém prostředí devatenáctého století žid často majitelem té nejhorší kořalny kde chudáci propíjeli výplatu a nakonec kvůli dluhům u žida přicházeli o nemovitosti a utíkali do měst, to není jenom básnická licence našich spisovatelů ale velmi reálný fakt který vedl ke zbídačení spousty českých rodin. Proto v tehdejších našich uměleckých dílech je žid málokdy pozitivní postavou. Přes vše výše řečené ze mě nikdo neudělá antisemitu - každý hraje s kartami které dostane a u židů to je o pár bodíků vyšší IQ a soudržnost etnika vybuzená vlastní pocitem určité vyjímečnosti.
Pak jde o to, jestli z vás…
Pak jde o to, jestli z vás antisemitu neudělá soudní znalec...
.
Jsem mladý, krásný a prudce inteligentní. Nebojím se hejkala, klekánice ani soudního znalce.
Berrnarde
to věčné tažení proti Židům může být závist. Žádný jiný národ nemá tolik výborných vědců, umělců a vůbec úspěšných lidí jako Židé. Žádný jiný národ, rozptýlený před 2000 léty po celém světě, si nedokázal zachovat svoji svébytnost. Máte moje sympatie. (i když občas píšete blbosti, jako onehdy o PTP)
rk
těžko s vami souhlasit. Mají nejlepší PR, to je vše
Národ katolíků taky ne ?
Nebo národ Řeků ?
Právě že v tom rozptýlení ukázala se být síla, nejen s ohledem na vynikající obchodní sítě a vzájemnou loajalitu, danou nejen to hodnocením " gojim".
Slovem " Žid" rozumíte zřejmě občana Izraele ? Tedy i Araby ? Anebo co vlastně ? Pokud " žida", pak je na místě porovnávat např. s protestanty...nebo s křesťany (původně to zřejmě skutečně rozptýlení obyvatelé provincie Judea).
Slovo" protestant" také nepíšeme velkým písmenem.
Ono s tím rozptýlením (vyhnáním z Judeje) po celém světě...ono to též není tak úplně pravda. Čísla se nafukují, okolnosti přibarvují....
A z jistých důvodů nehraje někomu do karet, pokud by měl uznat, že ti skuteční starousedlíci a jejich předkové a potomci , které postupně nahrazuje v prostoru Izraele imigrace (např. z Ruska)....ale už dost. Berme věc tak, že někde si prostě můžete zvolit národnost a je to považováno za projev demokracie a svobody...a jinde je to striktně dáno - ale považováno je to opět za projev demokracie a svobody.
:-D)
Nositel Nobelovy ceny Fritz Haber vynalezl určitý druh bojového plynu.... a kajzrem Vildou byl povýšen za první aplikaci (byl jí přímo účasten v zákopech) tohoto bojového plynu , tedy " zbraně hromadného ničení". Šlo o přímé použití.
Jeho manželka prý kvůli tomu spáchala sebevraždu.
Obdobně viz atomová bomba.
Nobelovku dostal ale za umělá hnojiva, někdy se říká, že nasytil svět.
ŕk - Židé jsou nástrojem Globálního prediktoru
už od dob Egyptské říše, kde byli chrámovými otroky. To znamená že měli příležitost naučit se tajným mocenským technologiím a řízení sociálních systémů. Pro židy je charakteristické že drží při sobě. Moje teta pracovala v židovské rozpočtové organizaci pro podporu sociálně slabších židů ve Vancouveru. Židé kteří za podpory této a mnoha jiných organizací vystudovali, měli větší šanci se uplatnit na postech důležitých k řízení celé Kanady.
Co se týká umění, tak podstatnou část galerií řídí židé. Oni určují co je umění a co už ne. Proto se gójové náramně diví, když vidí mazanici označovanou za umělecký obraz. Sami takové "umění" považují za výtvor cvičeného šimpanze. Protože tento výtvor označila věhlasná galerie za umění, tak to je umění!
Podobné je to ve vědecké oblasti. Fyzika je postavena na gravitaci a gravitonech, které působí přitažlivou silou proti směru svého pohybu. Je to logické asi tak, jak když hodíme klacek do řeky a ten pluje proti proudu.
Navíc, gravitony nebyly nikdy dokázány ani detekovány. Tak tomu se říká věda!
"to věčné tažení proti Židům…
"to věčné tažení proti Židům může být závist"
A také vás kvůli jiným národům nebudou popotahovat před soudem. Nebudou vás vyslýchat na policii, abyste jim sdělili, jestli institucionálně a nařízeně povinně milujete Židy. A jak jste svůj výrok mysleli. A nebude to řešit soud, nebude to řešit trestní zákoník.
Tyto radovánky budete mít jen se Židy.
To ovšem berrnard skromně, velice skromně, pomíjí.
Všichni, kteří mají flastr od policie či soudu kvůli této židovské lahůdce, vám děkují. Určitě se jim vylepšila povinná a nařízená láska k Židům, a Židy milují o to více a intenzivněji.
Pro berrnarda
Berrnard: "Omlouvám se dopředu majiteli zdejšího webu a všem, ale držet hubu nemohu. Reaguji na včerejší pozdní diskusi. Víte co mě fakt sere? To věčné čtení o tom, jak my Židé zde máme rozprostřené sítě a chceme ovládnout tuto planetu."
Víte, co zase sere mě, berrnarde?
1) Že jste utekl jako malý kluk z diskuse se mnou. Držíte hubu, protože byste mohl neutrpět vítězství.
2) Že kvůli Židům jsou lidé popotahování po policiích, po soudech, a mají problémy.
3) Že vy Židé jste si vylobovali v zákoníku trestnost kritiky Židů. A vy se pak divíte, a uraženě roníte velké slzy a plačky, pokrytecké slzy a plačky, že povinné chválící sonáty vyvolávají negativní emoce vůči Židům.
Buďte, berrnarde, alespoň od té lásky a dobroty, že se uveďte do souladu s realitou. Nedivte se, že je to tak jak je. Židé udělali první tah - prolobovali si do zákona povinnou lásku k Židům. A to má své dopady a konsekvence. Tak se, pěkně prosím, netvařte, jako ublížené neviňátko. Každá akce má svou reakci.
Ponkráci
s vámi se diskutovat nedá, protože vy patříte k těm jejichž názor je jediný správný a přitom píšete kraviny. V žádném zákoníku není trestnost kritiky Židů, je trestné popírání holokaustu.
Se mnou se diskutovat nedá,…
Se mnou se diskutovat nedá, protože svá tvrzení mohu doložit fakty a tvrdými daty. To se vyvrací dost obtížně, a proto vás chápu.
Myslím, že ani vy nebudete mít problém najít třeba přes Google mnoho Čechů (i jiných zahraničních občanů), kteří jsou popotahováni, souzeni či pokutováni za údajný "antisemitismus". Zato nula lidí souzených za "antičechismus" nebo "antibělochismus".
Vám se líbí, a vy - rk - souhlasíte s tím, že lidí jsou odsuzováni za údajnou kritiku / nenávist Židů? A to ještě často kritiku spíše vycucanou z prstu soudním znalcem, který "ví lépe než vy, jak jste to myslel"? Souhlasíte s tím?
Ponkrác
tak nežvaňte a doložte. Rozsudkem soudu.
Vy jste včera spadl z Marsu? Dnes jste první den na zemi?
Poslušte si, pane popírači nosu mezi očima. Uvedl bych mnohem více odkazů a případů. Ale Vidlákovy kydy si nezaslouží zahnojit kvůli tomu, že rk neinteligentně popírá i nos mezi očima.
Rk, dovolte otázku: Vy jste včera spadl z Marsu? Dnes jste první den na zemi?
(https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/adam-bartos-zide-antisemitismus-tres…)
(http://www.ztis.cz/rubrika/z-domova/clanek/cechokanadan-vladimir-stwora…)
(https://domaci.ihned.cz/c1-61008170-zidovsky-puvod-antisemitismus-mazel…)
Už se na tom kutá:
https://www.holocaustremembrance.com/resources/working-definitions-char…
A již dnes je jakákoli kritika sionistické politiky a sionistické doktriny automaticky označena jako "antisemitismus".
pokračování
Brácha Petr přišel s nestoudným požadavkem, abych mu vyplatil půlku třžní ceny domku. Hamoun jeden, nestačí mu barák po tchánovi ... budeme muset prodat Vlastíků byt.
Terka s manželem a dětmi je zas u nás. S manželem procházejí pokoje rodičů, ukazují si na kamna, stará okna, koupelnu a pokyvují hlavou.
Vnoučata pobíhají po našich pokojích a zkoumají, odkud je nejhezčí výhled.
Konečně oběd, Terka se ptá. Tati, nechcete bydlet v našem bytě ? Je tam výtah, nemusíš topit, jste s maminkou starší a bydlelo by se vám tam pohodlně. My bysme šli sem, sice to chce spousta peněz na opravy, ale snad to zvládnem. A to víš, jsme čtyři, a brzo i pět. A pohladí si břicho.
Co nadělám. Kontejnery objednaný, na sídlišti sice už nebudu mít zahradu, ale můžu jezdit k Terce pomáhat na baráku, i každá kačka se jim bude hodit, až doplatím dluhy krkounskýmu bráchovi.
Taky
byste neudělal státní maturitu. Nerozumíte psanému textu. Vše je jinak.
Josef Chlór?
Fénixi, vystupujete někdy i pod přezdívkou Josef Chlór?
Určitě.
Ale mnohem častěji pod přezdívkou lujjza.
Spokojen, s takovýmto vystoupením ?
Hezký den.
Děkuji za (předpokládanou) odpověď.
Jestli máte blízko k člověku, který kdysi psával do diskusí na A.cz pod přezdívkou "ten, co kydá hnůj"/"tenco"/"český maloměšťák"/"maloměšťák"...
Patřil mezi ty, jejichž příspěvky jsem ráda čítávala.
Mír v duši.
...pro každý obyčejný den.
Kdysi za komoušů se různé stížnosti ohledně porušování zákona (nemám na mysli zákony na ochranu komoušského režimu apod. ) směrované na centrální orgány " řešily " tak, že byly postoupeny zpět na úroveň, která právě svým zkorumpovaným jednáním toto porušování zákona umožňovala a rozvíjela.
V tom se moc nezměnilo. Akorát že dnes vás neodvleče někam mimo město StB, ale soukromým subjektem najaté gorily, kterým dá příslušná byrokracie echo.
Tedy podstata zůstala stejná, de facto i role aktérů ....změnily se jen názvy.
Re: Demokracie Kdysi "za komoušů" jsem NIKDY nepotřeboval
podávat stížnosti na nečinnost státních orgánů až k samotnému ombudsmanovi. Policajti fungovali minimálně na úrovni udržování veřejného pořádku, nočního klidu, apod. A na poliše si celkem nikdo nic nedovolil, protože ho jinak zmalovali pendrekama.
O fungování ostatních státních úřadů psáti netřeba. Stavební povolení se rozhodně nevyřizovalo tři roky a více.
... a to se cenilo.
O tom nebudu polemizovat. Máš naprostou pravdu.
Jiní mají zas jiné zkušenosti.
Prostě takový už jen ten svět...jeden takový a druhý makový.
Horší ale je, když do nějaké té sekty vpadne nepřístojná osoba. To se pak buď strhne mela...anebo prostě tuto osobu umlčí.
A nejhorší je, když tuto sektu tvoří cca 99, 2 % tkzv. " národa".
Za komoušů byl ombudsman ?
A kde a kdy, prosím tě ?
Re: Poslouchals Tak za prvé
jsme si nepotykali,
A za druhí se naučte čtení textu s porozuměním. nejlépe v češtině.
Pokud češtinu nedáváte, mohu posloužit dalšími třemi, čtyřmi jazyky.
Targusi
počítáte do jazyků také goralštinu?
Re: rk I když se s pomocí gorolštiny domluvím od
Hlučínska až po lajnu Krasnoilsk, Vižnica, Jabluniv, nikoli.
komunistický"ombudsman"nebyl tak bezzubejj
a skutečně existoval do 31.12.93, než ho zrušil VK. Byl to §69 spr.řádu 71/1967Sb. - všeobecný dozor prokurátora nad správními úřady - protest prokurátora do 5 let
hmm
https://www.prvnizpravy.cz/sloupky/nerikam-ockovani-ne-ale-/
Celou kovidovou kauzou
se jako smrad táhne pocit že stát selhává v tom nejdůležitějším - předcházení úmrtí. mj i z článku plyne - že lékaři nemají vůbec snahu jakkoliv léčit příznaky (léky jsou) - zůstaňte doma a uvidíte... když tak rychlá...., a už od spousty lidí jsem slyšel že je vyloženě odmítli poslat na testy a to jak hygiena tak praktičtí lékaři. Pokud tohle nezafunguje, můžeme nosit klidně skafandr ale bude nám to houby platné.
V tiráži - Autor: Svědek Covidův
Teď ovšem vyvstává otázka, co z toho povídání je vlastně pravda (pokud vůbec něco).
A nakolik jsou důvěryhodní autoři zdejších článků.
Autoři zdejších článků
jsou absolutně, mmm, ale opravdu absolutně absolutně nedůvěryhodní. Naopak absolutně důvěryhodní autoři jsou obecně v Bakalomédiích, ze kterých bych doporučil najmě týdeník Ricin, jmenovitě autory Kund(r)a, Tabery, Vitvar, Fila; z hostujících např. Halík.
Důvěryhodné autory hledající čtenář na Kydech nemá co pohledávat, protože pohledává marně.
předešlá informace patří pod…
předešlá informace patří pod nickname Karlolito, kdyby se vlákno náhodou špatně seřadilo.
Identita pana Svědka…
Identita pana Svědka Covidového je mi známa. Vím kdo to je a odkud. Je spolumajitelem jisté firmy, má vysokoškolské vzdělání a dokonce je CSC. Znám jeho skutečné jméno i příjmení.
Doma jsem ho nenavštívil, ani jsem ho nenutil, aby mi poslal kopii úmrtních listů. Na začátku mi poslal odkaz na jisté informace o koronaviru a při tom se zmínil, co se mu přihodilo. Pak teprve jsem mu nabídl prostor u mě na Kydech. Dalších čtrnáct dní trvalo, než si to rozmyslel. Mně to na vyjádření důvěry stačí. Bohatě.
Taká divná pachuť
U letitého kamaráda kovid v říjnu kosil jak jebnutý, tak jsem ho pozval v pátek po šichtě na pivisko. Brebera kosila jak u jeho rodičů, tak u rodičů jeho novoženky, familija rozhádaná jako nikdy, on s tou jeho jsou prý na rozvod, no krása. Sedli sme, servíra donesla a ani sme si neťukli a už začaly chodit nenávistné semesky. Taková krásná, nezaobalená přišla od té jeho novoženky, prý "to si to zkurvené pivo nemůžeš vyslopat doma?", akorát nepřišla jemu, ale mi.
Jinak, jak to teďkonc v té hospodě vypadá: Obyčejná restaurace/hospoda, jaké rostou na každém sídlišťu, v pátek komplet obsazené stoly, kapacita tak stovka kusů. Plus teda zahrádka, tam asi taky tolik. Teda v době nekovidní to tam tak vypadá. V době kovidní, jsme tam byli čtyři. Plus servíra a kuchyňák. Seděli sme tam dobré tři hoďky a za tu dobu tam nepřibyl nikdo. Útrata za tři kila, majtel dostane dvě a půl (teda pokud ten tringelt servíře nezabaví). Kámoš tak samo.
A následky: Já kovid nepociťuju, kolega tež ne, servíra nevím, zeptám se příště, kuchyňák je ukrajinec, takže u toho je mi to jedno a ti dva další co tam s náma byli nevím, bo je neznám. V sobotu hádka s bráchou, v neděli se, sestrou a matkou, že jsem nezodpovědné hovado, co myslí i v téhle šílené době jenom na to, abych si někde ožral hubu. A po patnácti letech utvrzení, že jsem si vybral fakt skvělou ženu. Takže je to takové vyvážené. Pondělí ráno v tramvajce do roboty (úplně liduprázdné! ... kecám, narvané jako vždycky) si babka stěžuje že s těma otevřenýma hospodama ten kovid fakt nezvládneme, dopoledne telefonát od kolegy, estli prý letos dostanu prémie, že mu teď manažer vysvětloval že situace je špatná (asi se servery blbě prodávají, když jsou zavřená ta dívadla), no a u ranního kafete, které piju až teď, si čtu velmi optimistický článek u vidláka. Téma - pro změnu kovid.
Opravdu se v tom pošahaném světě neděje nic jiného, co by stálo za článek? Nebo, pane vidláků, nemůžete sem dát něco jako takový článkový jídelníček? Ať jako vím, kdy bude na oběd zase korona... už mi to poslední dva měsíce leze i ušima.
Já bych vidlákovi hned sebrala prémie a třináctý plat!
:-)
Vidláku, král Tečka 1. je s vámi hrubě nespokojený, žádá okamžitě nápravu! To nemáte nějaké veselé historky z natáčení nebo něco podobného, aby se Tečka I. po celodenní námaze rozptýlil? :-)
potupná penalizace pisálka - pá pá prémie
No jestli mají možnost mu ty prémie sebrat, tak do toho! nototo jako nejde toto... A upozorňuji vás, že jsem Tečka druhá, z boží vůle král, Aleno nevymáchaná! Úplně opomíjejí velké skutky mého velkého otce!Čím víc čtou,tím jsou hloupější... A mají štěstí, že nemáme více titulů. Jinak by je museli vyjmenovat taky.
Svědku Covidův, nesnáším…
Svědku Covidův,
nesnáším řadu let svátek Mikuláše a opět jsem se letos v předvečer toho dne podívala na urnu.
Většinu života jsem nemohla plakat, velmi vzácné slzy za víčky odnášeli snad andělé.
Nyní, co se vracím k Vašemu článku, nestíhají, slzy odnášet....
Soustrast vyslovit nejsem schopna, dcera po měsíci ve špitále na covidovém, po té na chirurgii, po 3 operacích, několikeré čištění pod narkozou, několikeré šití pod narkozou, konečně doma,.. hroutí se její partner, též po covidu, její synci po covidu ve škole a školce,...
Říkají mi, vše se vrátí do normálu,...
A já říkám:
Bod zvratu byl překročen, návrat do minulosti - tedy k dřívějšímu normálu - možný není, snad jen ve vzpomínkách. Normál se vrátit nemůže, bude (tedy budou) to jiné, naprosto jiné okamžiky ale nejlepší nebudou, budou jiné, snad alespoň časem snesitelné, pro ty z nás, kdo zatím fyzicky žijí na tomto světě, na planetě dne a noci....
Ale neptám se, co a jak bude, snažím se být v přítomném okamžiku a podpořit seč mohu ty, kdo mou podporu potřebují, ... ale už nikdy nebudu stejná, jako ještě před několika měsíci, týdny. Na to nám byly zasazeny příliš hluboké rány. Ale mohu mnohé přehodnotit, jinak nahlížet na ty co odešli i na ty, co zůstali,..... I jim nyní patří náš život.
A ač kvůli dávné sebevraždě Mikuláše nesnáším, chystám vnukům dárky, oni za to nemohou. A nám nezbývá, než žít,.... a držet se, čeho jen se držet dá,....
Matko, díky!
To je tak silné, až mi z toho přeběhl mráz po zádech.
Ať to nakonec dopadne co možná nejlépe.
Víte sám, občane, že pro ty,…
Víte sám, občane, že pro ty, kdo covid přežili, je to běh na dlouhou trať a je to i otázka nejen fyzického utrpení, ale i duševního. Kdy i např. člověk, ač sám nakažen, stará se o nakažené děti a oslaben se hroutí až dodatečně, po karanténě, kdy již má být zdráv, bez covidu,...
U nás je to zkomplikováno tím, že dcerka pořád podstupuje další a další zákroky, dnes punkci, zítra pod injekcí další zákrok,....zatím je to stále bludný kruh. A mne mrazí. Navíc ona druhá urna (nikoliv snad s covidem) v tomto roce,....
Jak z toho,... nemáme to plně ve svých rukách. A covid už vůbec ne, vždyť o něm známe pouhý zlomek.
A říkat si - odešli, nemusím se o ně již nikdy bát? Velmi slabá útěcha. Ale je to běh života, jen člověk nechce .ty své blízké, ani sám sebe odevzdat jen tak, bez boje,...
Matko, vím a rozumím.
Opravdu Vám i celé Vaší rodině moc přeju obrat k lepšímu (jo, je to taková blbá fráze, ale když já nevím jak lépe vyjádřit to, co cítím a co bych Vám chtěl "odvysílat").
A tak jen doufám, že Vy i Svědek covidův máte máte nablízku někoho, kdo vás mlčky pevně obejme a nechá proudit emoce a energii. Protože slova jsou v těžkých chvílích zbytečná.
Objala jsem švagrovou u urny…
Objala jsem švagrovou u urny, aby mohla zaplakat, alespoň chviličku zaplakat,....
Milá matko, mámo, maminko,…
Milá matko, mámo, maminko, teď jsem se při listování u Vidláka u vašich slov zasekl. Nemůžu rolovat dál. "Podezírám" vás, že je ve vás něco literárního (nepíšete verše?), umíte zasáhnout nejen to pod víčky, ale i to schované a tajené zákoutí srdce. Mám teď s vámi konečně po celém dni ticho a klid v duši. Přeju vám udržet si svou sílu, blízkost s milými, životní rovnováhu, rozvahu a nadhled. Ota
Děkuji Vám, Oto Kodyme,…
Děkuji Vám, Oto Kodyme, verše snad ani ne, "jen" "říkání", někdy doprovázené drobnou kresbičkou.
A ano, hledala jsem celý život v zákoutích srdce klid a mír, když jsem koupala srdce v "litrech" slz, přišla úleva.
Nyní je tedy období, kdy snad alespoň trošku dokáži podpořit své blízké, alespoň tím, že získají pocit, že si mohou promluvit,
o tom trápení i se mnou, babičkou Zdeničkou, jak mne někteří vnuci zvou....
Je to o vzájemném dávání, byť jen jedné jediné "slzičky" za víčky...
Nevím, jak mám článek…
Nevím, jak mám článek ohodnotit.
Pět slepic dávám, když se mi článek líbí (autor je bůh). Ale mám říct, že se mi to líbí? Ten příběh je hrůzný a nastavuje víc zrcadel než bludiště na Petříně.
Tak musím jinak - děkuji Svědkovi za to, že měl sílu to sepsat a slepice jsou ne za to, že se mi líbilo čtení, ale jako minimální podpora na dálku.
Říct, že se mi článek líbí,
to je takové víceznačné - není tím jasně řečeno, jaký aspekt článku je předmětem mého zalíbení: příběh sám? jeho zpracování? forma, kterou autor použil? Nebo jiné hledisko?
U článku, pod nímž vedeme tuto diskusi, se asi shodneme, že příběh jako takový není to, co se nám na textu líbí. Nejsem si jist, jestli bychom vůbec našli čtenáře, který by ho četl a v duchu si říkal: tak tohle bych chtěl zažít. Ale text je to silný: já ho čtu jako autentické svědectví o tom, jak bolestné ztráty může přinést nemoc, kterou ti snad šťastnější lehkovážně nazývají chřipečkou.
Je to dobrý text. - Ti, kdo mne občas čtou, možná si vzpomenou na jeden starší článek, kde - z úplně jiných důvodů - zavádím pojem sociální doména. Pro připomínku: sociální doménou jednotlivce nazývám skupinu osob, kterou dotyčný nějakým způsobem zná. Sociální doména je rozvrstvená podle míry "známosti": rodina stojí nejblíže, příležitostní známí nejdál. Hlubší citová angažovanost je omezena právě na naše sociální domény, jinak, kdybychom prožívali intenzivně tragédie s celým lidstvem, bychom se museli zbláznit; v rámci naší sociální domény je bolesti (naštěstí - nejen bolesti) pro psychiku jednotlivce právě tak akorát, a i to je někdy až příliš.
Proč to připomínám? Protože je to dobrý text. Autor se prostřednictvím svého textu alespoň na chvíli stává blízkým členem naší sociální domény. To nám, čtenářům, umožňuje vnímat alespoň náznakem popisované události tak, jak o tom píše autor sám. Aspoň na chvíli. - Že je to potřeba, napsali už jiní přede mnou.
Je to dobrý text.
A nebylo by spíše výstižnější
nechat pláč nad ideologií před třiceti lety a spíše se věnovat tomu, co v těch třiceti letech "umělci" předvedli?
Trh je trh a ten oceňuje a ne plané kecy.
Prostě kdo umí, ten umí a kdo ne ten jen čumí a sápe se po dotacích.
Jestli to bylo na mě, tak nechápu,
ale možná se to špatně zařadilo :-)
OT
tak to funguje jinde a ne jak naší "umělci" skuhraj o dotace a soudí se ... uff
https://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/nez-biden-zvysi-dane-bob-dyla…
...pokud jsou míněny USA...
...tak to jde o nesouměřitelné trhy (včetně trhu se zábavou, hudbou...).
A ten trh tam nebyl křiven dlouhá desetiletí komoušskou ideologií, cenzurou apod. Pročež tu máte svého božského Karla ....a dál už nic...a na konci možná Nohavicu, ale ten má ty prachy až teď, až co ti vaši komouši přestali vládnout tak se mohl naplno zapojit do tohoto druhu byznysu..
Ale vpravdě jde o tu velikost trhu (danou samozřejmě i výlučným postavením angličtiny jako jazyka hudebních textů).
Já znám osobně několik hudebníků, kterým se skutečně teď žije těžko. Můžu si o některých myslet svoje , ale že by " skučeli"....stěžují si, ale to třeba i jiné profese.
Nedávno jste psala že skučí zdejší OSVČ, na rozdíl od rakouských. Dával jsme sem odkaz na tamní program kompenzací, je mnohem velkorysejší než zdejší. Mám soudit snad tak, že zvítězilo nad rozumem a citem vaše ignorantství , žádná reflexe, jen něco na způsob závisti a nepřejícnosti ?
Dotace za dob normálních vs podpora při zákonných represáliích ...to je asi něco jiného, že...že to koumáci na ministerstvech nazvali " dotacemi" , už to je dost nízké, že ANO ?
Hezký den.
--------------
Ze stejného soudku :
https://97x.com/jimi-hendrix-brother-lawsuit/
Na ja, nestačí být Hendrixovým bráchou , aby měl člověk právo na komerční použití např. jeho fotografií a jména. Musí k tomu být další " práva".
Ba nestačí někdy být ani matkou nebo otcem interpreta....
Zapeklitá věc. To víte - právníci chtějí taky žít, mít se dobře.
V Německu chtějí odmítačům očkování
"Příklad pro Česko? V Německu chtějí odmítačům očkování vyřadit koronavirus z pojištění"
* * *
(...) I v Česku se řeší, jak zajistit, aby se co nejvíce lidí nechalo očkovat proti koronaviru. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) proto navrhuje, aby očkovaní byli nějakým způsobem zvýhodněni. Europoslanec ODS Jan Zahradil se domnívá, že očkovaní lidé by měli získat výhody na zdravotním pojištění.
Naproti tomu SPD se obává, že tento přístup povede ke vzniku občanů dvojí kategorie. (...)
https://cz.sputniknews.com/svet/2020120712894530-priklad-pro-cesko-v-ne…