Sice jsem původně plánovala, že bychom si povídali o bydlení, ale zdá se mi, že situace ve vzdělání, ať už v Mississippi nebo v Čechii, je aktuální a palčivý problém. Tudíž bydlení může chvíli počkat.
Oběma mým dědům komunisté zlikvidovali živnost, takže už od mala mi máma říkala: "Uč se. Co máš v hlavě, ti nikdo nevezme." Poslouchala jsem to někdy víc, někdy míň, ale zadřelo se to pod kůži a myslím, že vzdělání považujeme za důležité všichni. (Otázkou je, co si pod pojmem vzdělání představujeme. Možná každý něco jiného.) Stejně jako v Česku, tak i ve Státech má každé dítě nárok chodit do státní základní školy zdarma. Má to jeden, docela malý háček. Příslušnost ke škole je daná adresou a přes to vlak nejede. Někdy to jde do takových absurdností, že třeba děti na jedné straně ulice chodí do jedné školy, zatímco jejich sousedé přes ulici chodí jinam. Takže, pokud rodiče, ať už z jakéhokoli důvodu nechtějí aby jejich dítě danou školu navštěvovalo, mají několik možností. Buď se skutečně přestěhovat, nebo si aspoň najít podnájem v požadovaném školním okrsku, nebo zvolit soukromou (v našem okrese církevní) školu a platit školné. (V našem okrese se školné pohybuje kolem 500 dolarů za dítě a měsíc. U dalších dětí se školné trošku snižuje, takže pokud třeba máte 3 děti, neplatíte 1500, ale míň. V hlavním městě Jacksonu začíná školné v soukromé škole někde na 750 dolarech za dítě a měsíc.) Další možností je jít do domácího vzdělávání. (Pokud máte tři a víc dětí a uvažovali jste o soukromé škole, pak se to celkem vyplatí, aby maminka zůstala s ratolestmi doma.) Systém domácího vzdělávání mají hezky propracovaný s učebnicemi určenými přímo k tomuto účelu. A přesto přese všechno mám určité pochybnosti, jestli je to dobrá věc. Viděla jsem pár dětí, které domácím vzděláváním prošly a v pubertě nebyly schopny se vyrovnat s tlaky kolektivu, když přešly na střední školu. A pak se to s nimi táhne do dospělosti. Docela ráda bych slyšela váš názor na toto téma.
Měla jsem možnost trošku kouknout pod pokličku státní základní škole když jsem tam týden dělala asistentku učitelce první třídy. Ve třídě byly děti rozesazeny kolem stolečků. U každého stolečku bylo 6 - 8 míst. Pokud dítko zlobilo, učitelka ho přesunula do izolované lavice stojící bokem. Stěny nesahaly až do stropu, proto neexistovalo, že by děti byly trošku hlučnější - rušily by sousední třídu. Dveře třídy byly vybaveny okénkem, a odhrnutým závěsem. Okénko tam bylo proto, aby byla vnější kontrola, co učitelka s dětmi dělá. Závěs tam byl pro případ, že by do školy přišel střelec, aby bylo možné mu zabránit v pohledu do zamčené třídy. V rohu třídy byla umístěna vlajka Spojených států. Vyučování začínalo Přísahou vlajce Spojených států. Děti se seřadily před vlajkou do řady, daly pravou ruku na srdce a společně s učitelkou recitovaly: "Přísahám věrnost vlajce Spojených států amerických a republice, kterou představuje; jednomu nedělitelnému národu před Bohem, se svobodou a spravedlností pro všechny." V té škole to ještě stále dodržovali, ale jinak se od toho valem upouští. Pak následovaly vyučovací hodiny psaní, čtení, počty tak jak to známe i v Česku. Snad jen co se týká pravopisu. České děti to mají lehčí - napíšou, co slyší a musí se jenom naučit y/i, s/z, ě/je. Anglicky mluvící děti se musí učit psát jednotlivě celá slova. (Dokonce existuje celonárodní soutěž Spelling Bee - Hláskující včelička, kde děti soutěží v tom, kdo rychle a správně vyhláskuje slova.) Co mě překvapilo, byl systém přestávek. Nebyly ohraničené zvoněním. Učitelka si to hlídala sama. O přestávce učitelka odvedla husím pochodem děti za naprostého ticha pomalým, ale hodně pomalým krokem na záchod, kde musely stát venku přede dveřmi a dovnitř pouštěla jen tolik, kolik tam bylo záchodů. A u klučičího záchoda požádala kolegu aby tam dělal dozor - ona jako žena to nedělala. Když pak stejným stylem odvedla děti zpátky ke třídě, stoupla si do dveří a každému dítěti šprkla na ruce dezinfekci. Žádná voda, žádné mýdlo, žádné ručníčky visící na háčcích u dveří - ve třídě ani umyvadlo nebylo. Kolem poledne jsme odvedly děti do jídelny na oběd. Oběd byl bufetového stylu. V nerezových nádobách za proskleným pultem byla vystavena jednotlivá jídla - dušená zelenina - sladké brambory, hrášek, mrkev, vodnice; maso, hranolky. Děti si mohly ukázat, co z toho chtějí a kuchařky jim to naložily. K jídlu se používaly jednorázové talíře a příbory. Po obědě z toho byly snad 3 velké pytle odpadu, možná i víc. Po obědě jsme pak děti odvedly zpátky do třídy, kde měly polední klid. Učitelka zatáhla závěsy, děti si položily hlavu na lavici a odpočívaly, zatímco učitelka opravovala sešity. Když vyučování skončilo, odvedly jsme děti k autobusům, které je rozvezly domů. Bylo potřeba hlavně dohlédnout, aby dítka nenastoupila do špatného autobusu. Ještě bych chtěla dodat, že obědy jsou pro nemajetné děti zdarma a rozvoz autobusy je zdarma pro všechny. (V jiné situaci a jiné škole ředitel v hovoru zmínil zajímavou věc. Školy nemají problém se záškoláctvím. Děti přijdou do školy i pokud jsou, třeba pro dobrý prospěch z některých aktivit uvolněni. Jednak dostanou najíst a jednak je pro ně škola "přístavem bezpečí".) Jednou věcí, která mi chyběla byl fakt, že prvňáčci si nerozhýbávali ruku na psaní, ale rovnou se učili psát - tiskací a nedbalo se na dobré držení tužky. Tak si asi umíte představit ty křečovitě držené tužky. (V dobré škole se pak děti naučí psát i psací, ale to až ve třetí třídě. Jak to psací písmo zvládají je ale vidět na podpisech vedoucích různých podniků, kdy jejich podpis často vypadá jako podpis malého dítěte.) Jedna věc se mi v té škole líbila. V určitou dobu mělo několik ročníků hodinu, kdy se žáci rozcházeli na různé předměty - ne podle věku, ale podle zájmu - někteří měli například společnou zkoušku orchestru, kde ti starší podporovali ty mladší, jiní měli práci v knihovně, další v tělocvičně atp.
Bill a já jsme členy presbyteriánského sboru, který provozuje mateřskou školu, předškolní přípravu a první až šestou třídu. Původně měl sbor kostel v centru města, ale majetný člen poskytnul sboru pozemek víc na předměstí, což umožnilo sboru se rozmáchnout. Prodali původní budovu kostela (Dnes je z něj kulturní centrum.) a za získané peníze a příspěvky členů postavili kostel nový, spojený se školní budovou. Přes týden škola využívá i kostelní prostory, o víkendu a ve středu večer naopak církev využívá i školní třídy. V této škole je režim volnější než ve škole z předchozího odstavce, ale zase tam musí nosit uniformy. Jelikož je to škola církevní, nedostává na provoz peníze od státu, ale musí si na sebe vydělat. Rodiče platí školné (což jim však nesnižuje daňovou povinnost, takže stejně spolufinancují státní školství) a několikrát ročně se pořádají různé akce za účelem získání prostředků na provoz, např. podzimní karneval. Zrovna dnes byl zveřejněn výnos podzimního festivalu - téměř 24 tisíc dolarů. Na vybavení tříd je to znát, ale troufám si tvrdit, že české a moravské a slezské třídy jsou vybaveny přinejmenším stejně dobře, ne-li lépe. Ve třídách sedí žáci v lavicích pro jednoho, ne jako u nás po dvou. Kdybych porovnala české školy na jedné straně s tím, co vidím tady, řekla bych, že v Česku se dává víc důraz na pochopení souvislostí, zatímco tady spíš na memorování faktů. Některé učitelky si stěžují, že nemají čas učit, protože veškerý čas věnují drilu, aby děti prošly testy. Buďme vděčni za Komenského. Tady o něm neslyšeli, takže takový postulát "od jednoduššího ke složitějšímu" je tu jen takové lehké doporučení. Jak jinak vysvětlit, když učitelka učí ve druhé třídě děti šít na šicím stroji a hrát šachy, když ještě nemají zvládnutou jemnou motoriku a hrát dámu či mlýnek taky neumí. Některé bolesti jsou stejné v Česku i tady. Konkrétně mám na mysli pouštění filmů dětem v mateřince. Štvalo mě to, když jsem vodila svoje děti do školky a v herně běželo video, a bolelo mě srdce, když jsem totéž viděla i tady.
Pan Vidlák tu čas od času nastolí otázku, co nastane, pokud dojde na dlouhodobý blackout a naznačuje možná řešení pro přežití, se zvláštním přihlédnutím k základním životním potřebám jako je voda, potrava, topení. Otázku bezpečnosti obvykle přenechává jiným. Ale je tu také otázka vzdělanosti. Kolik vzdělání bude společnost v krizi schopná zachovat? Kolik informací budou rodiče schopni předat v rámci rodiny? Bude možné provozovat školu bez energií? Kdo tam bude učit?Jak se budou muset upravit vzdělávací osnovy, aby se zachovalo to nejpodstatnější? Informace typu "kolik existuje na světě pohlaví" najednou zřejmě přestanou být zásadní. Které předměty budeme schopni zachovat? Matematiku? Chemii, fyziku, dějepis, mateřský jazyk, druhý jazyk, pracovní výchovu, občanskou výchovu, brannou výchovu, hudební výchovu, výtvarnou výchovu? Protože najednou začnou být důležité úplně jiné znalosti a dovednosti. Vaření, domácí práce, které momentálně za nás dělají stroje - nejde jen sehnat valchu, ale taky vědět, jak se na ní pere. Rozdělat oheň v kamnech. Základy zdravovědy - nejen ošetření úrazů, ale i ošetření nemocného. Kolik učitelek by ještě dalo dohromady šití, pletení, vaření, zdravovědu, péči o dítě...? Těm schopným se omlouvám už předem. Další otázkou je - jak bude v případě blackoutu výuka koncipována. Můžeme zapomenout na distanční výuku přes internet. A v zimě sedět ve škole? Bude mít škola zdroj tepla a světla? Bude schopna zajistit základní hygienu? Alois Rašín ve vězení vypracoval svůj návrh na měnovou odluku pro stát, který v té době ještě ani nevznikl. Ale když vznikl, on jen vytáhl podklady ze šuplíku. Dá se do vypracování směrnic pro případ blackoutu nový ministr školství? Protože pokud k blackoutu dojde, nebude internet, aby směrnice rozeslal. Nebo si to bude muset každá komunita/škola udělat na koleně po svém až dojde na lámání chleba?
Na prvním snímku vidíte klasický školní autobus. Pro vás, jako řidiče, pokud se někdy budete projíždět po americké silnici je důležité vědět, že pokud začne školní autobus blikat bílým světlem, znamená to, že bude zastavovat. Při zastavení se rozsvítí červené světlo, do vozovky se vykloní závora a řidiči v obou směrech mají povinnost zastavit a čekat, dokud se autobus opět nerozjede. Na dalších dvou snímcích jsou testové otázky pro pátou třídu. Názor si udělejte sami. Píše se v nich:
Matematika: Společenské vědy
61 Nakreslete osy souměrnosti pro velká písmena abecedy. 1 Vyjmenujte 7 kontinentů.
62 Vypočítejte plochu čtverce, obdélníku, kruhu a trojúhelníku. 2 Vyjmenujte 15 států světa.
63 Vyjmenujte druhé mocniny až do 225. 3 Vyjmenujte 15 světových velkoměst.
64 Napište římské číslice do 100. 4 Vyjmenujte 15 typů obydlí.
65 Vyjmenujte 5 slavných matematiků. 5 Vyjmenujte 10 států Jižní a Střední Ameriky.
66 Získejte 100% v kvízu na výpočet plochy a obvodu obdélníku. 6 Vyjmenujte 10 států na pobřeží Pacifiku.
67 Získejte 100% v testu na druhou odmocninu. 7 Vyjmenujte 10 států v Evropě.
68 Získejte 100% ve 4-minutovém testu na základy sčítání. 8 Vyjmenujte 10 států v Africe.
69 Získejte 100% ve 4-minutovém testu na základy odečítání. 9 Vyjmenujte 10 významných vodních ploch.
70 Získejte 100% ve 4-minutovém testu na základy násobení. 10 Vyjmenujte 10 významných světových řek.
71 Získejte 100% ve 4-minutovém testu na základy dělení. 11 Vyjmenujte 10 světových pouští.
12 Vyjmenujte 10 velkých jezer v Severní Americe.
13 Vyjmenujte 10 významných hor nebo pohoří.
14 Vyjmenujte 50 států (USA)
15 Označte názvy 50 států (USA) na slepé mapě.
16 Vyjmenujte hlavní města jednotlivých států.
17 Vyjmenujte 13 původních kolonií.
18 Vyjmenujte 10 původních indiánských kmenů.
19 Otestujte si znalosti o Mississippi na slepé mapě.
20 Jak se jmenuje náš okres a jmenujte sousední okresy.
21 Vyjmenujte státní symboly Mississippi.
22 Vyjmenujte 8 cestovatelů - objevitelů.
23 Bojiště Občanské války.
24 Vyjmenujte v pořadí 1. až 10. prezidenta.
25 Vyjmenujte v pořadí 11. až 20. prezidenta.
26 Vyjmenujte v pořadí 21. až 30. prezidenta.
27 Vyjmenujte v pořadí 31. až současného prezidenta.
A na závěr 2 z mnoha motivačních nápisů, kterými byla vyzdobena 5. třída. Na prvním se píše "Nejhorší chybou v životě je neudělat žádnou." Na druhém: "Nikdo není dokonalý. Proto mají tužky gumu."
- Log in to post comments
Komentáře
Jsem...
...a vy už to dávno víte :) Pálava v ledničce ještě trvá, tak tu společně můžeme plnit first side. Až se objeví tohle kkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk....va, rezignoval jsem na klábosnici..........................................
Re: Targus
Pane Targusi, věřím, že byste to byl dokázal. Ohledně výslovnosti vašich vnoučat, nevím, jak jsou stará, ale nešlo by s nimi číst nahlas? Pokud neumí číst, číst jim před spaním, pokud číst umí - střídat se - stránku oni, stránku vy. Třeba Mayovky, Terryho Pratchetta, cokoliv, co by zaujalo jejich pozornost.
Re: Petra Dcera, neboli matka vnoučat
je učitelkou a pouští dětem klasické pohádky z kazet namluvených starými herci, kteří ještě pečlivě dbali na výslovnost. Čtení nahlas je samozřejmostí. A dokonce děti učí mluvit "nesprávně", to jest rozlišovat i-y v běžné mluvě, což jinde v ČR neexistuje.
Funguje to špatně při čtení a výuce, po odložení knihy vše padá do starých kolejí.
Co se týká mého "učení", už jsem to tu psal, že školu jsem dosti silně nenáviděl, nicméně byl jsem velmi zapálený čtenář čehokoli, klidně i jízdního řádu nebo telefonního seznamu. Pročež jsem ke konci listopadu uměl z učebnic zpaměti celé pasáže, které jsem se mimoděk učil jejich opakovaným čtením při výuce a výuku jako takovou jsem většinově ignoroval. Kupříkladu si nevzpomínám, že bych byl někdy schopen odpovědět učitelce, když mne vyvolala. Nikdy jsem nevěděl, co právě dělá s ostatními dětmi, psaní jsem zoufale nestíhal, protože jsem byl "jednoruký" levák a psát jsem musel pravou. Do deseti let jsem uměl psát levou rukou rychleji, než pravou, aniž bych se to někdy alespoň pokoušel učit. Prostě jsem uchopil pero a psal.
Nakonec jsme s paní učitelkou došli k jakémusi kompromisu, že já jsem nečetl pod lavicí beletrii a ona mne nechala číst libovolnou stránku v učebnici, která patřila do předmětu, který právě probíhal. Což byl opravdu problém, protože od ledna už jsem uměl učebnice takřka celé zpaměti a zoufale jsem se nudil.
Re: Targus
Tak to jsme kolegové. Jak s tím čtením, tak s přeučováním na pravou ruku. Přesně vím, o čem mluvíte. Je to škoda. Já se naučila ve škole flákat. Ale měla jsem spolužačku, říkejme jí třeba Helena. Bydlela naproti nám a učení jí až tak moc nešlo. A pak přišly ty uhelné prázdniny. Pro nás to znamenalo v pondělí naklusat do školy, opsat si z tabule všechny úkoly s tím, že příští pondělí je doneseme vypracované. A Helena za mnou přišla s nápadem, že se sejdeme u nás a budeme úkoly dělat spolu. A tak jo. Začaly jsme, udělaly pár příkladů z matematiky a já už chtěla přestat, že zítra je taky den. A Helena, že ne, že ještě uděláme tenhle příklad, a tenhle, a tenhle... Donutila mě udělat všechny úkoly za jedno odpoledne. Koukala jsem na ni s otevřenou pusou a uvědomila si, kolik asi tráví času nad úkoly, když má takovou výdrž. Byla to pro mě životní lekce.
Omluva pí. Petře za OT...
...a že sem tahám politiku!
Zaujati bojem mezi "Antivaxery" a "Svědky kovidovými" nám jaxitaxi unikají události ve světě. Podle mne zcela účelně! Je to zase něco na způsob false flagu. Dnes jsem si všiml na Vlkovi Ernestových svodek o Donbase a východní Ukrajině. Tam na Covid není čas neb se vyhýbají kulkám, zas! A podle poslední svodky asi žádná sranda, protože RF dělá kroky a Turek přikládá svoje polínko tam, kde se mu to hodí a "mezinárodní právo" mu nebrání. Zase....
Doporučuji tu poslední nejaktuálnější svodku, jsou tam i odkazy na videa! Ostatně, ty předchozí dočtu zítra, neb už se vyprdnu na nic neřešící a i frustrující debaty o Covidu, které stejně nikam nevedou.
Vlk je sice "Babišobijec", ale má výborné přispěvatele. Tímto nedehonestuji pí. Petru, jen říkám, že mě momentálně i mentálně tlačí jiná informace a její článek ohledně vzdělání si také přečtu!
Re: robertík 007 Tak ono to je celkem
pochopitelné, protože Ukráci jsou v pééérdeli s plynovými rourami.
A dokonce nakupují ruský plyn od západních soudruhů.
Takže je potřeba se trochu připomenout. Nedokáží pochopit, že jejich slavný Donbass mají docela všichni u zádele, bo málo plynu za draho a megahromady šmakulády, kterou si nechtějí eurovidláci nechat píchnout.
Podle té svodky...
...se Ukráci chystají kupovat i uhlí od Rusů :D Kdo je bude dotovat, EU?
Re: robertík 007 Podle svodek
přečtených v minulosti a dalších poměrně kusých zpráv jsem pochopil, že to ruské uhlí (pochopitelně z Donbassu) si kupovali Chocholuškini už v době horké fáze konfliktu, bo ukrácké eljektrastánciji nebyly schopny sežvýkat uhlí z Afriky. A teď jsou bez uhlí prý docela fest. Tak fest, že už některé elstánciji jdou do nouzáku, anebo jsou dokonce odstaveny...
Ukrajina
robertík 007
Jedna se o vydírání Ruska,buď dodáte plyn,nebo rostřílíme Donbas,plyn,uhlí nemají,ale zbraní mají dost a tím akorát zatápí Donbasanům.
Robertíku,
Rusko Ukrajině uhlí nedodá:
Rusko potvrdilo zprávu předsedy energetického výboru Nejvyšší rady Andrije Geruse, že od 1. listopadu zastaví dodávky uhlí na Ukrajinu. Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje toto rozhodnutí vysvětlilo rostoucí poptávkou po uhlí, které se v samotném Rusku využívá pro energetické účely.
Rusko a Bělorusko Ukrajině elektřinu nedodá:
Andrej Gerus (Ukrajina) uvedl, že ruské a běloruské společnosti zrušily aukce na prodej elektřiny.
Ukrajinské společnosti nebudou moci od 1. listopadu obnovit dovoz elektřiny z Ruska a Běloruska.
Z Donbasu se dříve nějaké uhlí na Ukrajinu pašovalo, oficiálně se označovalo jako uhlí z Ruska, ale to už myslím také skončilo.
Asi nejlepší informace o konfliktu na Ukrajině jsou tady:
http://aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?f=14&t=5&sid=6b4970042526d2ba…
No vidíte.
Mě by zas hrozně zajímalo, jak se na Ukrajině, nebo na tom Donbase mají úplně obyčejní lidi, jako jsme my tady.
Jestli mají být z čeho živi, mají nějakou práci, nebo zda se při cestě z práce vyhýbají kulkám.
O tom ti "skvělí přispěvatelé" Vlka zásadně nereferují.
Mám nutkavý pocit, že Vlkův přispěvatel se stará o šíření těch správných, jednobarevných informací a vše ostatní záměrně pomíjí.
Takové "skvělé přispěvatele" ať si nectěný pan Vlk narve do špic. Myslel jsem si, že ve svém věku dokáže rozlišit podstatné informace od nepodstatných - ale on se vždy přimkne k nějakému dílčímu směru "informování" a jede v něm až skoro militantně.
Ne,
řekl bych, že nejaktuálnější informace jsou ZDE:
https://www.youtube.com/watch?v=ErX-LbZW-zE
Ale různě chvíli mluví rusky, chvíli ukrainsky, to jseště se dá časem naposlouchat a odvodit. Jenže tam mají dost nezáživných "Talk Show", typu naši předvolebních debat. Pár politiků a štěkají tam navzájem na sebe. Ale to je asi rozšířené na mnoha kanálech. Ne jen tomto opozičním, dosud ještě nezakázaném.
Přesně, vyflajznout se na…
Přesně, vyflajznout se na kovid, sledovat jen jedním okem, okolo nás se vaří ostřejší kaše, je třeba si všímat.
Ještě dotaz na paní Petru k minulému článku.
Minule jste napsala, že na vaši větu: "You have a nice dress", reagovala paní či slečna dotazem " Where are You from?"
Dotaz - jak zní "jedině správná" US odpověď?
-Re: Targus
Vtip byl v tom, že i z mé krátké věty bylo slyšet, že nejsem z USA. Kdyby tady nebyl ten rušivý element, mohla odpovědět třeba "Thank you." (Děkuju.)
Já jsem učil v USA, v…
Já jsem učil v USA, v Minesotě, jistou Američanku, slečnu Ouřadovou, vyslovovat její příjmení. Vzala si Čecha v USA.
Re: Petra Aha, takže nikoli špatně
zvolená fráze, nýbrž nepatřičný akcent na dané slabiky.
Podobné choutky těžce nezvládám při svém služebním putování po vlasti české a tvrdě přimačkávám Slováky i Ukrajince. Naposledy to dopadlo tak, že jsem deset minut kecal slovensky se Slovákem přiženěným do jižních Čech. Dobrovolně se přiznávám, že to bylo snad poprvé, co jsem vytáhl spisovnou slovenštinu. Ale chtěl jsem klučinovi ("klučina" 38 let)udělat radost, protože pocházel s vesnice nedaleko od městečka, kde bydlím. Lokality dělí jen dva kopečky.
Prizvuk
Známý měl drobet depresi poté, co žil "za louží" cca 10 let, poctivě se snažil, pak jel na konferenci a otázku "Where are you from?" slyšel po "Hi." :-).
To
je, vážené pH, naprosto normální situace. Proto se paní Petře divím, že v tolika letech dokázala opustit rodnou hroudu napořád. Jak mám angličtinu rád, tak zhruba po dvou letech, když ji slyšíte od probuzení do usnutí, už toho jazyku máte plné zuby.
Trochu pro Vás, trochu pro paní Petru (zhruba někde kolem jejího působiště + - 400 km)
V restauraci. Kamarád našinec, sotva přistál v USA. Číšnice, co že chce pán k pití. Odpověď, že prý "HOT TÝ" Ještě dvakrát se ho nebohá, černá žena zeptala na to samé a on trpělivě opakoval, bez úspěchu. Nechtěl jsem ji déle trápit a jen zašveholil: " Cháát týý" Paní poděkovala za překlad a onen čaj opravdu donesla.
Jak psala paní Petra, že má stále slovanský přízvuk. Já jsem se dostal na úroveň, kdy mi v USA chválili krásný britský přízvuk (ale jim zní vše "britsky", když mluví cizinec anglicky) a ve Velké Británii se šklebili, ve které to Kanadě nebo kde jsem se k čertu učil AJ.
Blbé je, kolik je těch anglických přízvuků po světě, tak když se člověk dostane jinam, tak najednou zjistí, že fakt nerozumí. Možná jsem to tu už psal, u nás v CZ jsem mluvil ve firmě s Angličany, kteří, když se bavili spolu, nic jsem nerozuměl. Vysvětlili mi, že mají jakousi "European English", se kterou se domlouvají s cizinci, aby pochopili. Asi něco typu Hoch Deutsch.
S posloucháním cizího jazyka…
S posloucháním cizího jazyka celodenně, máte pravdu. Skutečně projdete fází, kdy místo cizího jazyka vnímáte jenom bzučení. Ale po pár letech to přejde. Pravda je, že mi hodně pomáhá internet, sledování českých filmů a komunikace s česky mluvícími kamarády a rodinou.
Za mě
v CZ tou dobou byl internet věcí prakticky jen pro vyšší školy a knihovny, v soukromé sféře jen pro boháče. Takže žádné YouTuby ani Skypy neměl v Čechách kdo přijmout. S tím jazykem, kdy vy popisujete jako bzučení, to je spíše v začátcích. Já měl na mysli už období, kdy člověk celkem slušně mluví i celkem rozumí, ale jazyk se mu zprotivil, tím, že ho má stále kolem sebe a není úniku. Samozřejmě je to jen můj pocit, každý to může mít jinak.
Pro Targuse
Dotaz - jak zní "jedině správná" US odpověď?
Mě ještě napadá, minimálně paní Petra v místě, kde žije, měla říci " You (´ve) GOT (čteno GÁÁÁT) a nice dress." Jen sranda. Třeba mi to paní Petra vymluví...
Já třeba nikdy v US neslyšel v Británii velmi oblíbené "Lovely." Kdy je vše okolo prostě LOVELY. Ale i třeba v současnosti v amerických pořadech velmi frekventované AWSOME ("Ásm..") je pro mě nóvum.
Re: Auto
Ve skutečnosti jsem řekla jenom "nice dress". :).
A slova označující extrémně pozitivní vlastnost: awsome, gorgeous, terrific, splendid, great...
Veřejnost má tendenci opakovat slova, která byla použita někým slavným nebo ve sdělovacích prostředcích. Slovo "lovely" třeba použil Mr. Bean v Lásce nebeské. Pamatujete po revoluci na Havlovo slovo "procovský"? Použil to párkrát a pak se s tím slovem ve sdělovacích prostředcích roztrhl pytel.
Možná někoho zaujme film. dokument...
...s názvem „Betar”- Żydzi wyklęci. (nejde o antisemitský materiál, spíše naopak, film vznikl roku 2011 v produkci Film Open Group).
Když už zde je zmínka o společenské vědě.
Třeba někoho, komu není polština až tak cizí.
Křečovité a podivné držení tužky
Proto jsem oba vnuky nenápadně k tužce "postrkoval", když totiž vlezli dědkovi na klín, tak jsem jim maloval jednoduché obrázky. A nenápadně jsem se přesunul k obyčejnému kroužku. Kroužek jeden vedla druhého, dají se z nich udělat i vzory jednoduše, sněhulák, kytička i prasadlo, číča atd.
No a kluci zkoušeli ty jednoduché kroužky a došli sami na správné držení tužky. Teprve pak jsme postoupili třebas ke spirálám a rovným čarám. Je to jenom o tom se dětem věnovat a investovat do nich asi 30min denně (ony stejně déle pozornost neudrží) Pak jsme třeba šli jezdit traktorem, ten dal inspiraci na příští den.Ukázal jsem na kolo a druhej den jsme ho malovali, tentokrát jako mezikruží, protože každý správný kolo od traktoru má obutou i pneu, to dá chobot, ne?
To chybné držení tužky je…
To chybné držení tužky je dneska běžným stavem už dlouho napříč celou školou - hlavní problém je skutečně už v předškolním věku, kdy není rozvoj jemné motoriky vědomě rozvíjen. Některé děti mají místo prstů pařezy. Děsivé pak je, když chtějí jít třeba na truhláře nebo automechanika. Namísto špetkového držení je pak velmi časté... jak bych to popsal-..."Úchop s palcem přes psací náčiní" http://www.grafomotorika.eu/nespravne-uchopy/ U něj mám pocit, že z těch nesprávných úchopů naprosto převládá - zažil jsem třídy, kde to měla takto zafixované snad třetina třídy.
U rozvoje jemné motoriky je pěkně vidět
rozdíl mezi dětmi, jež navštěvují MŠ alespoň v předškolním ročníku, a dětmi. které jejich rodiče izolují v malé sociální bublině. Pokud se v takovém pípadě nevěnují rozvoji jemné motoriky rodiče, přichází dítě do školy zoufale nepřipravené a projevuje se to mj. i držením pera/tužky a problémy při nácviku psaní.
Děti, které chodí do MŠ, jsou vedeny ke správnému držení psacích potřeb již od prvního ročníku. Dtto sebeobslužnost.
Úchop s palcem přes náčiní jsem si zkoušel a nešlo mi to. Nechápu, jak mohou takhle psát; o rýsování ani nemluvě. A to jsem přeučenej "jednorukej" levák :o))
Oni si vedou hrot…
Oni si vedou hrot ukazováčkem a prostředníčkem. Jde to, je to pracnější, hlavně u delšího textu.
naše paňčelka nás to učila s tím,
že chodila po třídě a kdo držel tužku křečovitě, tak na ni brnkla prstem. Když bez problémů vypadla - v pohodě, když udělala čmáranec pře stránku, bylo se co doučovat...... jo bejvávalo...Časem nás naučila, držet cokoliv ke psaní jen tak lehce a bylo po problémech a měli jste vidět jak nám šlo psaní, když nám tuďa dal za trest třeba 10x školní řád, nebo opsat zepár stránek toho co jsme při učení zazdili. A nesmělo se to psát doma, protože exekuce při doma zveřejněných testech vyvolaly trest fyzický. Takže vše a bleskově o přestávkách .... Kde ty doby jsou....
Re: Mirek
To vám, závidím, že máte vnoučata blízko, že se jim můžete věnovat. Je to požehnání na obou stranách.
Já
právě obdivuji Vás, že jste toto vše dokázala hodit za hlavu a zůstat v cizině napořád. Já bych to neuměl. Rozumím částečně - počasí. To je v Evropě ohavné. Mississippi to jsou třicetistupňové teploty od zhruba začátku dubna do konce října. U nás v práci neustálé dohady, kdy kdo bude mít dovolenou a aby se aspoň trochu trefil na pár dnů s teplotami nad 20C bez deště. U vás si nepamatuji debaty o počasí prakticky vůbec, tak časté v ČR. Vaši sousedé řešili maximálně tornáda jednou v roce a jednou za čtyři roky sníh. Prostě krása. Já půl roku hniju domov-práce-nákup. Nechci na sníh ani šlapat. Fuj.
Ale toto vše nejsem schopen vyměnit za rodinu, známé, štěbetání češtiny všude kolem mě...Jste odvážná žena.
Výuka
Já vzal vnuky, když jim bylo nějakých 9/10 let (?) poprvé na střelnici. Aby viděli, že střílečka v počítači a střílečka opravdová jsou dvě rozdílné věci. Jak se drží zbraň atd.
Třeba (doufám) to nebudou nikdy potřebovat.
V pozdějším věku byli nadšení z kolimátoru a nedávno samozřejmě z pumpovací brokovnice (pro Hulvatha 12/70 bez překlepu).
Mě docela pobavila ta část o…
Mě docela pobavila ta část o tom, jak se v USA spíš memoruje a chystá na testy a v ČR jde spíš o souvislosti. Protože nám učitelům v ČR se tvrdí.. vlastně pravý opak :D Zaujaly mne i ty otázky v matematice pro pátou třídy - 100% v základech sčítání a verdle toho 100% v mocninách a odmocninách... Svým způsobem mne na tom fascinuje ten nepoměr mezi obtížností. Ty společenské vědy - řekněme, že na pátou třídu to také není úplně málo. Jen mne překvapilo, že kontinenty stačí pouze vyjmenovat. A zase mi přijde určitý nepoměr mezi "ukaž 50 státu unie a jejich hlavní města na slepé mapě" vs. "Jak se jmenuje tvůj okres a jak sousední". Zase mi to připadá takové rozkolísané - jedno jak pro druháka, druhé řekněme poměrně dost pro páťáka (a nesnesitelně příliš pro puberťáka v osmé třídě ;) Zde bych si dovolil dát státy Evropy a jejich hlavní města, což zhruba těm státům Unie bude odpovídat).
Každopádně pro mě zajímavý vhled. (To pokládání hlavy na stůl je z hlediska ergonomie dost špatně). A abych tedy přispěl k dotazu na domácí vzdělávání:
Právě ten důvod problematické socializace ve větším kolektivu je jedním z argumentů, proč se zatím povoluje pro druhý stupeň spíše výjimečně. A ono je to na dětech, které měly domácí vzdělávání skutečně poznat. Někdy se povolí i na druhém stupni (např. zdravotní důvody), dítě v domácím vzdělávání musí každopádně tak jako tak podstupovat jednou za čas zkoušky. Poslední dobou ale některé děti ze systému vypadávají a mizí z jeho dosahu - jde hlavně o rodiny, co odejdou do zahraničí. Ne vždy to znamená, že skutečně v cizině do tamní školy nastoupí a že se vůbec někdy dostaví k přeskoušení (měly by do dvou let, především z ČJ a M, pokud mají dostat české vysvědčení). Většinou takhle zmizí sociálně slabé děti. OSPOD se spíš snaží zatlačit na školu českou, aby třeba uznala dítěti docházku půl roku zpět, i když evidentně nebylo ani tam ani tady. Ještě zajímavější případy pak jsou, když dítě do české školy ani nenastoupí.
Ale to je z jiného soudku.
To organizování záchodů asi bylo spojeno spíš s tím prvním ročníkem, že? Je každopádně fakt, že je stále více dětí neschopných nějaké sebeobsluhy (jako třeba utřít se po velké potřebě) (Nejde o masový jev, ale ne úplně výjimečný).¨
Jinak možná vás bude zajímat, v českém školském systému přispívá stát i na soukromé školy. Ne sice v plné výši, jako v případě základních škol veřejných, ale přispívá. Argumentuje se tím, že tato škola poskytuje službu kterou má garantovat stát- na stranu druhou jsem názoru, že pokud se tak děje v oblasti, v níž je dostupná škola veřejná, přispívá tady stát v zásadě na svou vlastní konkurenci a neodůvodněně snižuje možnosti poskytované státem. Ale tak je tomu v ČR běžně, bylo by to na dlouhé rozbory. Soukromé školy pak samozřejmě vybírají i školné. Většinou převažují jako soukromé školy prvního stupně (hlavně to souvisí s možnostmi personálními).
Každopádně dnešní příspěvek mě hodně bavil a děkuji za něj.
Re: standa.e S matematikou
souhlas. Na pátou třídu docela přepálené nároky. Dost by mne v tomto případě zajímala úroveň slovních úloh, neboli aplikace nadrilovaných vědomostí (druhé mocniny a spol.).
K vašemu podivu nad drilováním na testy - to je věc, před kterou se varovalo již před započetím tzv. reformy.
Jinak pokud by vás to zajímalo, můj syn měl a má s testy typu a), b), c) dosti velké problémy. Jeho průměrná známka z testů tohoto typu byla a je poněkud odstrašující, což vůbec nekoresponduje s dosahovanými výsledky při "obyčejném" zkoušení. Naštěstí se prozatím vždy potkal s kantory, kteří se jeho rozpačitými výsledky při testech příliš nezaobírali a při klasifikaci kladli důraz na známky ze zkoušení u tabule, anebo z klasických prověrek.
Ono záleží na vhodném užití…
Ono záleží na vhodném užití těch variant. Obecně to totiž svádí k odhadování, namísto poctivému spočítání (v případě matematiky). V ostatních předmětech pak může děcku chybět kontext, ke kterému je u "normálního" testu či zkoušení víceméně donucený. Já většinou nechávám i jakousi volnou prémiovou otázku. V podstatě je to takové "OK, třeba ti nevyšel test, ukaž co víš ty sám". Někdy se jim prostě trefíte do věcí, co neznají (a pak vás překvapí). Hůř se to opravuje a hlavně "spravedlivě hodnotí", ale když je tam opravdu co číst, dost přimhouřím oči (ale ty výsledky testové části úplně neignoruju, protože v životě budou konfrontováni právě s tímhle.) Nejzdravější je každopádně střídat styly. I když zároveň trochu záludné.
Ústní zkoušení je samozřejmě výhodné v tom, že učitel může regulovat postup (u matiky vezme chybu v potaz, ale je šance počítat dál, v písemném normálním lze ještě vzít v potaz jak počítá dál, byť se třeba na začátku dopustil chyby a výsledek má zaručeně blbě - u testu a) b) c) d) či když má jen napsat výsledek, znamená chyba blbě celý výsledek). Vtipné jsou samozřejmě ty situace, když se žák snaží korigovat směr svých odpovědí podle výrazů učitele. Je fakt, že u děcek, co chtějí jedničku na vízo, jsem v tomhle ohledu docela prevít a tvářím se krutě neutrálně, než se vyjádří jasně (nebo než ze sebe vyhrknou všechny možné varianty odpovědí v naději, že se trefí...)
S kolegy občas vzpomínáme na jedny slavné srovnávací testy, z nichž vyšel jako nejlepší němčinář kluk, co měl FAKT PROBLÉMY. Ale prostě napálil ta a) b) c) a d)... a vyšlo to (sám to přiznal). Kdyby tehdy vsadil ten den sportku, byl za vodou ;)
Obhájci těch a), b), c a d) variant pak tvrdějí, že ani ten náhodný výběr není skutečně náhodný. Že se většinou rozhodnou z nějakého důvodu... Těžko říct. Navíc ty a, b, c, d testy bývají někdy zatíženy "ochranou" proti tipování (většinou v podobě odpočtu za chybnou odpověď, nuly pokud nenapíšeš nic - takhle to mají třeba matematické klokánky), což může děcku ublížit. Důležitá je prostě strategie.
Argumentuje se tím, že…
Argumentuje se tím, že rodiče mající děti v soukromé škole platí daně včetně nákladů na školství stejně jako ti ve veřejné škole. Jen navíc dobrovolně platí ještě školné. Aspoň v ČR.
Re: Miguel Problém je, že soukromé
školy kasují z eráru daleko více, než kolik odčerpává škola státní.
O praktické nekontrolovatelnosti probíraného učiva nemluvě.
Ano, v podstatě to spolu…
Ano, v podstatě to spolu souvisí. Je to z druhé strany týž argument. Otázkou však zůstává, zda je ona "část daní" uhrazená těmi rodiči skutečně odpovídající též výši příspěvku. Ona je to samozřejmě dost komplikovaná záležitost obecně - protože ony chybějící děti mohou zásadně ovlivnit možnosti státu (spíš se bavíme o obcích a svazcích obcí) danou službu vůbec v daném místě poskytnout těm, kteří nemohou platit navíc ono školné (místo toho se skrze příspěvky na dopravu přesměrují do obce jiné). Ale jak říkám, tohle je na výrazně komplikovanější diskusi. Přemýšlím, jestli to takhle funguje třeba s dopravci - obec je povinna zajistit minimálně autobus do školy a autobus ze školy. Činí tak skrze dopravce A. Dopravce B se rozhodne provozovat v daném místě ve stejných časech luxusnější busy, ale z přirážkovou cenou. Bude mít také nárok na podíl z obecního? Protože ti lidé, kteří si jsou ochotni připlatit, platí také daně? Když si postavím paralelně s dálnicí svoji soukromou s mýtným... Mám také nárok na podíl ze silniční daně? Berte to spíš jako takové otázky. Ne jako spor.
Re: standa.e
Děkuju za přiblížení situace v českých školách. Není nad to, když to zhodnotí člověk, který do toho vidí.
Ale berte to mé mudrování…
Ale berte to mé mudrování také s jistou rezervou. Je samozřejmě také omezeno velikostí zorného úhlu, osobními zkušenostmi atp.
Ty testy
jsou co do skladby obtížnosti myslím docela v pořádku. Pěkně to roztřídí žáky, neb tam jsou namíchány zjednodušeně řečeno otázky primitivní, otázky se střední obtížností a otázky náročné, takže i slabší žák má slušnou šanci na něco správně odpovědět a motivovat se, no a do vyšších pater se bez hlubšího studia nedostane, zatímco znalý žák ano.
Re: nemesis Jste docela dost
mimo mísu. Viz výplody Cermatu a jistých pseudofirem nabízejících školám hotové testy, které dokonce vlastními silami opraví, trakže soudruh/žka vyučující jen nasází koule a má hotovo. V kombinaci se skutečností, že školy si samy stanovují učební plány, které mezi sebou nekorelují ani náhodou, takto vzniká dosti příšerná situace.
Vyjadřoval jsem se
přece pouze k obsahu testů, zveřejněných zde paní Petrou. Vy žel klasicky mícháte hrušky a jablka, případně hodinky a holínky. O Cermatu a jiných pseudofirmách pžece nebyla z mé strany ani zmínka. Školní testy v Česku naštěstí neznám a ani po tom netoužím, to je přece docela jiná pohádka.
Re: nemesis A co takhle zkusit se
vyjadřovat precizněji?
"Ty testy" jsou pro mne testy, které se používají k výuce a zkoušení kdekoli.
"Tyto testy" jsou pro mne testy zveřejněné paní Petrou.
Omlouvám se
za mou mentální nedostatečnost. Neuvědomil jsem si, s kým diskutuji. Nevím proč mne napadla třetí sloka Dobešovy Jarmily. https://pisnicky-akordy.cz/pavel-dobes/jarmila
No, otázkou pro mě je, zda…
No, otázkou pro mě je, zda je vůbec smysluplné dítě nezvládající základy sčítání či násobilky nutit do mocnin a odmocnin, abych pak zjistil, že neumí ani sčítat ani mocnit/odmocňovat. Myslím, že ta informace "zvládá/nezvládá" trivium by měla přijít dřív. Ale pokud to je spíš proto, aby i to děcko, co nezvládne mocniny, ale ještě dokáže sčítat, získalo také alespoň nějaké body... OK.
testy
Mate pravdu, me taky prekvapily ty mocniny z hlavy, ale treba to bude za ucelem roztrideni deti podle vedomosti.
Ale sam bych mel asi nejvetsi problemy s temi 15ti druhy obydli. V Mississippi se asi bydli ruzne. Ja bych v Cechach v pate tride asi vyplodil jenom klasicke: dum, byt, stan a mozna maringotka (bydli se tam, nebo jenom prespava kratkodobe treba na montazich?).
Na hradech a zamcich se tenkrat jeste nebydlelo, vsechno bylo statni.
Nevim, jestli by mi uznali odpovedi jako iglu, nebo hrad, zemljanka, ci dneska v Cechach popularni "Cunkodomek".
Obydlí
Zřejmě pro jedno obydlí využijí více názvů:
dům, bungalov, činžák, mrakodrap, byt
teepee, jurta, stan, havajský dům z palmového listí, dlouhý dům
jeskyně, pueblo, casa z vepřovic
obytný kontejner, mobilheim, obytný přívěs
a rázem máte 16 druhů obydlí.
...pod mostem.
...pod mostem.
Pod mostem
Správně, ale pod mostem je české obydlí, nikoliv americké! Ovšem máme dostatek mostů? :-)