O rodinném rozpočtu
V následujícím textu vypisuju ceny rodinného rozpočtu. Pro porovnání s Českem, si to u cen v dolarech vynásobte koeficientem 21,u cen v dolarech za libru vynásobte koeficientem 48. Není to přesné, ale pro orientaci to stačí. A ještě musíte připočítat 7% DPH. Také bych chtěla upozornit na fakt, že díky tomu, že Mississippi je nejchudší stát USA, ceny se pohybují pod americkým průměrem.
Znáte tu písničku: "Dáme si do bytu, dáme si vázu, pod vázu ubrus, pod ubrus stůl, ke stolu židli, kdo židli má, bydlí a ten kdo bydlí má starostí půl. Jo, bydlení, to je velká položka - nutná k spokojenému životu (a jak by dodal matematik - "nikoliv však postačující) - a skládá se ze spousty malých položek. Buď máte vlastní domek nebo jste v nájmu. Pan Občan se v diskusi zmínil o trailer parcích, kde jsou "ustájeny" mobile homes - mobilní domy. Pokud dům nevlastníte, nájem představuje kolem 800 dolarů. Pokud jste jeho vlastníkem a jen si pronajímáte pozemek, platíte 400 dolarů. Pokud máte to štěstí, že dům i pozemek vlastníte, přicházejí na řadu další výdaje - plyn, elektrika a voda. Nevím, jaké jsou ceny za vodu, protože máme vlastní. Když jsem poprvé přijela, byla jsem z naší vody nešťastná, protože je občas kalná. Ale když jsem pak u příbuzných ochutnala vodu z vodárny, byla jsem moc ráda za to, co máme. Ostatně, tu kalnost jsme vyřešili nainstalováním filtru na kohoutek (35 dolarů). Pak tu máme elektřinu. Elektřina se v Mississippi odečítá každý měsíc. U nás se ceny pohybujou někde mezi 80 a 120 dolary. Víc je to v létě, to běží klimatizace a na jaře, když jsou zapnuté inkubátory a vyhřívací lampy pro kuřata a křepelky. Snažíme se šetřit co to dá, a tak sušičku prádla používáme jen výjimečně a klimatizace je nastavená výš než u jiných rodin (obvykle 76°F) - klimatizace tu hlavně slouží ke snížení vlhkosti. Někdy má člověk pocit, že tím vzduchem pluje. Takže spíš počítejte s větším vydáním. Poslední položkou je plyn. K dnešnímu dni je běžná cena 2,69 dolarů za galon. V říjnu má plynárenská firma speciální nabídku. Zákazníci si mohou předplatit plyn na zimu za 2,19 dolarů za galon. Co se neprotopí do dubna, to se převede na další měsíce, ale už za normální cenu. Za minulou zimu jsme spotřebovali 197 galonů, v čemž byl týdenní výpadek elektriky, kdy jsme běželi na elektrocentrálu poháněnou plynem.
Další pravidelná vydání zahrnují internet (50 dolarů) a pojistky - dům, auto, zdraví. Hodně nám v rozpočtu pomáhá skutečnost, že Bill sloužil u vojska 9 let. Dost na to, aby měl nárok na zdravotní péči hrazenou armádou, ale ne dost na to, aby to pokrylo i zdravotní péči pro jeho manželku. Pravda, kdyby u vojáků zůstal, asi bychom se nepotkali, tak co si stěžuju. Za mé zdravotní pojištění platíme kolem 200 dolarů a to není kdoví co. Moc se snažím udržovat se zdravá a modlím, aby se něco nepřihodilo. Opravdu, zdejší systém zdravotního pojištění je džungle a s láskou vzpomínám na relativně přehledný systém, který pokrýval aspoň to základní - preventivní prohlídky, laboratorní vyšetření, chirurgické zákroky i nutnou léčbu. A ještě jedna výhoda českého zdravotního pojištění. Pojišťovny sídlí v kamenných budovách a jednáte s nimi tváří v tvář. Tady je všechno přes telefon. Když vám nabízejí pojistku, slibují modré z nebe jako politici před volbami, ale když pak potřebujete něco řešit, trvá dlouho než se dovoláte a stejně si nakonec spoustu zdravotní péče hradíte sami (tedy pokud nemáte dobré zdravotní pojištění, které začíná někde na 600 dolarech (pojišťovna Blue Cross Blue Shield) I když na samotné zdravotnictví si stěžovat nemohu, ale to probereme jindy. Další velkou položkou v rodinném rozpočtu je vzdělání dětí, ale to si také necháme na příště. Tím, že děti nemáme, budu se muset poptat, abych vám tu nepsala nějaké polopravdy.
No, a když poplatíme všechny tyto měsíční výdaje, můžeme se vydat na nákup potravin a spotřebního zboží. Křesťané po celém světě se modlí "... chléb náš vezdejší dejž nám dnes..." Chleba - jedno slovo a různé národy si pod tím představí něco jiného. V Česku je to hnědý bochník vonící kmínem. A ještě toastový chléb, ale to jen se zavřenýma očima. V angličtině zahrnuje slovo "bread - chléb" poměrně širokou škálu potravin. Chléb, jak jej známe, kukuřičný chléb (cornbread), vdolky, i rohlíky a housky jsou také označovány chléb, o "banana bread" ani nemluvě. (To jsem takhle překládala recepty, co měla Jane - udělali z toho ve sboru kuchařku Janiných oblíbených receptů. A mezi jinými tam byl recept na "banana bread". Koukám na ten název - banánový chléb a bleskne mi hlavou: "To musí být hnusné!" A tak překládám, překládám, a z pokynů, jak to upéct jsem si uvědomila, že v češtině bychom to spíš nazvali banánovou bábovkou nebo buchtou a ukázalo se, že to zas tak hnusné není.) Takže - ceny běžného chleba se pohybují někde mezi 0,8 - 3 dolary. Ale to je takový toastový krájený chléb. Ten byste si doma ani neukrojili, protože je tak měkký, že by se pod nožem zbortil. A některé druhy jsou cítit po octu a tak je třeba jej nejdřív opéct v toastovači. Nouze naučila Dalibora housti a mě touha po dobrém chlebu naučila chléb péct. Kmínový chleba a veka jsou v pohodě - dokonce natolik, že je prodávám na trhu, ale housky a rohlíky - to pořád není ono. Co já bych dala za obyčejný rohlík a housku!
A co dáme na chleba? Máslo. Máslo se tu prodává buď solené nebo nesolené (ceny jsou stejné u obou druhů a začínají u 2,98 dolaru za libru (0,454 kg). V jednom balení jsou 4 sloupky másla.) Na to pak můžeme dát šunku, pepperoni salami - paprikáš, bologna - gothaj, sýr - nejběžnějšími druhy sýra je Čedar, Fiesta, Mozzarella a ještě pár značek (Naopak, ještě nikdy jsem tu nenarazila na Eidam). Můžete je koupit v bločku nebo strouhané - ceny jsou, opět, stejné ať už v bločku nebo strouhaný sýr. (2-librový bloček Čedaru stojí 7,32 dolaru). Co tu neseženete je česká anglická slanina. To, co tu prodávají pod názvem bacon - slanina má úplně jinou chuť. Není lepší nebo horší, je jiná. Někdo rád džem. Půllitrová sklenice džemu začíná někde na 2 dolarech, ale to je taková hmota, kterou, když se pokusíte natřít na chleba, odskočí jako blecha (myslím tu hru). Půllitr medu je někde na 8 dolarech.
Tak bychom mohli přejít do oddělení ovoce a zeleniny. Citrusy se prodávají na kusy, případně v balení. Jedno balení citrónů (9 kusů) stojí 3,43 dolaru, pomeranče jsou 0,62 dolarů za kus, ananas 2,08 dolarů za kus. Stejně tak papriky se prodávají buď jako kusovky - zelené tak kolem 0,6 dolaru, červené a žluté (jsou právě v akci) 2 kusy za 3 dolary. Jablka 1,99 dolarů za libru, hroznové víno bez pecek 1,79 dolarů za libru, cibule 1,99 za 3-librové balení, salátová okurka 0,69 dolaru za kus, 8-librové balení brambor 2,99 dolarů. Dlouhou dobu jsem brblala, že nemůžu sehnat kysané zelí. Problém byl na mé straně, protože jsem ho hledala, jak jsem byla zvyklá z Česka, v oddělení zeleniny. Tady se prodává buď konzervované v oddělení konzerv - 0,9 libry za 0,5 dolaru, nebo v sáčku, jak jsme zvyklí, ale to prodávají vedle párků. To proto, že párky ohřáté v kyselém zelí jsou oblíbenou přílohou. To sáčkové zelí je hodně drahé, takže po něm ani nekoukám. Bulvový celer v našem supermarketu neprodávají. To byste museli do Jacksonu, do řetězce Kroger, ale je hodně drahý, takže si velice rychle oblíbíte řapíkatý celer. Pohlreich by ze mě "měl radost". A majoránka - ta je taky drahá - lahvička, tak odhadem štamprle - kolem 3 dolarů a není k dostání vždy a všude. (Totéž platí pro kmín a mák.) Takže majoránku si pěstuju v květináči. Jedna vzrostlá rostlina mi stačí na celý rok - zjistila jsem, že majoránka je víceletka, jen ji člověk musí přes zimu mít ve skleníku, aby nezmrzla.
Měla jsem studenta, a ten vždycky říkal, že brambory má nejraději přepasírované přes prase. Tak se pojďme podívat na ceny masa a uzenin. Vepřová žebra 1,88 dolarů za libru, vepřová pečeně - 1,28 dolarů za libru, vepřové plecko 1,58 dolarů za libru - to pouze v celku. Plátkovaná slanina uzená na dřevě z hickory - 12,98 dolarů za 2,5 libry. Kuřecí maso je tu levné - možná proto, že nedaleko má firma Tyson Foods závod na zpracování kuřat. Stehna 0,58; prsa - 1,28 dolarů za libru. Mleté hovězí na hamburgery se pohybuje někde od 2,88 dolarů za libru, hovězí plec bez kosti 4,98 dolarů za libru, steaky 8,88 dolarů za libru a výš. Co se týká uzenin - tady studenti angličtiny trochu narazí, protože nás učili, že sausage je párek nebo klobása. Může být a nemusí - někdy se slovem sausage označují vepřové karbanátky. Párky to nejsou v žádném případě - ty se nazývají wieners nebo frankfurters. Rope Smoked Sausage - balení točeňáku 2,88 dolarů za 0,8 libry, 2 balení párků po 0,75 libře - 3 dolary.
Po dobrém obědě by to chtělo něco sladkého ke kávě. Hotové dezerty jsou na naši kapsu dost nákladné - pohybují se někde od 12 dolarů za bábovku, takže peču ze základních surovin. Pro ilustraci - začneme cukrem. 25 liber cukru za 12 dolarů, mouka 25 liber 8,23 dolarů, vlašská jádra - 3-librové balení 9,98 dolarů. Librové balení sušených kvasnic 2,49 dolarů.
A ještě jednu věc bych chtěla porovnat. Prodej léků na teplotu a bolest - acylpyrin/aspirin, ibuprofen/ibalgin, paralen/tylenol. V Česku se prodávají po balení 20 prášků v balení. Tady se prodávají v balení 30 až 600 kusů v lékovce. Předevčírem jsme koupili pro Billa dvojbalení ibuprofenu (200mg), tj. 1200 tablet za 9.98.
Pro pány Vidláka a Zemědělce ještě ceny krmiva pro slepice a křepelky (případně krávy atp.). Pšenice - 12 dolarů, kukuřice - 8, 16% granule pro slepice - 12, granule pro křepelky - 13, oves - 26. Všechno je to vztaženo na 50-librové balení.
Všechny ceny, které jsem uvedla jsou buď z reklamního letáku, tak jak jsem si je poznamenala během nákupu nebo z účtenek našich nákupů.
Na dnešních fotografiích vidíte plynová kamna z naší kuchyně. Mají 2 hořáky, ale prodávají se i větší, s 5 hořáky. V ostatních místnostech topíme dřevem. Pro fanatické ochránce dodávám, že dřevo je z nemocných či uschlých stromů z našeho pozemku. Na druhém obrázku vidíte, proč se v anglických receptech mluví o tyčce másla. Třetí snímek představuje zařízení, kdy výběry a vklady do banky vyřizujete z auta, v prvním pruhu přes okénko, v ostatních dvou přes potrubní poštu.
Z Mississippi zdraví Petra
- Log in to post comments
Komentáře
A pomazánky děláte?
http://makova-panenka.cz/recepty/pomazanky-podle-byvalych-norem-na-chle…
Re: lujjza
Paní Lujjzo, ano, dělám pomazánky. Někdy si uděláme "dámskou jízdu" a budeme si povídat o svých oblíbených receptech. Možná budou pánové trochu brblat, ale až jim předložíme výsledky naší diskuse, jistě zjihnou. A příště si budeme povídat třeba o zemědělských a těžkých strojích, aby i oni si přišli na své.
Projektoval jsem kdysi
v Potravinoprojektu Zelárnu Olomouc, byla to rekonstrukce. Seznámení se s provozem bylo celkem zajímavé. Bečka byla veliká, dřevěná, hloubku mohla mít cca 3 metry a lezlo se do ní po žebříku. Průměr kolem 5 metrů (už je to cca 35-38 let...). Uvnitř byla skupina žen (4-5), v bílách pláštích a bílých gumákách, které šly za sebou po obvodu. Říkalo se jim tam šlapky. Vedoucí, který mě poučoval, byl srandista; říkal, že červené zelí šlapou ty šlapky, které menstruují.
Bečka
Ty kádě jsou modřínové, zhruba 2,5 m v průměru a sešlapávají je dvě pracovnice v bílých gumových holínkách. Větší průměr není možný, protože by zelí dobře nesešlapaly. Menší také není dobrý, musí mí možnost chodit kolem dokola. Výška kádě je asi 3 - 4 m.
omluva paní Petře za OT
Byl jsem ráno po dlouhé době v IKEA, mj. pro tužkové a mikrotužkové baterie; celkem levné a dlouho vydrží. Ale ouha! Jen nabíjecí, protože Gréta.
Jasně, jak jinak se připravit na blackouty...
Ale abych jen nekritizoval: svíček mraky, pro fajnšmekry i navoněných. Sirky ani třecí dřívka ovšem nevidět.
Prima clanek, diky!
Jen skoda, ze ceny nejsou uvedeny uz v prepoctu. Takhle se to hrozne spatne cte, protoze po kazde uvedene polozce musite prepocitavat. Sam jsem par odstavcu radsi preskocil, nez abych ztratil uplne nit pri prepocitavani.
cialis with atenolol
Dapoxetina Cuanto Cuesta <a href=https://vsildenafilos.com/>viagra and ibuprofen</a> Kamagra 200mg Oral Jelly
Paní Petro.....
….. vaše texty jsou zajímavé a za obdivuhodné považuji, jak stále vládnete celkem elegantní češtinou.
Pokud se vám někdy bude chtít, uvítal bych informace, jak je to u vás se zbraněmi mezi obyčejnými lidmi.
Zda je to běžné nějaké mít, a jaké. Zda jde o lovecké či spíše "vojenského" střihu k sebeobraně.
Zda lidé chodí střílet a kam - kde se to smí a kde třeba ne.
Třeba i jak jsou takové zbraně drahé a kolik stojí munice (to už jsou dost podrobnosti).
Rád bych si to porovnal se situací u nás a s trendem EU k odzbrojení obyvatelstva.
Napsala jste, že váš choť býval vojákem, tak by k této problematice možná mohl mít blízko, třeba vám něco prozradí/poradí.
k tomu dotaz
vojáci v.v. si prý mohou své v yfasované a používané zbraně odnést do civilu. Od pistolí po samopaly? je to pravda?
.
je to lež.
zajímavé, ale
bylo to v několika filmech a seriálech, že bývalý vojík měl svou zbraaň doma. Sice zabezpečenou proti neoprávněnému použití a le údajně z armády. Myslím, že kdyby to nebylo pravda, tak by to v těch .... neuváděli, protože by to lidi nebrali.
.
Emo, mě je celkem jedno jestli mi věříte či nikoli.
Ve Státech bylo ještě po druhé světové celkem běžné že vojáci si z bojů vozili suvenýry, to však byly zbraně nepřítele.
Vlastní zbraň voják odevzdává ještě předtím, než nastoupí na loď či do letadla co jej veze domů, jsou k tomu dobré důvody.
Zbraně se odevzdávají i při déletrvajících přesunech v průbehu války mimo bojovou zónu, i když zde jistou výjimku tvoří odstřelovači a speciální jednotky. Ostatní na novém působišti fasují jinou pušku.
To je, myslím, v jiné zemi.
Ve Švýcarsku.
Svycarsko
I v současnosti profesionální vojáci tvoří jen 5% švýcarské armády. Většinu tvoří domobranci – občané ve věku 19 – 34 let (muži povinně, ženy dobrovolně), v případě důstojníků sloužící až do 50 let. Osoby neschopné služby platí vyšší daně z příjmu.
Základní domobranecká služba trvá 3 úvodní dny, 124 výcvikových dní, 6 opakovacích cvičení po 19 dnech. Ty probíhají postupně v průběhu patnáctileté služby. Alternativně se místo “postupné služby” branci mohou rozhodnout pro “dlouhou službu” trvající 300 dní, po jejímž absolvování jsou zařazeni do záloh. Zájemci o důstojnické funkce se mohou rozhodnout pro dodatečný výcvik v délce 5 (rotný) až 34 týdnů (poručík).
Po absolvování 124 výcvikových dní si branci mohou vzít s sebou své vojenské pušky, které jsou za tímto účelem upraveny na samonabíjecí (nemohou střílet dávkou). Ti, kdo si ji domů nevezmou, je mají poblíž domova uloženy v domobraneckých kasárnách a skladech, které jsou ve Švýcarsku všudypřítomné a kde si je mohou kdykoliv vyzvednout.
Kromě miličních zbraní mají Švýcaři velmi permisivní legislativu i v oblasti “ostatního” civilního držení zbraní. Na rozdíl od České republiky Švýcaři nepotřebují zbrojní průkazy. Pouze si pro koupi vyřídí povolení, v jehož rámci se kontroluje například trestní rejstřík. Mají také relativně dostupné plně automatické zbraně – v závislosti na kantonu. Naopak je pro obyčejné Švýcary velmi obtížné, až nemožné získat povolení k skrytému nošení zbraně pro sebeobranu. Miliční zbraně mohou na cestě na výcvik nosit viditelně.
Zdroj:zbrojnice.com
Re: Ema
Ne, paní Emo, není to pravda. Nicméně, aspoň tady v našem okolí má každý zbraň. Policie to k nám má tak 10 až 15 minut, pokud pojedou s houkačkou, takže člověk musí spoléhat na sebe. Ale naštěstí jsme zbraň nemuseli použít na svou obranu, jen na hady a lišku.
k tomu dotaz
vojáci v.v. si prý mohou své v yfasované a používané zbraně odnést do civilu. Od pistolí po samopaly? je to pravda?
hmm takže nikoliv myš/ byla vyměněná/
ale opravdu ta kombinace těch dvou prevítů. uff
Dobrý den paní Petro
Moc pěkně píšete, já to množství informací ani nevstřebávám, jen si do hlavy ukládám místo, kde je příp. najdu:-). Díky.
Ale všimla jsem si - cit: "Co já bych dala za obyčejný rohlík a housku!" Věřte mi paní Petro, že i u nás si říkáme často totéž. Dneska nedostanete v ČR skutečně čerstvý rohlík, ale prodávají se jen z předpečeného a zmrazeného polotovaru. Sice se dají jíst, zvlášť když máme štěstí, že jsou ještě vlažné, ale druhý den už jsou jako guma, třetí den tak na žemlovku.
Taky se už roky pokouším nalézt rcpt na rohlíky, na nichž si pochutnáme i druhý den k snídani, marně. Nevím, jak to dřív ti pekaři dělali, snad že do toho přidávali nějakou mně neznámou ingredienci ale zatím jsem se nedopátrala. Možná byl celý fígl jen v tom, že pekli v peci (?).
I tak je občas peču - rohlíčky, houstičky jsou většinou skvělé, co je to však platné, druhý den nejsou sice gumové jako kupované, ale spíš tvrdé (mají silnější kůrku). No, jíst se dají, ale křupavý rohlíček už to není. Taky už vím, že musím upéct málo, aby se to co nejdřív snědlo, takže abyste je mohla prodávat, musela byste je zvládnout upéct ráno před trhem. A to by ve velkém byla opravdu oběť. I když teď mne napadlo, že už kdysi jsem se pokoušela o rohlíky z těsta kynutého přes noc v lednici, takže ráno k snídani se jen umatlaly tvary a dalo se to péct. To by Vám lidi utrhali ruce :-) Mám dojem, že těsto bylo skoro stejné, jen kynulo v lednici. To bych musela najít. Taky občas očerstvujeme pečivo v troubě, nebo mikrovlnce, na minimální teplotu, ale jasně, že už to není ono. V každém případě recept a postup na rohlíky a housky spíš jen pro Vaši domácí spotřebu Vám sem mohu napsat, budete-li mít zájem. Alice
Domáce rožky z kvásku
https://youtu.be/62ZJ5tqfjNU
No jo,
jenže kvásek musíte mít právě doma. Někdy ho mám v lednici i 2-3 měsíce, ale chuť na nedělní rohlíčky se většinou podle toho neřídí, dokonce bych řekla, že se řídí podle zákona schválnosti :-). Je fakt, že s kváskem peču jen chleba. Tak možná někdy příště zkusím i rohlíky a housky.
Kvasek neni zadne
raketove inzenyrstvi, staci jen pravidelne prikrmovat a je kdykoliv k dispozici ...
Kvásek
není inženýrství žádné, je to spíš zanedbaná tradice, peču s ním cca 20 let. Ale musíte se o něj nepřetržitě starat, občas mívám starosti jiné a kvásek to bohužel neví a klidně si "chcípne" :-). Pak to několik dní trvá, než si vypěstujete jiný a tedy nemůžete péct podle toho, jak máte chuť, ale jak máte životaschopný kvásek :-)
Nezoufejte! Nasušte!
https://www.pekarnomanie.cz/doma-suseny-zitny-kvasek/
--------------------------
A jinak - kvásek mám v lednici a krmím ho tak 1x za týden/10 dní. Je v pohodě.
I já kvásek mívám a vím, že
sušený kvásek se dá i koupit (v PM V Šipce, myslím se prodejna jmenuje HerBio, kde mají bylinky a různou zdravou výživu - pytlíček stál kolem 25 Kč), vyzkoušela jsem, ale fakt je lepší čerstvý, doma vypěstovaný. Dneska i to je sranda - na netu existuje "kvásková mapa", s adresami ve vašem okolí, kde vám každý kváskař zadarmo kvásek poskytne. Použila jsem kdysi asi jednou, pro mne je snadnější si ho udělat doma z žitné mouky, ale jako všechno s tímhle tématem spojené, to chce hlavně čas, čas.. Nějak ho mám čím dál míň :-)
V Šipce....
….. tam kupuji "Hanušovo norkové mýdlo". Doporučuji. Lepší, než všechny ty "tělové šampóny" z ropy.
Norek
V Plzni žije jeden Norek, ale nejmenuje se Hanuš, ale Milan, a mýdlo rozhodně nedělá, protože dělal ve Škodovce.
pro Alici
"Chuť na nedělní rohlíčky se řídí zákonem schválnosti"; ženská, kde to žijete?! Už brzo budete ráda, že budete mít co do úst, bez ohledu na den v týdnu a jestli rohlíčky nebo tuřín.
:-)))
Víte, když já jsem takový přízemní člověk a tím, co nemůžu ovlivnit se zatím nezabývám :-).
na tyy rohlíky /2-3dny / mám fígl.
už v prodejně je dávám do těch papírovo celofánových sáčků. Doma komplet v tom sáčku, jepřendám do igelitového a utěsním klipsem. Ráno nebo k potřebě jen na minutku dát do trouby/normální/ a než naliju kafe, jsou jak čerstvé. BOhužel u chleba to nefunguje protože..... k tomu chlebu byl zajímavý článek v 2010. Marně jsem jej v archivech hledala, takže s dovolením/i bez pana domácího sem dám, i když je delší.
každý den ráno
mlátím hlavou směrem k Mekce a děkuji božstvům za malou pekárnu hned vedle, kde vše pečou z másla a kvásku. Chleba bramborový a žitno-pšeničný. Rohlíčky obzvláštěě vypečené. Loupáky jak sen. Od svých začátků před pár lety sice trochu podražili, ale furt je velký pecen chleba nyní za 70,-. Ve lněném sáčku vloženém do plechového chlebníku vydrží týden.
Ovšem, mají stálý problém s pekařem, sehnat někoho na tuto práci, kdy se vstává za hluboké tmy, je dnes problém.
Pekařství Vám závidím
Víte, když já jsem asi rozmazlená. Mám opravdu hodně ráda chleba. to mám asi po mamince. Čerstvý, voňavý chleba si dám i suchý a vychutnávám si jeho chuť a vůni. Takže pár dní udržovaný chleba už pro mne nemá žádné kouzlo, i když je ještě jedlý :-)
Mám to stejně.
Čerstvého, z pekárny ještě teplého doneseného kmínového chleba, su schopen zežrat půl bochníku jen tak, samotného.
Pak je sice potřeba dobře větrat, nebo radši vypadnout ven a mimo civilizaci, ale ta chuť a vůně čerstvého, fakt dobrého českého chleba je prostě nepřekonatelná.
Podobně to mám s rohlíky ze stejné pekárny. Co naloupím, původně naplánované na dva-tři dny, zežeru za jedno odpoledne :D
Je to místní anomálie - v té pekárně už peče asi čtvrtá generace rodiny pekařů, je to pořád ta stejná, jak si ji pamatuju už jako děcko. Ta kontinuita a v dnešní době vlastně i odvaha to udržovat v chodu...Takže jediné, čím je můžu podpořit je, že chodím už léta letoucí nakupovat pečivo jenom tam. Už třetí generace mi tam říká křestním jménem. K nezaplacení.
Já vám rozumím
ale zejména ten bramborový chléb je ještě za dva dny stejně vláčný (i když pravda, už ne křupavý) jako čerstvý. A potom stačí rozpéct krajíc v toustovači a je to skvělá snídaně. Za 70 let svého života jsem tak dobrý chleba nejedla, na čemž se shodujeme všichni zákazníci.
Jsem sama, takže i půlka chleba je pro mne na jeden den moc. I když, pytel na starý chleba pro slepice, který pak vnucuju nevinným obětem - boží dar bych nevyhodila - je stejně stále plný, protože ten čerstvý chleba je pravda absolutně boží.
Já to hážu do mražáku.
Já to hážu do mražáku.
Já mám dobrou zkušenost s…
Já mám dobrou zkušenost s tím, že dám co nejčerstvější rohlíky (ale ne ještě teplé, musí zchládnout) hned do mrazničky zamrazit.
Když je pak vytáhnu třeba i za pár dnů a nechám rozmrazit pomalu při pokojové teplotě (trvá to tak 10 min), jsou obvykle rohlíky ve stejném stavu, v jakém jsem je nechala zamrazit.
Totéž dělám i s chlebem nakrájeným na krajíce. Z mrazničky pak vytáhnu jen tolik krajíců, kolik zrovna potřebuju a nechám rozmrazit při pokojové teplotě. Takto mi pecen chleba vydrží třeba i dva týdny a je po rozmrazení pořád jak čerstvý.
Maneco,
taky to děláme, rohlíky ano (i když chřupavé rohlíčky z nich nikdy nebudou), ale chleba kupujeme měkoučký jako mech, takže se čerstvý špatně krájí. Když jsem ho i druhý den nakrájela do mrazáku, nešly z něj pravidelné, stejné krajíčky, které by se mohly dát do topinkovače, až nebudou čerstvé. U nás se totiž po pár dnech ze zbytku dělají většinou topinky, pak se nic nevyhodí.
Já si chleba krájím na…
Já si chleba krájím na plátky hned při koupi přímo v prodejně v profi kráječi. Mám vytypovaného místního dodavatele chlebů, který do prodejny dodává a chleba mi od něj chutná.
Křupavé
Rohlíčky... Vytáhnout z mrazáku, nechat volně položené rozmrazit, lehce potřít vodou a na chvíli strčit do trouby. Podobně lze zkřupavět i ty gumové, vždy nutno lehce potřít vodou, jinak se vysuší. A ještě recept na veku, jdou z toho utápět i ty rohlíky. 1kg hl mouky, 2bal suš.droždí, 40g cukru na kvásek, 6pl oleje, 1čl soli, 0.5l mléka. Těsto nechat nakynout, propracovat pak ručně, aby se vyhnaly bublinky vzduchu, rozdělit na 3 nebo 4 díly, vyvázat na placky, nárokovat do válečku a nechat ještě nakynout. Před pečením zapařit troubu - na horký plech vylít asi velkou štamprli vody, až se vypaří, dát do trouby péct veku. Můžete z těsta dělat i rohlíky, pletenka atd. Veka díky oleji vydrží i několik dní vláčná, nevysychá a moc netvrdne. Ideální na chlebíčky. Mouka nemusí být extra, stačí obyčejná, pšeničná. Olej obyčejný, nedávat olivový, ovlivňuje dost chuť. Recept i pro paní Petru, snad tam ty ingredience sežene :-)
Ježíšmarjá...
Ten automatický text mě jednou zničí... Oprava: utápět = uválet, vyvázat = vyválet na placku, nárokovat do válečku = zarolovat do veky.
Re: Rejpalka
Děkuju, paní Rejpalko. Už jsem si váš recept vytiskla, přidala do své složky s recepty. Vyzkouším a dám vědět. Pokud se recept osvědčí, poputuje do mé "Milionové kuchařky" - sešitu s recepty, který bych neprodala ani za milion.
Re: Alice
Paní Alice, děkuju za nabídku receptů. Určitě se ozvu. Jednou bychom si tu mohly uspořádat burzu receptů. I to patří k samozásobování. Tedy ne recepty typu "Smažený ananas s bambusovými výhonky" ale takové ty recepty z obyčejných, v domácích podmínkách vypěstovatelných surovin.
Hodně dobré spacáky a hlídat ať voda nezamrzne.
A taky jestli už nejde bernaard, na to asi by byl nejlepší pes ? Hladový a s neprůstřelným oblečkem na sobě.
V nouzi lze zatopit v kamnech
knihou Sdílejte než to zakážou.
Tak na rozdíl
od havlových laviček za 800 k má ta kniha asepoň nějaký smysl...
To jo,
nebo zatopit tou zbytečnou ničemnou havlovou lavičkou.
Stejně se na nic jinýho nehodí.
Viď, troubo?
Knihy v kamnech špatně hoří.
Ta by byla moc drahá.
Např. některé Havlovy se dají koupit za polovic.
Lépe hoří peníze. Ty klasické a papírové, ne ty nuly a jedničky na různých mediích.
Občan, nebo Ovčan
Včera jsem zde dával příspěvek o úřednické přezíravosti a aroganci. Zavolala mi kráva z hygieny. Neskonale přezíravým a arogantní způsobem, bez pozdravu, začala nějak takto " Píčová, hygiena. Pane Švik máme tady vytrasování, že dcery byli s pozitivní osobou. Tak si vo víkendu udělejte vokno, naložte děti do auťáku a skočte si na písíárko¨...." Pražský přízvuk, arogance z každého slova jen kapala. Já na takový tón, neslyším, takže jsem začal tím, ať se mnou mluví česky, že ji nerozumím ani slovo. Dále se to odvíjelo, jak jsem popisoval včera. Nechci teď rozepisovat, že osmdesát procent těch vládních opatření už totálně přesahuje logiku a zdravý rozum. Chci psát o té úřednické aroganci. Soudruh vysírka Občan mě napadl, že jsem vysírka. Toto mě zajímá. Jestli jsme občané, nebo ovčané. Jak se stavíme k životu. Jestli se hrbíme, nebo bereme za svá práva. Nejsem žádný anticoviďák. Jsem očkovaný, ne protože ohýbám hřbet, ale protože věřím, že to má smysl. Roušku jsem vždy nosil ze stejného důvodu. Neříkám, že se nemohu mýlit, čas může ukázat, že nic z toho smysl nemělo. Spíš se, ale ukáže, že to smysl mělo. Jde mi však o to, že dělám to, čemu věřím. Ne to, co mi nakáže státní ouřada. Jde mi o to, že jsem občan, ne ovčan. V tom včerejším rozhovoru se státní ouřednici, nešlo o to, jestli jsem nějaký odmítač, ale o to, jestli státní ouředník se bude chovat slušně a s úctou ke svému zaměstnavateli, tedy občanovi. Jde o to, že úředníci tu jsou pro nás, ne my pro ně. Kdyby mě ouřada slušně pozdravila, zeptala se jestli mám možnost dostat se na odběrové místo a poprosila ať tam tedy zajedu, řekl bych, že to nějak udělám (mám nepojízdné auto). Na aroganci a státní zpupnost však neslyším. Soudruh vysírka Občan, mě nazval vysírkou. Takže to je speciálně pro vás soudruhu Občane. Ne, fakt nejsem vysírka. Ne, fakt nezpochybňuji covid. Ale úředník bude se mnou mluvit slušně. Pak i já se k němu chovám slušně. Já ho platím a on mi poskytuje službu. Takový je náš vztah. Pokud to nezvládá, ať jde prodávat rohlíky do Lidlu. To je její problém. Nevadí mi, když někdo napadne můj názor. Ale neakceptuju, když někdo napadá diskutéra. Pak mu oplácím stejnou měrou. Jako třeba soudruh Chlorek. Už je natrvalo zařazený do kategorie "soudruh". Sám jsem tvrdý, přímý, huba nevymáchaná...nikdy, ale nenapadám diskutéra. Vždy jen jeho názor, myšlenku. Takže pokud se mnou chcete někdy diskutovat, schovejte si vysírku pro své kamarády...a já pak velmi rád schovám soudruha. Do té doby budu považovat diskuzi s vámi za ztrátu času a vás budu mít v kategorii "soudruh".
A co vy ostatní? Jste občané, nebo ovčané? Neptám se na to jestli věříte očkování, či nikoli, ale na to jestli jsme tu pro úředníky a, nebo oni pro nás?!
Člověče, vás ten telefonát…
Člověče, vás ten telefonát sebral... Nelíbilo se vám, že vás slečna nepozdravila, mluvila pražsky, což vy za češtinu neuznáváte a je pro vás samo o sobě dokladem arogance, a zjevně ne dost pokorně, když už se mizivým zlomkem jejího platu na něj sám mizivým zlomkem svých daní skládáte. Možná se dokonce snažila mluvit až příliš žoviálně ("udělejte si vokno, naložte děti do auťáku..."). A to vše vás rozhořčilo natolik, že jste ji začal neprodleně mistrovat "ať na vás mluví česky"...
A teď od zbytku diskutujících očekáváte co? Vzpouru? Barikády? Občanskou neposlušnost? Jedna nebohá třeba brigádnice jako koncentrovaná esence úřední zvůle? Nic ve zlém, Mandaladane, ale mně to přijde z vaší strany poněkud dětinské.
Chachaaabuhehehemuhehechlemst
Fijala jede takový bomby, že Vendula jen sedí s vytřeštěnejma vočima a na ty jeho fláky čumí jak špunt z vany :o))))
"Zvedneme sociální dávky na bydlení, protože to je jediný způsob, jak kompenzovat lidem rostoucí ceny energií"
"Za raketový růst energií může Babiš, a to i přesto, že rostou celosvětově."
"Rozpočtové provizorium v řádu měsíců není pro ekonomiku ani pro veřejnou administrativu žádný problém."
"Snížíme rozpočtové výdaje o 6% v řádu měsíců, bo když to dokáže rodina nebo firma, tak pro stát to nemůže být problém".
Tvl, to je tak šílenej mazec, že jsem to musel vypnout :o)))
Co by bylo špatného na tom, kdyby údajná...
...pravice převzala levicovou agendu. levicové způsoby " řešení" (hmmm...hmmmm...) ?
Prostě na střídačku, jednou tak , podruhé naopak. Jednou Blaire vykrade pravici, podruhé Fiala levici.
Nebo : " Proč stát nepomůže lidem orientovat se v situaci, když jim dodavatel dál odmítne dodávat plyn ? "
(pravice přece klade důraz na samostatnost lidí, sami , bez státu, si mají poradit - pokud jsou zdraví a pohybliví...)
Schválně píšu že " agendu", řešení nenabízí . Možná bude plýtvat na hašení, v lepším případě bude rozumně hasit.
Ale na zvládnutí ohně nemá, otročí obdobně jak ten Blaire...( a další).
Pan politolog by měl už dnes vědět PROČ je taková inflace (ne stále jen křičet Babiš, Babiš...jak nějaký pomatenec) , PROČ je problém s energetikou.....a případné aspoň dílčí poznatky nepropasírovat přes svůj mozek do podoby pouhých frází, zejména typu " mělo by se....".
No a co udělat po stránce POLITICKÉ.
Krom toho, že dohodí pár megakšeftů kmotrům....což je samozřejmě také politika (upevňování moci oligarchů).
Co on sám udělá po stránce politické, nebo jeho kumpáni v EU strukturách.
-----------------
Nemůžeš půjčit kapesníček mandaladamanovi, on pláče...tento soukmenovec bílé rasy, bůhví jaký jinak to tvrďák...
Vyřiď mu, prosím tě, že na rozdíl od něj či jeho příbuzných, jsem komouše nevolil ani když se to muselo. A že teda to jeho " soudruh" sedí na ně (možná že i na něj samotného) , ne na mě....