Před několika dny došlo v mém životě k důležité životní události, která už delší dobu visela ve vzduchu. Asi k tomu stejně dříve nebo později muselo dojít. Měl jsem k tomu už delší čas nakročeno, ale teď k tomu opravdu došlo. Absolvoval jsem zkoušku dospělosti. Maturitu. V úterý 16. června jsem hezky ráno v 7:30 vyrazil do školy, kde se maturita měla odehrávat. Samotná zkouška samozřejmě začínala až od osmi hodin, ale přeci jenom, v době globální pandemie si všichni hezky musí projít testem na covid, kvůli kterému měli všichni přijít do školy už o půlhodinu dříve. A už tady se odehrála jedna veselá historka. Od doby, kdy se testy ve školách zavedly, jsem totiž ve škole ještě osobně nebyl přítomen. Výuka se odehrávala na dálku a teď se navíc maturitní ročníky už delší dobu neučí. Tak jsem byl poněkud nejistý, jak s testováním ve školním prostředí vlastně postupovat. Došel jsem si na sekretariát, abych se na to zeptal. "Dobrý den, jdu k maturitám, včera jsem byl testován ve firmě, musím se tady u vás ještě otestovat?" "No a máte na to potvrzení?" "Nemám." "Tak to se bohužel otestovat musíte." "Dobře, děkuji." Paní sekretářka mě odvedla na místo, kde se provádějí testy. A při vykonávání samotestu naše konverzace pokračovala: "A jak se jmenujete?" "Master." "M... M... nemůžu vás tady nikde najít. Z jaké jste třídy?" "No, víte, ale já jsem učitel. Asi mě neznáte, učím tu jenom jeden předmět, ale jsem v maturitní komisi." "Aha, tak to promiňte, na ty maturity nám sem chodí i dálkaři, které vůbec neznáme, tak jsem si vás spletla se studentem." "Nic se nestalo, děkuji za otestování. Na shledanou."
Jak jste správně pochopili, svou vlastní zkoušku dospělosti jsem skládal už před 18 lety. Letos poprvé jsem ale měl být na té druhé straně barikády. Letos jsem patřil k těm přísným učitelům, kteří z nebohých studentů tahají vědomosti a svým dílem jsem měl spolurozhodovat, zda studenti už mají na to se nazývat dospělými. Učit jsem začal tento školní rok. Jenom jeden předmět, protože na velké výdělky to ve škole fakt není. Ale říkal jsem si, že bych mohl trochu vlastním přičiněním pozvednout úroveň výuky v oboru, ve kterém si myslím, že jsem opravdu dobrý a který se velmi dynamicky vyvíjí a školství jenom horko těžko dohání náskok praxe. Škola mi v tom vyšla vstříc a ač nejsem vzdělán ani pedagogickým minimem, umožnili mi tam vyučovat odborný IT předmět a můj nápad vstoupit do školství velmi podporují.
A abyste mi rozuměli, když jsem před těmi 18 lety skládal svou vlastní maturitu, maturoval jsem v téže škole, ve které nyní učím. Jako, škola se sice od těch dob přesunula z nostalgicky ikonického renezančního zámečku do úplně nových a moderních (ale jinak nezajímavých) prostor, ale pořád je to tatáž škola. Dokonce několik málo kantorů, kteří ještě učili mě osobně, tu do dnešní doby pořád učí. S některými jsem si už i potykal. A tak jsem si říkal, že stojí za to o tom něco napsat. Porovnat maturitu z pohledu studenta i učitele na téže škole.
První, co nemohlo uniknout mé pozornosti byl ten diametrálně odlišný postoj mezi studenty a učiteli. Takový ten rozdíl, který student ve svém stresu ze zkoušky vůbec není schopen postihnout. Zatímco studenti ke zkoušce dospělosti přistupovali s obavami a doslova strachem o to, jestli tu maturitu udělají nebo nikoliv, na učitelské straně barikády vládla velmi uvolněná nálada. Jestli maturita byla něčím, čeho se typický student bojí jako čert kříže, pro učitele to byla odměna. A samotné zkoušení si učitelé nesmírně užívali. Jediná škoda, že je s tím tolik papírování.
Druhé, co mi pak nemohlo uniknout, byla ta absolutní nerovnost mezi studentem a učitelem v celé zkoušce. Učitel má nad studentem absolutní převahu. Učitel je zde pan někdo, student je nula. Nemluvím přitom o tom, jak to kdo vnímal, nebo jak to kdo komu dával najevo. To vůbec ne. Popisuji stav, jak to skutečně bylo. Chytrý student je pak stejná nula, jako student hloupý. Jenom chytrý student má možná nějakou naději, že se jednou z té nuly vypracuje někam výše. Oproti učiteli je na tom student ještě mnohem hůře, než třeba náš milý pan senátor Pavel Fischer oproti Zemanovi. Fischer je sice oproti Zemanovi také nulou, ale nic to není proti tomu, jaká nula je student vůči učiteli. A student s tím nemůže absolutně nic udělat. Nemá na to. Myslí si, že má nějaké znalosti, ale ve skutečnosti ví úplné lejno. Jeho životní zkušenost je žádná. Něco se nabifloval, ale vůbec neví, k čemu je to dobré. Neví, že ti učitelé ho nezkouší z žádných akademických znalostí, ale že zkoušejí jeho zkušenost, kterou nemá. Student má pocit, že zvládne učitele přesvědčit tím, že si nabifluje nějaká moudra, která si opsal z wikipedie. Prdlajs. Nemá šanci. Protože učitel, možná není největším expertem v oboru, ale něco prostě ví. Studnet neví nic. Moudra opsaná z wikipedie nejsou znalosti. Ani moudra opsaná ze sebelepší učebnice nejsou znalosti. A když se učitel zeptá studenta, jak dlouho pracoval na své maturitní práci (studenti jako praktickou maturitu dělali celý rok jistý ročníkový projekt) a ten mu odpoví, že to jistě bylo přes 200 hodin, myslí si, že mu to učitel věří, když nad tím učitel moudře pokýval hlavou. Nechápe, že učiteli je úplně jasné, že na tom strávil tak maximálně týden času po odpolednech (jestli vůbec), když mu hořela koudel u zadku a že učitel jenom nechal studentovi ve své blahosklonnosti ten pocit se cítit, že svou bezcennou práci učiteli prodal jako nesmírně cennou. A vůbec bylo hezké vidět, že učitelé této své absolutní převahy vůbec nezneužívali. Zkoušeli tak, aby studenti opravdu měli ze zkoušky pocit dobře odvedené práce a aby studentům bylo dopřáno motivačního pocitu, že jejich snažení má nějaký smysl. Přitom by bylo tak snadné kohokoliv na první dobrou setřít, aby byl ten dotyčný (třeba jinak výborný) student ještě přesvědčen o tom, že svou nedostatečnou si plně zasloužil. Ale proč, když tady je ještě ten svět i vcelku v pořádku?
Také bylo zajímavé sledovat, že ač jsem veškeré maturitní otázky viděl poprvé v životě, asi by mi nedělalo problém o žádné z nich aspoň hodinu něco povídat. Jistě, občas by se nějaké chytáky našly, ale ta zkušenost, kterou jsem za těch 18 let nasbíral, ta se prostě počítá. Škola nikomu ty zkušenosti nedá. Ta může jenom studenta nasměrovat v tom, kde má vlastně student ty zkušenosti sbírat. A maturita je vlastně jenom taková hra pro studenty, kdy se studentům dává pocit, že něco zvládli, i když v reálné praxi zůstanou zatím dále zcela nepoužitelní. Nemyslete si ale přitom, že kvůli tomu považuji maturitu za nějakou nedůstojnou frašku. Naopak. Tohle je přesně to, co celé maturitě dává svůj smysl. Přesně tohle posune studenta dál na jeho cestě za poznáním. Tedy aspoň u těch studentů, kteří tuto hru přijmou.
Také je docela zajímavé se podívat na to, kam se školství a naše škola konkrétně posunuly za těch 18 let. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že škola si drží docela dobrou úroveň, ba byla schopná v mezičase nastartovat docela zásadní inovace ve výuce a mohu všechny zodpovědné pedagogy ve škole pochválit za to, že se opravdu snaží držet prst na tepu vývoje. Jistě pořád za vývojem zaostávají, ale mám pocit, že během těch 18 let posunuli ve škole vývoj o mnohem více, než o těch 18 let. Prostě: asi se musí vždycky očekávat, že školy budou aspoň těch 10-20 let za vývojem zaostávat. Problém nastává pouze tehdy, pokud jde vývoj dopředu tak překotným tempem, kdy 10-20 let staré zkušenosti dnes už přestávají platit. IT obor pořád takovým překotným vývojem prochází. Snad už se to ale trochu zpomaluje.
Jistě je také zajímavé se podívat na to, jaké znalosti byly vyžadovány od studentů v době, kdy jsem maturoval já a jaké znalosti jsou vyžadovány dnes. Dovolím si vcelku tvrdit, že úroveň znalostí vyžadovaných na maturitě zůstává zhruba na stejné úrovni náročnosti, pokud toužíte dostat známku výbornou. Ovšem, úroveň nutná na známku dostatečnou asi od těch dob docela poklesla. Docela mě překvapilo, že student, ze kterého tam nebyli schopní vypáčit snad ani jméno, nakonec tu dostatečnou stejně dostal. Ale možná jenom překvapil v posledních pěti minutách svého (ne)projevu, kdy jsem ho neslyšel, protože jsem si odskočil se nasvačit. Ani tak ale nelze očekávat, že se najednou chytnul a v moci Ducha Svatého ze sebe vychrlil všechny chybějící znalosti. Být to prostě na mě, já bych ho asi od té zkoušky vyrazil. Vyplývá mi z toho, že problém dnešní devalvace vzdělání ani tak nespočívá v tom, že by se od studentů nutně chtělo méně znalostí, ale že se prostě učitelé mnohem více smilovávají nad těmi, kteří vůbec žádné své schopnosti nepředvedou.
Rozhodně mohu říci, že mě má zkušenost ve školství poměrně příjemně překvapila. Čekal jsem, že ta úroveň bude mnohem horší. Aspoň ze zkušenosti s naší školou se mi jeví, že problém dneška není ani tak v tom, jaké vzdělání škola nabízí, jako spíše v tom, jaké vzdělání jsou studenti ochotni přijmout. A vytratila se veškerá přísnost, která by byla ochotná ty slabé studenty pojmenovat jako slabé studenty. To je vlastně také takové dědictví politické korektnosti. Máme školy, které jsou schopné nabídnout velmi kvalitní vzdělání. Ale nejsme schopní individuální míru vzdělání náležitě objektivně ohodnotit. Učitelé vědí, kdo ze studentů je dobrý a kdo nikoliv. Ale na maturitním vysvědčení se to nepodepíše. Podle všeho ale ta úroveň vzdělání celé školy stojí na několika málo kvalitních pedagozích. Díky Bohu za ně. Možná moje zkušenost neplatí pro celé školství. Nedaleko máme ještě druhou IT školu, kde studuje jeden můj kamarád. Říkejme mu třeba Kšanďák. Mladý zodpovědný a šikovný rom, ze kterého si vychovávám svého budoucího spolupracovníka. Vím tak, že úroveň této školy oproti té naší zamrzla někde v daleké minulosti a já musel horko těžko Kšanďáka učit věci, které by mu měla dát právě ta škola. Je to opravdu o lidech. Jestli je pak v našem systému víc škol jako je ta naše, nebo víc škol, které jsou jako ta, na které studuje Kšanďák, to nejsem schopen posoudit. Každopádně Kšanďáka čeká ta jeho zkouška dospělosti za dva týdny. Když v ní uspěje, půjde pracovat k nám do firmy. Přeji Kšanďákovi, aby zkouškou také úspěšně prošel.
- Log in to post comments
Komentáře
Tak v tom případě je to...
... buď schválnost, nebo to navrhoval debil. Případně obojí. Jestli on za tím nebude nějaký tlak na nákup minimálně nových PDA. S větší obrazovkou, nižší vahou, rychlejším procesorem, větší pamětí a hlavně za spoustu milionů pro někoho.
Re: tdx "nebo..." je
správně. Absolutně nechápu, proč se nelze vracet v jednotlivých krocích, aby se pak po kontrole celý vstup uživatele potvrdil a odeslal.
Navíc celkem nechápu, proč ty krámy uvedli do provozu, když předtím byly cisterny vybaveny celkem solidními noťasy a softem, který opravy chyb v poho umožňoval.
Ale na tom se zcela určitě
nedalo tolik vydělávat, protože notebook zřejmě stačilo mít jakýkoli, ne přímo od daného dodavatele, a ke štěstí zřejmě úplně stačilo nainstalovat nějakou aplikaci, předpokládám. Teď máte komplet celý systém od nějakého dodavatele a onen program - tipuji - nejspíš na ničem jiném než tom PDA nejede. Takže až daný dodavatel usoudí, že je třeba zase podojit zákazníka, dojde k nějakému nucenému upgradu. Jistě si to může dovolit, ve stejném segmentu trhu se asi moc podobných produktů nenabízí.
"Perličku vypotím ztuha"…
"Perličku vypotím ztuha"
Chlape, dneska je takovej dusák, že by neměl být problém vypotit celý kýbl perliček.
Byl jsem dneska pro 3/4 tuny cukru pro včely, balíky naložit - složit, teklo ze mě, tričko jsem pak vyždímal.
To máte za to...
... že se nemodlíte. Jen neznaboh v neděli tak nekřesťansky pracuje.
Asi používají rolling…
Asi používají rolling releases.
No ale dají se "kalkulačky" ovládat hlasem.
Manželka si naštěstí zatím vystačí se mnou, zdá se jí to zřejmě i levnější.
Příští model možná půjde ovládat čichem. Lidi sou koumaví.
Kdyby stejně dynamicky uměli vykoumávat a do své životní praxe zavádět i takové věci, prostřednictvím nichž by dokázali zabránit válce...tak by možná nakonec zjistili, že jsou skutečně lidmi !! Natož aby dokázali poradit si se skutečně nebezpečným NEO (to by ale možná přílišně zpychli, že jsou Bohem - a tak nějak podobně).
Jj, to byly časy gdyž na…
Jj, to byly časy gdyž na veletrhu vyhrávaly pc, keré načetly na patnáctc monitoru obrázek na celou plochu za půl minuty. Krabice do fabrik se střílely za dva mega s jednadvacítkou monitorem. A gdyž na tom šla dělat grafika už i doma za snesitelné bankocetle, prodávaly pěkný prospekty designérů jak spokojeně nožku přes nožku u kafe s tužkou lámali křivky, vrhali stíny nebo bodíkovali vazby, no prostě ještě doba jakéhosi tvoření.
A gdyž se rozhodli, že to do blboňů nacpou, uvolnili patent na lepší paměti, obrázky se přestaly tahat jako sopel a už se kšefty začaly rozjíždět. Dali jim porno a jautube a připravili si platformu pro hry. Dnes už obyčejnej monitor pro hráče překročil schopnosti grafických monitorů, což dříve byl etalon pro kvalitu. Operační systémy jen kynuly aby mohly zároveň sledovat hráče a současně jim pouštět videa žilou a nesmělo to padat v tom nejlepčím, páč neurotičtí hráči pak házeli klávesnice do obrazovky a ták. To byla asi tak poslední nirvána pro programátory, keří ve hrách zůstali vyset na tunelech keré polepili obrázky a v nich prohání skákací pajduláčky co střílej, sekaj nebo lyžujou nebo řídí autíčka a ták. Umělé porno sem vynechal. :-))
Takže souhlasím s těmi, co říkají, že vývoj programátorských závislostí zamzl. Není nová idea. Obludnosti programů se vejdou na velká úložiště, stíhá se odevzdávání informací velkému bratrovi a eště při tom může blboň čumět na video ve vysokém rozlišení a v okně hrát střílečku a může být v klidu, páč mu na to prodaj další a vetší ssd.
No a řekněme si upřímně, že igdyby měli, možná mají, operační systém, kerej zabere pár mega, nemá problém se závislostmi a byl by nějaký vážný společenský zájem, potřeba, tuto dischciplínu držet pod nějakou kontrolou, že by vám ho dali. No samozřejmě že vám ho nedají. Ve školách se bude furt učit o praotci Čechovi jak sem došel v šestém století. Jak hrdinní Římané objevili kolo a nějaká parta turistů čtyřicet let chodila dokola po poušti. No a koho to baví tak učí. Muheeeeee
Re: Sasin Římani kolo neobjevili ani náhodou, ale
to neva.
Římani objevili kolotoč,
aby měli odkud blít.
Praotec Čech
neodváděl daně a jeho děti potom musely bojovat v misi franského kupce Samoy u Vogastiswartburgu.
Škola
Ze svého okolí pozoruji, že rozhodujícím pro vzdělávání je přístup rodičů ke škole a učitelům. Aneb když rodiče zjistí, že jejich líné nemehlo tu školu prostě neudělá, místo aby srovnali nemehlo do latě, seřvou raději učitele. Je to jednodušší a nehrozí poznání, že jako rodiče ve výchově selhali a selhávají celoživotně. Učitelé si nakonec řeknou, že rodičům umožní, aby jejich nemehlo postoupilo výše. O to tvrdší šok přijde pro hýčkané dětičky v zaměstnání, kde už žádnou benevolenci čekat nemohou a jsou posuzováni podle momentálního výkonu. Výsledek je potom, jaký dnes vidíme.
Re: Gerd Souhlas s jednou
výhradou, že mladým, chytrým a krásným je i v zaměstnání tolerováno něco, co by se u starých blbců netolerovalo ani náhodou, pročež mají ti mladší vyšší plat.
Nechápu a nerozumím, ale jsem starý, hnusný a úplně blbý, to je nezvratitelný fakt.
Chybné pohlaví
A ještě Targusi platí, že když se na jedno místo hlásí 30letá blondýna a chlapík 50 let a výše, vyberou zásadně blondýnu, i kdyby byla chemická a měla v hlavě nablito. Dnes hodně záleží na okázalém hlásání dogmat multikulturalismu, správném propirátském pohledu na svět (dříve TOP09, předtím ODS pohled), nadávání na Babiše a Zemana, protože se v managementu firem utvořila sociální bublina, která si k sobě podvědomě nebo vědomě vybírá stejné typy se stejným světonázorem.
A možná jste starý, hnusný a úplně blbý, ale pochybuji, že trumfnete mě! :-) A já netrumfnu jednoho zdejšího elfa rozesírače.
Gerde, ubezpečuji Vás, že ještě hůř je na tom
v oblasti "zdravé konkurence na pracovním trhu" žena 50+. Zejména pokud používá vlastní mozek, je inteligentní, vzdělaná a "limitovaně atraktivní".
Ty jsou z "trhu práce" v podstatě vyřazeny a pokud nestihly udělat kariéru v nějakém oboru vědy, výzkumu a/nebo managementu, nevezmou je ani na uklizečku.
Pokud má taková nešťastnice jen jedno dítě, má o peklíčko do 64let věku postaráno.
Re: Občan Odkud jste vycucal
těch 64? Jahoda snesla tři vejce a půjde do starobáku v pětašede, ani o den dřív. Pochopitelně s adekvátní srážkou z částky za to, že se válela 3 x 3 roky na mateřské.
Zatím je mladá,
proto v 65. Já jdu letos na Mikuláše, bo 1958. Dočasně klouzavá doba. Škodolibě podporuji myšlenku, aby mladší ročníky, třeba i 1963, šly hodně pozdě, abych měl já jistotu důchodu. Bo blbé děti, malé dûchody. Ať makají staří, co něco umí.
Njn, jsem si neuvědomil, že i lidem
o 10 let mladším už je 50+. Jahodě sorry a skutečně upřímnou soustrast.
P.S.: Jsem nesmírně zvědav, kde budou pracovat "Husákovy děti", narozené v silných ročnících po r. 1970, jež čeká odchod do důchodu v 67mi a to ještě kdoví jestli. Když už teď lidé po padesátce jen velmi těžko hledají uplatnění.
To
he kus od kusu. Někoho prosí,ať ještě do důchodu nejde
V politice.... nebo v herectví.
Tam se dá až do devadesátky.
Chce to ale předtím zapracovat na všeobecné známosti dotyčného ksichtu...což opět vyžaduje příslušné známosti na místech již známých ksichtů (ale i zcela neznámých - tedy na místech výskytu vedení nějaké mafie) . Prostě investovat do perspektivní sociální kry, začít už třeba tím tkzv. vzděláním - je všeobecně známo, že pro další stoupání výše a výše a pak ještě výše (až už je pak jeden tak vysoko, že nevidí ani sám sebe) , že je zde nejdůležitější styk (samozřejmě někdy i ten pohlavní), tedy koho znám a kdo zná mě a pak dohromady uděláme moc. Co mám v hlavě či jak mám šikovné ruce - to není až tak důležité. Papír je důležitý, dříve bumažka.
Kdysi jsem se ptal jednoho Chorvata a co že dělají v Chorvatsku ti, kteří nemají nainvestováno do zevlování např. Čechů, Češek a Češat. Odpověděl něco v tom smyslu, že se snaží nějak přežít tu etapu života, která je započata dospělostí a končí přidělením starobního důchodu. No, prostě takový ten černý humor, však to jistě znáte sám....
Jistě však i v Chorvatsku mají své politiky či své herce (kolega nazval při jednom etymologickém hospodském průzkumu herce slovem " homofon" - od gramofon...přidal jsem pak pojem " homofonoman" - to když se hraje jen proto, aby se hrálo...pozn. pro rejpaly : samozřejmě , že pojem " homofon" již byl přidělen jinam a něčemu jinému, avšak pojem " homosapiensofon" by příliš lámal jazyk a evokoval sifon či nějaký hudební nástroj).
Informační technologie
Nastoupí informační technologie, kde dle článku se již dnes připravuje ta správná obsluha, která na to nebude stačit, takže se bude dále robotizovat a vznikne tak dokonalý kruh, kdy robot, v podstatě druh informační technologie obsluhuje tu správnou infotechnologii např. Autocad a další robot, tiskárna dle návrhu vytiskne např. barák pro typického absolventa dnešního školství, mající základní příjem.
Akorát ta vize budoucnosti informačních technologií má malou chybu. Nikde se jaksi nepočítá, že by roboti měli být plátci odvodů pro současné důchodce a tak podobně
Možná je v plánu robotická výroba bílkovin na základě aquakultur a každý důchodce jednou denně nafasuje pastu se stravou, ovšem s povinností odevzdat exkrementy, aby cyklus výroby "potravin" byl bezodpadový.
Občanovi
Občane,
žena 50+ nemusí mít smůlu, pokud narazí na šéfa 50+. Pokud narazí na mlamodyje či fríkulína, má smůlu stejně jako muž 50+. Co ale budou dělat ti dnešní 30letí za 20 let? Budou na tom ještě hůře než to dnešní 50+.
A firma tím pádem také může…
A firma tím pádem také může jít do kytek.
Platí pravidlo, nově…
Platí pravidlo, nově příchozí dostane vyšší palt jak ti co tam jsou 10let... Proto se rozmohla fluktuace a když se pak bavíš s HR u piva pak sama přiznává, že někdo odejde, protože púrachy=nechcou přidat, ale novýho už musí přijmout za ty prachy co nechtěli dát tomu co odešel...
Jasně, v oborech jako filosofie, kde je víc lidí jak míst, to nepolatí, ale jinak jo, v mojem oboru přijmout zhotovitelé i starý ročníky , protože mladí nehcóu dělat venku na nohách, ale na prdeli za stolem ;)
Pak je ještě sorta ambiciosních rodičů,
jejichž dítě má SKUTEČNÝ PROBLÉM. Smyslové postižení, fyzické, lehké mentální, psychické nebo kombinované. S rostoucím počtem starorodičů, kdy stále víc žen poprvé rodí na prahu klimakteria (u žen, které neporodily do 30. roku života, se jeho práh snižuje na cca 35. rok), postižených dětí přibývá a mnohé z nich opravdu nemají v běžné ZŠ co pohledávat.
Právě tahle sorta rodičů nejvíc tlačí na "inkluzi" a na to, aby jejich jediného hejčkánka propasírovali učitelé a asistenti nejen ZŠ, ale i SŠ a VŠ. Protože nejsou ochotni si připustit, že na to jejich pozdní potomek nemá a že za to mohou oni, neboť ho zplodili pozdě. Pro ty děti je to peklo, jelikož nejsou postižené dost a tudíž si svůj handicap velmi dobře uvědomují; plus je drtí rodiče, již od nich očekávají stejnou nebo ještě lepší kariéru, než udělali oni.
Nejsmutnější na tom je to, že pro některé z nich je škola příjemnějším místem než rodina; protože doma je čeká jen dril, dril a zase dril. Zatímco ve škole dostanou pochvalu i za trojku, neboť učitel s asistentem VĚDÍ, že to u daného dítka to je maximální výkon, jehož je schopno dosáhnout. A s rodiči není možné domluvit nějaký přijatelný kompromis právě proto, že si nejsou ochotni připustit, že jejich potomek má problém a bude ho mít celý život.
Přihazuji
slepičí farmu.
No to tom mi povídejte -…
No to tom mi povídejte - babička doprovází vnuka do školy a před jinou maminkou se chce pochlubit a začne vnuka zkoušet. Samozřejmě vystresované děcko odpoví chybně, dostane na veřejnosti takovou facku, že se mu hlava otočí s tím, že neexistuje, aby donesl ze školy jinou známku, než jedničku. Druhá maminka nestačí ani zavřít ústa, co se může dít,...
Jenže, jak takovému děcku pomoci, když si škola nevšimne a ti, co toto vidí, neví, co a jak,.... A tak si takové děcko začne vybíjet zlost a bezmocnost na spolužácích a rve se, šikanuje,.... A babička má důvod si stěžovat na kantory, jak ubližují,....
A přesto zdá se, že např. Kostrowitzky vedl...
....život šťastného člověka.
Na ja, (zdánlivě) krátký. Bo španělská chřipka.
Jedničky sú důležité, jak jinak se má dotyčný úspěšně zařadit do masy náramně individualizovaných a spokojených lidí ?!!?
No, nenašla jsem v našem…
No, nenašla jsem v našem stromu života, že bychom byli šlechtického původu jako on, jen rodinné pověsti.
Jednička je jako bič, příliš jednoduchá :-) dobrá asi jen pro ono zařazení do stáda.
Ba ne, mávat papírem, já mám jedničku,... to pro praktický život nestačí.
Tam mohou být tito lidé často semleti pro jiné, dosud neventilované nedostatky
stahnul jsem si skripta a…
stahnul jsem si skripta a nikde tam neni napsano, že žena co neporodi ma klimakterium v 35 letech, mlůžeš dát zdroj?
To bude asi tím, že jsem nic takového nenapsal.
Assi, buď čtěte pořádně, nebo nekomentujte. je jedno, zda příspěvky, nebo skripta.
Tutově tam MUSÍ být kapitoly o předčasné menopauze a o předčasném stárnutí organismu žen neporodivších do 30. roku života.
Ženské tělo je evolučně nastaveno k pohlavní dospělosti kolem 12. roku života a k prvnímu porodu mezi 15. - 25. rokem života. Pak začíná klesat počet produkovaných vajíček a přibývá menstruací BEZ ovulace. U žen, které neporodily do 30. roku života, se toto stárnutí zrychluje, takže kolem 35. roku nejprve přestávají produkovat vajíčka a následně se vytrácí i menstruace. Po 40ce už mívají definitivně vymalováno a přirozenou cestou nejsou schopny otěhotnět, protože není co oplodnit. Obzvlášť markantní jsou tyto projevy předčasného stárnutí u žen, které kromě toho, že nerodí, také nemají sexuální stimulaci nebo ji mají omezenou.
PROTO dochází v posledních dvou desetiletích k obrovskému nárůstu IVF a stejně obrovskému nárůstu počtu neplodných žen. Jsou sice zdravé, ale jsou PŘEDČASNĚ ZESTÁRLÉ. Nikoli vzhledem, ale (ne)schopností reprodukce. Dřív se jim říkalo "staré panny" (i když pannami nebyly)
Je to takhle dostatečně polopatické?
Cituju tebe: "S rostoucím…
Cituju tebe:
"S rostoucím počtem starorodičů, kdy stále víc žen poprvé rodí na prahu klimakteria (u žen, které neporodily do 30. roku života, se jeho práh snižuje na cca 35. rok),"
Takže máš zdroj, že klimakterium začíná ve 35 letech u žen co neporodili do 30, oproti ostatním co jim to zuačíná 45-50 dle genetiky? Takže dostayl jsi citacu co jsi napsal,. tedy kecy "nauč se číst" si nech k pivu, kde prosím jsi četl, že klimakterium začíná ve 35?
A toto bych chtěl vysvětlit…
A toto bych chtěl vysvětlit separátně " takže kolem 35. roku nejprve přestávají produkovat vajíčka ", produkovat? Jako, že se něco v populaci žen změnilo, nebo si pleteš uvolnovat?
P.S. to co popisuješ, je klimakterium,a le jaksi začíná podle ženy ve 45, já chtěl, odkaz, kde je napsaáno, že žena co neporiodilo do 30, ho má v 35 letech, abych to řekl ženám ve sv=ém okolí co první dítě měli v 39 jako moje sestra :D
Občane, o reprodukci víš docela houvno ;)
Re: Občan Proboha, co to máte za školu? U nás jsou nejhorší
známky dvojky!!!
Kdo chce dát za tři, má zaděláno na vyhazov!!!
Jakože u Jahody?
U nás lítaly poslední tři týdny koule jak u Verdunu a dva experti se dokázali v posledním kvartále tak zhoršit, že je čeká repec z češtiny a matiky. Se s nima moc nemažem, protože měli během distance opravdu luxusní vzdělávací zabezpečení a po návratu do školy jsme prostě jeli dál. Byť mnohem pestřejší formou (projekty, venkovní učebna...) a za cenu mnoha hodin před a po vyučování, kdy jsme si s nimi povídali a doučovali. Ale žádný šanování, to ani náhodou.
U nás na škole to je přesně opačně - učitel, co by příliš šetřil žáky, by měl problém. Zvlášť u páťáků, kteří přeházejí na gympl nebo na druhý stupeň. Jejich úroveň je naše vizitka a pokud to je lempl, pak holt jsou tou vizitkou trojky, čtyřky a občas i pětka (myslím tím vysvědčení). "Podporovaní" žáci přecházejí s příslušným komentářem od třídního a od asistenta, v němž je zohledněn i způsob hodnocení žákovy práce a známkování. A když jsme ve čtvrtek a v pátek připravovali uzavření klasifikace, tak jsme v některých případech raději dali horší známku, aby se měli předmětní žáci od čeho odrazit. Furt lepší, když zůstane na trojce, než aby spadl ze dvojky na čtyřku.
No jistě. Horší však je,…
No jistě. Horší však je, když se třídní kantor na poslední rodičovské schůzce dotáže, kam dítko míří dále, načež sdělí, že kvůli matice a češtině dítko tu další školu nezvládne. a tak se ptám, co takový kantor dělal celé roky, když tyto předměty učil a neráčil rodiče na potíže upozornit.
No, děcko se zaseklo, dohnalo, co dohnat díky kantoru - nemehlu - muselo. A pochybuji, že by maturitu a další tituly dostalo zadarmo. To není ve zdejším rajonu zvykem.
S tím, že při obhajobě diplomky doneslo komisi výrobek ze svého zaměstnání, se kterým diplomka úzce souvisela. Vůbec nejde o jedničky, ale o to, uspět v praxi. Ovšem pokud se tam vyskytnou nemehla, kdyby člověk zlatý svatý byl, nestačí to. No co, lidí je jak s.... ať si užijí další, pokud je majitel sežene, jako že těžko,
Takhle to ani náhodou nefunguje.
První průzkum bojem dělají učitelé se specializací "pracovní poradenství pro žáky ZŠ" již v 6. třídě a podle dosavadních výsledků probírají s rodiči, co s potomkem. V 8. třídě už děti vyplňují na férovku dotazník ohledně dalšího směřování a na třídních schůzkách to učitel-poradce probírá s jednotlivými rodiči, nebo si je zve na indivindi konzultace (to je obvyklejší postup). V 9. třídě už má učitel-poradce rozsortýrované žáky podle prospěchu a celkové práce ve škole, podle jejich naznačeného dalšího zájmu a dál pracuje rodiče tak, aby byli včas varováni před neodůvodněnými očekáváními nebo naopak před přílišným podceňováním potomka.
Učitel může pouze informovat, doporučovat, pomáhat, ale odpovědnost je zákonných zástupcích dítěte.
Pokud se ti neobtěžují chodit na TS a ignorují pozvánky ke kozultacím, nemůže učitel pro dítě nic víc udělat. Maximálně může situaci probrat s ředitelkou/em školy a pozvat rodiče písemně a v krajním případě se obrátit na OSPOD. Tím veškeré jejich pravomoci končí.
Pokud někdo tvrdí, že se o špatném prospěchu svého potomka dozvěděl až na poslední TS v 9. třídě, pak nestoudně lže.
Je to již déle, kdy mé děti…
Je to již déle, kdy mé děti odcházely ze školy. Na rodičáky jsem chodila pravidelně, nejhorší známku měli mí potomci za 2. Z toho těžko poznat, že není něco v pořádku. Na žádnou konzultaci s poradci, nebo třídním mimo to jsme nebyli nikdy zváni, možná tehdy ještě takové funkce neexistovaly. U nejmladšího potomka se bavíme o době před cca 15ti lety. Na střední škole byli samozřejmě jiní kantoři, dcerka se zasekla a maturovala také s dvojkami a šla dál. A když o ní mluvil její třídní, mluvil na férovku, že není žádný lumen (což jsem tušila), ale že počítá atd., atd., že to je správná cesta, jak to zvládnout. Pomohl jí v tom, že jí dal z první písemky pětku, ale také zároveň návod a cestu, jak se učit. Študenti mu nebyli lhostejní. Takového kantora bych přála všem dětem, studentům i nám rodičům. Ti, kteří nemažou falešný med kolem pusy, ale žáky nezneužívají, neponižují,....a děcka to vycítí.
Tak to jste měla napsat jako první a já bych
nevylítl jak špunt ze šampusu.
Protože dnes je na většině škol NEMOŽNÉ, aby se rodiče NEdozvěděli, že jejich dítě v něčem plave. Byť se najdou i tací, co důsledně neotevírají Bakaláře, dětem zakázali tam lézt a pak se vymlouvají, že "o ničem nevěděli".
Nějak se v tom začínám ztrácet.
Vy nebo ten učitel jste považovali dvojky na vysvědčení za špatné známky? Nebo dokonce dvojky v žákajdě?
Rovněž mi nejde dohromady "není žádný lumen" a "nikdy neměla horší známku než dvojku".
Vy asi budete HODNĚ náročná paní, že?
Dvojku na vysvědčení jsem…
Dvojku na vysvědčení jsem považovala za velmi dobrou známku, ale podcenila jsem to, že dcerka má nejspíš nějaké potíže, dodnes si plete S a otazník, písmenka m a p.... Ale tehdy se na dyslexii, či co "nehrálo" a mě to nedocvaklo. Kdyby se jí dostalo na základce odborné rady, jak se má učit, měla by snadnější život, nemusela tolik dřít. A to se nestalo. Až na vysoké škole se jí ptali spolužáci, jestli náhodou není dyslektička, nebo něco podobného....
Že není žádný lumen, nám řekl její třídní profesor na gymplu, ale velmi, velmi oceňoval její snahu, kdy dobrovolně počítala, počítala,....a tak na vysvědčení jí dal dvojku. A že to byl skvělý kantor. Díky základům, které studentům dal, mnozí úspěšně studovali dále.
V češtině vždy špatné diktáty kompenzovala znalostmi z literatury, dřinou, kterou zvládla....
Náročná paní? Nikoliv, mé děti nepotřebovaly žádný dozor, aby se učily. Bylo to pro ně samozřejmostí a snažily se na můj vkus až moc.
Totéž v životě.
Důležitější je však zdraví a spokojenost. A toho dosáhnout je daleko, daleko těžší. Tam se totiž na nějakou hloupou jedničku nehraje.
Jo a proč mi to ta kantorka…
Jo a proč mi to ta kantorka řekla na poslední schůzce?
Nevím. na měšťance se o ni jinak nestarala. Kdyby jí dala horší známku jak 2, i to by byla pomoc.
Jo a stejně tak nechápu, že na maturitním večírku mi řekl jeden z "profesorů", který mne ani neučil,
že mne nenávidí. "Krásnej" dáreček k maturitě, že ano.
Naštěstí tam byli i kantoři, kteří učili a jednali se studenty velmi losidně, na ty jé lépe vzpomínat
a děkovat za to, že i náš třídní ještě žije a chodí na naše srazy, neskutečné pro mne bylo, když nám řekl, že nás má rád.
A odborník na slovo vzatý, v tom, co nás učil.
Re: matka O maturitním večírku jsem
šel na šestnáctku odpoledne - noc. Měl jsem všech akorát tak plný řitní otvor.
já šla do první práce až za…
já šla do první práce až za 3 dny po maturitě, kterou jsem před večírkem absolvovala :-)
Byla jsem tehdy zmatená, naivní, mnohé další jsem z paměti vytěsnila.
A až po mnoha letech jsem pochopila díky sdílnosti spolužaček, oč šlo.
A ulevilo se mi velmi, že ten kantor otrávil nejen mne, ale i další spolužáky,
takže vina nebyla na naší straně.
Mám dlouhé vedení, mnohé mi docvakne, pochopím po dlouhé době.
Konkrétně tento zmetek si rád na holky sáhl, ale můj případ to nebyl,
proč to udělal, se mohu jen dohadovat, není již nikdo, kdo by mé domněnky mohl potvrdit.
Re: Občan Výchovné poradenství už bylo i
v době, kdy jsem chodil do školy já, tedy v sedmdesátkách.
Když se mě ptala souška včelka, čím bych chtěl být, tak jsem pravil, že by se moc líbilo sedět celé dny v hospodě, jak to dělá jeden můj ujec.
V létě tam byl příjemný chládek, v zimě bylo u kamen teplo a ujca každý opilec - pardon - návštěvník dobře znal a kupoval mu štamprlíky.
Proč to dělali, na to jsem tehdy nepřišel, myslel jsem, že to je samo sebou. Teprve později jsem pochopil, že ujec to má zařízeno úplně jinak.
Souška včelka byla ze mne samozřejmě na prášky, bo chodila s ujcem na základku a prohlásila, že učební obor s názvem "pochybné individuum" neexistuje a že stejně rostu pro šibenici. Tak jsem ji pak v druhém kole "ohúril" prohlášením, že se hodlám státi čističem ucpaných a zanesených hajzlů, kteréžto povolání nese libozvučný gorolský název HAJZLOPUCOŘ.
Dala mi tenkrát facku, bo si myslela, že se jí posmívám.
Nakonec se spokojila s mým výmyslem, že se stanu zedníkem. To bylo asi třetí kolo výzvědů. Bohužel z toho byla zase poznámka do žákovské, protože souška včelka měla sebou jednu mladou úču - praktikantku, která mne neznala, pochválila mne, jaké krásné řemeslo jsem si vybral, a zeptala se mne, zda se mi na tom líbí ta tvůrčí práce, když roste zeď, potažmo celý dům.
Stará souška včelka se chytila už předem za hlavu a já způsobně odpověděl, že na růst zdí, potažmo nějakých pitomých baráků celkem seru, ale líbí se mi velmi, že zedníci říkají velmi často slovo "kurva", případně "do pičX" a nedostávají za to poznámky.
Ale soušku včelku jsem měl rád, bo měla trpělivost poslouchat, co všecko jsem od minula přečetl a měla pětky prsa a nosila těsné svetry.
Je ovšem fakt, že nějak nemám představu, který svetr by jí nebyl přes prsa těsný.
njn
gdyž 2+2= 22 je to inovativní...
njn
gdyž 2+2= 22 je to inovativní...
K čemu jsou VŠ pedagogické,…
K čemu jsou VŠ pedagogické, proč si někdo dělá Pedagogické minimum, když se může na škole učit někdo, kdo nemá ani jedno? Stačí být odborník?
Po tom bych nepátral.
Kdysi stačilo být komunistou a vrata byla otevřena kamkoliv.
Ale kdepak, nestačilo -…
Ale kdepak, nestačilo - musel jste umět onou partajkartou mávat
No já bych se vsadil, že…
No já bych se vsadil, že všechny učitelky a učitelé měli pajdák a že nikdo bez tohoto vzdělání, mě neučil. Holt komunisti.