Historia magistra vitae

Nejdřív trochu historie:
 

Křížové výpravy byla v podstatě vojenská tažení/intervence, která vyhlašoval papež proti těm, které římská církev považovala za nepřátele.
Nejdříve směřovaly směrem na Blízký východ. První vyhlásil papež Urban II. roku 1095, poslední, devátá, skončila vítězstvím muslimů v roce 1272.
Křížové výpravy byly vyhlášeny i proti evropským kacířům, první proti Albigenským v roce 1284.

U nás doma
Posledních pět křížových výprav v Evropě směřovalo do husitského Českého království.
První - 1420
Druhá - 1421
Třetí - 1422
Čtvrtá - 1427
Pátá - 1431
Jejich osudy jsou všeobecně známy.

„Křížová“ výprava bez kříže
Přeskočme několik století a přibrzděme u letopočtu 1968. S trochou nadsázky můžeme tehdejší sovětskou invazi (ostatní účastníci byli jen do počtu a jako kulisa) nazvat křížovou výpravou v uvozovkách. Neproběhla pod znamením kříže, ale rudé hvězdy, ale její princip byl s těmi církevními velmi podobný. Češi (Čechoslováci, abychom byli přesní) podlehli kacířským myšlenkám a bylo bezpodmínečně nutné vrátit je zpět k víře pravé. Na rozdíl od husitských časů byla sice tato „hvězdná“ výprava úspěšná, ale to vítězství bylo Pyrhovo. Slibovalo, že bude „dočasné“ – a ejhle, skutečně bylo. Vydrželo jen dvě desítky roků.

Co bylo společné
V mnoha ohledech toto trochu násilné přirovnání jistě kulhá, ale nejméně v jednom ohledu mělo těch šest výprav výsledek naprosto shodný – vyhrocení domácí politické situace a sjednocení obyvatelstva proti interventům, přičemž gravitačním jádrem byla osoba nebo osoby, které byly hlavním cílem intervence.
V roce 1420 byl sice Jan Hus už mrtev, ale jádrem sjednocení se stali jeho následovníci, husitští kazatelé – přes jistě mnohé výhrady, které k nim mnozí i z řady dobrých důvodů měli. O pět a půl století později se lidé v odporu sjednotili, dosti paradoxně, kolem komunistického aparátčíka Dubčeka, aktivisty z 50.let Smrkovského, rusofila Svobody a technokrata Černíka. I k nim jistě měli mnozí mnohé výhrady, také z řady dobrých důvodů, ale ty šly v tu chvíli stranou.

„Křížová“ výprava pod dvanácti hvězdami
Je to skoro na chlup deset let, kdy ještě nepřijeli novodobí křižáci, jen něco jako papežští legáti, či to byl jen průzkum bojem. Vzešla z toho drobná roztržka, tehdy spíše veselá, neb nešlo ještě o statky. Že o hrdla už trochu ano, tenkrát tušili nemnozí. Připomeňme si to trochu:
https://zpravy.idnes.cz/schuzka-klause-se-zahranicnimi-europoslanci-skoncila-roztrzkou-phv-/domaci.aspx?c=A081205_145515_domaci_adb

Evropská unie, či spíše Evropská komise nemá armádu, charakter jejího nového křížového tažení má tedy charakter zdánlivě mírový. Zbraněmi jsou předpisy, nařízení, paragrafy – a hlavně prachy, co jiného. Teď jdou už žerty stranou. Mají přijet jacísi bruselští auditoři a prozkoumat Burešovy dotace. Detaily netřeba zmiňovat, jsou zatím dílem nejasné a dílem všeobecně známé. Prostě další křížová výprava, protože Bureš není jen občan Bureš, ale předseda české vlády.

To bych fakt rád věděl
Fakt, to bych rád věděl, co od toho Burešovi odpůrci a pantátové v Bruselu asi tak čekají. Moc bych se divil, kdyby zejména těm bruselským křižákům šlo o peníze – z pohledu EK jsou to drobné.
Bureš má silnou podporu asi tak třetiny voličů. Zbylé dvě třetiny mají jistě řadu dobrých důvodů mít k němu výhrady – ostatně k nim patřím i já, tak bych o tom měl něco vědět. Jenže čeští občané jsou široko daleko vyhlášení euroskeptičtí kacíři. A Burešovi domácí političtí odpůrci, kteří si došli do Bruselu pro podporu (také historicky nic nového – Štěpán Páleč jel Husa napráskat do Kostnice a devětadevadesát pragováků psalo do Moskvy), nás staví před blbou volbu – Brusel, nebo Bureš?
Nejspíš to máme tak nějak v genech, či co…. Vsadím v kurzu 10 : 1, že Bureš možná přijde o nějaké prachy, ale hlasy voličů mu zase přibudou!
Ta nová křížová výprava znamená, že volba mezi Burešem a Bruselem musí být radikální. Našinec si musí říct nikoliv která strana je lepší, ale která je horší. Kdyby mi to někdo říkal před pár týdny, nikdy bych nevěřil, že se dopustím takového výroku. Ale donutili mě k tomu. Bureš je pro mě přijatelnější.

Jak pro vás?