Kůrovec

St, 16. 01. 2019, 00:00
Autor
Jan z Helvajzu
Štítky
kůrovec

Včera večer britští poslanci odmítli brexitovou dohodu s EU. Co bude dál je nejisté, ale komentářů bude plno. My si dnes dáme článek od Jana z Helvajzu o kůrovci. Během dne se trochu ujasní, co vlastně bude Terezka Májová dělat dál. Zítra si o tom povíme trochu víc. 

Jene, je to Vaše: 

Problematika Kůrovce je složitá.

Je to malý brouček asi 4-5,5 mm.

Kůrovec, vlastním jménem Lýkožrout smrkový se živí lýkem smrku, většinou mu chutná 50-70ti let starý smrk, při přemnožení pak napadá skoro každý smrk. Prokouše se kůrou a prožírá v lýku kanálek, kde klade do boků do komůrek vajíčka, ze kterých se líhnou larvy. Ty pak pokračují kolmo na prvotní kanálek v konzumaci lýka. Když se dostatečně nažerou a vyrostou, zakuklí se a následně vylíhnou. Po vylíhnutí se prokoušou kůrou ven a letí napadnout další smrk.

Většinou letí na nejbližší nesežraný, ale mohou letět i pěkně daleko. (viz poznámka pod čarou)Celý cyklus trvá asi 10 týdnů a začíná v květnu.

Vzhledem k teplému charakteru počasí v posledních letech vidíme, že kůrovec začíná pracovat už v dubnu, a tak se místo dvou generací kůrovce rodí za rok tři.

Smrk bez lýka nemůže žít, a tak hyne. Opadá mu kůra, uschne a je po něm. Někdy tak rychle, že kůra už je opadaná a jehličí ještě zelené.

Proto se napadený strom zjišťuje těžko. 

Při kalamitním přemnožení se může kůrovec na smrk vrhnout koncem dubna a za 10 týdnů ze zničeného smrku letí na další. Většinou udělá ve smrkovém porostu ,,oko“, třeba několik arů až desítek arů. Lesník pak vykácí stromy i okolo oka, protože jsou už napadené. Je to ovšem velice individuální. Dilema je, zda vykácet více stromů, které jsou možná zdravé, nebo zda je nekácet s rizikem, že jsou již napadené a kalamita se urychlí.

Pokud je smrk napadený jen málo, může kůrovci trvat třeba rok, než ho sežere. Takový smrk se pozná podle toho, že má takové našedlé jehličí. Jako zkušený lékař, když se podívá na člověka tak vidí co mu je, tak zkušený lesník se podívá na smrk a vidí.

Do roku 1993-5 bylo ještě více lesníků, jeden měl na starosti cca 500 ha lesa. Dnes mají na starosti tak 4x větší plochu a nemají tolik času na včasné rozpoznání budoucí kalamity.

 

Smrk se predátorovi brání a to tak, že vyhlodané kanálky a komůrky zalévá smolou. Kůrovec má smůlu.

Pokud je smrk zdravý a kůrovec není přemnožený, dokáže se ho většinou zbavit sám.

Pokud smrk není zdravý a kůrovec je přemnožený, musí zasáhnout člověk.

 

Problém je v tom, že smrk původně bydlel v horských a podhorských oblastech, kde byl dobře aklimatizován. No a člověk jej přestěhoval, tedy způsobil jeho nedobrovolnou migraci i do nižších poloh. Důvodem bylo to, že smrk rychle roste a má rovný kmen a kvalitní dřevo. Jeho pěstování je tedy hospodářsky výhodné. Zatímco třeba dub nebo buk roste cca 120 let, než se porazí, smrk to zvládá za 80 let. A to se přece vyplatí.

Smrk jsme si nastěhovali do středních a nižších poloh v polovině 18 století. Tedy žije tam, kam původně nepatří už třetí až čtvrtou generaci, a protože tak pěkně roste a máme z něj užitek, sázíme ho často na stejná místa. Když se nám tak osvědčil. Vidláci a jiní zemědělci vědí, co se stane, když dáváme na jedno místo 3-4x stále stejnou plodinu. Neroste, je slabá a nejsou výnosy.

No a smrk tu máme na stanovištích, kde původně nerostl právě tu třetí až čtvrtou generaci. Je slabší a méně odolný. V kombinaci se suchem, které smrk také oslabuje – na horách kde dříve rostl je vláhy více – a s oteplováním, které jej také oslabuje a navíc způsobuje, že kůrovce se za rok narodí více generací, je vymalováno.

 

Pak je zde ještě přístup člověka.

Dříve existovaly lesní závody, které měly určitou výměru lesa, na které hospodařily. Měly traktory, náklaďáky na dřevo a různou jinou techniku. Měly ovšem také lidi na práci v lese. V devadesátých letech nějaký chytrák rozhodl, že se lesní závody rozdělí. Z poloviny vznikly Lesy ČR, kteří jsou majitelé (hospodáři) lesa, ti říkají, co a jak se bude dělat, ale nemají na tu práci svoje lidi.

Z druhé poloviny vznikly akciové společnosti, které o ničem nerozhodují, ale mají zase ty lidi a traktory na práci. Lesy ČR si je tedy na tu práci najímají. Soutěží se, kdo nabídne lepší cenu, ten dostane dřevo na stojato, vytěží jej a prodá. To mu musí pokrýt náklady a zbytek je zisk.

Původní strukturu si zachovaly, jestli mě paměť neklame, Vojenské lesy a správa Lánské (prezidentské) obory.

Z čeho má kůrovec radost? Z toho, že takováto struktura je méně akceschopná. Než se struktura rozhoupe a vysoutěží, kdo bude dřevo těžit, kůrovec se vesele množí.

Pak ještě existují místa, kde se v minulosti hospodařilo, tedy těžilo, zalesňovalo apod. a my, tedy prostřednictvím volených zástupců jsme rozhodli, že teď se tady o ten kus lesa už starat nebudeme, bude tam třeba národní park. To je něco jako indiánská rezervace, kde si mohou stromy žít jak chtějí a jak umějí. Les jsme ale neuvedli do původního stavu, to by trvalo 100 let, jen jsme se o něj přestali starat, ať se postará sám.

A on se nepostaral.

Co s tím?

Pokud chceme v rezervacích smrk zachovat a to tak že hned, je nutné napadené stromy včas pokácet a rozřezat na pile. Pokud chceme, aby v lese zůstaly a shnily, tak se musí po pokácení oloupat kůra. Loupání bych nabídl aktivistům, kteří se ke stromům připoutávají a chrání je tak před dřevorubcem, čímž se spolčují s kůrovcem při likvidaci smrků. Ke stromu bych je připoutal a zůstali by připoutaní, dokud by jej neoloupali. Pak jídlo, odpočinek a připoutání k dalšímu stromu. S horolezeckým vybavením se mohou loupat i stromy na stojato, nemusely by se porážet.

Pokud je nám jedno, co v rezervaci poroste, nemusíme zasahovat. Les si poradí i sám. Ale na místě už neporoste jenom smrk, ale hlavně jiné dřeviny. Smrk tam bude také, ale méně. Stačí počkat 100 let a uvidíme.

V lese, kde se hospodaří, je nutné operativně, tedy hned po rozpoznání napadení kůrovcem, smrk pokácet a odvézt na pilu (rozřezáním se lýko naruší a uschne i s larvami kůrovce), nebo se musí oloupat, což je finančně náročné, popřípadě se dřevo musí chemicky ošetřit (postřik jedem), tím zahubíme i brouky, kteří na dřevo jen tak vlezou, nebo jdou okolo a dřevu neškodí.

Následně sázet méně smrku a více původních dřevin. Tedy smíšený les.

 

Výhledy:

Teplota roste, jak se říká globálně, jsou klimatické změny.

Subtropické pásmo se sune na sever (na severní polokouli) rychlostí 20 km ročně.

Můj osobní názor je ten, že za to může člověk. Teda ne jeden, ale všichni člověci. Asi tak z 5%.

Zbytek, 95%, jsou vlivy, které nemůžeme ovlivnit. Tedy větší aktivita slunce, a pak ještě to, že naše sluneční soustava jak si letí tou galaxií, tak prolétáme její teplejší částí. Podíváme-li se do historie poněkud dále, vidíme, že v raném středověku se v Anglii pěstovalo víno a v Grónsku obilí. Ze satelitních snímků bylo rozpoznáno, že Nil tekl dříve ne na sever, ale na západ, přes Saharu do Atlantského oceánu. Tedy klima v minulosti bylo několikrát daleko teplejší a člověk za to nemohl.

Ale je správné snažit se, aby člověk přispíval k oteplování co nejméně. Zejména bych dal katalyzátory, EGR ventily, vstřikování močoviny a podobné vymoženosti na všechna letadla a na lodě, zejména zaoceánské. Samozřejmě na vojenskou techniku, včetně raket. Raketa bez katalyzátoru? Zrušit.

Války jako takové bych také zrušil, jsou velkým znečišťovatelem životního prostředí.

 

Když se všechno povede, ubydou i problémy s kůrovcem.

Než to nastane, pomalu bych se připravoval na pěstování palem, prozatím na Jižní Moravě.

Dále bych stavěl na našich řekách a potocích více přehrad, nádrží a rybníků.

Není to zas tak dávno, jen pár set tisíc let, co Labe za Děčínem neteklo údolím, ale přes ty pískovcové kopce vrchem a Střední Čechy byly jedno velké jezero.

To už se asi zpátky nevrátí.

Ale možná by bylo řešením vybudovat novou přehradu na Vltavě.

V Roztokách u Prahy si stěžují, že nemají most přes řeku. Tam by bylo vhodné postavit na Vltavě sypanou hráz, silnice by vedla po koruně hráze. Místo Prahy by bylo jedno velké jezero, ze kterého by vyčníval Pražský hrad, Petřín a Vyšehrad. Vyřešilo by se tím mnoho problémů.

Možná i s kůrovcem. :-)

 

………………………………………………………………………………………………………………

Poznámka pod čarou:

Podčeledi kůrovcovitých je 6 000 druhů.

Vědci se přou, jak daleko dokáže doletět. Názory se různí, od 500m do 60 km.

O sexuálním životě kůrovců, evoluci a mnohém dalším v odkazech.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-12/kurovci-milacci-evoluce.html

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kurovec-uleti-jen-500-metru-uklidnuji-vedci-majitele-lesu.A090609_132551_vedatech_itu

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Komentáře

ohledně "klimateroristů", "oteplovačů", "jaderných teroristů" i "OZE teroristů".
Ti všichni zneužívají současnou reálnou, mírnou změnu klimatu, v dlouhé historické řadě se klima
na zemi měnilo vždy.
A tvrdí: za to může z velké části pálení fosilních paliv, zastavte emise CO2. Každý z nich má svůj osobní zájem (zachránit svět, zachránit jadernou energetiku, zvýšit dotace do neziskovek a OZE)
Ale pak je tu, myslím že většina, normálních občanů, kterým vadí smrad jdoucí z některých komínů,
kterým vadí špinavé řeky a jezera, kterým vadí zhoršení ovzduší ve velkých městech ze silně zvýšené dopravy.
To jsou normální občané, jako já, kteří pozorují jak u jejich, jinak krásných, chytrých a zdravých vnoučat přibývá
alergií, astma a jiných autoimunitních poruch ze špatného stavu ovzduší (především ve městech). Vidí, že řeky kde jsme se koupali se mění ve stoky, jedou k moři a tam občas jsou za přílivu překvapeni tím, co jim moře vyvrhne na břeh.

No a proto by měli NORMÁLNÍ občané, místo nadávání se snažit něco s tím dělat, být aktivní.
A nenechat se převálcovat tím, že o všem rozhodují prachy.
Nenadávat na fotovoltaiku, vodní a větrné elektrárny proto, že dávají čistou a obnovitelnou energii, neříkat: čisté životní prostředí-to nééjde,
ale nadávat a zabraňovat v činnosti těm lumpům, co ze špinavých i čistých technologií mají svoji dojnou krávu.
Tož tak.

Zatím bez slepic

Za mého mládí v padesátých letech se z řek dalo téměř pít. Dnes už dávno ne a není to jenom vinou velkých znečisťovatelů. Stačí si projít potoční přítoky i malých řek, zejména pokud tečou přes vesnice. Běžně do nich ústí malé, ale smradlavé výtoky ze senkroven o úmyslné vypouštění do okolní půdy nemluvě. Moje oblíbené řeky Jihlava a Oslava jsou toho důkazem. Všichni o problému žvaní, ale když dojde na jejich baráky, vesnice a města, neznají bratra, potom je to úřednická buzerace.
Jen víc takové buzerace.

Zatím bez slepic

Důvod, proč se dříve dalo z řek pít je ten, že všude byly solární panely - a proto bylo životní prostředí čisté. To je vzkaz pro ty normální a nejnormálnější lidi.

Zatím bez slepic

Jezdím se do Otavy v Katovicích koupat tak asi něco málo přes šedesát let. Kdysi ještě spousta rybího potěru a živé škeble. Pak v 70. a 80. letech pomalu děs a hrůza postupné zhoršování. Za posledních cca 20 let výrazné (ale VÝRAZNÉ) zlepšení čistoty vody. Už zase ráno za svítání voní, je radost se do ní ponořit. Neznám samozřejmě chemické složení. můj vjem je čistě subjektivní. Ale zdaleka nejsem sám, kdo to říká. Nejspíš za to mohou ty čističky v obcích na horním toku, myslím si.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel ass (neověřeno) dne Čt, 17. 01. 2019, 06:00

Trvalý odkaz

Přesně jak píšeš, v celé evropě bylo po válce jedním z hlavních úspěchů udělání kanalizace skoro všude, ale nebyli peníze a čas na čističky a ty se začali dělat povinně po roce +-2000(???).
Tedy si to pouze nemyslíš, ale je to fakt ;)

Zatím bez slepic

Fotovoltaika nici pudu pod ni. Nelzete ze je cista.

Zatím bez slepic

u každé je pod panely pravidelně sekaný trávník, to je jediná údržba co se tam děje.
Ovečky jsem tam neviděl, to je jiná alternativa.
Jak zatravnění a polostín zničí půdu, to nevím, to mi hlava nebere. Jen mě mrzí že jedna z těch 3 elektráren je na hodně kvalitní zemědělské půdě.

Zatím bez slepic

Fotovoltaika není čistá ani náhodou. A pokud se k tomu přidají ještě baterie, pak už nic moc. Nehledě na nutnost vykrývání OZE (fotovoltaika, větrníky) uhelnými elektrárnami.

Hlavní ale je, že dokud bude globální kapitalismus v té podobě jaká je dnes, tak tu přírodu nakonec zplundrují, i kdyby veškerá výroba energie byla čistá jako lilie. Protože současný globální kapitalismus pomocí korporací přichází zplundrovat a zničit jakékoli zdroje, které může. Chovat se ničivě je pro korporaci vždy levnější a škody přehodit na místní lidi (privatizace zisků a socializace ztrát). Třeba tak jak to udělal Zdeněk Bakala z OKD a sanací.

Ekologové a různí černobílí zastánci jakékoli technologie jsou jen bílými koni či naivními nevědomými sloužícími tomuto procesu, tedy nepřímo korporacím.

Jestliže chcete opravdu něco udělat pro přírodu, tak rozvíjet lokální a místní kapitalismus a trh, kde většina zboží pokud možno koluje v místě či blízko. A omezit moc koporací = přestat s neoliberalismem a zbožštěním neviditelné ruky trhu. Podpora malých a středních firem. Bez toho si můžete malovat čistou energii jak chcete - a modlit se tu k fotovoltaice, tu k větrníkům, tu k jaderkám, ale příroda na tom bude čím dál hůře.

Nejčistší příroda byla v době, kdy solární panely na střechách nebyly, a větrníky také nestrašily v krajinách. Ale také nebyl globální kapitalismus, kdy korporace měly větší moc než západní státy. A o tom to je.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Zvedavec (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 08:21

Trvalý odkaz

sa stal biznis.
Vidiet to v Tatrach, kde roky rokuce odstranuju kalamitu a vytvaraju holiny. Pardon - hodnoty :D
Ked som bol mlady a pekny :D a hlavne stihly...a sme o piatej rano vyrazali na turu...tak som sa na slniecku ako tak ohrial az ked sme dosli k pasmu kosodreviny.
Dnes na cloveka prazi slnko od doliny, ku kosodrecine vedie vysypana cesta pre nakladiaky, okolite kopce su prazdne a tie co nie su, tak na nich stoja lanovky na stahovanie dreva k ceste.
A na ceste tablicka - Pozor, likvidacia kalamitneho dreva.
Biznis okrem penazi neuznava ziadnu iny hodnotu.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel ass (neověřeno) dne Čt, 17. 01. 2019, 06:03

Trvalý odkaz

Byl jsem před 2 lety v Demanovské dolině, že to je park, chráněná oblast, tak vybouchaný lesy hůř jak v okolí brna a ten stavební boom, že má člověk pocit, že je někde na kraji Prahy...
Tam mě už nikdo nedeostane, když už tam není příroda jezdím do Rakouska, tam jsou navíc i služby a člověk nemá pocit že je na kraji Prahy...

Zatím bez slepic

Jenom dodám, že ty svážnice po tom rubání je něco tak hnusnýho, jo zarosteto za 20let, ale ten pohled jako by člověk byl někde kde prošla fronta :(

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Godot (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 08:22

Trvalý odkaz

1. Skvělý článek!
2. Jestli na mě, skeptika, ale v hloubi duše přece jen utajeného optimistu, někdy v posledních letech padla opravdová chandra, tak to bylo když jsem pracoval pro Plzeňský kraj se snahou přispět k prosazení zákona o Národním parku Šumava. Duší té snahy byl tehdejší radní pro životní prostředí Petr Smutný, velmi rozumný člověk (na socana, už je pár let v penzi). Podílel se na té práci i bývalý premiér Stráský a řada další, podle mě rozumných lidí. Ti mi říkali něco podobného, co tady Jan z Helvajzu napsal.
3. Že narazíme s návrhem nějakých rozumných řešení "kauzy kůrovec" u aktivistů, to jsme všichni čekali, ale největším odpůrcem se ukázalo Ministerstvo životního prostředí, prolezlé právě těmi aktivisty. Jméno toho blba ministra jsem už zapomněl, zmizel někde v propadlišti dějin, je ten kůrovec po něm zůstal. Hajzl, ať ho larvy v pekle sežerou!
4. Problém zdaleka není jen český. Jako pravidelný mnoho desítek let každoroční tatranský vysokohorský turista jsem začal padat do mdlob, když jsem viděl stav smrkových lesů v ústí těch nejkrásnějších vysokotatranských dolin. Nechali je tam sežrat úplně stejně jako na Šumavě. Naštěstí už jsem tam jezdil přestal, ostatně i tohle byl jeden z důvodů tohoto mého rozhodnutí. Možná bych už jinak měl po infarktu.
5. Aktivisté teď vládnou, EK je mohutně podporuje. Dobře to všechno skončit nemůže, protože jednoho dne se lidi fakt naserou.

Zatím bez slepic

Než jsem to stihnul napsat, vstoupil sem Zvedavec se stejným zážitkem z Tater.... ach jo...

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Targus (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 08:55

Trvalý odkaz

jak hloupí, staří a škaredí lidé se zde vyskytují.
Prosím!!!
Prý dva vzdělaní páni - a oni vůbec nikdy neslyšeli o brýlích s barevnými skly. Prostě systém "růžové brýle", který se zcela mylně přisuzuje pouze novomanželům.
Prostě:
1/ přijedu do Tater,
2/ vystoupím z autobusu/vlaku,
3/ nasadím na nos zelené brýle,
4/ svět je zase v pořádku (všude je zeleno).
A nějaké pitomé stromky zase za čas vyrostou samy od sebe.

Zatím bez slepic

okuliare su z plastu. snad nebudes tahat zeleny plast do hor?? to je neekologicke :D
Ja navrhujem si ustipnut dve tri haluzky zo smreku, stracit si to pod siltovku pred oci.
A cez ihlicie nebudes vidiet na cestu :D :D :D a mas pocit ze si v hustom lese...

Zatím bez slepic

hloupý, starý a škaredý.
A brýle budou pochopitelně vybroušeny ze spodků zelených pivních láhví.
Jako umělecké dílko. Artefakt.
Jehličnatou větvičku beru, to je dobrý nápad, ale akorát pod nos, abych mohl inhalovat výpary silic a tvrdit, že i v Ostravě u Mittalovy aglomerční linky se ovzduší při použití zelených brýlí významně zlepšilo.

Zatím bez slepic

Tatrianské pivné okuliare. :-)

Já si pamatuji na to, že někdy na konci roku 2004 zafoukal větřík. A následná kalamita zničila Tatry. Dokonce jsme se v ČR skládali na finanční pomoc pro Tatry. Dřevaři měli žně.

Ptám se ale, proč kalamity čekaly až po sametové revoluci? Proč kalamity nekalamitovaly za socialismu?

Zatím bez slepic

A sakra, máte pravdu! Poroučelo se větru dešti!

Zatím bez slepic

si dopřát zelený zákal ... :D

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Jan z Helvajzu (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 08:55

Trvalý odkaz

Lesníci hospodaří podle decenia, desetiletého plánu, který závazně udává, kolik dřeva se kde vytěží, jaké mladé stromy se kde prořežou a co se kde zasadí. Lesník tedy ví na 10 let dopředu kolik kubíků bude každý rok těžit a lesy ČR prodávat.
Jediné na co plán není, ja kalamitní těžba. (kůrovec, polámané a vyvrácené větrem)
Ta, pokud se vyskytne, se těží bez omezení, dokud se nezpracuje celá.
Je tedy ,,navíc"
Navíc práce, ale i navíc i peníze.
Když tedy lesník objeví v lese pár stromů kůrovce, je neekonomické kvůli nim do lesa hnát (a platit) chlapa s pilou a traktorem, Ekonomičtější je rok počkat a pak je kůrovce a práce víc.
I to je jeden z důvodů počátků přemnožení kůrovce, byť se k tomu nikdo hlásit nebude.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Zvedavec (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 09:43

Trvalý odkaz

:D

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Anonym (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 09:11

Trvalý odkaz

V Roztokách u Prahy si stěžují, že nemají most přes řeku. Tam by bylo vhodné postavit na Vltavě sypanou hráz, silnice by vedla po koruně hráze. Místo Prahy by bylo jedno velké jezero, ze kterého by vyčníval Pražský hrad, Petřín a Vyšehrad. Vyřešilo by se tím mnoho problémů.

----- Bohuzel by zustal nad vodou jeste Barrandov - studia i se sidlistem, koleje na Strahove, Pankrac, kongresove centrum, Bohnice Prosek, Letna a dalsi. Ale nekde se zacit musi. - Parlament a Senat pod vodou, Pravnicka fakulta pod vodou, FFUK pod vodou, FAMU DAMU pod vodou, Narodni, Cinoherak, Divadlo na Zabradli pod vodou, Bartolomejska pod vodou. Tolik stesti bychom si snad ani nezaslouzili...

Zatím bez slepic

Napsal uživatel ass (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 09:32

Trvalý odkaz

Nevím, ty Bohunice prosek, není spíše to lepší z Prahy??? :D

Zatím bez slepic

To je :-)

A nejlepsi misto v Praze je :

https://nasregion.cz/praha/na-prochazce-po-hrbitove-blaznu-doprejte-si-…

Spousta prazaku tam patri ale nevim, jestli by o ne mistni stali.

Zatím bez slepic

Ze by ve skutecnosti nechteli multikulturni spolecnost? To se mi nechce verit :D

Zatím bez slepic

Napsal uživatel standa.e (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 09:22

Trvalý odkaz

Tak jsem si dal ranní kávičku s Terezou Spencerovou - odkazuje na hezkou sbírku demokracie a evropských hodnot ze současné Francie... https://twitter.com/sotiridi/status/1085129853509271552?s=21&utm_source…
Jako... na jednu stranu asi i rozumím, že pánům v mundůrech vytečou nervy, ale většina těch záběrů je těžce přes čáru. A pak si vzpomenu na ty zářné příklady "neskutečné policejní brutality na Majdanu" (rozuměj, hořící příslušníky berkutu) a naše mistrování...

Co děláme dnes? Samozřejmě - mlčíme...

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Zvedavec (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 09:46

Trvalý odkaz

treba dat obrazky zranenych z plysaku `89 :D

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Admirál (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 09:49

Trvalý odkaz

Myslíte mrtvého - nemrtvého studenta/agenta Šmída - Zivčáka?

Zatím bez slepic

Takhle to skoro vypada, ze sametovou revoluci zacal nejaky zombie nebo upir.

Probit mu srdce coolem aby se uz nevratil.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Admirál (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 09:53

Trvalý odkaz

A tohle je k tématu, sice nepřímo, ale když se nadkritické množství ideologicky indoktrinovaných blbů zhoufuje, má to katastrofální účinky jak na lesy, tak i v jiných oblastech:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-prevychova-gillettem-d0q-/p_zahra…

Zatím bez slepic

Základní školy mají předepsanou "prevenci proti sociálně patologickým jevům". Kromě vykazování formulářů a školení učitelů, se to většinou řeší tím, že přijdede nějaká neziskovka, kde holčiny vylezlé z nějaké multikulti pozitivní vytáhnou na hodinu dvě děti a tam s nimi dělají sociohry a sbratřují je. Tuhle jsem se tam jako třídní "vecpal" a musel jsem se smát, jak si je holčina - osmanda - totální manipulátorka a rozvracečka třídy dokázala omotat kolem prstu, že jí zobali... Ale neziskovka má džob , kantoři jsou nas...štvaní, že přišli kvůli tomu o hodinu (ale furt lepší, než kdyby vše bylo vykoupeno speciálním předmětem s pravidelnou hodinovou dotací třeba na úkor matematiky.

A pak se prevence také řeší tak, že škola z projektu/firma z projektu koupí velkoplošnou obrazovku do chodby a firma na obrazovku posílá výchovná videa. Fakticky je ten propagační výsledek nula, ale firma dostane zaplaceno a o to jde. No a tuhle mě hrozně pobavil spot, v němž holčinu, deváťačku (určitě hezkou holku), tvrdě šikanují spolužáci - kluci. Ale ona vydrží a stane se vojandou a drsnou holkou.

A já jen nevěřícně kroutil hlavou, jaký žvást se to zase do éteru valí. Protože jestli je v tomhle věku nějaká (navíc atraktivní) holka šikanovaná, tak je to JEJÍMI SPOLUŽAČKAMI. Kluci se dokáží chovat nevhodně (takové to upoutávání pozornosti, či "šáhnutí si" po němž má následovat krátká svižná facka a je vyřešeno), ale jen výjimečně jsou to kluci, kdo šikanují holku. O šikanujících děvčatech ovšem dosud žádný spot neproběhl...

Zatím bez slepic

Ech, nevytahují na hodinu dvě děti, ale na jednu až dvě hodiny vytahují celou třídu ;)

Zatím bez slepic

Vy nevíte, že to co postaru bylo nazýváno "dvořením se", je dnes nyní neodpustitelnou sexuální šikanou? Takže ta neziskovka má zase pravdu!

Zatím bez slepic

Jako kluk jsem si taky sáhl a následovala facka. Bylo to rychlé a výchovné, hormony se zchladily a byl klid. Nikdy mě nenapadl se ohradit. Věděl jsem, za co to přišlo.
Je faktem, že holky si mezi sebou dokážou dělat docela peklo a dokážou ho dělat i klukům a to často efeltivnějc, než to dokážou kluci.

Zatím bez slepic

u starsich holek mozna, ale u malejch se to stava a osklivy si to taky vyzerou

Zatím bez slepic

Napsal uživatel standa.e (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 19:49

Trvalý odkaz

Podstata mého příspěvku byla v tom, že se opět v duchu "toxické mužnosti" vytváří, stejně jako u domácího násilí, alkoholismu atp. jednostranný pokřivený pohled.

Zatím bez slepic

Jj, za mlada jsem se dokonce naučil "být ženské"... Na vysvětlenou mě bylo vysvětlováno od mala, že ny se nesmí uhodit, ale v 5 třídě se spojovali třídy a objevila se nová spolužačka co ráda mlátila, a trvalo mi v hlavě měsíce, než člověk přepnul a řekl "seru na výchovu" a když znovu zautočila tak jsem ju dobil a byl od té doby od ní pokoj...

Od té doby chápu tu "předposranost", kdy lidi mají zábranu něco udělat, protože výchova. A přitom MeeTo si na něco hraje, ale neche připustit, že svině se rekrutují stejně od žen i od mužů...

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Asfaltový holub (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 10:42

Trvalý odkaz

Jene z Helvajzu,
Vás je pro Helvajz škoda!
Na druhé straně byste zde byl už dávno detekován coby nebezpečně příčetný jedinec, ocejchován a vyřazen z jakéhokoli byť i teoretické možnosti ovlivnit plánovaný zánik současné populace českomoravského prostoru.
Čímž pochopitelně nemám na mysli populaci přísně chráněného šumavského kůrovce!

Kdybych byl Serešem, vydám pokyn vládním rezidentům (ČSSD v likvidaci), aby urychleně prosadili přeorientování Akademie věd na výzkum využití sušených larev lýkožroutů coby zdroje hodnotných a chutných bílkovin.
Něčím se přece noví obyvatelé naší budoucí pouštní Kotlinky živit musí!

Zatím bez slepic

Milý Asfaltový holube, jak jistě víte, George Šoroš a Evropská unie je vždy napřed. Jste pozadu! Evropská unie je země, kde zítra znamená už včera. (https://www.novinky.cz/ekonomika/243689-eu-chce-aby-evropane-zacali-jis…)

Ty vědce: (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/hmyz-v-budoucnu-nahradi-v-jideln…)

Samozřejmě nechybí indoktrinace pro vaši manželku! (https://www.womanonly.cz/jedeni-hmyzu-je-zdrave/)

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Donald Trump (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 13:15

Trvalý odkaz

To znamená, že EU je o 7 roků napřed před myšlením Asfaltového holuba! Nejste v úžasu nad tím pokrokem a progresivitou?

Zatím bez slepic

Donalde,
na jednu stranu mě pochopitelně blaží, že jsem považován za jakýsi časový patník EUhistorie požírání hmyzu.

Na druhou stranu Evropská unie ani pře těmi sedmi lety nevymyslela nic nového, požírání našich šestinohých bratří (jak by řekl sv. František) je záležitost nejen eurounijní, nýbrž milióny let stará, kontinuálně protékající již dějinami našich živočišných předků.

I v hovnech pračlověků se vyskytují např. pozůstatky pozřených blech. O smažených sarančatech či pavoucích škoda mluvit!

Nicméně co se týče pojídání kůrovce si osobuji nárok na myšlenkovou prioritu!
A prosil bych o respekt k tomu, že se snažím zcela nezištně inspirovat dědice své ekologické niky - poté, co budou mé kosti SPOLU S VAŠIMI ohlodány u popelnice, kde chcípnem hladem a zimou!

Zatím bez slepic

Ano, uznávám, že pochoutky s kůrovce budou navždy a neodmyšlitelně spojeny se slavným jménem Asfaltového holuba. Veškeré patenty a licenční poplatky půjdou za vaší osobou.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Jan z Helvajzu (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 11:56

Trvalý odkaz

ale já jsem na Helvajzu maximálně spokojen.
A kůrovcem se noví obyvatelé pouštní kotlinky živit nebudou. Smrk namá rád sucho. Možná by šlo namnožit nějaký druh, který se živí palmou a kaktusy. A možná se to časem samo vyřeší. Až dostanou LGBT všechna práva co jim jistě náleží, přihlásí se zoofilové, pak pedofilové a časem jistě i kanibalové. Táké mají zcela určitě svá nezadatelná práva sežrat koho chtějí.
Tím se vyřěší i problém s přemnožením lidstva jako takového.

Zatím bez slepic

.- bodka

Zatím bez slepic

Pedofilove uz se hlasi. Soudruh/soudruzka Feryna, uz bojuje na paradach.

Zatím bez slepic

Nejsem si jistý, zda mají kaktusy lýko.
Ale jinak s Vámi naprosto souzním.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Gerd (neověřeno) dne St, 16. 01. 2019, 12:08

Trvalý odkaz

Doplnil bych pár důležitých informací, které v článku nezazněly.
Na smrku žije kolem 20 druhů kůrovců, ale jen asi šest jich dokáže lesníkům způsobovat vrásky na čele. Nejobávanějším je právě lýkožrout smrkový.
Přes 50 % brouků napadá stromy do 40 metrů, do 500 metrů létá 98 % brouků. To je také vzdálenost, která se pokládá za dostatečnou ochrannou vzdálenost před napadením kůrovcem. Aktivní dolet se uvádí 800 - 1000 metrů.

Jarní rojení lýkožrouta smrkového začíná koncem dubna a v květnu, letní rojení probíhá od konce června do začátku srpna. Samičky nakladou až kolem 100 vajíček, v některých případech kladou vajíčka do více stromů. Celý vývoj od vajíčka do dospělce proběhne asi za 6 – 10 týdnů v závislosti na teplotě (za chladného počasí se může vývoj až na měsíc téměř zastavit). Dospělí brouci mohou po vylétnutí z jednoho stromu napadnout dalších 5 – 8 stromů.

Kůrovec nejčastěji napadá stromy 50 - 70 let věku. Obvykle nenapadá stromy do 30 let věku.
Napadený strom se pozná podle drobných pilinek, tzv. „drtinek“, které kůrovci hlodající chodbu vyhazují ven, a které se pak zachycují na kůře nebo leží okolo kmene. Pokud je kmen napaden až dolů, jsou vidět i závrty, kterými do kmenu pronikli samci. Barevné změny jehličí a oloupávání kůry je obvykle pozdním signálem. V té době již brouci opouštějí strom. Napadení také někdy poznáme podle výronů pryskyřice a malých pryskyřičných hrudek u závrtů brouka. To ale pouze u stromů, které jsou schopny alespoň zpočátku bojovat proti kůrovci.
Když v lese vidíme souši, kůrovec ji již dávno opustil.
Strašně důležité je sucho. Napadený strom potřebuje chodbičky kůrovce zavalit smolou a k její tvorbě potřebuje dost vláhy. Na horách žádný problém. Ale v nížinách a středních polohách za sucha už to problém je.

Další důležitá věc je, že kůrovec má také přirozené nepřátele. A to poměrně hodně. Nejznámější jsou asi datel a lumčík. Nejčastější chybou je, že lesníci zasahují poměrně pozdě proti kůrovci. Není divu, najít strom napadený na začátku celého problému na takové ploše je dost obtížné. Za kůrovcem okamžitě přiletí jeho predátoři, aby nám pomohli bojovat s kůrovcem, a my je všechny zničíme odkorněním.

Proti kůrovci se má bojovat buď okamžitě na začátku celého cyklu, nebo, pokud je pozdě, nechat vylíhnout predátory živící se kůrovcem (např. toho lumčíka, který klade své larvy do larev kůrovce. Nebo vosičky.). Člověk dělá tu chybu, že zasahuje pozdě, tedy vlastně proti predátorům kůrovce. není divu, že se mu tak daří.

Targus výše popisoval lapák. Lapák je v podstatě pokácený strom, často též odvětvený a větvemi přikrytý, který je záměrně dočasně ponechaný v lese. Tato metoda se používá už asi 200 let a její úspěšnost závisí na době její přípravy a dalších faktorech. Novější metodou, používanou od 80. let 20. století, je instalace feromonových lapačů, které zase velmi účinně odchytávají nejen kůrovce, ale i jeho nepřátele.

Kromě notoricky známého lýkožrouta smrkového se k nám dostává lýkožrout severský. Dříve se vyskytoval v severské tajze od Švédska po Sachalin, v severním Polsku a semtam v Alpách. Teď se hojně vyskytuje na Moravě a Slezsku.Napadá zdravé stojící stromy a neznáme proti němu obranu.

Nakonec nejlepší ochranou je ponechání uschlých stromů v lese jako doupných stromů pro hmyzožravé ptactvo. To by ideálně pochytalo kůrovce ještě v době, kdy vylétává. On se taky hned nezavrtá a proti jakémukoliv ptáčkovi nemá šanci. Ptactvo ale dostává na frak na chemicky hnojených polích a je ho čím dál méně.

Se smrkem je v našich podmínkách amen a je zbytečné jej znovu vysazovat. Řešením jsou smíšené lesy různého věku jednotlivých stromů a opatření proti suchu. Tedy změna lesnické vyhlášky s tím, že lesníci místo monokultur začnou sázet pestrou skladbu dřevin a to v roztroušených skupinách na menší plochy, a potom zase v další letech. Místo plošné těžby těžit jednotlivé stromy, místo plošné výsadby sázet jednotlivé stromky. Vzhledem k suchu stejně nic jiného nezbude. Sázet místo 8 000 stromů na hektar raději jen 200 stromů, ale pořádně, a doplňovat pravidelně uschlé stromky.

Pak je to opatření na polích. Zákaz chemie je spojený s poklesem výnosů. A do půdy dostat organickou hmotu, jakoukoliv.

Pokud si můžeme jmenovat 5 lidí, kteří mají možnost změnit problematiku sucha (nezpůsobili ji, ale pokračují v devastujícím vlivu jejich předchůdců), jsou to:

ANO 2011 - Andrej Babiš, předseda vlády, Richard Brabec, ministr životního prostředí
ČSSD - Miroslav Toman, ministr zemědělství a jeho náměstci:
- náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář, vystudovaný právník, ve funkci od 1.10.2014
- náměstkyně pro řízení sekce potravinářských výrob, Viera Šedivá, vystudovaná lékařka, na ministerstvu od 2012, ve funkci od 2015, předtím hygienické stanice a ministerstvo zdravotnictví
- náměstek ministra Pavel Veselý, ve funkci od 2010, člen Českomoravské myslivecké jednoty

Ředitele odborů najdete zde http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/ministr/reditel…

Na mizerném stavu českého, moravského a slezského zemědělství se ze stran po 1989 jsou to KDU-ČSL, ČSSD a v poslední době ANO. Ale ani ODS není bez viny. Seznam ministrů zde
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_ministr%C5%AF_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv…

Hlavním problémem kůrovcových kalamit je nevhodně nastavený obchodní model Lesů ČR, a to už od počátku založení podniku (založil Josef Lux, KDU-ČSL, ve funkci ministra zemědělství od 2.7.1992 - 17.7.1998, tj. v nejdůležitějších chvílích). Mají 1,3 miliony hektarů lesů a 20 000 km drobných vodních toků.

Něco odkazů:
http://www.silvarium.cz/images/letaky-los/2007/2007_lykozrout_seversky…
http://www.tatry.cz/cs/lykozrout-je-soucast-prirody

Zatím bez slepic