Svírá se mi z toho žaludek

Svírá se mi z toho žaludek, řekl prý Hitler ohledně nastávající bitvy u Kurského oblouku.

Tuším, že jsem to četl ve Speerových pamětech. Měla to být reakce na něčí poznámku, že dotyčný nevidí strategický cíl.

Do té doby němci postupovali celkem logicky. Jeden směr na Leningrad, jeden směr na Moskvu, jeden směr na Kyjev a k Černému moři. I když jim to Hitler přesměrovával základní principy se dodržovaly. Rok na to, útok na průmyslový Stalingrad a na jih k Baku pro ropu. Armády táhnou na velká průmyslová cetra, dopravní křižovatky, zdroje surovin, geograficky a morálně významné cíle.

Naproti tomu bitva u Kurska byla bitva o nic. Přesto právě ona změnila dynamiku války.

Celá bitva se svedla jenom proto, že tam po předchozích bojích zbyl výběžek a němci se ho rozhodli zarovnat. Obklíčit a zničit obklíčené divize. Jinej cíl tam nebyl.

Kdyby o tom rusové nevěděli, tak by se nic speciálního nestalo. Němci by je tam v nejhorším obklíčili, nějaký divize by proklouzly, jiný by byly zajatý/zničený, rusové by tam poslali další armádu, která by "díru" ucpala a němci by byli tam, kde před tím, jen o par set kilometrů na východ. Nějaká další sovětská ofenzíva by to to zase posunula zpět na západ.

Jenže angličani rozluštili Enigmu, Rusové u nich měli špióna/y a tak věděli, kde a jak němci zaútočí. Proto se, posíleni vítězstvím u Stalingradu, u Kurska rozhodli opevnit. Možná měli i další jisté zdroje informací. Hitler útok několikrát odložil, čímž tam obě strany měly dost času natahat, co nejvíc vojáků, zbraní a rusové se tam navíc neuvěřitelně kvalitně opevnili. Tak se z toho stala rozhodující bitva o nic. Jen kvůli nahromadění vojk.

Byla z toho největší tanková bitva dějin. Důvod proč němci válku nakonec prohráli se tady už rozebíral. I když měli převahu v kvalitě techniky, mužstva i velení, sověti měli lepší celkovou koncepci.

Na válku se dá dívat z různých pohledů a jeden z nich je soupeření výrobních kapacit. Když vyrobíte tank za 7, on je schopen před vlastním zničením zničit v průměru 3 nepřátelské tanky za 2, tak dlouhodobě prohráváte na úrovni výrobních kapacit, protože vy tratíte 7, kde oni tratí 6. Když jsou navíc schopni chrlit za 8, kde vy jen za 7, jejich převaha může jen růst.

Těžko říct jestli tohle vedoucím němcům vůbec docházelo. Nicméně Hitlerův žaludek to věděl.

Němci mohli vyhrávat, jen když vyhrané bitvy měnily i ekonomický poměr v jejich prospěch. Tím, že by dobývali něco ekonomicky důležitého.

Navzdory dnešní neutuchající propagandě a tehdejšímu optickému klamu způsobenému dlouhou řadou vítězství, Německo nikdy nemělo ve skutečnosti doopravdy navrch. Měli navrch místně, částečně, ale ne celkově.

O Japonsku je všeobecně známo, že jeden z vrchních generálů, který v USA nějakou dobu pobýval, prohlásil, že útok na Pearl Harbour znamená v konečném důsledku prohru Japonska. Že očekává 6 měsíců vítězství a pak začnou prohrávat. Znal prostě americké zdroje a schopnosti výroby. Věděl, že až se USA ekonomicky rozjedou, tak Japonsko nebude mít šanci. Taky se tak stalo. - Ostatně skutečným důvodem války bylo to, že USA začaly Japonsku škrtit přístup k surovinám.
 
Německo na tom bylo dost podobně. 

Blesková válka nebyla výsledkem celkové německé převahy, ale z nouze cnost, jak nejlíp využít to málo, co máte, Hitlerova chucpe a nejspíš i zákulisních pletich, když ho do války angličani a američani pokoutně postrkovali. Celou Hitlerovu "genialitu" až po útok na Francii bych spíš přičítal tomu, že mu to v zákulisí všechno už dopředu odklepli. Proto si mohl být Hitler tak jistý, proto mohl být tak smělý, zatímco němečtí generálové se třásli strachem z možných důsledků ze strany západu. 

Blesková válka je celá o rychlých, drtivých útocích vším, co máte. Vyhráváte taktikou. Je to přesně jako šermování v té jedné nerudově povídce, kdy je jakýsi úředníček vyzván na souboj důstojníkem. Protože je nemožné se za pár dní naučit šermovat, tak ho naučej jen jeden trik, kterým oponenta zaskočí, překvapí, způsobí mu zranění a protože je souboj do "první krve" tak se souboj ukončí dřív, než se projeví jeho neschopnost skutečně šermovat.

V bleskové válce v podstatě vyhrajete dřív než začne skutečná válka proti plně zmobilizovanému nepříteli. Německé útoky na Francii za první a druhé světové sledovaly stejný scénář. V první světové se nepovedl a němci následnou vleklou válku ekonomicky neutáhli, v druhé se povedl a němci Francii porazili během pár tejdnů a pak celou válku využívali francouzské zdroje.

Za druhé světové jim roli Francie sehrál SSSR. Prvních šest měsíců velké územní zisky, ale žádná rozhodná porážka nepřítele. Pak z toho byla válka ekonomik (k SSSR ještě USA a Anglie) a tam němci zvolna prohrávali. Stalingrad byl z ekonomického pohledu o schopnosti SSSR postavit dvě velké armády navíc na obklíčení Paulusovy armády.

Oběti své povahy, němci dělali zbraně moc kvalitně a draho na to, aby byly schopny si na sebe "vydělat" = zničit nejen víc práce investovaných do zbraní ruskou stranou, ale měli by jich zničit více v poměru ke zdrojům (aby rusům zbraní/zdrojů ubývalo, plus zajistit němcům nové zdroje/průmysl.

I přes daleko větší ztráty na sovětské straně, takhle válka vyčerpávala němce víc než SSSR, kteří na ni zvolna rostl jako velmoc. - Ve válce nejde o zničené, ale o tom co zůstane. Pyrha vyhrál bitvu a prohrál válku, protože už mu na další bitvu nic nezbylo. Němci měli v SSSR celou řadu Pyrhových vítězství a tak to hned nebylo poznat, protože neviděli, co všechno SSSR ještě zůstává. Když němci jeli SSSR pořád na východ a viděli, jak je SSSR chudší a zaostajší než Německo, úplně přehlídli, že to ale znamená i to, že rusové vyžijí s méně než oni a tak tedy s méně dokáží více.

Celej ten Mansteinův paradox, co se tu rozebíral byl o tom, že Manstein byl voják a myslel si, že vede válku armád na frontě. Což vypadá jako celkem evidentní pravda, jenže ve skutečnosti to byla soutěž ekonomik jako za první světové a armády byly jen to, kde se to materializovalo. No a německá ekonomika byla ta slabší. (Komická myšlenka, když známe tu sovětskou.)

Když vidíte záběry Goebbelse, jak se ptá nějakého sjezdu jestli chtějí totální válku a oni radostně řvou, že jo, tak tam nikde není vidět, že SSSR už dávno totální válku vedl. Kolik jste viděli německých klučinů montovat samopaly? V sovětských filmových týdenících jste to viděli. Ještě dlouho po válce bylo docela běžné, že ve filmu vidíte, jak malí sirotci pracovali v továrnách a stáli na bednách u soustruhu. Ženský bojovaly v Rudé armádě taky docela běžně. V SSSR byla rovnost pohlaví a když ženská dokázala to co chlap, tak ji v tom nebránili, ale zatleskali ji za to. V Německu byly ženy doma a rodily děti, takže se všema padlejma mělo Německo stejně na konci války víc obyvatel než na začátku. 
 Jenže ta ženská pracovní síla chyběla. Taky když chtěl Speer rozptýlit část výroby do malejch městeček, aby se nedaly bombardovat, tak Hitler nebyl nijak nadšenej a nižší partajní kádry to pak zesabotovaly úplně. Speer smutně koukal do Británie, jistej si tím, že tam by to prošlo.  
 Pohádky o totální válce vedené Německem, ty se hodily tak do Goebelsovejch zpráv a dneska do protinacistické propagandy. Totálně na to Němci nešli nikdy. Proto prohráli.

Jestliže němci prohráli u Stalingradu, který se přeměnil na pevnost v průběhu bojů, tak začít bitvu o Kursk, ze kterého se stala pevnost ještě před bitvou, je popření samého principu bleskové války. Je to jak ofenzívy první světové, co jen zmasakrovaly plno lidí a fronta se ani nepohnula. Jen tentokrát se šlo jen do větší hloubky, protože s tankovejma místo pěšíma armádama.

Že by o budované obrovské ruské obraně němci vůbec nic nevěděli? Sotva. Na co by pak čekali na další a další zbraně. Věděli i o protiútoku o Stalingradu, jen tomu nevěřili (aspoň Hitler ne).

Hitlerův žaludek udělal lepší analýzu situace kolem Kursku než Hitler sám.

Celou ofenzívu měl odpískat nebo změnit taktiku a vyprovokovat Rusy k útoku, který by učinil všechny ruské investice do obrany oblouku zbytečné, protože by se boj nakonec odehrával na nepřipraveném území. Němci mohli zaútočit nakonec na úplně jiném kusu fronty.

Základem vojenství je udělat to, co nepřítel nečeká, to, s čím nepočítá, to, na co nemá obranu. Němci udělali přesně to, co rusové čekali, přesně tak, jak to před tím nefungovalo a přesně proto prohráli.

Jak to, ovšem, Hitlerův žaludek tak dobře věděl?

Inu, jak píšu v jiném postu, pravda je jen jedna. To, že ji nechcete vidět, ještě neznamená, že ji nevidíte.

Když ji nechcete vidět, dobře. Tělo se podle ní začne chovat i bez vašeho vědomí. Vaše emoce to budou dál vědět a skončí to jako psychosomatickej signál.

OdpovědětPřeposlat