Příroda měla dost času

Vidlák mě požádal, jestli bych pro něj nenapsal celý článek, když jsem prý měl dnes se svými bonmoty takový úspěch. Prý nějaké další moudro, které se nevejde do jedné věty. Měl jsem trochu času, jsem už dávno důchodce, ale pořád nepostradatelný a tak si mohu dovolit mít celou svoji práci nejen v malíčku, ale také v prdeli. 

Ani kolega Vidlák o mně nejspíš neví, že jsem akvarista. Mám rád rybičky. Konžské tetry, na ty se specializuju, mám i další vzácné kousky, které běžně v akvaristických potřebách nekoupíte. Chovám je i rozmnožuju. První akvárium jsem dostal před padesáti pěti roky. 

Víc než padesát let se snžím o biologickou rovnováhu v akváriu, upravuju vodu, řeším tvrdost, kyselost, teploty, měřím minerální složení,  krmím vhodným způsobem, jezdím si pro vodu do osvědčených potoků.  Přečetl jsem o tom hromadu knih, potkávám se s kolegy na burzách, mám přístup k dobře vybaveným laboratořím u nás na výrobnách krmných směsí. 

A stejně je poměrně běžné, že se mi rybky nemnoží. Prostě se netřou, samečci se nesnaží, samičky nekladu jikry. Všechny ukazatele na které si vzpomenete, jsou správně. Mám vodu přesně jako v Kongu nad Murchinsonovými vodopády. Rybky dostávají vhodnou stravu, mají ideální teplotu, správnou dobu osvitu a i kdybych se zbláznil, nic. 

Pak se venku změní počasí, zaprší, nebo naopak klesne voda v  potoce, nebo možná jen jedu pro vodu v jinou denní dobu, možná se do vody proti proudu vykadila nějaká kráva, nebo tam nakapal olej, ale vyměním vodu a hej ho - najednou jsou vajíčka úplně všude. Tvrdost je mimo, kyselost je mimo, ale příroda si to nějak zařídí a všechno jde. 

My prostě o přírodě nic nevíme. Vědci sice hodně namluví, popíšou tuny papíru, napíšou stovky příruček o chovu rybek a pak to stejně funguje úplně jinak. Podobné to mají doktoři - mám dvěstěkilového bratra s vysokým tlakem. Podle doktora měl být už dávno mrtvý nebo mít curkovku. Je zdravý jak řípa. Ani klouby nemá otlačené vahou. Pod sto kily špeku je úplně normální chlap. Proč? To nikdo neví. 

To jediné, co doopravdy víme, to je prostě jen odpozorované. Na černozemi všechno dobře roste. Ale na hnědozemi vlastně také. A na substrátu také. Na rašelině také. Roste to bez půdy, hydroponicky. Rostliny osvítil Černobyl, Fukušima a nikde neběhají zrůdy, ani se neobjevily divné stromy nebo nový druh trávy. Naopak, tam kolem Černobylu příroda bují. Na atolu Bikini jsou radioaktivní lodě a na nich jsou už padesát let přirostlé korály. Podle všech vědeckých studií by měly být dávno mrtvé. Ale příroda to asi nečetla a dělá si to po svém. 

Příroda měla na zdokonalení života miliardy let. Vyzkoušela všechny varianty. Ať byly sopky, málo kyslíku, hodně kyslíku, zima, horko, mráz, oceán, slaná voda, sladká voda, kouř i erupce na slunci. My lidi jsme tu jen chvíli. Možná jsme přečetli DNA, ale stejně vůbec netušíme, jak je možné, že se ta molekula duplikuje. Každá živá buňka umí víc, než ta nejsložitější chemická laboratoř. Ono se řekne -  mitochondrie - ale celý Ellon Musk a jeho produkce Tesly jsou proti této prabuňce v mladší buňce primitivní technologie. Pořád se mluví o nanotechnologiích, ale jediná opravdu funkční nanotechnologie je zadržování vody ve vakuolách. Přiroda to vymyslela už před miliardou let a  v té době už za sebou měla nejméně další miliardu let pokusů. 

Živočichové pálí také naftu. Cukry a tuky jsou stejné atomy jako nafta, jen jinak seskládané. A pálí ten cukr se stejnou účinností jako moderní motory. Proto pochybuju, že ještě můžeme tuto technologii posunout dál. Příroda měla víc času a nic lepšího nevymyslela. Stejně tak nemáme nic stejně lehkého a pevnějšího než kost. Žádným nylonem, silonem, polyamidem nebo uhlíkovými vlákny nedokážeme vyrobit nic stejně dlouhého, lehkého a pevného jako stéblo. Žádné punčošky nemají lepší vlákna než umí nejobyčejnější křížák. 

Umíme věci dělat jinak než příroda. Gepard prohraje s ferari... ale jen na silnici. Zkuste to ve volné savaně. Máme velká a silná letadla. Ale zkuste s nimi přistát na střeše mrakodrapu. Ptáci to dovedou bez problémů.  Máme vrtulníky, ale zkuste se s nimi potopit dva metry pod vodu pro rybu. Na energetický ekvivalent letu ptáka by letadlo ani neodstartovalo. 

Umíme postavit akvadukty, pumpy, ale to umí i každý strom. Taková sekvoj denně odpaří z koruny několik tun vody. I kdybyste pokryli celou plochu jejích listů solárními panely a nainstalovali pumpu, stejně by tolik vody do stejné výšky nenačerpala. Každý list, každá větev je dokonalejší a účinnější technologie než všechno co máme. 

Nevěřte tomu, že člověk je něco s čím se příroda dosud nepotkala. Že by mohl přírodě uškodit víc než slunce, oxid uhličitý, dopady meteoritů, výbuchy sopek. Příroda má i na člověka už dávno zařízené pojištění. Člověk nemusí přežít přírodu, ale příroda bez problémů přežije člověka. Nic o ní nevíme. Pozorujeme ji teprve deset tisíc let.  

Většina našich norem na jedy, radioaktivitu a hygienu vznikla tak, že se sešli vědci s úředníky a řekli si, že by to mohlo tak nějak být. Nikdo neví, co s námi skutečně dělá azbest. Stejně tak nikdo vůbec netuší, co dělají mikroplasty, ale já bych si myslel, že nemohou být horší než azbest. A každý den pijete vodu ve které je víc azbestu než plastů. Vidlák dokonce pije denně vodu ve které je víc uranu a radonu jak plastů. Když má tělo mechanismus na uran a azbest, poradí si i s plastem. 

V Indii lidé pijí vodu, která by vás spolehlivě zabila úplavicí. Jsou v ní težké kovy, jedy, pesticidy. A stejně Indů přibývá. V Africe nemají co do huby, podřezávají se ve velkém a stejně jich přibývá. V Afghanistánu do lidí střílí ta největší a nejsilnější armáda na světě a stejně jich přibývá. Co na tom, že se nedožívají na kapačkách devadesáti let. Prostě bují. Život si vždycky najde cestu. Příroda vždycky zvítězí. 

Víte, jak poznáme, že přírodu opravdu ničíme? Začne se nás zbavovat. Rychle a efektivně.