Pár statistických údajů

Autor
Štítky

Vidlákova vsuvka: 

Tímto článkem je Ass oficiálně jmenován vrchním falšovačem statistických údajů zde na Kydech s právem posledního slova a první noci, protože bychom měli následovat kolegu  Winstona Chruchilla, který věřil jen té statistice, kterou si zfalšoval sám. Díky Assovi nyní máme vlastní statistiku a můžeme si s ní zacházet podle libosti. 

Dovolte mi ještě říci, že všichni nejspíše víte, co znamená slovo Ass v angličtině. Mohu proto s chmurným uspokojením konstatovat, že zde na Kydech jsme v čele pokroku... jsme v p.... ještě dřív než zbytek českého internetu. ale rozhodně mi to není proti mysli. 

Assi je to vaše: 

 

Jednou za čas se v novinách/TV objeví statistika, kdy někdo vybere nějaký produkt, data k němu a přidá zaručeně správný komentář, kdy dostanu poučení, jak dobře bylo/nebylo. 

Pohled na statistické výsledky může mít každý jiný, protože jeden vidí příčinu v něčem, druhý v onom, a navíc si dost často lidé vybírají data nebo hledají v datech korelaci ve smyslu „toto chci najít“.  Ty články jsou pro mě spíše zbytečné, když mi nedají, z čeho vychází a předhodí 1-2 čísla a pak tvrdí něco, nemám možnost nic, jenom věřit. A když si člověk pamatuje, tak se mu věřit nechce i když paměť může klamat.

Jednou mi někdo pod Vidlákovým článkem odpověděl „prý nemám pravdu a před 89 se jedlo více masa a dnes hlavně drůbeží“, což drůbeží, s tím bych souhlasil, protože hovězí je hodně drahé a vepřové oproti kuřeti taky, ale nevěřil jsem množství, paměť mi říkala něco jiného.

Našel jsem na ČSU data (ale je to sranda tam hledat, kdy jsou tam přepočty na „reálné hodnoty“, “poměry s něčím“, „změny sběru dat=nezaměstnanost“ apod.)

K tomu, jak se člověk rozjel jsem si našel různé časových řad různých dat, od zlata, po sklizeň, přes spotřebu a inflaci. Kdy na rozdíl od novinářů jsem si zvolil pro porovnání hodnoty příjmu cenu zlata ne cenu kostky másla (a to ještě ze strategických zásob Holanska/Neměcka, které z důvodu obnovy prodávají staré kusy). Řekl jsem si, že držet se/porovnávat pomocí cen brambor nebo televizí, protože rozvoj automatizace je to nejblbější, co můžu udělat, ne že by zlato bylo ideál, ale v porovnání s podobným produktem jako TV či lednička to vypadá/je fakt lepší (si teda myslím…).

Můžete se pokochat nad tím co jsem vytvořil (reálně paste+copy a vytvoření grafů, tedy chlubení cizím peřím), kdy jsem si ze srandy, jak byl člověk rozjeté dělal i plošné grafy teplot v Brně (za dny), a z Klementina teploty a srážky (tedy ne za dny, ale průměr za měsíc).

Co, který graf vlastně ukazuje je na každém z vás, i to, jestli je možné přepočítávat porovnání na zlato (jak jsem si já zvolil).

Tak, řečí bylo až moc, když cílem bylo pouze zobrazení grafů a tabulky.

 

První budou největší omalovánky, graf srážek a teplot s Klementina 3D a pak plošně:

 

Plošný graf těch samých hodnot srážek a teplot má navíc čáry ukazující roční období (Jaro, léto, podzim, zima). Docela to sedí/je vidět v tom grafickém zobrazení, i když by šel podle tohoto rozdělit pouze na dvě období?

Teploty v Brně za roky 2011-2020, kdy jsem měl debatu a bylo mi říkáno „minulý rok byla větší zima“. Stáhl jsem si stáhl teploty z tepláren, abych měl něco z Moravy a určitě ne proto, abych si potvrdil dobrou paměť, ale mohl příště říci „jáááá mám pravdu“:

a data pouze za leden, o který v debatě šlo:

Jednou vidlák(?) říkal o srážkách, prý mají být v sumě za rok +- stejné:

a úroda závisí na červnu, protože jedno/více stébel(?):

A z počasí přecházíme na maso a jeho celkovou spotřebu:

Spotřeba telecího:

Spotřeba skopového:

Spotřeba vepřového:

Spotřeba vnitřnosti:

Spotřeba zvěřina:

Spotřeba drůbež (omluva, že ve screenshotu je text mřížka, leností trpím i já):

Spotřeba králíků:

Spotřeba ryb:

A když jsem stáhl data o chovu, tak jsem si dal dvě řady k sobě, chov a spotřeba:

Spotřeba a chov hovězího:




 

Spotřeba a chov drůbežího:

 

A přecházíme na plodiny a jako první spotřeba kávy a čaje:

Osevná plocha a k tomu výnos u ječmene:

Osevná plocha a k tomu výnos u žita:

 

Osevná plocha a k tomu výnos oves:

Osevná plocha a k tomu výnos pšenice:

 

A přecházíme k inflaci: 

 Ta samá inflace kumulovaný růst:

a inverzně, kumulovaná ztráta hodnoty inflací:

Kumulovaná inflace a zároveň ve stejném grafu výška průměrné mzdy v ČR

A to samé pro USA inflaci a USA příjem domácnosti:

 

A když porovnáme tabulku inflace v USA a inflace v ČR:

A když „myslím“ zlato jako neměnnou hodnotu v čase, tak si za svůj příjem domácnost v USA měla možnosti koupit zlata (nejvíc v roce 1971 a nejméně 2012+1980): 

Když cenu zlata přepočtem i české příjmy dostaneme graf (moje zamyšlení: krize 2008 začala nebo spíše 2002, a rok 2008 je konec pádu na dno z pohledu příjmů lidí v USA?):

k tomuto grafu je tabulka (upozorňuju, ČR průměr příjem člověk, USA medián a příjem domácnost), když bych měl víc kurzů koruna vs dolar před rokem 1990, přidám i toto, kurzovní lístek jsem sehnal na stránkách ČNB pouze pro 90, 88, 73 a 53:

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (69 hlasů)

Komentáře

Proto píšu ze smartfounu.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na krokodýlí a zvěřinové farmy jsem zapomněl, protože jsem je řadil mezi hospodářská zvířata. Prý i chuť zvěřiny z farem je podobná hovězímu. Nevím, stát se daněmi stará, aby zvěřina zůstala vyhrazena pro šlechtu a poslaneckou kantýnu.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jestli chcete zvěřinu, je jí všude plno. Kšeftují s ní myslivci. Když je důvěra, tak je to o 1/3 nebo víc, levnější. Nejvíc se kšeftuje se srnčím.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Krokodyli nic moc. Konsistenci tak napul cesty k meduze, chut po blate.

Zatím bez slepic

A neměl jste jídlo z krokodýla zmraženého?

Čerstvý nebo chlazený prý chutná jako nejlepší kuře

Zatím bez slepic

Dnes jsem našel v lese nepříliš starou srnčí nohu i s kopýtkem. A vlk, medvěd ani rys to nebyli. Ani pes. Spíše myslivec. A taky starší srnčí lebku o kus dál.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Byla spojena ještě šlachami s lopatkou, nebyl to myslivec...

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dle mého dlouhodobého pozorování v Praze a v křivoklátských lesích soudím, že správně je za c:-)

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

jsou všude, v Práglu nejvíce.

Ale jak víte, že se rozmnožili paroháči? ;-)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Nové Době zcela nemožní, protože jste vůbec nepřišli na to, že by mohla být za zvěřinu vydávána masa obyčejných chovných čtyřnožců, to jest obvyklých prasátek, kraviček, slepiček, a tak všelijak podobně.

Hned vám vysvětlím, jak.
Možná, že někteří z vás byli kdysi v Zemi, kde - jak pravil klasik (Julek Fučíků) - již včera snědli to, co měli na zítra.
Tedy kdo z vás tam byl, dozajista si všiml miniaturizace a obzvláštní tuhosti masa "cypljonků" - já jsem jim říkal chcípljonků - neboli kuřat.
To proto, že tam neměli brojlery, speciální krmné směsi, preventivní penicilín ve futru, křehčení zabitých ptáků pomocí vody a "éček", a tak všelijak podobně.
Nu, a jak mám spolehlivě zjištěno tento stav trvá doposud. Tudíž není nic lehčího, než si naporučit dovoz tajových chcípljonků z podobných zemí, lehce vyladit chuť a barvu masa pomocí příslušných éček a úspěch je zaručen.

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)

Jmenovalo se to tak a maso bylo z jelena, moc dobrého jelena, nejjelenovatější jelen, jakého jsem jedl. I prostředí restaurace tomu odpovídalo.
Pak jsem si šel přidat "jelení guláš" dal jsem řeč s kuchařem, jak je to boží a kuchař, hrdý na své dílo, mi práskl, že je z krávy.

Stejně to byl ten nejlepší jelení guláš, jaký jsem kdy jedl!

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

No přeci podle vtipu, že manžel chytí manželku s milencem a začne milence mlátit. Manželka povzbuzuje manžela: "Jen mu dej, sviňákovi! A naber ho na parohy!" A proto je zřejmé, že se rozmnožili paroháči a svině. Těch druhých je mnohem víc.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jen přemýšlím, proč těch sviní je víc. Započítáváte i ty milence?

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Podle mne je v tom i politické dění,které ovlivňuje statistiku.
Už to někdo psal,řekl,že tyto statistiky ovlivňuje i počet zahraničních turistů.
Ještě u spotřeby chybí různé dovozy,hlavně z Polska,když chci kvalitu,musím si to koupit v Polsku.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

To jako fakt?

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

a uzeniny jinde než v Lidlu nebo (maso a uzeniny) u místního řezníka (rodina řezničí od r. 1567 furt na tom samým místě!!!; bych puknul pýchou, být z takové rodiny :o) ) Takže polské. Ještě jsme se nesekli.

Zatím bez slepic

Mléčné výrobky a uzeniny z Lidlu = polské.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Taky kupuju hlavně v Lidlu. Nebo v Bille a jinde, vzácněji. Mléčné výrobky a uzeniny vybíráme pouze! české. Pokud možno. Tedy jogurty, sýry, smetanové krémy, mléko... Pokud nejsou v Lidlu, tak jinde. Polské ani za nic. Ani v Lidlu a ten to kontroluje. Polsko má určitě kvalitní potraviny. Ale taky spoustu nekvalitních, byly aféry a docela to pančování stálo za to a pak, hlavně, proč podporovat polskou ekonomiku na úkor naší ??? Žijeme v ČR a ne v Polsku. S výjimkou sleďů v tomatě v Lidlu. Ale i tam sledě vyrobené v Německu jsou lepší než polské.
Kuřata a nějakou zeleninu od známého zemědělce. Zvláště ta kuřata, chovaná venku, jsou rozdíl od velkoodchovů. Mají poctivou kůži, kosti a maso chutná úplně jinak, tak jak to bylo dřív... Část zeleniny a brambor máme svých.
V obchodě zeleninu taky českou. Pak ostatní a polskou nikdy. O jablkách nemluvě. A je nás víc, co to tak máme.

Taky zásadně nekupujeme kebab u Turků nebo Arabů. Ani mekáče v McDonaldu.

Slovenskou bryndzu a jiné výrobky kupujeme normálně, neděláme rozdíl. Rakouské potraviny jsou drahé, ale hodně kvalitní. Snažíme se bez nich obejít. Maďarské tokajské nebo čabajka jsou nezastupitelné, ale to normální člověk kupuje vzácně. Pokud je volba, tak vždy české.

Když jsem byl v Bělorusku, tak nějaký bořík vešel do obchůdku s potravinami v malém městě, asi na cestě z Nesviže. Před krámem zaparkoval pěkné terénní auto, dobře oblečený. "Zdravstvujtě, chci koupit brambory a rajčata. To je polská kartoška? Tu ne. To je běloruská, ta dražší? Beru 20 kilo. A 4 kila běloruských rajčat. Už nejsou? A co tamta? Tady jsou polská a tady ta jsou z Rostova z Ruska. Dejte mi, pažalsta, ta z Rostova."
Když to nakládal, zeptal jsem se, proč vybírá běloruské potraviny. On na to, že podporuje běloruské zemědělství, ne polské. Odpověděli jsme "ponimaem, my tože pokupaem češskij tovar i ně polskij".

Proto jsem se ptal, že někdo může kupovat polské potraviny. Je to ve
každého, jak se rozhodne, nám a je nás víc, je bližší české.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

v Polsku zboží určené pro polský trh.
Samozřejmě nemám k dispo žádné rozbory, ale minimálně umějí lépe zacházet s éčky (dochucovadla, konzervanty) a za méně peněz, pokud se opravdu nejedná o méně šizené výrobky. Když jsem tam jezdil služebně, nakupoval jsem z potravin prakticky všechno a zklamán jsem byl opravdu málokdy.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

V Polsku jsou hlavne normalni sedlaci, co vyrabi pro sebe a taky prodavaj na trhu.

Co se tu vydava za polske potraviny, to jsou nejaky firmy sice v Polsku, ale patrici nejakej firmam z Britanie, Holandska, Belgie atd. - Ale dohledavejte to, kdyz nasi mili sousede uz mluvi i o Osvetimi jako polskem koncentraku, kdyz je dnes v Polsku.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

My zase kupujeme od našich sedláků. Máme něco jako spotřebitelské sdružení a jednou za 14 dní někdo jede nakoupit pro všechny. Drůbež, zelenina, sýry a tak.
Od polských sedláků to může být kvalitní a hlavně levné ( i když právě malý zemědělec někdy, i z neznalosti, udělá pěknou koninu, někde bere vodu, pěstuje zeleninu na kontaminované půdě dovezené ze skládky, zkrmuje zvířatům zbytky plné pesticidů nebo těžkých kovů, teď si vzpomenu na případ, kdy jeden udil maso a sýry na vyřazených pražcích), ale hodnotově to mám jinak. Prostě raději dám i o pár kaček víc a koupím u našich. Jsem od nás, žiju tady a pomohu našim.

Co se týče potravin, prodávaných v obchodech - české potraviny jsou hodně kvalitní. Tím nemyslím naše nebo cizí náhražky, které jsou, bohužel, povoleny. To mám z první ruky a tak tomu věřím. Klausova vláda po roce 92 musela změkčit normy na potraviny, protože jinak by k nám ze západu nemohli mnoho vyvážet. A pak, máme propracovaný systém kontrol kvality potravin. U nás není možné dávat do konzerv třeba technickou sůl nebo zpracovávat hygienicky závadné maso a místo do kafilerky ho vozit ho do ČR, pardon do Polska...

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Chléb a jogurty máme z větší části svoje.

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Co se týče polských potravinářských firem - dnes jsou firmy nadnárodní. V Polsku stejně tak jako v ČR. A že by se firma, patřící většinově polskému kapitálu chovala na trhu ohleduplněji než třeba většinově holandská, tedy neošulila, co se ošulit dá, protože musí ekonomicky přežít v konkurenci s ostatníma, je science fiction. A že tedy za polské nekvalitní potraviny může cizí kapitál, jak tu zaznělo. U velkých hráčů na trhu kvalitu MUSÍ REGULOVAT STÁT. A u nás to reguluje docela dobře. Pohled zemědělce může být samozřejmě odlišný a pokud tu nějaký bořík napíše, jak to vidí, může to být obohacením.

U malých zemědělců je tomu jinak. Ti mají své zákazníky a vztahy mohou být i trošku jinde než na tržní bázi. Zákazník ale může posoudit kvalitu jen nutričně, rozbory např. na obsah PCB nebo obsah plísní, neudělá.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Mel byste jet nekdy do supermarketu a koupit si tam presne tu samou konzervu, s presne tou samou nalepkou, jen ruzna velikost a zeme vyroby a ochutnat to.

Urcite to nesulej vsude stejne.

Zatím bez slepic

Dvojí kvalita potravin. Z hlediska Západu jsme divoký východ. S Polskem jsme na tom stejně. Slovensko je v nižší zóně, u nás je v Coca-Cole řepný cukr, na Slovensku kukuřičný. Nejhůř jsou na tom Bulharsko a Rumunsko.

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

borůvky a brusinky, mnohem levněji než v Čechách (chalupu máme na hranicích s Polskem v Náchodě a stejně to poláci trhají u nás v horách). A taky dorty mají v Kudova-Zdroj výborné, ve spoustě místních cukráren.

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pecete chleba doma?

Zatím bez slepic

.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Jenze cena zlata kolisa. Cena zlata se muze prudce zmenit. V roce 2018 vystoupala najednou o 30% behem par mesicu.

Taky na jakou cenu zlata se to pocita? Na tu na zapadnich burzach nebo na tu, co zde aplikoval stat?

Jak se do toho zapocitava menici se kvalita? Kureci z roku 1978 urcite neni kureci z roku 2018.

Co takovej hamburger? Pocita se jako hovezi nebo se odpocitavaji nahrazky? Co salamy a uzeneny, pocitaji se jako maso nebo se z toho odpocitava prislusne procento nahrazek?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

Výhoda ceny zlata je v tom, že když o 30% stoupne, stoupne to u nás, v Německu i v USA. A prakticky stejně. To znamená že v grafech nám to udělá stejný "zářez" a to jak u nás, tak i jinde. Máslo už to takhle nemá... 

 

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

Ale za socialismu cena zlata, aspon v maloobchode, preci nekolisala. Nebo jo?

Zatím bez slepic

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo, cena kolisa, je tam cena rocni (nenasel/ani nehledal jestli prumer, ci ciste zaver roku).
Proto se mi libilo, ze v prepoctu naprijem domacnosti USA vs cena zlata za jeden oz se to docela drzi u sebe, takze klesa hodnota dolaru, ale prijem se udrzuje na +-stejne hodnote. A jeslti to spise nema za ukol brat penize od lidi ne primo, na danich, ale obklikou, ze jim snizuju jinou variaci jako ve stredoveku/staroveku "obsah zlata ve zlatkach ci stribrnacich".

Teda, to je muj pohled, proč něco měnit, když se to v minulosti osvědčilo...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ja prepocitavate mzdu pred a po revoluci?

Pred revoluci bylo zdravotnictvi, duchody, skolne "zdarma" - takze nefigurovalo jako soucast mzdy, ale samozrejme stat to mohl platit zase jen z prijmu, ktere nevzplatil primo. Potraviny byly dotovane - ale zase jen z jinych primu. - Jakou metodou se prepocitavaj?

Co jina danova politika, ktera meni skutecnou cenu veci, ktere musite platit? Jak to bylo zohlednovano?

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Nijak, protože to je statistika... To máš jako s tou deflací 53, kdy nezapočítáš, že zároveň sní byli i přepočty podle jejich velikosti, to jsou věci když čteš graf si sám musíš uvědomit, když to přepočteš, už zatahuješ další chybu ;)

U platů to máš to samé, máš informaci, že to je průměrný plat, ty si musíš uvědomit, co je průměr, co je medián, jaké je rozložební velikosti platů, tedy že za komenčů byl průměr hooodně blíž mediánu. Takže opět, přepočtem zatahuješ chybu, takto máš "alespon přesnější nepřesná data" a ty si musíš spracovat sám svým pohledem ;)

Zatím bez slepic

pohled přes naše "zlato"=plzeňské pivo.
Stačí sledovat cenu "plzně" (drží si dlouhodobě svoji kvalitu, aspoň ve vyhlášených hospodách v Praze) a hned vidíme jak se mění platy, stejně totiž stoupá i cena plzně v hospodě.
Já pamatuji plzeň za 2,40 Kč, zdražení na 4 Kč v osmdesátých letech a ted pravidelný růst ceny s růstem platů.
A rozdíl platů u nás a v Německu zase přesně odpovídá ceně plzně u nás a u nich.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Čísílka není třeba luštit. Stačí si najít intuitivně 89. To jde i z tvaru křivky. Je jasně vidět, že cíl se daří plnit. Námi demokraticky volení zástupci splnili úkol. No nic, zatím ještě žijí lidé, kteří ještě grafům rozumí, neb mají ještě vzdělání z té zatracené předlistopadové éry. Za deset let se tady bude tvrdit, že Alláh to tak chtěl.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Jedna malá výtka: Ty písmenka a číslíčka neberou ani silné brýle.

Zatím bez slepic

Taky jsem už pochopil, proč účtařinu dělají krátkozrací. :-)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Opravdu moc pěknej graf! Šlo by to dodělat do roku 2019 ?

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by Pán z Višně (neověřeno)

Trvalý odkaz

šlo, ale až se mě bude chtít a já jsem lenoch... Třebas mě zase někdo něco napíše, že mám špatnou pamět a já si pak budu dokazovat jakej sem geroj/mladík myšlením a pamětí ;)

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Aniž bych chtěl shazovat práci autora, neodpustím si lekci z jazyka českého, konkrétně z kapitoly stupňování.
Stupňování slova lež (lež jako lež, ne lež jako lež) :
Lež, veliká lež, statistika.

No, bohužel, taková moudra nepadají ze mě, já jsem jen retranslačka (Kremlík - Obchodníci se strachem).

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Budte klidny, ono to nepada ani z pana Kremlika. Je rocnik 1976, tak kde by se vzalo. Pani statistici nam to ochotne rikali leta pred jeho pubertou a urcite to je prastarej vtipek.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Statistika je jen pro oblbování obyvatel.
Třeba u mezd,někdo má 100 tisíc a někdo 20 tisíc,ale v průměru se mají oba skvěle.
U inflace je to podobné u potravin 20% ale slevní lokomotivy ,ale v průměru je to 3%

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Kde je člověk, tam se švindluje !" Statistiky nejsou výjimkou.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Proto jsem zvolil zlato jako něco co "uchovává/ukazuje" hodnotu v čase. Tedy nezvolil jsem TV/leničku nebo tvoju lokomotivu/potravinu ;)
Ono i u te potraviny, když na polu nebyl traktor, tak jeji "vyrobni cena" bylo určitě vyšší, jak když vyjede na sběr cukrovky "kombajn"...
Ale platí opět, ty máš statistiku, ty musíš vědět co vidíš na základě podobných infromací, které si musíš uvědomit při pohledu na podobné grafy.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

teda Ass, voni si u mně šplhli, pět palců nahoru,
už jenom ty prokládané zemědělské grafy osevní plocha vs. hektarový výnos v čr
by možná zasloužily od Vidláka samostatný okomentovaný článek
(chtělo by to možná asi k tomu i dohledat poměr výkupních cen jednotlivých plodin v čase),
ta pšenice a vývoj jejího hekt.výnosu v čase z toho taky hezky vyčnívá.
Z dalšího všeobecnějšího - křivky kumulovavá inflace vs. cokoliv jsou vždy zajímavé, hlavně v mezinárodním srovnání, křivky přepočítané na konstantní "hodnotu" zlata jsou sice dle mého názoru dost spekulativní, ale ono je problém na co jiného trvalého to vlastně přepočítat, jakž jste koneckonců v úvodu zmínil.
Prostě je tam toho dalšího zajímavého na jeden článek až moc, chtělo by to nám toto podávat po menších kapkách, abychom mohli jednotlivé skupiny grafů podle tématů rozebrat a uvědomit si lépe, co znamenají a co v nich naopak třeba není podchyceno, a jak by se pravděpodobně změnily, kdyby to podchyceno bylo. Pokud takhle každej začne komentovat jinej graf, tak se tu v tom brzy ztratíme.
Ale jinak celkově samozřejmě za článek pět slepic, nakopnul jste zajímavé téma vývoje (čehokoliv) v čase.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Díky, autore Assi. Polebedil jsem si v grafech, se zájmem přečetl diskuzi a byl jsem zvědav, jestli jsem jediný, který si sedí na vedení.. asi jo. Nevím, jak všichni ostatní (chytří, bystří, krásní atd.), kteří tady chodíme, ale já v grafech nenajdu jednotky, v čem se hodnoty pohybují. Vodorovná osa je jasná - čas. A svislé osy? Jsou to švestky, procenta, kusy, kila, tuny, či ji jiná záhadná veličina, která určuje, jak jsme se měli skvěle, nebo strašně? Velmi pěkná práce, díky za ni, ale tohle je sakra velký nedostatek, tedy pro mě.
Ale z každého vývoje (i toho krizového) si lze vzít ponaučení. Jen tak dál a budu se těšit třeba na další statistiky někdy.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Ingoust (neověřeno)

Trvalý odkaz

zaostalý a hloupý, neboť každé malé dítě ví, že svislé osy grafů jsou dílkovány dávno známou veličinou vypočtenou neurčitým integrálem syntetizovaných jednotek chytrosti, mládí a krásy, zvanou JEDEN TARGUS.
Pozn.:
Doufám, že jsem tu pár lidí zas POŘÁDNĚ NASRAL!!!!!!!!!

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)