Reakce pro Dexxe, Gerda a další

Dlouho jsem přemýšlel, jak vlastně začít. Zda zabrousit až do dob vzniku mytologického kompilátu nazývaného dnes „Starý zákon“, pokračovat šířením křesťanství ohněm a mečem na BV za křižáků a prokousat se postupně do konce 19. století. Jenže když jsem se dal do psaní, došlo mi poměrně rychle, že by z toho asi byla diplomka, kterou by beztak jen málokdo přečetl,  bo moc písmenek.

Tak to vezmu zkrátka.

V srpnu 1897 se ve švýcarské Basileji sjel První sionistický kongres, na němž byl pod vedením Theodora Herzla představen politický sionismus a vyhlášen jeho program:

„Zionism aims at establishing for the Jewish people a publicly and legally assured home in Palestine. For the attainment of this purpose, the Congress considers the following means serviceable:
1. The promotion of the settlement of Jewish agriculturists, artisans, and tradesmen in Palestine.
2. The federation of all Jews into local or general groups, according to the laws of the various countries.
3. The strengthening of the Jewish feeling and consciousness.
4. Preparatory steps for the attainment of those governmental grants which are necessary to
the achievement of the Zionist purpose.
The First Zionist Congress is credited for the following achievements: 

• The formulation of the Zionist platform, (the Basel program, above)

• The foundation of the Zionist Organization

• The adoption of Hatikvah as its anthem

• The absorption of most of the previous Hovevei Zion societies

• The suggestion for the establishment of a people's bank, and

• The election of Herzl as President of the Zionist Organization and Max Nordau one of three Vice-Presidents.“

Theodor Herzl wrote in his diary (September 3, 1897):
„Were I to sum up the Basel Congress in a word - which I shall guard against pronouncing publicly - it would be this: At Basel I founded the Jewish state. If I said this out loud today l would be greeted by universal laughter. In five years perhaps, and certainly in fifty years, everyone will perceive it.„

Překlad:

Cílem sionismu je vytvořit pro židovský lid veřejně a legálně zajištěný domov v Palestině. Pro dosažení tohoto cíle považuje Kongres následující prostředky za účelné:
    1. Podpora usidlování židovských zemědělců, řemeslníků a obchodníků v Palestině.

    2. Vytvoření federace všech židů jejich sdružením do místních nebo celostátních skupin, podle zákonů různých zemí.

    3. Posílení židovského sebeuvědomění.

    4. Podniknutí přípravných kroků k zajištění takových vládních záruk, které jsou nezbytné pro dosažení sionistického účelu.

Byla tedy zformulována sionistická platforma, její program, založení sionistické organizace,ustanovení hymny, vstřebání většiny spolků předchozí organizae „Hovevei Sion“, přijetí návrhu na zřízení „lidové“ banky lidí a volba předsedy a prvního místopředsedy sionistické organizace – Theodor Herzl a Max Nordau.

Theodor Herzl napsal do svého deníku 3. září 1897:
„Kdybych měl shrnout Basilejský kongres jedním slovem - které se nesmí dostat na veřejnost - bylo by to takto: V Basileji jsem založil židovský stát. Kdybych to dnes řekl nahlas, bylo by to uvítáno všeobecným smíchem. Ale možná za pět let a určitě za padesát let to všichni uvidí.“

Tolik ve stručnosti. V reálu se hodně mluvilo pro přítomných asi 60 novinářů a ještě více v kuloárech.
Pár let nato (1905)  vyšel v Petrohradě útlý spisek nazvaný „Protokoly mudrců ze Sionu“. Údajně pamflet, kompletně vyfabulovaný nějakým policejním úředníkem.

Jenže...
Podíváme-li se na cíle Světové sionistické organizace a na metody, jimiž jich dosahuje, je ten „pamflet“ pozoruhodně přesně korespodující s programovými cíli tohoto spolku.

Ponechme tedy programy programátorům a podívejme se do r. 1917.

WWI se chýlí ke konci, všude hlad, bída, španělská chřipka, rozvrácené země, kšeftům se moc nedaří a Anglii došel nitrák a další substance, bez nichž se nedají vyrábět náboje. Současně již rok probíhají jednání mezi vládami UK a Francie o rozparcelování BV (Sykes-Picotova dohoda z r. 1916) a mezi některými členy britského parlamentu a vlády  s představiteli WZO o případném poskytnutí prostoru v Palestině. Slovo dalo slovo a kšeft byl upečen – „židovská domovina“ v Palestině za nitrák, doutnáky a střelný prach.

Přikryto „Balfourovou deklarací“, aby se neřeklo.

A na problém máme zaděláno.

Jednak v té době právní systém žádného státu (což se nezměnilo dodnes) nezná pojem „domovina“ či „vlast“ v souvislosti s jakýmikoli nároky vůči konkrétnímu území. A jednak jde o území třetí strany, nadto území s permanentním a poměrně hustým obydlením, na jehož práva koloniální Anglie pochopitelně zvysoka dlabe.

Střih – a máme tu rok 1922 a první velké problémy.

Do Britské mandátní Palestiny se hrnou židovští  přistěhovalci z především východní Evropy, pečlivě organizovaní WZO. WZO tam v té době vlastní necelých 200 km2 v Jeruzalémě a okolí (nakoupených od místních šejků), což samozřejmě nestačí. Takže se přišelci usazují, kde se jim zlíbí a logicky dochází ke konfliktům. Ozbrojeným. Britská mandátní správa totiž neuznala katastry a zápisy do nich z doby Osmanské říše, ale nové se neobtěžovala vytvořit.

Podle „Britské Bílé knihy“ (British White Paper) britská vláda považuje za nutné zdůraznit, že Balfourova deklarace NEZAKLÁDÁ židům právo na založení státu v Palestině a už vůbec ne na celém jejím území, jak tvrdí WZO.

Jenže to už je pozdě. Původní obyvatelstvo se brání vůči agresivním přišelcům se zbraní v ruce a WZO financuje vytvoření židovských teroristických organizací. Zároveň organizuje zejména mezi mladými nemajetnými židy z Eropy (hlavně ze střední a východní) obrovské náborové akce za účelem jejich přesunu do Palestiny. Slibuje jim vlastní půdu, bydlení, práci – tedy to, co jim doma chybí. Realita je však zcela jiná – přišelci jsou umisťováni do vojensky organizovaných pracovních táborů; z nichž pro většinu není úniku, protože nemají prostředky na cestu domů.

V r. 1920 začala v Mandátní Palestině působit Hagana, financovaná „Židovskou agenturou“. Samozřejmě „sebeobranná“, ve skutečnosti však terorizující jak původní obyvatele Palestiny bez rozdílu vyznání, tak „neposlušné“ obyvatele sionistických „osad“.

A tak nám situace postupně graduje až do r. 1936, kdy vypuklo otevřené protisionistické a protibritské povstání. Počet přišelců daleko přesáhl možnosti nepříliš úrodného regionu a původní obyvatelé se právem cítí utlačováni jak „mandátní správou“, tak sionisty.

To už vedle Hagany „sebeobraňuje“ zájmy WZO a JA také další teroristická organizace „Irgun zevai leumi eretz Israel“. A ta se s nikým nemaže. Vraždí jak křesťany a muslimy, tak nepohodlné židy.

Domorodé povstání bylo britskou armádou potlačeno a sionisté dostali v podstatě volnou ruku. Vláda UK pochopila, že se jí židovské přistěhovalectví naprosto vymklo z rukou a že nad aktivitami WZO a JA nemá absolutně žádnou kontrolu.

Tramtadá – máme tu rok 1939.

Začíná WWII, USA daly jasně najevo, že židovské uprchlíky neberou a brát nebudou, Kanada také, do Jižní Ameriky není snadné se dostat a Palestina je přece „domovina“. Takže hurá tam. Vláda UK se sice pokusila uzavřít palestinské přístavy, ale tím jen zvýšila „aktivitu“ židovských teroristických organizací, které kromě původního obyvatelstva začaly vraždit i britské úředníky a vojáky. Soustředily se na útoky na tržištích a na autobusy s cílem pozabíjet co nejvíc lidí a zastrašit přeživší (specialita Irgunu). 

V r. 1940 se přidala další teroristická organizace - „Stern gang“. Ta nejenom že bojovala jak proti původnímu obyvatelstvu a Britům, ale otevřeně kolaborovala s nacisty. 

Skončila WWII, v pohybu jsou miliony lidí, židé opět organizovaně proudí do Palestiny.

Původní obyvatelé již pochopili, že sionistům nemají sílu zabránit v přečíslení původní populace, nicméně se stále ještě pokoušejí bránit svou vlast. Jinou nemají. 

Jenže mezitím vznikla OSN, jejímž jediným úkolem patrně bylo zajistit sionistům nerušené ovládnutí Palestiny. 

Valné shormáždění OSN v r. 1947 přijalo rezoluci č. 181 („Partition Plan“), jíž Palestinu – přesně v intencích koloniální politiky tehdejších „demokratických“ mocností – rozdělilo na 6 enkláv (3 židovské – 60% území - a 3 nežidovské – 40% území), spojených přechody, které měly být pod kontrolou OSN.  Jenže to už byla sionistická mašinerie  tak rozjetá a britská vůle něco ještě řešit tak malá, že  rezoluci snad ani nikdo nebral na  vědomí.

Státy, které posvětily vyhlášení Izraele, tak neučinily proto, že by měly špatné svědomí nebo že by chtěly židům pomoci. Důvod byl mnohem prozaičtějí – doufaly, že se jich zbaví.

Sionisté si z rezoluce vyzobli jediné – že si mohou v Palestině konečně pořídit vlastní stát. 

Proti rezoluci hlasovaly všechny státy sousedící s Palestinou.

Vznik státu Izrael byl sice podmíněn vyjednáním statu quo, ale sionisté s nikým o ničem jednat nehodlali. A v r. 1948 SI vyhlásili – jednostranně – vlastní stát  NA CELÉM území Palestiny. Odpovědí na tento krok bylo pochopitelné vyhlášení války sousedy.

Pro nežidovské Palestince skončila katastrofou v podobě sionistické etnické čistky.

Sionisté zničili na 470 palestinských měst a vesnic, jejichž obyvatelstvo částečně vyhnali a částečně vyvraždili. Do okolních zemí během jediného půlroku dorazilo na 900 000 palestinských vyhnanců. 

A ta čistka pokračuje dodnes – „osady“, zdi, zábory zemědělské půdy a ničení zejména olivových hájů, bourání obytných domů a občanské vybavenosti, ničení technické infrastruktury, vraždy, časově neomezená „administrativní detence“ (vč. malých dětí), zásadní Netrestání zločinů spáchaných židy...

Pro kritiky Palestinců mám pár otázek:

1. Jak by se vám líbilo, kdyby vaše město (nebo celou Kotlinku) kdosi kdesi přidělil cizí entitě, aniž by zohlednil to, že už je obydlené vámi?

2. Bránili byste SVŮJ majetek proti jeho „převzetí“ cizí entitou?

3. Pokud byste jej bránili, vadilo by vám, kdyby vás entita prohlásila za „teroristy“?

4. Byl odboj proti nacistům oprávněný?

5. Nacistická okupace Kotlinky trvala „pouhých“ 6 let a následky pociťuje již čtvrtá generace. 

Sionistická okupace a kolonizace Palestiny trvá již více než 80 let a po celou dobu se zhoršuje. Ovšem po Palestincích žádáte, aby se chovali, jako by se nic nedělo. 

 Uvědomujete si vůbec obludnost svého uvažování?

 

A poznámka nakonec.

Sionismus a nacismus jsou prakticky identické. Jediným rozdílem je, že sionisté si ZATÍM netroufli Palestince hromadně vyvražďovat. Ne proto, že by byli humánnější, ale proto, že by to mělo vážné ekonomické důsledky. Jinak jsou ty doktriny úplně stejné a metody, jimiž jsou uplatňovány, také. Vč. masivní propagandy.

To, co si beztrestně dovolují sionisté vůči Palestincům, by neprošlo žádnému jinému státu na světě.

Zdroje:

Původně jsem připojil řadu odkazů, ale bylo jich tolik, že by to Vidlákův server mohl odmítnout.

Takže jen dva, ale obsahují dostatek informací na to, aby si racionálně uvažující člověk udělal obrázek a aby měl z čeho vyjít při případném dalším zkoumání:

1. https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Arab_towns_and_villages_depopulated_during_the_1948_Palestinian_exodus

2. https://avalon.law.yale.edu/subject_menus/mideast.asp#1920