Babyboxy

Robertík napsal, že babyboxy jsou pro něj syndromem nemocné civilizace. 

Je to pravda jen z části. Žádné zdravé civilizace totiž nejsou a nikdy nebyly a ty nejméně nemocné se starají dokonce i o děti, které by jinak čekalo odložení i smrt. 

Ve starých civilizacích se děti běžně zabíjely a není to zdaleka jen Sparta. 

Příklady jsou ve starých mýtech a náboženství. Abrahám ve skutečnosti prováděl rituální oběť Izáka a v záblesku lidskosti a zdravého rozumu dítě nezabil (jak bylo zvykem) ale ušetřil a pak si vymyslel povídačku, že ho zastavil bůh. 

Ovšem, že ho vůbec napadlo dát vlastní dítě na obětiště je příznak, jak to tehdy chodilo a jak to bylo běžné. 

Stejně tak v řeckých mýtech kde otec své děti zabíjí a ony pak zabijí jeho. 

Kartaginci obětovali děti a sám Hanibal měl uniknout rituálnímu obětování. Když Římané útočili na Galii, tak jedno ze zdůvodnění byli lidské oběti prováděné Galy. - Oh bohové, lidské oběti ! Určitě si o tom Římané povídali i při hrách v cirku a mysleli si, jak jsou civilizovaní. 

Zabíjely se víc holčičky než chlapečkové a v historii lidstva chybí asi půl miliardy holčiček. (Vis dbešní Čína a rozdíl asi třicet miliónů v miliardovém národě.) 

Dokonce existovaly i civilizace, které své vlastní děti likvidovaly tak dokonale, že pak nové občany získávali koupí, migrací atd. (jak povědomé).

Křesťanství sice přineslo malé plus, ale ani nástup křesťanství nepřinesl konec zabijení dětí, i když kláštery si braly odložené děti. 

Děti se zabíjely dál - v Perníkové chaloupce zavede děti do lesa tatínek, protože se jich chce zbavit. Ježibaba s ježidědkem chtějí děti zabít a sníst. To není vymyšlené. 

Stejně tak povídání o Plaváčkovi/Mojžíšovi. 

V novověku se to dělalo tak, že se nechtění novorozenci dávali ke kojným, které je nechávaly umřít (podle toho, jak to bylo pochopeno). Claudii Cardinálovou, jejíž matka byla svobodná matka a Claudii dávala hlídat staré hodné sousedce, tak tu nakrmila ta hodná paní čočkou, že na to to miminko umře a svobodná matka nebude mít zkaženej život. 

Když můj známý jako dítě zlobil, jeho babička nadávala "Že já jsem ho radši nezastudila" - což bylo sice už jen obrazný vyjádření, ale v době kdy byla ona mladá nebo mladí ti, od kterých to pochytila, to byla známá metoda likvidace dítěte, nad kterou se mhouřily oči. 

Ti vznešení indiáni mají historky o tom, jak matka zabila a snědla své dítě. 

V minulém století ještě vědci ze západních univerzit vyjížděli k primitivním kmenům, žili tam, aby o nich psali studie a sem tam popisovali, že jejich milí a přátelští hostitelé občas chytli, upekli a snědli nějaké dítě. Ovšem to podle nich bylo zcela v pořádku a ostatním dětem to prý vůbec nevadilo. - Ovšem, o kus dál popisují, jak děti rodičům začali jaksi vyhýbat. - podle mně to nedá moc přemýšlení si představit, jakej děs a hrůzu musí prožívat malé dítě, když vidí, jak jeho čtyřletého sourozence jeho rodiče zabijí, vyvrhnou a snědí jako čuňíka. 

Jen blázen může vykládat, že tohle dítě netraumatizuje. 

Jen blázen se pak může vrátit do civilizace na univerzitu a líčit, jak jsou oni primitivové hodní, milí a celkově báječní lidé.

Ve skutečnosti byla dětská úmrtnost u šlechty vyšší než u poddaných a to i přesto, že měli daleko lepší zdroje. - Největší deprivanti se prostě prorvou lépe co nejvýš, ale zároveň je to o hubu být jim jako dítě vydán na život a na smrt. (Historky o zazděných dcerách se tu neobjevily jen díky fantasii). 

Když jste nezabili vlastního potomka (protože jste potřebovali dědice), tak jste mu mohli zabít aspoň přátele a spojence. Tuším že to byl Fridrich II. 

Náš Karel IV byl vězněm na Bezdězu a anglické soukromé školy nejsou nic jiného než odkládárny na děti. Výchova vyšších anglických tříd je terčem vtipů zbytku národa. Dítě se po narození vrazí chůvě, protože matku obtěžuje a neví co s ním, pak když dosáhne asi tak 6 let se pošle do soukromé internátní školy (a vystaví šikaně), odkud si ho vyzvednou a pošlou na střední či rovnou na univerzitu/vojenskou akademii. - To Koukolíkovo deprivant, pochází z dépriver, to znamená zbavit něčeho (normální péče).

Samozřejmě, zabíjení a opouštění dětí nebylo jediné, co se dětem dalo udělat. Dají se všelijak zneužívat a tyranizovat, dá se jim nadávat a ponižovat je, dá se jim za všechno dávat vina, od sebeobětování Krista Pána po všechny vlastní chyby a nedostatky až po otroctví před mnoha staletími, jak vidíme právě teď. Potomci se také hodí jako boxovací pytel, terapeut, terč posměchu a ponížení, vrba, služebnictvo a vlastní rodič. 

Pohled na deseti, dvanáctiletou holku, táhnoucí domů nákup, pro svou alkoholickou matku je srdcervoucí. 

Když se v debatě o moci jeden z přítomných rozkecal, jak byla otcovražda a matkovražda nejpřísněji trestána, tak mě hned napadlo, že ty starý svině jistě věděly, že se mají proč bát. Až na lidi s nádorem na mozku a podobně, nikdo nepůjde jen tak zabíjet celoživotní zdroj péče, lásky, respektu, moudrosti, znalostí a obdivu. - K tyranům už tolik ohledů nebejvá. 

Všichni známe "zákon padajícího hovna" - mechanismus je o tom, že když vás zjebe šéf a vy pak zjebete někoho doma nebo podřízeného, tak se vám tím uleví. - Dělají to i zvířata. Když zaútočí alfasamec na betsamce, tak ten to předá dál. Jednou bylo vidět v jednom záběru, jak si to opice takhle předávaj, až to předposlední opičátko, aby si ulevilo, šlo frustrované štípnout nejmladšího člena tlupy, co se držel mámy za chlupy. To nejmenší už nemohlo nic dělat, tak se aspoň rozeřvalo. 

Historky jen z doby jen před sto lety jsou jak z jiného světa a jeden z kořenů nacismu je maskované týrání dětí, pózující jako vědecká výchova. Jedna z rad, byla něco před dítětem sežrat a nedat mu ani ochutnat. To byly ty deprivační zážitky.

Další maskované týrání dětí je všechno to rituální mrzačení genitálií dětí. Ať už je maskované náboženským rituálem nebo povídačkama o hygieně. Jen navrhněte někomu, že mu uřežete uši, z hygienických důvodů. Hned budou protestovat. Ale jak dojde na genitálie jejich dítěte, tak jim to přijde jako dobrej nápad. 

V dospělosti se to všechno probudí a když se dotyčný ocitne v té samé situaci, ale v jiné roli, protože on je teď dospělý, tak se mu všechna ta frustrace zase připomene a velmi často dítěti udělá to samé, co se udělalo jemu. Někdy už by to sám neudělal, ale zezadu jak Fůrie dorážejí prarodiče a vyžadují potýrání vnoučka. Třeba historky o v Egyptě či střední Africe tak rozšířené ženské obřízce často mají babičku jako hlavního prosazovatele rituálu i na vnučce. Zdůvodňuje se to "ctí" a podobnejma blábolama. Pro ženy je to bolest, trauma zrady, záněty, hygienické obtíže a absence čehokoliv připomínající příjemné pocity, ne-li orgasmus. Samozřejmě také dochází k sešití a novomanžel aby si pak cnostnou nevěstu otevíral nožem. 

S imigrací se tohle stává relativně běžné i třeba ve Francii. 

Ve skutečnosti naše společnost prochází vývojem, protože sem tam nějaká matka přestane dělat tu největší šílenost, co měla od své matky a dítě to má skoro lepší, takže je vidět určitý pokrok v průběhu staletí. 

Dnes se přímé zabíjení vlastních dětí děje v naší civilizaci jen zřídka a pachatelé/pachatelky končí v blázincích a věznicích. Taktéž nejhorší případy bití, zneužívání a nejrůznějších způsobů zanedbávání. 

Nejedná se samozřejmě jen o týrání dětí, ale ty jsou všudypřítomné. Další je týrání manželek a manželů (že, paní Erbová s velkejma kozama), podřízených, seniorů, vězňů, nováčků, spolužáků, vězňů atd. 

Ty poslední v řadě (avšak nejen oni) pak mohou obrátit násilí proti sobě - alkohol, drogy, sebepoškozování atd. 

Je to všechno taková velká, pozvolná spirála, kde se to zvolna během staletí zlepšuje. 

Ovšem islám tu spirálu má změněnou na kruh, protože o prorokovi se nesmí pochybovat a za odpadlictví je smrt. Imáni jsou politruci v horším, pečlivě se starající o to, jestli jsou všichni správně zfanatizováni. To, jak muslimové vyvádí pro každou prkotinu, to je přesně to, co jim doma dělali rodiče. 

Když se podíváte na mapu Evropy, tak tam má Balkán divočejší pověst. Balkán byl dlouhá staletí okupován muslimy a je tím traumatizován. Stejně tak je v Itálii nejnásilnější Sicílie a ta byla po staletí okupována muslimy. Není divu, že mafie vznikla právě tam. 

Dnešní BLM s jeho bezuzdným násilím a rituálním ponižováním bělochů je zase to samé a je otázka, nakolik jde bílým bojovníkům proti rasismu o nějakou rovnost a nakolik to je jen o rozkoši si zatýrat, z rádoby morální pozice k tomu. Že se musí zároveň sami rituálně ponížit je jen detajl. Poníží se rádi a pak si užijí šikanování a terorizování slabších. V SM radovánkách je i plno těch, co střídaj role. 

Ty ženy, co odkládají děti do babyboxu, je tam neodkládají proto, že tam ten babybox je, ale protože by to dítě tak jako tak odložily. Protože tam ten babybox je, tak ho odložej radši tam, než někam do odpadků, jámy v lese nebo vepřům k sežrání. 

Babybox je jak zrcadlo, a nemá cenu mu nadávat za křivou hubu. Rozbitím zrcadla se huba nenarovná. 

Společnost, která babyboxy má, je zdravější než ta, co je nemá. Uvědomuje si své nedostatky.