Pár slov o mezinárodním terorismu

Krátký vidlácký úvodník:

Víte, mě už nebaví komentování případů islámského terorismu v západní ojrópě. Tvá to už několik let, mechanismus je celkem jednoduchý a jasný, ale připustit to by znamenalo popřít posledních třicet let a přiznat si, že import milionů muslimů a k tomu import peněz na mešity ze Saúdské arábie a Turecka.. a k tomu import milionů faktických bezdomovců byl pěkná blbost. Znamenalo by to připustit, že s importem pákistánců byl importován i Pákistán, že s importem syrských opozičníků byl importován i islámský stát a že s importem čečenců byl importován i duch Šamila Basajeva. 

Na druhou stranu... každý teroristický útok, každá oběť, každý den strachu v islamizované čtvrti postupně vzbuzuje odpor a chuť k odvetě. A umlčuje hlasy těch, kteří by nám to sem chtěli naimportovat taky. Ono to totiž nejde tak rychle. I v té Francii a Německu to trvalo několik desítek let a jsou teď v takovém předstihu, že tu v přímém přenosu uvidíme ty důsledky, které nastanou dřív, než u nás tento problém dokáží vyrobit. 

A blahořečmě si, že jsme si k nám naimportovali kus Hanoje a kousíček Kyjeva. 

A teď už Yoker:

Vždy, když v západní Evropě došlo ke střílení v nějakém klubu, k nějakému incidentu s kamionem na pěší zóně nebo nějakému podřezávání na veřejnosti, sjednotili se politici a - ruku v ruce :-) - pochodovali a protestovali proti mezinárodnímu terorizmu.

Když na tržišti v Iráku vybuchl náklaďák (tuna výbušniny) volali místní po odvetě za tento teroristický čin. A urychleně (je tam horko) pohřbívali těch několik set mrtvol.

Vždy to ale začínalo a končilo u planých slov. K tomu, co konkrétně s tím, se politici nikdy moc nevyjadřovali. Včetně těch, které je třeba brát vážně, jako třeba Putin nebo Zeman.

Od analytika Pjakina, se o mezinárodním terorizmu ale přece jen něco dozvíme: říká, že za naprostou většinou teroristických útoků v CELÉM světě (tedy např. i v Rusku!) stojí tajné služby tří zemí: Velké Británie, Izraele a Spojených států! To je překvapení! Kdo by to řekl! Tajné služby jiných států teroristické útoky prý provádějí jen sporadicky. Většinou jen když jsou přizvány jako pomocníci - např. gruzínští tajní, kteří stříleli do lidí na majdanu v Kyjevě.

Teď už docela rozumíme tomu, proč Putin letos odložil Přehlídku. A Zeman tenkrát (2015) - po výhružce jeho excelence US velvyslance Schapira - sice do Moskvy jel, ale na přehlídku už nešel. (To je asi tak, jako by šel člověk do hospody, ale nedal si pivo.) Z toho, jak tito dva muži couvli, ale nelze usuzovat na jejich osobní odvahu: Pokud by totiž necouvli, nestalo by se JIM OSOBNĚ nic. Umírali by JINÍ lidé!

Řečeno naplno: Představitelé států včetně vlád, armád a dalších složek nemají pod kontrolou to, co se u nich děje. Jde v zásadě o všechny státy. Většina jejich představitelů jsou v podstatě jen figurky. Jediný, kdo se částečně vyčleňuje, je Rusko. Tedy spíše Putin. Má pod kontrolou červené tlačítko, což v kombinaci s jeho prohlášením: "K čemu by nám byl svět bez Ruska?", představuje naprosto jasný vzkaz. (Gauneři mají kupodivu strach ze smrti.)

Z paměti čtenářů určitě ještě nevymizely některé teroristické útoky z poslední doby. Třeba obrovský výbuch v libanonském Bejrůtu (4.8.2020), který poničil třetinu města, nebo střílečka v ostravské nemocnici (10.12.2019). V případě Ostravy by bylo zajímavé vědět, zda se na něm podílely i naše tajné služby. Několikanásobný skorogenerál Koudelka ale mlčí. Třeba nám jednoho dne prozradí více jeho vyšetřovatel ...

Tím lze, myslím, téma mezinárodního terorizmu uzavřít.

Jak plyne z už řečeného, zbývá ještě pohovořit o "tajných službách". Většině lidí je toto téma dobře známé. Konečně, není na něm nic tajného. Dá-li Bůh (a Vidlák), jednou o tom napíšu.