z cyklu Fermiho paradox
Fpring Nabogla si rozepnul límeček slavnostní uniformy a rozvlnil své výběžky, aby upoutal pozornost posluchárny. Jen několik míst zůstalo neobsazeno; Naboglovy přednášky si nechal ujít jen málokdo.
Budoucí důstojníci SGS se rychle utišili a rytmickým vlněním výběžků dávali najevo svou pozornost. Fpring Nabogla procítil společné mentální pole. Bylo hladké, bez hrotů a rýh, které by signalizovaly, že některý z posluchačů nesdílí s ostatními zájem o přednášenou látku.
Fpring Nabogla vložil do mentálního pole své myšlenky.
„Studenti! Blíží se chvíle, kdy vaše úsilí bude završeno složením závěrečné zkoušky a stanete se důstojníky SGS, Společenstva galaktické supervize. Jistě nemusím zdůrazňovat, že být důstojníkem SGS není pouze privilegium, ale především obrovská odpovědnost. Proto neuškodí, když připomenu základní principy, na kterých je Společenstvo vybudováno.
Jak víte, posláním naší starobylé civilizace, doloženě nejstarší v Galaxii, je koncentrovat vědění, které v prostoru Galaxie odpradávna vznikalo, vzniká, a zcela jistě také v budoucnu vznikat bude. Původcem – nebo, chcete-li, zdrojem – surového, nezpracovaného vědění jsou civilizace, které se rodí, existují a zanikají, někdy dokonce spontánně, v celém objemu Galaxie.
Před naší civilizací tak vyvstává několik zásadních úkolů, které na sebe postupně navazují.
Prvním úkolem, kterým všechno začíná, je setrvalý průzkum Galaxie. Ten realizuje Společenstvo galaktického průzkumu, SGP. Výstupem činnosti SGP je průběžně aktualizovaná galaktická mapa, která zachycuje polohy nalezených kultur spolu se stupněm jejich rozvoje.
Druhým úkolem v řadě je podchycení a vytěžení znalostní báze civilizací, zanesených v mapě. Tuto činnost má na starosti Společenstvo galaktické exploatace, SGE.“
Fpring Nabogla se – můžeme-li to tak u telepatického sdílení myšlenek nazvat – krátce odmlčel. Jako většina veteránů SGS, i on měl s kolegy z SGE zkušenost, o kterou nestál. Těžaři v SGE jakoby pro stromy neviděli les; doporučení, varování a výstrahy od Supervizorů tradičně bagatelizovali, ignorovali a obcházeli. Někdy měl pocit, že polovina jeho práce je ubíjející řešení věčných sporů mezi Těžaři a Supervizory.
Fpring Nabogla nechtěl svou nechutí k SGE předem nakazit studenty, zatím ještě nadšené do práce. Byl toho přesvědčení, že každý si má udělat názor sám. Snažil se tedy připravit své budoucí kolegy na možný konflikt s SGE, a nebýt přitom příliš osobní a deterministický.
„Ačkoli to říkám nerad, spolupráce s SGE je někdy problematická. Pravděpodobně je to tím, že z titulu své profese mají kolegové v SGE na věc pohled, který je občas v rozporu – ano, někdy i v příkrém rozporu – s plněním úkolů, jež před nás, galaktické supervizory, staví naše poslání.“
Student v první řadě porušil hladkost společného mentálního pole nesouhlasnou vibrací:
„Jak je něco takového vůbec možné? Není to anachronismus? Měl jsem za to, že v telepatické éře naší kultury jsou projevy takto hrubého nesouladu dávno překonány!“
Fpring Nabogla pocítil příliv uspokojení. Studentův dotaz signalizoval, že posluchači nespí.
„Správná připomínka. – Ovšemže je to anachronismus. Kolegové z SGE do anachronismů upadají často, a není divu. Vždyť s nimi neustále pracují.“
Společné mentální pole zformovalo jeden velký otazník. Fpring Nabogla pokračoval:
„Objektivně je nutno uznat, že práce SGE je nesnadná – velmi, ale opravdu velmi nesnadná. Žádná civilizace neodevzdá svou znalostní bázi dobrovolně. Abychom toho dosáhli, musíme infiltrovat uzly, které ke znalostní bázi umožňují přístup. Pochopitelně, činíme tak nepozorovaně. Je to klíčový krok, a vzhledem k tomu, že biologické základy některých civilizací jsou značně odlišné od biologie naší, dodnes je to mimořádně náročný úkol. Ideální je, když se podaří do mentální složky vybraného jedince instalovat náš komunikační modul. Někteří specialisté z SGE jsou v tomto ohledu skutečnými mistry.
Takto modifikovaný příslušník cizí kultury je pak věcně vzato jedním z nás, ačkoli navenek se od ostatních jedinců svého druhu nijak neodlišuje; těžba znalostí, které máme potom v dosahu, probíhá hladce a pro exploatovanou kulturu nepozorovaně. Důsledkem infiltrace ovšem je, že se při tom někdy pohybujeme v prostředí mimořádně anachronickém. Tomu se nelze vyhnout – naopak, je nutno to přijmout jako svého druhu mimikry a tuto cenu zaplatit.
Vše, co přináší výhody, přináší i negativa. Jak víte, v určité fázi je nutno těžbu informací ukončit. Čím déle a úspěšněji těžíte, tím méně se vám chce s prací přestat – proto Těžaři z SGE okamžik ukončení často odsouvají.
Dalším doprovodným jevem procesu těžby je, že pracovníci, kteří komunikují s upravenými příslušníky exploatované kultury, vytvoří si k nim často citový vztah, nebo dokonce, což je de facto tragické, přecházejí na jejich pozice. To je další důvod, proč pod různými záminkami odmítají ukončení těžby. Jako racionální argument často uvádějí, že nejpřínosnější informace pravidelně nacházíme v nejpokročilejších kulturách. To je pravda; pravda ale také je, že tím se velmi těsně přibližujeme kritické hranici informační těžby, kterou ve vlastním zájmu nesmíme překročit.
Rozhodnutí, kdy ukončit těžbu, je úkolem galaktické supervize, tedy nás, a vždy je to rozhodnutí nesmírně delikátní. Musíme mít neustále na zřeteli, že jakýkoli sentiment zde není na místě. Současně s těžbou je ukončena i fyzická existence dotčené civilizace, což se na první pohled může zdát kruté. Pokud si ale uvědomíme, že ona civilizace, byť fyzicky je zničena, ve své znalostní bázi žije dál, vidíme, že k žádnému soucitu není důvod. Kdybychom informačně vytěžené civilizace ve vhodné chvíli nezlikvidovali, sami bychom mohli být jimi ohroženi.
A v tom je jádro sporů mezi SGE a naší SGS: oni by chtěli stále těžit znalosti, zatímco my vidíme, že se dostáváme nebezpečně blízko ke kritické hranici.
Kritická hranice je dána více faktory. Podstatnými jsou například významně se zrychlující technický pokrok, nebo dokonce získání schopnosti nás odhalit.“
Fpring Nabogla se podíval na chronometr. Už by měl končit, ale společné mentální pole zatím reagovalo živě. Rozhodl se tedy pokračovat.
„Civilizace, která vzešla z třetí planety systému, k němuž se nyní blíží náš hvězdolet, podle všeho právě k získání takových schopností směřuje. A technický pokrok, kterým procházejí, zrychluje se na třetí planetě exponenciálně. Společenstvo galaktické supervize proto rozhodlo o zastavení těžby znalostí a o ukončení existence této kultury. Bylo to, jako ostatně vždy, rozhodnutí těžké – jsme nuceni vyměnit zatím neznámé, neobjevené vědění za naši jistotu a bezpečí.“
Jiný student v první řadě vznesl otázku:
„Jakým způsobem bude tato civilizace ukončena? Jaké technické prostředky použijeme?“
„Dostanu se k tomu vzápětí,“ reagoval Fpring Nabogla. „Za všech okolností je nutno počínat si obezřetně. Nelze vyloučit, že relativně blízko existuje jiná civilizace, kterou zatím Průzkumníci v SGP nezaznamenali. Při zásahu z velké vzdálenosti bychom se nevyhnuli masivnímu výronu energie, a ten by mohl tuto hypotetickou, zatím neznámou civilizaci varovat. Vzhledem k technické pokročilosti civilizace na třetí planetě by však mohlo být riskantní působit i příliš zblízka. Oni vycházejí z odlišného pohledu na přírodní zákony a gravitační projektory ještě neobjevili. Nesmíme je však podcenit. Věděli jste, že celý svůj hvězdný systém a blízký vesmír ovládli jen pomocí chemických a jaderných technických prostředků? Pořád mezi sebou vedou války. Zbraně, které neustále zdokonalují, jsou mimořádně účinné a nebezpečné, sebezničení u nich stále není vyloučeno – vzhledem k plánovanému ukončení těžby je to ovšem irelevantní.“
Sál se rozvlnil údivem. Ze společného informačního pole doslova vyvřela celá plejáda otázek. Otázka zcela dominantní, převedena do slov, by zněla: Jak je možné, že bytosti, na jedné straně tak primitivní, na straně druhé dosáhly tak významného technického pokroku?
„Abych zodpověděl váš dotaz,“ obrátil se Fpring Nabogla ke zvídavému studentu, „zůstaneme v bezpečné vzdálenosti před hranicí jejich planetárního systému a použijeme gravitační projektory. To je je technologie, kterou neznají, a proto její použití nebudou moci ani detekovat. V oblasti, kde zaparkujeme, se pohybuje několik těles, a jedno z nich svou hmotností mírně převyšuje hmotnost jejich planety. Pomocí gravitačního projektoru nebude těžké změnit jeho dráhu, patřičně je urychlit a nasměrovat je ke kolizi se třetí planetou. Bude to tichá a čistá práce, simulující přírodní proces, v trvání několika desítek oběhů kolem jejich hvězdy. Kolizi nebudou umět odvrátit.“
Fpring Nabogla přerušil tok svých myšlenek.
Na přednášecím pultu v mírně excentrické pozici ležel totiž podnos s občerstvením. Fpring Nabogla se k němu převlnil a vstřebal dva briary omasti derusati. Tuto variantu briarů upřímně zbožňoval, ale netroufal si vstřebat jich naráz více než dva. Nechtěl před plným auditoriem vypadat jako hladovec.
Chvíli nechal doznívat vlnu blaženosti, která se mu rozlévala vědomím, pak se ale vrátil k tématu a pokračoval:
„Praktický výcvik v nastavení pulzu gravitačního projektoru je, jak víte, součástí naší exkurze. Mimochodem, uhodne někdo z vás, kdo přivedl radu SGS na myšlenku zničit třetí planetu právě planetární kolizí?“
Hladina společného mentálního pole rázem pozbyla jakékoli výrazné vibrace. Nic netušící obyvatelé třetí planety by v takovém případě řekli, že v sále se rozhostilo ticho.
„Nebyl to nikdo jiný než sami příslušníci této civilizace. V jejich mytologii se hovoří o bludném tělese Nibiru, které se jednou s jejich planetou srazí. Pošleme jim tedy jejich Nibiru.“
S dotazem se přihlásil další student:
„Jak jsme rozpoznali, že se kultura na třetí planetě blíží získání schopnosti nás odhalit?“
„To je rovněž velmi zajímavé,“ odpověděl Fpring Nabogla. „Oni sami tomu říkají Fermiho paradox.“
„Jejich učenec, fyzik Fermi,“ pokračoval Fpring Nabogla, „povšiml si rozporu mezi vysokou pravděpodobností vzniku jiných civilizací a skutečností, že obyvatelé třetí planety zatím žádnou další civilizaci neobjevili. Nebude trvat dlouho a někdo další přijde i na to, že žádný Fermiho paradox není a pravou příčinou onoho jevu jsme my.“
Pozornost studentů se zvolna vytrácela.
„Nejsou-li další dotazy, pro tuto chvíli skončíme. Během periody odpočinku náš hvězdolet zaparkuje poblíž tělesa Nibiru a poté zahájíme praktické cvičení s gravitačním projektorem.“
Vstup-výstupní otvor za posledním studentem se nehlučně uzavřel. Fpring Nabogla si rozepnul další knoflík na uniformě a rozvážně se převlnil k podnosu, plnému briarů omasti derusati.
---ﬡ---
Hluboko ve Vnitřním Mongolsku, na rozhraní stepi a pouště, zastavila kolona armádních aut. Svist turbín vodíkových generátorů utichl a z kabin vyskákali vojáci, kteří pomocí manipulátoru složili z aut kontejnery. Jako každý voják, i velitel kolony měl v zápěstí levé ruky implantován komunikační čip; poté, co zkontroloval plomby na kontejnerech, přiložil zápěstí k tváři a krátce někam telefonoval.
Rozhostilo se ticho, ne však nadlouho.
V dálce se ozval hukot motorů a nad skupinou aut zpomalil svůj let armádní reaktivní glider. Když téměř vertikálně přistál poblíž kolony, vystoupili z něho dva muži. Jeden z nich byl oděn v uniformě vysokého důstojníka, druhý v pracovní kombinéze. Třetí pasažér zůstal s pilotem uvnitř.
Důstojník vydal vojákům rozkazy. Ti otevřeli kontejnery, vynosili bedny a jejich obsah pod vedením civilisty sestavili. Vzniklo podivné pódium na čtyřech tlustých nohách. Na pódiu stál stroj, který vypadal jako větší úhledně zakapotovaná motokára – až na to, že na místě kol, jaké by člověk u motokáry obvykle čekal, byly veliké, zrcadlově lesklé polokoule.
Když vojáci dokončili práci a nasedli zpět do aut, vystoupil z glideru třetí pasažér a došel ke skupince, stojící před pódiem.
Muž v uniformě důstojníka se postavil do pozoru, zasalutoval a spustil: „Pane …“ - avšak příchozí ho gestem měkce zarazil: „To stačí. Žádná zbytečná slova, tak jsme se přece domluvili.“ Obrátil se k civilní kombinéze: „Vidím, že vše je připraveno. Profesore, přišla vaše chvíle.“
Šedovlasý muž, který byl osloven jako profesor, přikývl, vystoupil na pódium a usadil se ve stroji. Po krátké manipulaci s ovládacími prvky se z útrob stroje ozval jemný bzukot.
„Prosím, odstupte o deset metrů a nasaďte si chrániče sluchu,“ požádal profesor přihlížející skupinku. Skupina odstoupila, profesor zavřel kokpit stroje – a ten se pomalu zvedl nad pódium. Chvíli visel v prostoru; pak se dal do pohybu směrem ke glideru a dvakrát ho pomalu obkroužil. Poté odletěl ještě o notný kus dál, přihlížejícím však stále na dohled.
A pak se stalo něco, čemu se oko diváka vzpíralo uvěřit: profesorem řízený stroj se skokem přesunul nad kolonu aut, aniž by bylo patrno jakékoli zrychlení a následné zpomalení. Vzápětí se stejně nepochopitelným způsobem vrátil do původní pozice.
Ale ještě nebyl všemu konec. Stříbrný stroj náhle zmizel a v tomtéž okamžiku se objevil o několik set metrů výš. Než si to pozorovatelé uvědomili, dorazil k nim sonický třesk.
Stroj volným pádem zamířil k zemi a zůstal levitovat půl metru nad ní. Pak pomalu přeletěl nad pódium, kde zvolna přistál a přestal bzučet.
Profesor sestoupil z pódia, došel ke skupince a naznačil, že je možné odložit sluchátka.
Muž v civilu ho oslovil: „To bylo skutečně impozantní, profesore. Můžete takovou věc objasnit laikovi, třeba mně? Tak, abych tomu alespoň rámcově rozuměl?“
Profesor se zdvořile uklonil. „Ano, velmi rád. Je to výsledek výzkumu, který dlouhodobě probíhá v našem institutu. Naše poslední objevy do jisté míry mění paradigma, jímž nahlížíme na časoprostor. Zařízení, které jste viděli v činnosti, dokáže prostor lokálně deformovat a takto v něm vytvořit ohraničenou gravitační anomálii. Tu deformaci dokážeme řídit, a tím i plně ovládat pohyby těles, spadajících do okruhu její působnosti. Zatím jste viděli pouze nedokonalý technologický demonstrátor, ale armáda nám už poskytla několik námětů pro další vývoj. Sonický třesk, jehož jste byli svědky, je nepodstatný vedlejší efekt – je průvodním jevem pohybu tělesa, jehož rychlost přesahuje rychlost šíření zvuku v daném prostředí.“
Muž v civilu uznale pokýval hlavou a položil otázku: „Jak bychom vlastně měli takovému zařízení říkat, abychom vystihli jeho podstatu?“
Profesor se opět zdvořile uklonil. „Ano. Jádrem celé věci je zařízení, které zatím pracovně nazývám časoprostorovým modifikátorem.“ A po krátké odmlce s úsměvem dodal: „Někteří moji mladší, fantazií obdaření kolegové navrhují název – gravitační projektor.“
---ﬡ---
- Log in to post comments
Komentáře
excesy nepopírám
ovšem princip je správný. Platit v 90kách, zaplatili by ti.
princip Stb byl zločinný
Stejně je nepřesvědčíte
Já už to kdysi zkoušel, ale někteří lidé zde vidí všechny nebožáky v exekuci, jako někoho, kdo je drcen systémem.
Ona je mezi nimi fůra lidiček, kteří musí nutně mít nějakou kravina, s jejíž koupí by mohli počkat, ale oni jí potřebují teď hned, tak si na to půjčí. Těch kravin mají víc, pak se něco pojebe, oni nemají na splácení, tak vymyslí geniální řešení, vezmou si půjčku na splácení těch předtím. A už je kolotoč hezky roztočen. Těch mi líto není. Když budu strkat pazoury do frézy, taky musím počítat s tím, že to může dopadnout dost blbě.
Taky jsem měl dluhy, nebyl si úplně jistý, jestli se z toho vyhrabu, dopadlo to dobře, ale pokud bych to spolu se ženou nezvládl a vzali nám barák, rozhodně bych neměl důvod z toho obviňovat někoho, kdo přišel moje dluhy vymoci, byl bych nasraný na sebe, že jsem to nedal.
Jenomže já je chápu, svalit svojí vinu na někoho jiného, ono to je lehčí.
Nemůžu si pomoct
Ale půjčování peněz je byznys jako každý jiný. A většinu rizika prostě musí nést onen podnikatel. Fakt by mě zajímalo, která jiná profese požívá stejných práv, pravomocí, beztrestnosti a neexistence vnitřní kontroly jako exekutoři. Navíc, oni snad mají problém ti, kteří peníze půjčují, zjistit si, zda je dotyčný vůbec schopný svůj dluh splácet? Zvlášť ti, kteří si na tom postavili živnost. Ne, nemají. Jen je to při současně nastavených pravidlech vůbec nezajímá, protože ten správný vývar není z úroků, ale ze spolupráce s onou exekutorskou mafií.
ale od toho jsou právě exekuce
má dům, tedy je schopný splácet. Nejlépe je ho zastavit teda. A když není zastaven, dlužník má majetek (a tedy je schopen splácet, ale nechce), tak nastoupí exekutor.
Tak jinak
Představte si, že jste pojišťovna a přijde za vámi Vidlák, že se chce pojistit na letošní rok kvůli možné neúrodě, protože se letos rozhodl pěstovat rýži. Pojistíte ho?
Pojistím
Ale v tomto případě bude ta pojistka tak vysoká, že předpokládám, že až se dozví tu cifru, už pojistit nebude chtít. Pokud bude, klidně s ním podepíši smlouvu.
Takže jednoduše říkáte...
... že si jednoduše pojistíte vy svá rizika. Což ale ti, kteří půjčují peníze dělat nemusejí, že. Protože jim už stačí jen v mezích zákona nechat ty peníze vymoct za každou cenu někoho, kdo na to má žaludek, má fakticky neomezené pravomoci a hlavně žádné morální zábrany se tím "živit". Protože jinak si neumím vysvětlit, jak je možné, že řada lidí dlužících peníze je dluží za vícero úvěrů. Když si totiž půjdete půjčit peníze normálně do banky, tak si vás prolustrují přímo na místě, a pokud si na místě spočítají, že nemáte šanci to splatit, tak vám prostě nic nepůjčí.
Tak pozor!
Já jsem pouze odpovídal na váš dotaz, kdyby chtěl vidlák na jižní moravě pěstovat rýži, jestli bych ho pojistil.
A pojišťovna není charita, chce vydělat, ale pojistil bych ho.
Ale debatka o úvěrech je o kousek níž (nebo vejš, teď nevím).
Ale je fakt, že půjčování peněz je téma na komplet prokydání. Nechcete se toho zhostit, napsat článeček na rozjezd?
Myslím, že toto by bylo výživné téma.
Berrnarde, já jsem původem…
Berrnarde, já jsem původem ze Sokolovska. A exekutory jsem mohl sledovat z okna téměř denně. Svým způsobem máte pravdu - lidi si kupují kdejaké kraviny, kupují si je na dluh, neumějí si přečíst ani smlouvu a pak přijede exekutor a sebere jim všechno. Podobně Carlos říká, že mu takových lidí není líto, protože to nejsou žádné oběti. Mohou si sami za svojí nezodpovědnost.... Dovolím si ovšem jednu námitku:
A co jejich děti? Ty si také mohou samy za to, jakým se narodily rodičům? Mohou si za to, že v osmnácti mají statisícový dluh, protože jejich rodiče nezaplatili za deset let dohromady pět tisíc za popelnici? Jsou také nezodpovědní? Je fér, že se během deseti let z dluhu 5000 Kč stal dluh statisícový, protože poplatky, protože to exekutor rozdělil na deset exekucí aby z toho měl víc? Kdysi jsem na toto téma článek psal... může přijít chytrý obchodní zástupce Providentu, který umí mluvit jako když másla ukrajuje, za polonegramotným cikánem a vnutit mu smlouvu? Je vinen hlupák, nebo ten chytrolín, který dobře věděl předem jak to dopadne, že pak přijede exekutor a děcka nebudou mít ani na svačinu do školy. Ale peníze mu samozřejmě nesmrděly. Prostě obral hlupáka a má koukám i dost apologetů, kteří takové jednání ještě schvalují.
Bylo poctivé koupit Manhattan od indiánů za trochu korálků? To jen chytrý běloch obral hloupého indiána. A podobně to bylo v celé Americe. Na začátku nebyl přepad a vyvraždění indiánů. Na začátku byl chytrý misionář/prospektor/dobrodruh/vládní zmocněnec, který s indiány uzavřel "velice výhodnou" smlouvu. A protože to pak rudoši prokoukli, že byli napáleni, začali se bránit a bylo s nimi naloženo podle práva... přijelo vojsko a vynutilo si dodržení smlouvy. Ale dneska se to nebere jako skutečné právní jednání.
Za mým synkem v první třídě přišel spolužák a nabídl mu výhodný kšeft. Synátor mu dá svoje nové lego, co ode mě dostal k narozeninám... a spolužák mu za to dá svojí rozkřáplou pistolku. Vzájemná hodnota 100:1. A tak dlouho hučel do mého malého kloučka až se kluk nechal ukecat. Jasně, dostal cennou lekci, dostal ode mě doma ještě vynadáno, vysvětlil jsem mu, jak to chodí a slíbil mu nové lego. Kluk se poučil a já mám peněz dost... ale skutečně správně se zachovala moje dcera. Ta vzala mladšího brášku za ruku, nechala si ukázat, který spolužák ho takhle napálil a jednoduše mu dala po hubě a to tak energicky, že klučina lego okamžitě vrátil a vzal si svojí pistolku. A já řešil ve škole dvojku z chování pro cérenku. A musím říci, dmul jsem se pýchou.
Říkáte berrnarde, že jste měl dluhy a kdyby to blbě dopadlo, přišel byste o barák, ale nikoho byste nevinil... Nejsem si tím jistý. Mohl jste nejen přijít o barák, ale k tomu také zjistit, že i když už nemáte nic, dluhy máte pořád stejně velké. Jako to mají ty děti, které splácejí dluhy na popelnicích svých rodičů a nikdy se z toho nedostanou. A tak se naučí s tím žít. Do práce chodit nemá cenu, nemá cenu nic mít, je lepší dělat čórky a pracovat pro nějakého místního mafiána (nebo exekutora).
Jistě, mezi exekuovanými je hodně lidí, co so za to mohou sami. Ale jsou mezi nimi i spousty lidí, co si za to sami nemůžou. Velké spousty lidí. Tak velké, že člověk přemýšlí, jestli stejné škody dokázala na národě napáchat i STB. Jestli STB zařídila tolik ghet, tolik lidí, co nemají vůbec žádnou školu a i kdyby chtěli do práce, tak tam chodit nebudou, protože by jim hned všechno vzali. Jestli STB rozvrátila tolik dětských duší, jako exekutoři, co brali nejen plazmovou televizi koupenou na dluh, ale i dětské medvídky a balení pastelek. I tohle se pak objevuje v dražbách. Můžete se někdy mrknout. Stojí to za to. Panoptikum nejhrůznějšího a zcela legálního zločinu. A pro mě je právě tohle ten největší důkaz - dokud se v exekutorských dražbách budou objevovat plyšáci, pastelky, botičky, lego, brašničky a podobné propriety, tak nikdy neuznám, že STB byla horší. A proto Čmoud také nikdy nedosáhne uznání, že komunistický režim byl zločinný. Protože zločinný je i tento režim. A nejen já, ale opravdu hodně lidí v této republice si myslí, že exekutoři jsou srovnatelná pakáž jako STB. Ba horší, protože průměrný STBák chtěl mít svůj klid a nohy v teple. Tak nařizoval noční prohlídky liknavě. Exekutor je proti tomu jiný sekáč. Ten se nezakecá. Každá exekuce je byznys jako prase.
Ale no tak, vidláku
Pastelky, plyšové medvědy, není to trochu laciné?
Ale když jste zmínil ty děti, vy jich máte pět. Vy jste za ně zodpovědný. Když si napůjčujete, pak začnete chlastat, pečete na všechno, popelnice neplatíte a děckám vezmou medvěda, kdo za to může? Já bych řekl, že vy.
Já netvrdím, že systém je dokonalý. Nikdy jsem to moc nesledoval, exekuci jsem měl pouze jednou, ale medvěda nechtěli, prostě jsem neměl zaplacených pár daní berňáku (a že jich je, to by Občan čubrněl), tak si je strhli z mé faktury firmě Uniles. A bylo vymalováno. A já to chápal, prostě jsem dlužil, tak si to vzali.
Že se dějí excesy, tak na ty bychom se měli zaměřit, ale jinak to chápu tak, že mezi věřitelem a dlužníkem je nějaká smlouva a ta by měla být vymahatelná. (a upozorňuji, že já nikdy věřitel nebyl, vždy jsem byl na té druhé straně).
Žijeme ve společnosti, kde jsou prostě nějaká pravidla. A represe, když je nedodržíte. Pokud projedete semafory na červenou a podaří se vám nikoho nenabourat, ale uvidí vás policajti, tak taky dostanete pokutu a ještě vás, jako v krasobruslení, ohodnotí nějakými body.
Já jsem přesvědčen, že pokud si půjčím, měl bych ty peníze umět vrátit. Pokud to nedokáži, tak jsem vlastnictví toho plyšového medvěda ohrozil já.
Víte, mě se zdá, že se poslední dobou vytrácí taková ta osobní zodpovědnost. Když se půjdu klouzat, tak to může být fajn, jak si tam po tom ledě budu frčet, ale musím počítat i s tím, že si tam mohu taky slušně nabít hubu. Zlomit si u té legrandy nohu a pak být třeba 2 měsíce bez příjmu. A je na mě, abych zvážil, jestli do toho půjdu.A když do toho půjdu a tu haxnu si tam fakt dolámu, tak kdo je tady vůl, co za to může. Dle mého já.
Berrnarde mrkněte někdy na…
Berrnarde mrkněte někdy na exekutorské servery a věci nabídnuté do dražby. Budete mrkat na drát.
A samozřejmě, když začnu chlastat, krást a zadlužím se a přestanu platit popelnice, tak jsem samozřejmě vinen já. Ale ty děti tak úplně vinné nejsou že ano? Přesto jim exekutor sebere plyšáky i jízdní kolo. Přesto po nich v dospělosti bude vymáhat peníze za popelnici a postará se, aby na tom vydělal. A zákon bude na jeho straně. Nedopadne to jen na mě, ale z mého chlastání bude kolektivní vina. A to není všechno. Mohu chlastat a nějaký můj dobrý kamarád se mých dětí i manželky ujme a vezme je k sobě. Tož exekutoři oberou i jeho a on se bude dlouze a složitě soudit, aby mu vrátili jeho zabavené věci. Tak moc složitě, že ho podobný altruismus už znovu nenapadne. Dokonce bych mohl chlastat a někdo by se mohl ujmout mně. I tak dobré mám kamarády. A dopadne to stejně. exekutor obere nejprve mě a pak to zkusí i na onoho dobrodince. Tohle všechno se děje dnes a denně. Jako šla STB po řídních nepřátelích a člověk se provinil jen tím, že zastával nevhodné názory, dneska proviníte jen tím, že jste se narodil alkoholikovi. Který třeba nejdřív ani alkoholik nebyl, ale přišel o práci, zadlužil se že začně podnikat, ale nezadařilo se mu a už se z toho nedostal. A s ním se z toho nedostala ani jeho žena, ani jeho děti... a zkomplikoval život kamarádům a dalším v jeho okolí. Takhle snadné to je.
Je to stejné jako se těmi STBáky. Můžeme nad tím zavírat oči, ale oni tu skutečně byli a ničili lidem životy. Ale stejně jsou tu dneska exekutoři a ničí lidem životy. Se stejným dopadem na jejich budoucnost. Možná to není stejné, ale hodně lidem se to stejné jeví. Mně také.
Ale to já chápu,
že děti za své rodiče nemohou. Pro děti jsou někdy rodiče horší, než ten exekutor. Mohou mít fotra, který když přijde z hospody, tak prvně dá po čuni mamce, pak synkovi a dcerku si odvede, že se s ní bude chvíli mazlit. Být tou dcerkou, to bych bral radši toho medvěda se žlutou samolepkou.
Ale vy mi furt ujíždíte k tomuto a chcete, abych navštívil aukci pastelek.
Mě šlo od prvopočátku o něco jiného.
Zkuste si představit, že vám půjčím mega. Za nějaký úrok. A vy mi přestanete najednou splácet. Budete komunikativní, sdělíte mi, že zrovna máte nějaké problémy, tak se dohodneme, že vám chvíli počkám, ale pak furt nic, tak vám ještě počkám, ale už budu chtít něco navíc. Nejsem charita, proto jsem vám je nepůjčoval, byla to obchodní smlouva. A vy furt nic.
Co mám dělat? Mám vás furt přemlouvat a volat vám, i když vím, že to k ničemu nevede? Mám si říct, ty vole, má pět svišťů, jenomže to nikam nevede. A já jsem berrnard, ne Matka Tereza. A svoje peníze chci zpět.
Co mám dělat, vidláku?
Mám se pokoušet vám furt dál telefonovat, nebo k vám poslat 2 dvoumetrové ranaře, nebo exekutora, nebo ty prachy mám oželet?
Vy furt píšete o těch nevinných dětech, o zlých exekutorech, napište, co byste jako věřitel udělal vy.
Modelová situace - někdo vám dluží mega a vy to z něj nemůžete dostat. Co uděláte?
A jestli napíšete, že jste lidumil a nechal byste to být, hele, vidláku, nemohl byste mi půjčit pár set tisíc? Ne, že bych je potřeboval, já mám peněz dost, ale myslím, že za těchto podmínek bych si s nimi nějak poradil.
Berrnarde jedno řešení bych…
Berrnarde jedno řešení bych měl... Vymyslel ho ten váš rabín z Nazaretu. Ten měl vůbec divné názory na peníze. Měl podobenství o králi, který odpustil služebníkovi jeho dluh a dokonce ho nutil aby i on odpustil svým dlužníkům.... Řeknu Vám co bych udělal já, kdybyste analogicky Vy přišel za mnou, abych Vám na nějaký úrok půjčil milion.
Nepůjčil bych Vám ho.
Prohrabal bych kapsy a řekl bych si potichu: "Berrnarde kamaráde, mám Vás rád, váš podnikatelský záměr se mi líbí, jste frajer, ale kdyby se Vám nedařilo, nedokázal bych Vás připravit o plyšáky pro děti, ani o ten dům, když máte pět hladových krků".
Pak bych Vám půjčil padesát tisíc. Kdybyste uspěl, dostal bych je zpátky, kdyby ne, obešel bych se bez nich. Neřekl bych Vám to dopředu, že se bez nich obejdu, ale nedokázal bych Vás připravit o dům a hračky pro děti.
Na Sokolovsku jsem milionkrát půjčil peníze nějakému kamarádovi cikánovi. A vždycky jsem mu půjčil jen trochu. Když mi to nevrátil, byla to dobrá investice do výmluvy, abych mu znovu už půjčovat nemusel - ještě jsi mi nevrátil tu stovku odminula...
Takže berrnarde - nepůjčujte. A pokud půjčíte, tak jen tolik, abyste nemusel na nikoho volat exekutora, aby jim zabavil pastelky, plyšáky a střechu nad hlavou. Abyste se jednou na Pravdě Boží nemusel zodpovídat z toho, že jste byl příčinou pádu nejen nezodpovědného vidláka co prošustroval vaše peníze, ale i jeho dětí, které nic neprošustrovaly, jen měly smůlu.
Ale abych také něco navrhl:
V Texasu mají jednoduchý zákon. Dlužníkovi musí zůstat jeden byt a vybavení v něm a jedno auto, aby mohl do práce. Tohle bych chtěl u nás. Ať si Providenti i bankéři pěkně ohlídají, jestli svoje peníze dostanou zpátky. Ať dlužníka oberou o všechen luxus a nadstandart. Ale ať mu nechají střechu nad hlavou, auto na ježdění do práce a sporák aby mohl dělat dětem svačiny.
V Rakousku mají zase zákon, že u exekuce musí mít dlužník právníka. Někoho,kdo dohlédne na to, aby se nevzalo nic co se vzít nesmí. A mají tam dlouhý seznam věcí, co se nesmí zabavit.
A nebo pojďme židovskou cestou - léto milosti. Jednou za sedm/deset/patnáct let budou všechny dluhy odpuštěny z moci státní a boží. Tečka. Každý osmý rok v desetiletí dne 28. října na den republiky budou odpuštěny všechny exekuce. Co se nestihlo vymoci do tohoto dne, už se nevymůže. Když už máme hlupáky co se zadluží, ať každý Providenťák ví, že to nesmí trvat víc jak deset let.
Tak jo
Ten třetí odstavec odspodu se mi líbí, to mi přijde rozumné.
My se možná nakonec shodneme.
Větší zodpovědnost na obou stranách.
Věřitel by neměl ty prachy rozhazovat jak večerníček, když tak tam pošle komando se samolepkama.
Dlužník by si měl uvědomit, že vždy je něco za něco a víc přemýšlet, jestli se mu ta vyšší cena a ty podmínky vyplatí.
Berete to takhle?
Beru. A v té chvíli beru i…
Beru.
A v té chvíli beru i srovnávání současnosti a bývalé práce STB. Přece jenom, máme zhruba 800 000 lidí v exekuci. Tohle STB nikdy nedokázala.
800 000 voličů, minimálně
Koho budou volit?
Kohokoliv, kdo jim nabídne…
Kohokoliv, kdo jim nabídne cestu ven. Kdybych se dostal do vrcholové politiky, tohle by byla moje první cílová skupina.
Druhá cílová skupina
1. jsou důchodci, těch je kolik?
Hlavně zvládnout očkování seniorů před příchodem mutací Covidu.
ano
všebecné a rovné hlasovací právo je nesmysl
zůstává li nesvéprávným
To je mi líto
To je mi líto, že nemůžete volit.
To jsem nevěděl, že jste nesvéprávný.
exekuce
součastný exekuční zákon vytvořila a prosadila socanská vláda za předsednictví Miloše Zemana jako součást boje za dolních 10 milionu.
Ale no tak
To bylo poněkud laciné. Vy děláte, jako kdyby k jeho schválení ve sněmovně nebyly potřeba hlasy poslanců jiných stran, co tam tenkrát seděly. Nemluvě o různých pozměňovacích návrzích přicházejících odevšad možně.
ČSSD
Ano, ČSSD byla u první verze dnešní podoby exekutorského zákona. Další pravomoci pro kamarády exekutory prý vyjednal na vládě Jiří Pospíšil v době vlád ODS -TOP09 a VV. A teď si z nich vyberme, když jsou mnozí poslanci v parlamentu přes 20 let.
Omlouvám se za expresívnost…
Omlouvám se za expresívnost... ale doufám, že exekutoři se budou houpat na lampách jako první.
Omlouvám se za vstup , kdo…
Omlouvám se za vstup , kdo schvaluje exekuce v dnešní podobě tak nekriticky věří v soudní systém(co umí špička ted předvedli už po několikráté), exekuce nemá být trest ale pomoc oprávněným dostat dluh z někoho kdo nekoná sám,zásadní otázka vyvstává jak dlouho má trvat exekuce. Zatím jde o doživotí v případě že není splaceno vše. Pouze teoreticky pokud svého věřitele zneškodníte tak aby nemohl dluh uplatnit u soudu nejspíš dostanete u soudu 16 let za dobré chování vás po 8-10 letech pustí a můžete začít znovu. Pokud bych mohl navrhovat zákony tak bud máš 10 let na výkon rozhodnutí(čekáš co ti dlužník pošle) to asi nebude to pravé ořechové ,nebo třeba 3 roky exekuce po kterých výkon rozhodnutí končí navždy s jakýmkoliv vybraným koncem, rozhodnout se musíš na začátku
.
Exekuce je pouze nástroj. Části vymáhané částky je však kromě toho co povinný dluží také sankce za to že neplatí (a ubližuje tím jiným lidem). Zkuste si dohledat např. sankční úroky.
Je to opravdu tak , jak…
Je to opravdu tak , jak Vidlák píše. Viz odkaz:
http://www.exekuce.eu/uredni-deska/16-2-2021-v-1206-panenka/
Ach jo, moji příbuzní
kteří byli asi tak 5x movitější než my, docela vzdělaní, on měl dokonce devizové konto, pracoval na montážích po celém světě, jazyky znal, prodali 2 byty v Praze, odstěhovali se do svého kousek od Prahy, ten domek rekonstruovali. A ejhle, on zemřel a při dědickém řízení vyšlo najevo, že dluží skoro půl melouna pofiderním věřitelům. Dětem se nezdálo kam zmizely ty miliony za byty a to se nikdy nedověděly. Jen to, že dlužníci vytloukali klín klínem a platili násobky dluhů. Maminka jim jenom řekla, že nakupovali na zájezdech důchodců a věřili "letadlům" a to je muselo stát hodně. Podle mýho, potom na víno a kouření aby nemuseli myslet na tu svoji chtivost. Děti to na štěstí kvalifikovaně zachránili. Insolvence a osobní bankrot. A maminka to brala jako samozřejmost, to je to ACH JO
Re: CV Včas zaplatit. Takže občas i najít momentálně nezvěstnou
firmu a namísto splátky za televizi prodat barák nad hlavou.
Karlíku, vy jste génius.
Více takových Kožených, peníze přece nesmrdí a nejde rozpoznat, ze které kupky pocházejí, ať žije pan profesor.
Když mám na údržbu baráku
měl bych mít i na koupi televize.
A mimochodem, Targusi, kupovat na splátky televizi, nebo domácí kino, mi přijde jako pěkná zhovadilost.
Ještě bych chápal, pokud soc. slabé rodině v létě odejde lednice, tam bych přimhouřil oko, ale tyto věci, na které se dá počkat, ty na splátky nebrat.
Jenže některým se nechce čekat a mohou to mít teď hned, no, tak to mají hned. Tak ať si pak nestěžujou, že přišli o medvěda.
.
blbcům a primitivům se žije a žilo hůř za každého režimu a za mě je to tak dobře. Nás všechny to totiž nutí nechovat se jeko blbec či primitiv. Zbytek Vašeho příspěvku je čistá demagogie nehodná vznešeného gorola.
Reakce
Carlos je klasickej sociopat, s tím Targusi nic nenaděláte, doporučuji nediskutovat a přidělit jednu hvězdičku
Jistě. A ti další,
co přišli k exekuci třebas do nebes volající blbostí rádobyvěřitele, jeho advokátů a obecných soudů a následně se musí potýkat s všehoschopností licencovaných zlodějů, jsou jenom nezajímavé třísky, odlétající při kácení lesa těch nezodpovědných a hloupých.
https://www.mesec.cz/clanky/slepec-musel-ctyrikrat-k-ustavnimu-soudu-ab…
Jednou se dá pochopit omyl, ale zmýlit se čtyřikrát stejně, to už je systém.
To ziram
Tak davat na jednu lajnu estebaku dobu, s estebackymi maniermi, s estebackym, nicim, okrem nenavisti a ideologie podlozenom sikanovani konciacom psychickym i fyzickym terorom az do fatality
s dnesnou dobou a exekutorom!!!
A vraj, citujem "V konečném důsledku se to liší jen v detailech. "
To sa mi iba, dufam, zda...
P
K
S omluvou za vměšování
do sporu mezi Alicí a vámi, čmoude, nejsem příliš v obraze, ale tenhle váš nepochybně smutný příběh měl pokračování, které přesně popsal Vidlák, ale i svou historii, která mu předcházela. Představte si, že sedmdesát z těch statnejch a zlejch pánů mělo tatínky, které zastřelili četníci, při tom, když stávkovali za to, aby mohli ze svého platu uživit rodinu. Další zlí pánové nebyli statní, protože byli postiženi podvýživou v mládí, měli hlad hladíček, protože hodní pánové, kteří jinak láskyplně chytali své synáčky do náruče, jim platili hladové mzdy. Pak ještě část těch zlých pánů trpěla revmatizmem, který chytila ze studeného odchovu v luxusních bytech, skalních jeskyních pod Barrandovem, zatímco hodní pánové objímali při tanci nahoře nad nimi na terasách budoucí maminky těch tříletých chlapečků.
Když přejdeme od poetického vyjadřování, které je možné pěkně zneužívat, tak to pro někoho stálo za hovno jak v čase, kdy na terasách hrál k tanci orchestr R. A. Dvorského, tak to bylo i pěkně hnusné v časech, když zlí pánové zařizovali hodným pánům poněkud drsnější léčení radioaktivní vodou v Jáchymově, a stojí si to pro někoho stejně i dnes, jak popsal Vidlák. Dokud jeden hovadný režim od nepaměti střídá druhý, tak budou mít poetikou postižení literáti pořád žně.
ano listopad 89 byl chyba
vrchních deset tisíc mělo viset. Spíš víc.
Všichcni, co je adorovali.
Re:Carlos V V tom případě byste ovšem musel počítat s heslem
"Ztráty jsou povoleny" a s velkou pravděpodobností, že se zhoupne nejen deset tisíc vrchních (chudáci číšníci), nýbrž i početná skupina "přichomejtlých", tedy velmi pravděpodobně i někdo z vašeho okolí, anebo dokonce i vy sám.
Generálně řečeno, k něčemu takovému nebyl žádný důvod.
Mrkněte, co se děje nyní v USA, jen tak pro inspiraci...
... za pět let, pokud tu ještě budeme strašit, si řekneme, jestli by se nám líbilo totéž i v ČSSR, resp. ČaSFR, později v mrzákovi, zvaném ČR...
nejsem v obdobě stb
či v uv, na krajském či okresním výboru strany. Ani konfidentem, asni PS VB.
a nebyl jsem :-)
Re: CV Ke zhoupnutí na špagátě nebylo a
není ničeho podobného potřeba.
Bylo by dobré, abyste oprášil své vědomosti v oblasti poznávání písmenek a přečetl si pár faktů o tzv. revolucích, resp. o událostech, které na ně navázaly.
Mimochodem i v ČSSR revoluce probíhala, akorát vy jste si jí nevšiml. Bylo to tzv. "vyslovování důvěry" mistrům a vedoucím pracovníkům na většině stupňů.
A vím nejméně o jednom, kterého pak našli za měsíc v lese na špagátě. Při tom chtěl po svých podřízených pouze to, aby pracovali.
O lidech vyhozených ze dne na den z práce kvůli Občanským fórům by se dal napsat román konkurující svým rozsahem Jiráskovým cyklům z obrazů dějin českých.
Pamatujte na to
Pokud voláte po podobných rázných opatřeních, tak s nimi počítejte, až se zas otočí ono pověstné koleso dějin a vůdčí se stane zase jiná ideologie. Což s ohledem na historický vývoj je vysoce pravděpodobné. I nositelé minulého režimu věřili, že to kolo zastavili, jsou koncem dějin a absolutní pravdou. A že v jejím jménu mají bytostné právo pověsit ty desítky tisíc nehodných. Ono bude bohatě stačit, kdyby se z ČR stal jeden chalífát a ve jménu jediné pravdy/boha se začalo konat.
Souhlas
Souhlas, jen s dovětkem že doufám ve spravedlnost a mezi zmíněnýma by jste byl i vy a Havel společně s celou ODS cháskou.
Jinak musím dodat , že jste opravdové hovado.
kdo
a
Popisujete
Norský Barnevernet, jednání s dětmi Aboriginů ve stejné době nebo svůj příběh?
Pokud svůj, je mi vás líto.
Milý Čmoude
Svůj dnešní volný čas jsem zatím vyčerpala na odpověď ve včerejším vláknu, tak jen krátce, tady můžu souhlasit s Vidlákem i Tarasem (dál jsem zatím nečetla). Nicméně můj postoj k takovým debatám je jiný – žijeme v opravdu složité době, spousta věcí je k řešení, podle mne bychom se z minulosti měli poučit, ale neměli bychom ji žít. Křiví to a ochuzuje pohled na současnost, protože pořád platí „nevstoupíš po druhé do stejné řeky“.
Jsem člověk skutečně apolitický, u nás nikdo nikdy nebyl členem ničeho, snad kromě Sokola a podobných organizací, zajímá mě všechno co se děje, ale jsem jen pozorovatel s občasnými názory, nikomu je nevnucuji, jen prosím o toleranci. Zasvěcené diskuze ráda přenechám Vám a podobným, já jsem ve vaší kruté době asi byla malé dítě a i historiky od sametovky beru dost s rezervou. Tím nezpochybňuji co kdo napíšete, jen mi vadí, že často je v podtextu nenávist. Proč bych měla přejímat Váš pohled na minulost?, můj zatím funkční mozek si informace zpracovává po svém. Možná k nenávisti máte důvod, ale abyste Čmoude prožil trochu slušný život, je třeba ta „zavazadla s pískem“ jednou odložit. Je to sebezničující.
Všechny prosím – nekamenujte mne.
Krásný den všem
Re: Alice Nojo, vy si tady dovolujete
používat svůj mozek a ani se nezeptáte, jestli se to může.
To pak máte těžké...
A ještě vám tu blbci dávají pětikury (já taky).
Reakce
Já taky Targusi.
Já ne!
Tehdá mě sprdla, než jí dám pětislepici, musí si mě udobřit.
Nebuďte
Uko Ješita.
Určitě sci-fi
studenty, zatím ještě nadšené do práce.