Protivné pištění elektrobudíku mne zastihne na cestě ze studené sprchy. Nemohl jsem dospat. Ne že bych se na dnešní den těšil, ale v posteli to prostě dál nešlo, budil jsem se celou noc.
Když dopíjím ranní třílžičkový smrťák z arabiky, vykoulí se z pelechu Pinocchio. Oblečený do volných kalhot s nohavicemi staženými na gumičku mi připomíná přerostlé batole. Chybí jen zadek vycpaný plínou. Nasype si do misky ovesné vločky, zalije mlékem, a než spolykám denní dávku léků, má zbagrováno. Hned na to hupsne do teplé bundy a vyfičí před dům vytáhnout kola z přístřešku. Jindy bych ho seřval, že po sobě neuklidil se stolu, ale dnes mlčky seberu misku se lžící a v dřezu vše zaliju vodou.
„Kdo dnes pojede na Milanově kole?“ ptá se Pinocchio.
„Chceš jet?“ odpovím otázkou.
Synek dlouho váhá. Nakonec naskočí na svůj bicykl, vlastnoručně nastříkaný fialovou metalízou a zavolá přes rameno: „Jeď ty, vyměníme se na Malém Polomu, jo?“
Neodpovím, mlčení znamená souhlas. Po chvíli, když dojedu blíž k Pinocchiovi, zabrblám pod nosem: „Kolo jsi dostal ty, a ne já.“
„Proto jsem ti ho vnutil. Kdyby se na něm něco pokazilo, tak mi ho spravíš a mě to nebude stát ani korunu,“ projeví své obchodnické vlohy syn.
Jen povzdechnu. Prostě je po mámě…
Jedeme jako obvykle „na pankáče“, tedy bez jídla a pití, bez nářadí a hustilky, jen tak, jak se jezdí pro ranní rohlíky do nejbližšího pekařství. Tedy pokud nějaké nejbližší pekařství přežilo. Nasazujeme důchodcovské tempo, neboli, jak říkával Milan – umírněný střed, když navolil druhý ze tří talířů a některý pastorek poblíž středu kazety.
Je potřeba se šetřit, protože nás čeká padesát kilometrů po vrcholech Beskyd. Z Milíkova vyjet na Kozubovou, pak po hřebenech na Malý Polom a přes vrcholy Muřinkový vrch a Velký Polom k hotelu Tetřev. Odsud se pak už jen skoulíme do údolí a užijeme si třináctikilometrové klesání.
Počasí nám nepřeje, zatím vystihuje význam přívlastku „uslintané“. Až na všudypřítomné bláto je to prozatím dobré, jedeme po polních a lesních cestách, pravá romantika začne před Velkým Polomem, kde je potřeba překonat příkrá skaliska.
Po hodině supění a vzdychání jsme na Kozubové, na kopci s nezvykle tvarovaným vrcholem, který je dominantou tohoto údolí. Zatímco synek žíznivě loká vodu crčící z trubky u cesty, já odlehčuju kolo odsypáním balastu z podrámové tašky. Když po čtvrthodince konečně popadnu dech, vyrážíme dál. Máme za sebou necelou čtvrtinu trasy. Následují vrchy Kamenitý, Slavíč, Lačnov a Malý Polom. Většinou jedeme po lesních cestách, jen dvakrát se pustíme zkratkou po pěšinách. Za prvé nám dost vadí slizké kořeny, za druhé i přes nepřízeň počasí se na horách motá neuvěřitelná spousta lidí.
„Kdyby tak místo toho šmatlání šli sadit kobzole,“ papričkuje Pinocchio.
„Kobzole se sadi v maju, cype,“ udělím zdarma cennou radu synkovi, „a fčilek je ješyň.“
„Co to je, ta ješyň?“ doptává se potomek.
„Ty vole, ty si ze mě dělaš srandu? Dyť´s chodil na ruštinu, ni? To je to same, jak po rusku óseň, cype,“ plísním synka za nezvládnutí samotných základů gorolštiny.
Pinocchio mlčí a šlape v solidním slejváku, ve který se proměnil ranní slintací deštík.
Když se vydrápeme na Malý Polom, přestává pršet.
„Bundy dolů, trička dolů a převlíknout do suchého,“ zavelím, načež vytáhnu z tašky přimontované na Fialence igelitku se dvěma flanelovými košilemi. Pinocchio vykulí oči a doptává se, kde se to tam vzalo.
„Tak to vidíš, jak moc je tvůj fotr chytrý, mladý a krásný,“ rýpnu do něj svou průpovídkou.
„Škoda, žes nebyl tak chytrý, když nás v Polsku otravovala ta jejich Milicja s potvrzením na kovid.“
„Jak to, že ne, však jsem je zprdnul na dvě doby!“ holedbám se svými vyjednavačskými úspěchy. „Prostě polišům musiš vždycky politicky vysvětlit, že mají před sebou nejmíň o dva řády chytřejšího tvora, než jsou oni dva dohromady. To zabírá perfektně,“ kasám se.
Akorát, žes mě nutil, abychom spolu vyvraceli rozcestníky s turistickými značkami, aby sežrali ten tvůj blábol, že ani netušíš, jak jsme se ocitli v Pšonkostánu.“
„Viděli zbulane tabule? Viděli. Zežrali to? Zežrali. Tak co furt řešiš?“ důrazně se ohrazuju proti nařčení o zbytečné demolici turistických návěstí. „Stejnak tam chodi enom ti, keři ty zasrane šipky nepotřebuju.“
Synek dál neodpovídá, jen bez hlesu šlape na kole, které mu daroval Milan.
Vyšplháme na vrchol Velkého Polomu a hledíme na smutné panoráma beskydských hřetů, zbavených smrkového porostu, ničeného malinkatým broučkem. Po obligátním umenšení nákladu z Milanova kola sjíždíme k hotelu Tetřev. Zastavíme poblíž tabule s obrovskou mapou naší lokality, pak se domluvíme očima. Syn jde do bufetu pro malé občerstvení.
„Jako vždycky?“ ujišťuje se Pinocchio, když už stojí v řadě potenciálních konzumentů. Naštěstí není velká, sobotní déšť poněkud naředil zájemce o utrácení nesmyslných částek za pivo a čipsy.
Samozřejmě, že jako vždycky! Proto jsme sem přeci jeli! Kofola a Tatranka pro děti, dospěláci navíc kafe s mlíkem a dvěma cukry.
Než Pinocchio přijde s pochutinami, odepnu z Milanova kola podsedlovou tašku a naposledy do ní sáhnu. Už měla být prázdná, ale na poslední chvíli jsem se rozhodl jinak. Vystoupám na terasu a usednu k volnému stolku. Vzápětí přijde synek s občerstvením.
„Tož na tu našu dnešni štreku, synku,“ cinkneme si kofolou a napijeme se.
„Stejně nechápu, že nemáš strach, co bude, až to praskne s tím hřbitovem,“ začne synek s nepříjemným tématem.
Mlčím docela dlouho, snad deset minut. A přemýšlím, co by na celou tu lapálii řekl Milan. Pak stroze odpovím: „Já o ničem nevím. Piksla je plná A kdo by ji jen tak zbůhdarma otevíral a kontroloval obsah, to mi řekni.“
„Milanova baba.“
„Guvno! Ta sotva leze po rynku z berlami a ne aby se válela po zemi a cosyk štelovala na krchově. A ty chlastej, už tak jsme tu přesčas, už jsme měli být doma,“ popoháním synka.
Dopije a vstane. Já jdu napřed a zastavím se u zábradlí terasy. Hrábnu do brašny, vytáhnu ruku s poslední hrstí popela a rozhodím ji po větru.
„Tuš, čau, Milanku. Si na fšeckich kopcach, po kerych zme se spolem tolik najezdili. Uplně ganc tak, jak si pravil, že bys to chtěl. Tfoja baba pyskovala, tak sem tě ukrat, šak viš, co ja sem za kurvu. No i synek ti ešče raz děkuje za to tfoje kolo, coz mu dal, jak zme byli u tebe poslednikrat. A ja se na tebe těšim uš fčilek, esli se něgdy spotkame. Mjej se fajně, ty chachare s Karwiny.,.“
Jenže vítr nefouká. Zdola se ozve zaklení a nadávky na toho, kdo sype novým hostům popel na hlavu. Čtyři borci ve strakatých cyklistických dresech legračně vyklapají v cyklistických botách na terasu a ten první se mě útočně vyptává, kdo na ně vysypal popel. Podle jeho akcentu je mi jasné, že o řeči zvané ponašimština ještě neslyšel.
„Bulfryc,“ odpovídám.
„Cože?“ naježí se ještě víc příchozí. „Co? Kdo?“ vyzvídají jeho kolegové, vypasené pupky se jim dmou pod elastickými trikoty.
Bulfryc. To je strašno bestyja a šviňa. Na tego se dovejče…“
„Tatóóó!“ zařve Pinocchio jak na lesy.
„Jááá! Uš idýým!“ odpovídám stejným řvaním, jako bychom na sebe halekali z jednoho kopce na druhý. Odstrčím čtverku strakatin v klapajících tretrách od schodů, seběhnu dolů. Naskočím na Fialenku a vydáváme se na poslední dnešní etapu – dlouhý sjezd do civilizace.
Budiž Ti země lehká, Milanku…
- Log in to post comments
Komentáře
Re: kebab Vy jste vážně zabedněný. Proč do toho serete nějakou
duši, která mě vůbec nezajímá?
Je to normální uzavřená soustava, která je rozdělená v jednom místě redučákem a v druhém místě zpětným ventilem.
Poskládejte si to doma, když si to nejste schopen namalovat. Je jasné, že takovou soustavu můžete v jedné části natlakovat více, než v části druhé.
Co na tom nemůžete pochopit?
Tu lednici jsem zmínil, protože chladicí okruh je STEJNĚ POSKLÁDANÝ!!!!!!!!!!!!!!!
Neboli okruh, v němž proudí chladicí tekutina, má nízkotlakou část a vysokotlakou část..
Určitě ale STEJNĚ NEFUNGUJE!!!!!!!!!!!!!!!
To, že vás to nezajímá,
je důvod, proč jste asi opravdu doteď nepochopil, že s redukčním ventilem v teplovodní otopné soustavě nemůžete dosáhnout ničeho jiného, než znefunkčnení té soustavy.
To, co popisujete vy, je Carnotův cyklus adiabatického tepelného stroje a jako takový NEMÁ S TEPLOVODNÉ TOPNOU SOUSTAVOU VŮBEC, ALE FAKT VŮBEC NIC SPOELČNÉHO. To už byste mohl teplovodní topnou soustavu přirovnat k zýžehovému nebo spalovacímu motoru, budete stejně hrozně mimo jako s tepelným strojem.
Takže znova a klidně vám to budu opakovat do nekonečna : v topné soustavě není žádný kompresor ani expanzní ventil. v té je pouze na každém jejím místě STEJNÝ TLAK. není co redukovat, I KDYBY TO NEBYLO FYZIKÁLNĚ NEMOŽNÉ, pro redukčák je naprosto nezajímavé, že za ním jsou 0,4 MPa, budou i PŘED NÍM. Neni co a kam redukovat. Mohl byste vymyslet naprosto přelomovou novinku, a zkusit nějak připojit přímo na okruh ledničky teplovodní otopný systém .-)))) a pak si hrát s tlaky - na kompresuru tlak zvedat, na expanderu snižovat .-)))) No ono byste musel, protože bez toho byste z toho okolí nevytáhl ani 1 MJ :-))))) Plynový kotel stojí průměrně bratru 50000,-, tepelné čerpadlo vzduch voda 150.000,-, ještě byste ušetřil :-))) ale nikoli na teplovodním systému, ten byste měl u obou zdrojů a TLAKOVĚ NEZÁVISLE na tom vyvíječi tepla".
Soudím, že je zbytečné vám vysvětlovat, proč by vaše řešení s redukčním ventilem nefungovalo, protože už bylo kolem řečeno vše.
Pochopil jste alespoň to, že u teplovorní otopné soustavy, pokud by měla velký tlak, ohrožující ostatní zařízení, STAČÍ ODFOUKNOUT TLAK NA EXPANZNÍ NÁDOBĚ a je to celé vyřešené ku spokojenosti všech a zadarmo? .-)))))))))) A ještě navíc, jako bonus, to bude fungovat a v systému bude VŠUDE ten nižší tlak .-))))
PS : samozřejmě že to, co popisujete vy,
nefunguje stejně jako topný systém, to vám píši celou dobu.
A neblázněte s nějakým kreslením té vaší blázniviny, copak nejsme na internetu, aby si někdo musel něco kreslit?
https://www.google.cz/search?q=princip+ledni%C4%8Dky&tbm=isch&ved=2ahUK…
https://www.google.cz/search?q=topn%C3%A1+soustava&tbm=isch&ved=2ahUKEw…
Princip ledničky/tepelného čerpadla
je přeci úplně jiný, kdy musíte mít k dispozici primárně příslušné chladivo, které je schopno na jedné straně (ve výparníku) do sebe absorbovat teplo a za vcelku nízoučkých teplot se vypařovat, kdy je následně ten plyn kompresorem, a ne čerpadlem, stlačen a tím zahřát, takže při průchodu kondenzátorem kondenzuje a předává teplo do okolí. A ten ventil, který způsobý prudký přechod toho kondenzátu znovu na plyn se nejemnuje redukční, ale expanzní.
Re: kebab KURVA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Já se nebavím o principu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Já jsem napsal, že se jedná o STEJNĚ složenou soustavu, která pracuje se dvěma rozdílnými tlaky. Jste talián, indián nebo marťan, že nerozumíte česky?????????
Právě, že nejedná :-)))
V případě teplovodní otopné soustavy máte v celé soustavě JEDEN JEDINÝ TLAK, stejný v každém místě. Proto ta pneumatika :-)))))))
Vy jste si prostě spletl kompresor s čerpadlem, což ještě fajn, ale dokonce i fyzikální podstatu jednoho a druhého :-))))))
U tepelného adiabatického stroje je PRINCIPIELNÍ ta změna tlaku chladiva, jen tak můžete na jednom místě teplo čerpat a na druhém vydávat.
Teplovodní topný systém nabere teplo ve výměníku z plynového hořáku a voda a čerpadlo slouží JEN K DISTRIBUCI TOHO TEPLA, a nikoli jako u tepelného stroje přímo k získání a vydání tepla :-))))
Fakt si kdekoli ověřte, že teplovodní systém má všude v každém bodě principielně stejný tlak a ten je dán tlakem v expanzní nádobě, hd tlak čerpadla můžeme zcela zanedbat :)))) Notabene když, jak jsme vám také psal, i Ladík, dneska jsou elektonická čerpadla s frekvenčním měničem otáček, která ten hd tlak "nastaví" automaticky jen na ten potřebný, daný tlakovou ztrátou soustavy :-))
V topné soustavě
neexistuje žádný velký a malý okruh, všechno je to jen jeden jediný uzavření a ZÁVISLÝ teplovodní okruh
Vašemu příkladu s ledničkou nebo tepelným čerpadlem by tak nějak s přimhouřením očí mohlo odpovídat PARNÍ VYTÁPĚNÍ, kde se z teplárny rozvádí nejčastěji přehřátá pára, která se ve vytápěném obejktu .
a, s redukcí a nebo bez redukce tlaku prochází výměníkem, kde proti ní jde topná voda - jedná se o nezávislé zapojení, kde tlak na sekunderu, straně topné vody, může být úplně jiný, než tlak v primerů, tedy okruhu páry
b, a nebo zapojení závislé, kdy vám pára jde až do těles a tam díky kdysi plovákovým, dnes termickým ap. odvaděčům kondenzátu dochází k "odtlakování páry" po vychlazení pod mez sytosti - v tomto případě je přímo v tělese přímo pár pod příslušným tlakem, nejčastěji nízkotlakým, když předtím, v předávací stanici byl tlak páry na ten NTL snížen, (tedy tlak v systému je přímo dán tlakem na zdroji, jako v případě naší teplovodní soustavy) jenže v tomto případě se ale jedná o otevřenou soustavu, protože pára se na tělesech změní v kondenzát a kondenzát jde úplně jinam (do nádrže a následně čerpadlem vracen do kotelny, kde je znovu použit na výrobu páry)
Náš případ ale je vlastěn jen ten sekundér z prvního příkladu.
V topném systému teplovodního vytápění
se nic vámi uváděného neděje. soustava je uzavřená, zokruhovaná a je v ní jeden jediný společný tlak (u samotížek třeba i atmosferický) daný primárně natlakováním expanzní nádoby. Tlak v tomto uzavřeném tlakově nezávislém okruhu lze měnit natlakováním expanze a není absolutně potřeba to řešit nějakým redukčákem na výstupu z kotle, to by prostě nefungovalo.
Oběhové čerpadlo v tomto okruhu se jemnuje oběhové, protože není zdrojem příslušného tlaku soustavy, ale pouze hydrodynamického tlaku, tedy tlaku, který má posloužit k překonání tlakových ztrát prouděním (Bernoulli) a vřazenými odpory. Tento hydrodynamický tlak je v soustavě SPOTŘEBOVÁN (ztratí se v trubkách, fitinkách, armaturách, tělesech, ..... čili na výstupu z čerpadla je hd tlak třeba 20 kPa (naprosto postačuje pro většinu aplikací, přičemž hydrostatický tlak v soustavě (tlak, který je v soustavě VŽDY, V KAŽDÉ CHVÍLI, I KDYŽ TOPENÍ NEBĚŽÍ (samozřejmě pokud soustavu nevypustíme)), a tedy není v zájmu funkce topení tlak od čerpadla jakkoli redukovat, provádíme pouze vyregulování soustavy, protože, logicky, těleso na okruhu těsně u kotle (čerpadla) a těleso někde 150 metrů od kotle mají úplně jinou tlakovou ztrátu, v takovém případě musíme do okruhu toho bližšího tělesa vřadit nějaký regulační prvek, který, ať už na proporcionálním nebo množstevním principu, který způsobí větší tlakové ztráty toho kratšího okruhu, pokud možno stejné, jaké má ten nejzatíženější okruh (modelově nejvzdálenějšího) tělesa. To způsobí, že do obou těles bude voda zatékat stejně lehce (nebo těžce) a že soustava bude topit rovnoměrně. Znova opakuju, že hydrodynamický tlak je odsouzen (určen) ke spotřebování v kinetické energii topné vody a vlastní tlak v soustavě ovlivňuje mizivě (20 kPa a to ještě jen za výstupem čerpadla, postupně se ztrácí, kolem toho je nebo byla celá ČSN, která řešila vzájemné umístění čerpadla a expanze, protože za určitých okolností sesazení expanze a čerpadla se mohl na sání čerpadla nebo v některém místě soustavy vytvořit podtlak, který měl potenciál nasát do soustavy vzduch (zavzdušnění, koroze, sníření účinnosti a funkčnosti, ....) 20 kPa hydrodynamického tlaku k třeba až 400 kPa hydrostatického natlakování (u uzavřené tlakové soustavy)
Re: kebab vy jste normální nešťastník, který není schopen ani
zavázat tkaničku na botě bez normy ČSN.
1/ Máte výstup z čerpadla před výměníkem 3 bary a
2/ osm radiátorů ve dvou podlažích, které jsou namontovány na samotížku.
3/ Výměník a čerpadlo mají provozní tlak právě 3 bary, ani o chlup míň, jinak to nerozchodíte.
4/ radiátory a stoupačky nesmějí mít tlak vyšší, než 0,8 baru, protože to na víc nikdy nejelo a praská to už při těch 0,8 baru.
Jak to zprovozníte?
Pokud je ve zdroji čerpadlo,
nejedná se o samotížku, Targusi :-)
Re: kebab Že jde o samotížku, to tvrdil jedině
správně chytrý eRkáčko.
Takže to není samotížka a zadání zůstává.
Jak to zprovozním -
tak primárně - pokud by se jednalo o samotížku, abyste v té soustavě měl tlak 3 bary, tedy 300 kPa, tedy 30 m vodního sloupce, musel bystě mezi středem zdroje a hladinou v otevřené expanzi mít převášení 30 metrů. Vaše dvě podlaží je maximálně tak 60 kPa (6 metrů výškového rozdílu). takže na otevřenou expanzní nádobu zapomeneme.
No a s tlakovou expanzní nádobou je to raz dva - prostě do ní nafoukate vzduch s tlakem 300 kPa. a máte hotovo.
Mimochodem,
ale třeba nejběžnější ocelové plecháče v ČR od firmy KORADO, tělesa Radik Klaisk, mají podle technického listu "Nejvyšší přípustný provozní přetlak 1,0 MPa", čili 10 barů, jestli dobře převádím (?), a ne 0,8 baru, tedy 0,08 MPa
Pokud se nějaká tělesa trhají při 0,08 MPa, nemají v systému dávno co dělat. A co při 0,08. Už při 0,3.
Protože teplovodní vytápěcí systém,
kde kotel/zdroj se dožaduje minimálně 0,3 MPa, a tělesa unesou maximálně 0,08 MPa, NEMŮŽE EXISTOVAT :-))))))))))) Prostě nemůže :-))))))) Absolutně by to postrádalo smysl, řešit nějakou takovouhle číčovinu :-)))))
A proto, a to vám také klidně zopakuji, jsou veškerá tělesa, veškeré zařízení nízkotlakých teplovodních otopných soustav konstruovány na tlak minimálně 0,4 MPa, a ne 0,08 kPa, kde jste to, proboha, vzal? Možná vás zmátl Ladík popisem, že zdoj musí mít minimálně 0,08 MPa, to je ale zase o něčem úplně jiném.
S uvedneým zařízením na tlak 0,08 MPa pro topné systémy byste neprodal ani těsnění :-))))))
Re: Kebab Že to nemůže existovat, to můžete
vykládat třeba hadům v lese, ale zejména odborníkovi, který tvrdil paní Gaie, že její nový kotel, který se jí chystal namontovat, má právě takový provozní tlak.
Zkuste se vrátit na začátek tohoto vlákna, když máte sklerózu. Nazdárek, nešťastníku.
Já s eomlouvám,
já nebudu řešit, co možná jo možná ne říkal někdo někomu. Notabene když to nehraje roli.
Já se tedy poopravím : systém teplovodního vytápění, kdy kotel požaduje provozní tlak 0,3 MPa, a tělesa 0,08 MPa, samozřejmě existovat může (zapomeneme na to, že žádné zařízení TV soustav není jen na 80 kPa, vždy nejméně 0,4 MPa, i tak by to v oboru nízkotlakých teplovodních systému mohl navrhnout leda nějaký trouba, a to jak na straně prjektu, tak hlavně na straně výrobce komponent. Ale existovat by to mohlo.
Vzorově podle toho, že takové systémy opravdu existují - nazývají se tlakově nezávislé zapojení předávací stainice
Takže když to převedu do možné reality u rodinného domu :
Budeme mít kotel s požadavkem 0,3 MPa, takže mu expanzku natlakujeme na 0,3 nebo klidně 0,4, 0,6 MPa. Vodu ohřátou v kotli na teplotu 70-90 C povedeme k výměníku, jakémukoli, vlásenkovému, deskovému, to je principielně fuk, do jehož primeru foukneme tu 0,3 MPa 70-90 C vodu, a v sekunderu budeme připravovat topnou vodu 65-85 C (plus minus). Na sekunderu pak expanzní nádobu nafoukáme na 0,08 MPa max. a máme vystaráno - máme dva tlakově neázvislé (na sobě nezávislé) okruhy s příslušnými tlaky. sice se nám to podraží, ale hurá.
no ale teď, stále vycházíme z toho, že výrobci jsou tupci a dělají radiátory na 0,08 MPa a ani pascal navíc. 0,08 MPa, to je 80 kPa, tedy 80000 Pa, tedy 8000 mm = 8 m vodního sloupce. Takže to by ta vaše soustava nesměla mít víc jak 8 metrů na výšku. Ale paneláky mají běžně 20-30 metrů, tedy 0,2 - 0,3 MPa jen hydrostatického tlaku. To byste tedy rozděloval ty systémy po max 3 podlažích, aby vám to nepřesáhlo 80 kPa? nebo jak byste to dělal? Klidně využijte redukční ventil .-) Je to takhle někde?
Realita je taková, že tlak 30 metrů vodního sloupce v oboru "železo" není zas tolik (pokud byste chtěl, v Techmanii v Plzni mají takové zařízení, kde si strčíte ruku pod trubici s vodou a druhou rukou si zvyšujete tlak, až jak snesete, ukáže vám to, kolik metrů v. sl. jste vydržel. ) a jak psáno u těles RADIK (a tělesa jsou asi nejnáchylnější komponenty systému (velké plochy, na které ten tlak působí), desková snesou míně než člínková), mají provozní macimum na 10 barech, 1,0 MPa, tedy 100 metrů vodního sloupce. a ne 8
re: kebab Opět ignorujete zadání. Řeč byla o
RD, nikoli o paneláku. Já jsem pak zadával jednopatrovou (se sklepem třípodlažní, chcete-li trojúrovňovou) soustavu.
Ano, vyřešil jste to elegantně dalším výměníkem. Otázkou je, kolik by takový výměník stál, jestli by nevyšlo levněji opravdu namontovat jen dva obyč ventily v ceně jednotek stokorun, případně přidat to tlakovací čerpadlo, pokud by to klasická oběhovka nedávala.Expanzku nepočítám, tu jsem měl i já.
Nic neignoruju
Jen jsem vým na příkladu z realitu dokázal, že tělesa s maximem tlaku na 80 kPa jsou naprostý technycký nesmysl a faux-pass. Neexistují. Nikdo by to neprodal.
Problém je, že JINAK NEŽ VÝMĚNÍKEM nezískáte to, o čem stále sníte - dvouokruhou soustavy ve dvou tlakových pásmech.
Jistěže by to vyšlo dráže, s výměníkem. Navíc byste snížil účinnost soustavy. Ale jen tak byste docálil 2 tlaků v jedné soustavě od zdroje až po tělesa.
Namontovat nějaké 2 ventily někam by jistě vyšlo levněji, akorát by ani jeden z nich nesměl být redukční ventil, protože pak by to sice vyšlo levněji, ale nefungovalo by to. Mohl by to být regulačné ventil hydrdynamického tlaku, tedy tlaku čerpadla, který ale s tím tlakem v soustavě, jak jsme si již vysvětlili, nemá prakticky žádbou (mizivou) souvislost.
Tlakovací stanice, kompresorová nebo čerpadlová, se používá jen a pouze u velkých soustav nad 200 kW, spíš až někde kolem 1 MW výkonu, bývá spojena s úpravou vody, což je u těch velkých soustav opět i požadavek norem a předpisů. Tak jako tak, ta stanice funguje přesně jak jsme popisoval já s expanzní nádobou a doplňováním vody, jediný rozdíl je, že to dělá automaticky : tedy pokud se voda v systému ztratí (nebo i jen vychladne), "dofoukne/doplní) vzduchový objem nad membránou expanzky, kterou obsahuje, nebo přímo vodu do systému, v případě zvýšení tlaku v soustavě upustí vzduch nebo vodu (pojišťovák). Stále platí základní premisa : samotný topný systém je jako natlakovaná pneumatika s jedním jediným statickým přetlakem všude, v každém místě
A ještě poslední,
což se sice absolutně netýká rodinných domů, ale mohl byste se s tím setkat u větších instalací - tam, kd eje to z nějakého důvodu třeba, se pro udržování tlaku v otopné soustavě nepoužívají samostatné expanzní nádoby, ale tlakovací zařízení, buď na kompresorovém nebo čerpadlovém principu (podle toho, čemu zvyšují tlak, když dojde k jeho poklesu). VŽDY je to ale zařízení MIMO vlastní topný okruh, jen na ten okruh připojené a i u tohoto zabezpečení prostě jen stačí nastavit, jaký tlak má v soustavě udržovat.
prostě zkuste už pochopit, že na jedné straně natlakovávat topnou soustavu na provozní tlak, abyste ho následně na výstupu z kotle zase redukoval na nižší - i kdyby to fyzikálně vůbec bylo možné, jako že není - no uznajte, nebyla by to blbost? .-)))) proč to rovnou nenatlakovat na menší tlak?
Re: kebab Proč nepracovat s nižším tlakem?
To se musíte zeptat onoho chytrého topenáře.
Paní měla problém s tím, že jí topenář tvrdil přesně to, co jsem tu psal. Tedy příliš vysoký pracovní tlak na čerpadle a zchátralý systém rozvodu vody a výměny tepla.
Z mého pohledu to je jasné - soudruh topenář chtěl fofrem další zakázku na ústřední topení, nejlépe pak se zimním příplatkem. A to je, oč tu běží. Sosat a dojit z blbých lopat, co se dá.
Víte, šlověk by u toho
musel být. Ta paní povídala, že jí to řekl uvedeným způsobem, ale pochopila, co jí říká? Říkal jí vůbec něco, co se dlo pochopit tak, jak to pochopila paní?
Ale o to přeci ani tak nejde, nebo já to neřešil - samozřejmě že existují topenáři (a nejen), kteří ve snaze prodat a vydělat, blafují, manipulují, možná až lžou - my přeci řešíme ten problém tak, jako kdyby skutečně existoval.
Targusi
paní (nevím zda Gaia) měla starý plynový kotel a otevřenou expanzní nádobu, tím pádem tlak v systému max. 0,5 b. Když chtěla vyměnit kotel za nový, topenář ji vysvětlil, že nové kotle pracuji s vyšším tlakem. Nikde však nebyla řeč o 3 barech, to si Targus vymyslel. Paní se ovšem obávala, že vyšší tlak nevydrží její staré radiátory (zbytečně, novým kotlům stačí většinou 0,8b) a tak žádala o radu. V tomto bodě do toho vstoupil vševěd a všeuměl Targus a poradil ji aby za kotel dala redukční ventil. Dokonce ji našel jaký- redukčák který se dává na přívod studené vody do baráku když je v řadu větší tlak než 6b. Když jsem Targuse upozornil že vykládá kokotiny urazil se a stále se snaží tuhle pitomost obhajovat. Mezi mnou a Targusem je rozdíl, já když nevím co je reverzní kladivo tak se zeptám (neví to jistě 99% populace) když něco neví Targus ,plácne kravinu a ještě ji pak obhajuje.
Re: rk Pokud si pamatuju, ten ventil, který jsem uvedl
jako příklad, byl seřiditelný, jestli víte, co to znamená. Jestli ne, znamená to, že si nastavíte tlak, jaký uznáte za vhodné. To jest např. zmíněných 1,5 baru, nebo i nižší.
A teplotní rozdíl 30 °C by neměl být tak zásadní pro funkci, aby nestačilo pouze vyměnit těsnění.
Takže si vymýšlíte a polháváte a melete hovna. Jako obvykle.
A ty 3 bary jsem si z prstu nevycucal. Někde se tam v textu vyskytly.
Což mne docela udivilo, protože kotel, který mám doma, jede od 0,6 baru.
Nicméně jsem zděšen, jaká hovna soudruzi konstruktéři vymýšlejí jen proto, aby ze zákazníků vyrazili stále větší a větší množství peněz. Proto jsem to bral jako možnost, která se v dnešním šíleném světě může vyskytnout.
Ještě lepší je teorie
aktivace betonového jádra. Na to se už nebudu sw vybavovat, stačí mi pila a Morso. Kadlase a Vidláky ponechám svému osudu, vedenému Recknagelem a Rietschelem. Čas oponou trhnul tak, že spadla.
Re: Ládik!!! Já se po přečtení Gerdova odkazu divím, jak
lidstvo dokázalo přežít a nezmrznout do doby vzniku tohoto článku...
Na ja, úspory jsou sfíííně...
Celé tyto teorie
přežehlí regulační systém a zbourá otevřené okno. Nebo zavřené plastové eurookno po 20 letech.
Re: Ládik!!! Anebo
jedno zavřené plastové eurookno z Polska po pěti letech.
reakce
Kucí, já zas netuším, jak mohlo lidstvo přežilo bez znalosti problematiky hydrauliky otopných soustav. Do prdele, už začínám zase spamovat.
Koeficient
S koeficientem 2 zkorigujete chyby ve výpočtech. :-)
reakce
Gerde, ve věci hydraulické stability otopné soustavy palec nahoru.
reakce
Gerde, snad Vaše jméno smím vzít do svý nevymáchaný huby (smějící se smajlík), já do teho hodím ještě inú sebevražednú bombičku. Kadlas z teho bude definitivně na větvi. Přidám čtvrtou kmížecí radu. U Vidlákovi rady jsem kroutil hlavou jako Ládík!. Nu a pokud Ládík! používá pro volbu plynového kotle v RD své pojetí hydraulické stability otopné soustavy a Vy své, já když jsem byl ve stejné situaci jako Kadlas, vystačil jsem si s úvahou, že účinnost kondenzačního kotle mi ušetří spotřebu plynu o cca 1/4 - 1/5. Účinnost starého normálního plynového kotle (už se nevyrábí) cca 80%, kondenzačního cca 106%. Co děl Ládík! i Vy stran hydraulické stability otopné soustavy, to je pro mne nesrozumitelný jazyk, bo o tejto problematice vím stejné hovno jak o tej těžbě, kterak pravdově děl Targus, jehož meno rozmařile opět beru nadarmo. Myslím, že Kadlasovi do teho vnese jasno i Targus, bo musí obhájit, že je tu nejmladší, nejkrásnější a nejchytřejší, pátou knížecí radou, bo už jsme 4 andidáti na teho najmladšího, nejkrásnějšího a nejchytřejšího a to už Targus nemůže nechat jen tak. - smějící se smajlík
PS Koukám, Targus už je tu, jen se obávám, že to Kadlasovi moc neobjasnil, bo, to zda umíte či neumíte googlit mu asi moc nepomože. Že by na teho nejmladšího, nejkrásnějšího a nejchytřejšího rezignoval? Kucí, já se po tý dlouhý odmlce ještě tak docela neorientuju. No, teď mám tak na půl roku zákaz fyzické námahy, nesmím provádět předklony. Takže mám takovýho času, že tu asi budu zase spamovat. A navíc, pánové, jsem jednooký a tudíž králem mezi slepými. I Targus je na mně teď krátkej. Smějící se smajlík
Re: Alex Ano, máte pravdu, už ho
mám krátkého.
:-)
reakce
Ale kuš - takto měnit téma. No tak. Choulostivější část hospody dovedete k mdlobám.
Stabilita Kadlasovy soustavy
nebude moc velká. Hydraulická z důvodu malé výšky a termická z důvodu velikosti lopatky na uhlí a proměnlivé periody jeiího používání, navíc s proměnlivou výhřevností vsázky a proměnlivé díry ve dvířkách popelníku. Tak, jako využití tažné síly traktoru zajistí nové záněrové zuby pláště zadních kol, tak Kadlasův problém vyřeší frekvenčně řízené otáčky oběhového čerpadla v novém kondenzačním kotli.
reakce
Ládíku: Fakt nic ve zlém, ale myslíte, že Vám Kadlas porozumí, o čem od počátku píšete? A opravdu si myslíte, že jste právě přesně popsal, Kadlasovu rozvodnou soustavu, aniž jste ji viděl?
Kadlasovu soustavu vidím
ve 2 variantách, obě jsou samotížné. První je Tichelmanův souproudý okruh, druhá se symetrická větev. V první variantě by musel mít patrový barák, ve druhé by stačila etážka. Nevidím jenom typ ventilů, předpokládám kohouty Ve4522 v přímém provedení, s nulovou autoritou. Normální vidlácké provedení. Sklep 180cm, občas se někde rubne do hlavy.
otopná soustava,
není jen kotel. Protože 106%-80%=26% a to se prostě vyplatí. 1/4 tepla zadarmo, no nekup to, gdyž je to tak levný.
Ale možná máte vytápění postavené na kondenzační kotel a pak je má poznámka mimo mísu.
Pěkný den
reakce
Nějak jsem kejko opravdu neporozuměl, co chcete říci. To, že chápete stran vytápění rovná se celek tvořící kotel, rozvody, otopná tělesa plus ventily těch těles, tomu rozumím. Ale nezlobte se, pokud měním klasický plynový kotel a kupuju kondenzační, nemá pro mne žádný smysl posuzovat typ rozvodné soustavy. To mi dává smysl (tedy pro mne), když jsme měnili kotel na uhlí a kupovali onen klasický kotel na plyn. A i tam jen a jen z hlediska funkčnosti. Pokud nechci měnít systém rozvodů a těles.
Má smysl to posuzovat.
Pokud je soustava projektovaná např. na 90/70°C (malá teplosměnná plocha těles), nebude v kondenzačním kotli po značnou část topného období nic kondenzovat (kondenzace nastane až při teplotě zpátečky cca 55°C a méně). Kondenzačnímu kotli to konstrukčně nevadí, ale je koupen zbytečně, může ležet v obalu v regálu a ztrácet hodnotu. Stejně tak záleží na dimenzi trubek: pokud to dávný topenář opravdu počítal na dT=20K a kondenzák by jel na dT=10K se stejným výkonem, byly by v trubkách 2x větší rychlosti a tudíž 4x větší odpory proti proudění, což by mohl být problém v distribuci průtoků do jednotlivých těles. Muselo by se to přepočíst na nové podmínky, aby nějaká ženská neřvala, že je jí při 21°C zima, když byla zvyklá na 21,5°C. Lidi se kvůli toho i soudí.
Re: Ládik!!! Technický dotaz. Jedu na výstupní
teplotu z kotle max. 55°C, bo Viadrus víc neumí. Teplotu na zpátečce přirozeně neznám, bo tam nemám teploměr. Má cenu uvažovat o kondenzáku, anebo mám držet starý plynový Viadrus do skonání baráku?
Neboli jinak. Nový kotel bez kondenzáku bych uměl pořídit za nějakých 20 kolíků, cena za kondenzák mi je vnucován komplet se všemi potřebnými hovny zhruba za trojnásobek. Je nějaká naděje na návratnost vložené investice? Roční průměr plateb je trojka měsíčně včetně ohřevu vody a vaření.
Máš nízkoteplotní systém,
pro kondenzák jak dělaný. Ročně platíš 36t za všecko. Voda bude stát 10t (podle textů se u vás moc nečabrá), vaření možná 5t ...topení bude za zbytek, bratru 21t. Při ohřevu bojleru bude kondenzace trochu horší, než průměrná roční v topení, ale dost zanedbatelně - třeba topíš vodu na 40°C a nemícháš ji se studenou, to nevím.
Ale pro orientační výpočet bude stačit, že atnosférický kotel ti žere 30t ročně. Kondenzák ti srazí spotřebu o 11% jen využitím tepla z ochlazené vodní páry, dalších 5% snížením počtu startů a dalších (možná, pokud už nemáš) ekvitermní regulací. To dělá cca 21% úspor z 30t ... t.j. 6000 Kč/rok. To je cca 10 let návratnosti při aktuálních cenách. Se zvyšováním ceny plynu se návratnost trochu zkrátí. Otázka je, na jakou průměrnou teplotu topíš a zda máš i jiný zdroj (pecek). Změnou průměrné vnitřní teploty o 1K docílíš změnu roční spotřeby o 5-6%.
Můj brácha není takový…
Můj brácha není takový samodělník jako já a tak si právě takový moderní kondenzační kotel nechal nainstalovat. A skutečně na něm šetří cca těch 5 - 6 tisíc ročně úspory na plynu. Ale...
Už několikrát mu odešla řídící jednotka... 10 tisíc Kč. Ta jednotka má výdrž tak 2 - 3 roky. Pak se prostě displej nerozsvítí.
Jednou zapomněl vyčistit filtr a odešlo mu čerpadlo 5 tisíc Kč
Každý rok si volá odborníka, který mu to zkontroluje a vyčistí a zaplatí za to 2 tisíce.
Když jsme to počítali, tak dodatečné roční náklady jsou zhruba o 1000 - 2000 Kč ročně vyšší než ta úspora na plynu. K tomu ten kotel stál přes 50 tis.
Já mám doma starou Destilu co tam osadil dědeček v roce 1995. Když jsem se nastěhoval, koupil jsem pro ni náhradní díly. Kompletní hořák i se zapalováním a ventily, výměník, termostat, prostě kromě vlastní plechové krabice všechno. Ještě jsem ani jeden z těch dílů nemusel použít. Kotel si vyčistím sám, stačí ho ofoukat kompresorem. Není tam žádné čerpadlo, funguje to normálně na samotíž. Radiátory mám deskové, všechny mají ventily s termohlavicí. Rozvod je udělán od dvoucoulu u kotle až po 22mm měď u radiátorů. Radiátory se ohřívají všechny stejně. Na záchodech mám radiátory bez ventilů, aby v každém případě zůstal propojený okruh. Regulace se dělá pootočením termohlavice. Když je mi teplo, přiškrtím to. Kotel se reguluje na základě teploty vody v kotli. Aby kotel nevypínal zbytečně často, mám akumulační nádrž. V praxi kotel běží dvakrát denně asi dvě hodiny.
Ano, protopím trochu víc než můj brácha. Ale moje náklady na údržbu systému jsou skoro nula.
Tak to brácha asi koupil
pondělní nebo páteční kotel .....
Včera jsem se tomu vyjadřoval -
měl jsem kondenzák 20 let a servisní náklady byly NULA, Buderus GB112-24. Servisák ho nikdy neviděl. Trubky Cu, konvektory Jaga (taky Cu) - nikde žádná ocel, filtr čistý, nikde žádný humus.
Před dvaceti lety byl takový…
Před dvaceti lety byl takový skoro každý kotel... ale koupit si něco nového dneska... Všude se šetří, tloušťka materiálu klesá, dělnictvo je stále méně zručné, stále více dílů se nakupuje v Číně... Ty dnešní kotle už nejsou co bývaly... Proto si nechám svojí Destilu dokud to půjde.
reakce
Vidláku, my máme 5 let starej Viesmann - Vitodent 100 v RD 3-polažním s dvěma byty 3+1, všichni, kdož tu byli mi tvrdili že je to Mercedes mezi kondenzačními kotlíky. I s montáží během 2 dnů to tehdy stálo
cca 50 000.- Kč, kontrola stačí po 2 letech, cena vyčištění a kontroly cca 1000.- Kč jede z 25 km vzdálného města. Zatím bez poruch. Švára má Junkers pro 1 byt.
Náklady nám tehdy jednorázově klesly z roku na rok o cca 1/5 při srovnatelných dotčených zimách.
Pokud máte samotížku,
ty termoventily klidně vyměňte za obyčejné ventily s předregulací ..... při vašich rychlostech v potrubí ty termoventily vůbec neregulují, maximálně nakonec radiátor uzavřou .....
Existují lidi co dovedou ŘJ opravit.
Jak do nejrůznějších kotlů, tak ohřívačů, elektronické regulátory teplot, otáček, řídicí desky z praček, sušiček, mikrovlnek..
Jistě, pro servisáka je nejvýhodnější nasadit nový modul/desku, však zákoš to zacvaká ještě rád a ostatně mu ani nic jiného nezbývá.
Ceny těch desek jako ND, jsou vesměs přepálené až o 600-800% oproti jejich skutečné hodnotě.
Není to zas žádná raketová technika, složená ze supermateriálů. Skládá to, minimálně zčásti, nekvalifikovaný rejžožrout.
Jo jistě, smd matroš, letovaný postupně křehnoucím a praskajícím bezolovem, ten osadí automat. Ale zapalovací trafo, síťové standby trafko či potenciometry a spínače, to se všecko zakládá ručně.
Re: Leoš Mně neodchází ŘJ, mně odchází
jedno jediné zkurvené relé, které se opálí a odporoučí se.
Autonomním vývojem jsem pčišel na to, že příčinou opalování relátka je "odchod" předřazeného odporu. Prostě přestane srážet proud na únosnou mez.
A je to v kosočtverci.
A mění se celá jednotka za pěťára...
A už se nedá sehnat, bo kotel se už nedělá.
Pokud vám to těch 55 C
vytopí na normovou teplotu i při jmenovité venkovní oblastní teplotě, a nemusíte kvůli tomu půlku baráku netopit vůbec, případně pokud vám ta vytápěná půlka stačí, pak má cenu ....