Autor
Štítky
Pan Hulvath měl přání: " Už jsem jednou prosil, rádi bychom věděli jaké jsou v tom státě zbraňové zákony a předpisy, co musí řadový občan udělat aby směl mít - nosit zbraň, nákup střeliva, apod. Mohlo by se to shrnout do jednoho článku s řidičákem - zkoušky, věk, třídy, apod."
Otázky ohledně zbraní nejsou zrovna mojí parketou. Něco málo vím, něco jsem dohledala na internetu. Přesto, berte moji informaci s rezervou.
Právo nosit zbraň mají Američané zakotvenu v ústavě, v 2. dodatku, kde se píše: "A well regulated militia, being necessary to the security of a free state, the right of the people to keep and bear arms, shall not be infringed." (Protože dobře organizovaná milice je nezbytná pro bezpečnost svobodného státu, právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být porušeno.) V současnosti proti sobě stojí víceméně nesmiřitelné tábory - jedni chtějí zákaz zbraní, druzí oponují a chtějí si podržet právo se bránit s odkazem na 2. dodatek. (Pokud někdy uvidíte zastánce práva nosit zbraň jak vás zdraví dvěma zdviženými prsty ve tvaru V, je to odkaz na 2. dodatek.) Organizací, která prosazuje právo vlastnit zbraň je NRA (National Rifle Association).
Když jsme cestovali po Státech a navštěvovali sbory, které Billa v jeho práci podporovaly, ubytovali nás jednou v rodině, kde paní domu byla angličtinářka a pán domu čerstvě penzionovaný pilot malých letadel, který však neměl v úmyslu sedět a nic nedělat. Už si rozjížděl podnikání střeleckého instruktora a prodejce zbraní. Když se nás hostitelé ptali, co bychom chtěli dělat v sobotu dopoledne, když jsme měli volno, neváhali jsme a požádali pána domu, jestli bychom s ním mohli jít na střelnici. Paní domu sice asi očekávala nějakou intelektuální aktivitu, ale naše redneckovství se prodralo skrz intelektuální nátěr jako prase ke korytu. Nikdy předtím jsem žádnou pistoli v ruce nedržela. Náš hostitel mi ukázal, jak se pistole správně drží a hrozně nadával na filmové a televizní kriminálky, kde to všichni drží jen jednou rukou jako nic. Nechal nás vyzkoušet různé kalibry a jeho první instrukce byla "Nikdy nestřílej, pokud nechceš zabít, protože nikdy nevíš, kam přesně se trefíš."
Mít zbraň je tady dost důležité. Slouží k obraně, k likvidaci škodné (hadi, lišky, kojoti...) i k lovu. V Česku na to nejsme zvyklí, že by bylo běžné mít doma zbraň, ale můžeme si to převést na nože. Pro většinu z nás je normální mít doma nože všech velikostí, sekery, mačety. Na Západě už prodej nožů omezují nad určitou velikost a nesmíte je nosit na veřejnosti. Měla jsem studenta, který jel do Británie na jazykový kurz. I šel ve svém volnu podívat se na nějaký zámek či co. Při vchodu mu zkontrolovali batoh - měl tam speciální nůž - takový ten víceúčelový, co se z něj dají udělat i kleště a další nářadí. Ostraha mu nůž zabavila, protože délka čepele přesahovala povolený limit. Zabavili mu ho permanentně, nejen po dobu prohlídky. Byl z toho pěkně naštvaný, protože to byl dárek od manželky. Vzpomínáte na trampíky, když na usárně nosili připevněnou sekyrku a na opasku v pouzdru nůž? Byl z toho snad někdy někdo vystrašený nebo bylo třeba možné jim sekyrku či nůž zkonfiskovat? Byla to normálka. Jak by se obyčejní lidé v Česku cítili, kdyby jim někdo chtěl diktovat kdy a kde můžou používat nůž? Jak by se cítili, pokud by nože podléhaly registraci? Podobné pocity tu mají Amíci ohledně zbraní. Argumentem proti zákazu zbraní je to, že nezabíjí zbraň, ale ruka, která stiskla kohoutek. Pokud zbraně budou zakázány, pak ten, kdo bude chtít zabít, použije cokoli jiného. Auto, mačetu, krumpáč... Nebo si zbraň opatří nelegálně. V minulé diskusi čtenář Auto přidal odkaz na video, jak to vypadá ve vyloučených čtvrtích v Jacksonu. Pokud jste to video shlédli, je vám jasné, proč tu vlastnictví zbraní na obranu hraje tak významnou roli. I když místo, kde bydlíme je pohodové, je dobré tady zbraň mít, protože nejbližší policejní stanice je nějakých patnáct až dvacet minut jízdy, a i když v případě vašeho ohrožení pojedou jako blesk, může to být patnáct pěkně dlouhých minut.
V Mississippi si může koupit zbraň každý, komu je přes 21 let, nemá záznam u policie a není v rejstříku lidí, kteří jsou neustále pod vlivem návykové látky. Na to, abyste vlastnili zbraň povolení nepotřebujete, ale abyste mohli nosit zbraň s sebou, je třeba zažádat o concealed carry permit (povolení nosit skrytě zbraň) (nesmíte ji nosit viditelně). Abyste toto povolení získali musíte projít certifikovaným kurzem, splnit výše uvedené podmínky, prokázat se 2 průkazy totožnosti, podat žádost na Department of Public Safety (oddělení veřejné bezpečnosti), k žádosti přiložit 2 fotografie, zaplatit správní poplatek a na oddělení si nechat odebrat otisky prstů.
Když jsme se sem přistěhovali, bylo možné koupit zbraně i střelivo i ve Walmartu. Zbraně byly vystavené v prosklených vitrínách v oddělení sportovních potřeb. Od té doby však vedení Walmartu změnilo pravidla a ani zbraně, ani náboje už neprodávají. Pokud tedy přijdete do obchodu, který zbraně prodává (buď specializovaný obchod nebo obchod se sportovními potřebami), musíte se identifikovat řidičským průkazem nebo jiným průkazem totožnosti. Prodavač ověří v databázi, že jste bezúhonný občan, což chvíli trvá. Pokud shledá, že nefigurujete na seznamu lidí, kteří nesmí mít zbraň, prodá vám ji, ale nedá vám ji do ruky. Odnese vám ji až k východu a teprve tam vám ji smí předat.
Pan Hulvath ještě chtěl vědět něco o řidičácích, jejich třídách atp. To bych si, s dovolením, nechala, až budu psát o silničním provozu a cestování. A teď už k tématu, které jsem původně plánovala na dnešek.
Co roste v Mississippi
Jsa panelákové dítě, setkávala jsem se se zemědělstvím pouze v útržcích a to vlivem prarodičů, studentských brigád a pár přátel zaměstnaných v zemědělství. Proto cokoli tady napíšu, berte s rezervou.
Mississippi se nachází na rozhraní dvou pásem odolnosti (teplotních zón) 7 a 8. Pro vaši představu, většina území České republiky se nachází v zónách 5 a 6; Pálava je v zóně 7. Narozdíl od Pálavy však pro léto v Mississippi je typická vysoká vzdušná vlhkost způsobená vlhkým vzduchem proudícím od Mexického zálivu, který funguje jako obrovský odpařovač. Stačí, abyste na chvíli vystrčili nos z domu a během 10 minut máte na sobě vlhké tričko jako byste proběhli deštěm a na nose vyskakují perličky potu. Nám lidem se to moc nelíbí, ale některým plodinám to dělá vysloveně dobře, třeba takovému bavlníku, který je bezesporu nejdůležitější rostlinou pěstovanou v Mississippi. Bylo to tak před válkou Severu proti Jihu a je to tak i dnes. S tím rozdílem, že tehdy Mississippi byla nejbohatším státem a propadla se až na úplný chvost. Bavlník je vzdáleně příbuzný s ibiškem, ale pěstuje se jako jednoletka. Bavlníková semena se vysévají až v době, kdy nehrozí mrazíky. Vyrostou keříky se žlutými květy. Po odkvětu se vytvoří tobolky plné chlupatých semen - na první pohled byste řekli, že ta tobolka je nacpaná vatou. Na podzim, v době, kdy začnou tobolky pukat se celé pole postříká defoliantem, aby se dala bavlna strojově sklízet. Pole s bavlnou těsně před sklizní poskytuje úžasný pohled - jako kdyby celá plocha byla pokryta sněhem. Dokud se bavlna sklízela ručně, děti farmářů dostávaly ve škole volno, aby pomáhaly rodině se sklizní. Nasbírat pytel bavlny bylo záležitostí trpělivosti, protože jeden chomáč bavlny vůbec nic neváží a na velikost to také není nic moc. Výraz "cotton picking thing" (sbírání bavlny) znamená expresivně "vůbec, ale vůbec nic". Například "I don't wanna do a cotton picking thing." (Vůbec nic se mi nechce.) Když se bavlna sklidí, musí se oddělit vlákno od semen. To se dělá v podniku zvaném "cotton gin". Vlákna se pak posílají na další zpracování. Zbylá semena jsou mírně jedovatá, ale lze jimi krmit krávy, které to díky 4 žaludkům zvládají. Jinak se namletá bavlníková semena (cottonseed meal) používají ke hnojení. To hnojivo je opravdu dobré, sami je používáme. Je zdrojem dusíku a draslíku a jeho výhodou je, že nemůžete spálit rostliny předávkováním. Mezi další hojně pěstované plodiny patří buráky, sója, kukuřice, rýže.
Dalším faktorem určujícím zemědělství je půda. Co se týká složení - v Mississippi je to směs různých typů. U nás máme půdu jílovitou, ale kamarád o 5 mil dál má půdu písčitou, u Vicksburgu se nachází spraš. (Vicksburg je město ležící na levém břehu řeky Mississippi, na srázu tvořeném právě spraší, jak ji navál západní vítr z nekonečných úrodných ploch na druhé straně řeky Mississippi - v Louisianě.) Když přijíždíte k Vicksburgu, vidíte po stranách silnice, která je zaříznutá do svahu, dva až tři metry úrodné spraše s prorůstajícími kořínky. Podél Mississippi se rozkládají lužní půdy, což jsou asi nejúrodnější oblasti ve státě. Má to jeden háček - povodně. Pokud jsou na jaře povodně, velká voda buď zničí, co je zaseto nebo zabrání tomu, aby stroje mohly v rozumné době vyjet do polí zasít. (Letní horka skutečně nesvědčí klíčení rostlin, takže máte na zasetí jen dobu ohraničenou chladem na jedné straně a horkem na druhé.)
Co se týká zahradničení, tady má Mississippi ještě velký prostor růstu. Než budu pokračovat, chci vysvětlit jistý bod, který může vést k nedorozumění. Při studiu angličtiny se studenti seznámí se slovem garden/gardening. Slovo garden se tady užívá jen ve významu užitkové zahrady, gardening jenom pro pěstování ovoce a zeleniny. Pokud máme na mysli okrasnou a oddychovou část zahrady, nazveme ji yard - což se studenti učí jako dvůr a okrasné zahradničení tu nazývají landscaping. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsme zvyklí vídat oplocené rodinné domky s ovocnými stromky, se zeleninovými a bylinkovými záhonky a jako doplněk trávník. (Obyvatelům činžovních domů se tímto omlouvám, že je vynechávám.) Tady je to trochu jiné. Zaprvé - okolí domu nebývá oplocené a slouží jako dekorace - trávník, často vzrostlé stromy, nejčastěji pekany nebo borovice, těsně kolem domu keře kamélií, azalek, buxusů, cesmíny. Užitková zahrada nebývá pravidlem, a pokud je, bývá vzadu za domem a obvykle je to pouze plocha zpracovaná traktorem nebo kultivátorem do vyvýšených řádků. V poslední době přichází k oblibě také vyvýšené záhony. V Tractor Supply a dalších obchodech s prodejem zahradních potřeb můžete koupit prkna na vyvýšené záhony už přiříznuté, jen je složit dohromady. Zahradní sezóna začíná v únoru, kdy už můžeme vysít hrášek, mrkev, hlávkový salát, ředkvičky a ze všeho nejdůležitější je vodnice (naprosto blbuvzdorná a nenáročná zelenina). Zatímco v Česku by lidé ocenili hlavně bulvy, které chutnají jako kedlubna, tady si lidé cení víc listy. Ty se vaří ve slané vodě se slaninou a špetkou cukru (cukr odstraní nahořklou chuť) a pak se buď podávají s pepper sauce, což není nic jiného než ocet s feferonkami, nebo se dál může upravovat podobně jako špenát. Někdy v dubnu vysadíte fazole, tykve, black-eyed peas (černookou fazoli), kukuřici a okru (ibišek jedlý). Fazole - ty jsou v Česku trochu přehlížené, ale tady jsou stejně důležité jako u nás brambory. Tady jsem teprve pochopila, proč ve westernech vždycky jedí fazole. Navy beans, pinto beans, red kidney beans, black turtle beans, wax beans, lima beans, baby lima beans, christmas lima beans... A ano, okra - to je jižanská specialita. Je to rostlina příbuzná s bavlníkem. Její žluté květy se otevřou jen na jedno dopoledne. Z nich se pak vyvine tobolka, která se sklízí před dozráním. Tobolky obsahují hodně slizu a používají se třeba k zahuštění polévek, grilují se, obalují se a smaží, a jsou nezbytnou ingrediencí pro klasické kreolské jídlo - gumbo. Okra potřebuje pro růst teplé noci, takže to v Česku asi nemá ani cenu zkoušet. (I když - jedna dobrá vlaštovička mi říkala, že u Vietnamců někde v Brně je okra občas k dostání. Kdo ví, jestli ji někde na Pálavě pěstují nebo dovážejí z teplých krajin?) Musí se jí vysadit několik desítek metrů, protože každá rostlina poskytuje jednu tobolku jednou za dva až čtyři dny a na jedno jídlo pro celou rodinu jí potřebujete aspoň půl kila. Pak ale tímto tempem plodí bez ustání až do zámrazu. (V červenci si vychutnáváte první okru, koncem srpna vám už začíná lézt ušima, na mrazáku už máte taky zásobu a tak ji obvykle už v září zaořete, abyste plochu využili ještě pro podzimní výsadbu.) Nejpopulárnější letní zeleninou jsou rajčata. Čím větší, tím lepší. Těm jak dvě pěsti velikým se říká slicer - že se z nich dají dělat plátky, které překryjí celý krajíc chleba. Tyto plátky se používají jednak na BLT (bacon, lettuce, tomato - slanina, hlávkový salát, rajče) sendvič, jednak na chleba s majonézou a rajčetem. (Já vím, zní to děsně, ale nechutná to zle.)
Když jsme sem poprvé přijeli, ještě jsme nevěděli, že tu budeme bydlet natrvalo. Kolem domu byla jen "džungle" náletových dřevin, za domem mizerný trávník, ale přesto jsme vysadili první ovocné stromy. Byl to takový instinkt, který vás nutí dělat věci, které logicky nedávají smysl. Někde jsem četla, že na Volyni se dalo poznat, které usedlosti patřily v minulosti Volyňským Čechům. Byly obklopeny vzrostlými stromy. Možná je to jedna z vlastností společná našemu národu - vysazovat stromy. Ty první 4 vysazené stromky byly švestka, dvě jabloně a broskvoň. Švestka zašla, sklizená jablka i po 8 letech spočítám na prstech obou rukou, ale broskvoň plodí jako zjednaná. Vedle broskvoní se tu daří i hrušním, fíkovníkům, muscadine/scupernong hroznové víno a nesmím zapomenout na kanadské borůvky. Kousek od nás je borůvkový sad, kam si můžete přijet na samosběr - 6 dolarů za galon, tj. cca 35 Kč za litr. Vždycky jsem toužila pěstovat citrusy a tady se mi to splnilo. Tedy, nelze je pěstovat v zemi, jen v květináčích, které na zimu přesouvám do skleníku, ale dávají dobrou úrodu a je příjemné v zimě zajít do skleníku a utrhnout si čerstvý citrón, když potřebujete.
Obecně platí, že půda je tady hodně kyselá, s nízkým či žádným obsahem vápníku. Takže se tu daří azalkám, kaméliím, gardéniím, magnóliím. Kamélie jsou typickou okrasou zimních měsíců. Kvetou od listopadu do února v barvách červené, růžové a bílé. Po nich přebírají štafetu azalky a do škály barev, kterou začaly kamélie přidávají ještě žlutou, oranžovou a fialovou. Během časného jara se můžeme kochat podél cest trsy zdivočelých narcisů, jemně fialkovou barvou květů zmarliky a bílými či červenými květy brslenů, po kterých nastupují splývající vodopády bílých a modrofialových wistárií. V dubnu už začnou kvést růže. Někdy v červnu začnou kvést lagerstrémie (To je hrozný název - tady tomu v angličtině říkají crepe myrtle - krepová myrta - to zní líp, ne?) v barvách od bílé do tmavě červeno-fialové a ty vydrží kvést dobré dva měsíce. To vám je takový zvláštní strom, či keř - jeho kůra se loupe (tak trochu jako u platanu) a v zimě vypadá, jako by byl úplně uschlý a pak někdy v březnu začne obrážet, aby vám dělal radost od června do srpna. Letní měsíce jsou ve znamení částečného vegetačního klidu. Najednou většina výrazných květů zmizí. Zůstávají jen taková kvítka jako je bílý jetel (jsme za něj moc rádi - je to v této době jeden z mála zdrojů nektaru pro naše včely). Podzim je ve znamení spider lillies (pavoukových lilií). Jsou to jasně červené květy, které vyrážejí bez listů, které vyrazí až po odkvětu. První rok, co jsem je zahlédla u sousedů na zahradě jsem si pomyslela: "Kdo si může vyzdobit zahradu takovýmihle plastovými příšerami!" Plastové nejsou a k podzimu tady patří jako k Vánocům patří jesličky. Pak se příroda vzepne ještě k poslednímu vzletu - rozkvetou zlatobýly, plané astry a další plevele, o kterých ani nevím jak se jmenují, aby se rok uzavřel s dokvétajícími růžemi a zimolezem; od listopadu a prosince pak můžeme začít znovu obdivovat nádherné květy kamélií.
Na prvním snímku vidíte bavlník předtím, než jej postříkají defoliantem, na druhém okru. Na třetím trhá Bill borůvky a na čtvrtém vidíte žabku, co se přišla podívat na ty, co jí očesávají scupernong. Poslední snímek zobrazuje květy stromů a keřů, jak je během roku můžete v Mississippi vidět. Zvlášť bych chtěla upozornit na jižanskou magnólii - symbol státu Mississippi. Narozdíl od magnólií, které vidíte v zahrádkách na jaře, tato je neopadavá, její květy se objevují poměrně pozdě - někdy v květnu a rozkvétají postupně.
Hodnocení
- Log in to post comments
Komentáře
Poučné, děkuji.
Dotaz bych měl k americkým fazolím: nadýmají?
Re: Ládik
No, trochu ano. Dokonce na to mají říkanku ve dvou verzích. Jednu, tu pro děti a jednu pro sprosťáky. Tady je ta pro děti.
Beans, beans, the musical fruit
the more you eat, the more you poot
the more you poot, the better you feel,
so let's have beans for every meal.
(Fazole, fazole to hudenbní ovoce,
čím víc je jíš, tím víc pšoukáš,
čím víc pšoukáš, tím líp se cítíš,
tak jezme fazole denně.)
P.S.
A taky jak které a jak se uvaří. Třeba limské fazole se podávají jako příloha jenom vařené a jsou vynikající. A určitě musíte zkusit zapékané fazole. Ty taky nemají chybu.
Ja znam taky americkou basnicku
Me and Mike we work in mine
Holly shit, we have good time
One a week we get our pay
Holly shit, no work next day
Re: Hulvath
To jsem neznala. Ale připomnělo mi to písničku 16 tons.
https://www.youtube.com/watch?v=E5VMZqgVzRo
Re: Petra Hmm, u nás to bylo donedávna spíš takto:
https://www.youtube.com/watch?v=L5SIzgXcW5Y
Neboli kdo si dovolil nefárat, nebo aspoň dělat na vysoké peci či v ocelárně, byl předmětem všeobecného opovržení.
Jen se podívejte na mě, jak jsem dopadl.
Re: Targus
Jak jste dopad? Já jsem pochopila, že jste profesionální řidič.
Tady je rčení: "Jestli jsi měl dneska co jíst, poděkuj farmáři. Jestli jsi měl jídlo u svého stolu, poděkuj profesionálnímu řidiči. Jestli jsi dnes měl co jíst u svého stolu v míru, poděkuj vojákovi." Jinými slovy - co je špatného na zaměstnání profesionálního řidiče?
Re: Petra Působením médií v době, kdy
bylo "nutné" prosadit placená mýta na silnicích, se profesionální řidiči v ČR stali kříženci nájemných vrahů a tzv. škodnou, neboli zvěří, kterou je možno cíleně a plánovaně usmrcovat po celý rok. Tím se dostali hluboko pod úroveň společensky nejopovrženíhodnějších povolání.
Malý příklad:
Když mne ještě bavilo dělat 18 hodin denně sedm dní v týdnu a měl jsem několik kamionů, zavítal k mému autovému království můj příbuzný, který potřeboval něco vyřídit ve firmě sídlící hned vedle mého pozemku. Prodebatoval s šéfem pobočky, co potřeboval a protože se dobře znal s jeho otcem, došlo i na pár neformálních vět. Při projednávání zajištění dopravy padlo i jméno mé firmy, načež oba pánové přešli k oknu, ze kterého bylo vidět do mých prostor.
Příbuzný pak na mou adresu procedil větu - ten dopadl, co?
Shodou okolností byl šéfem této pobočky můj spolužák, který mi to vyzvonil pět minut po odchodu příbuzného.
Všeobecně se pak soudí, že řidič nemusí umět vůbec nic a je to v podstatě dobře placený turista, který není schopen fungovat v žádné "normální" práci, protože je naprostý blbec.
"Ten dopadl, co?"
Já bych Targusi řekl, že za tím bude závist. Někde hluboko v duši muže totiž sídlí představa, že všechno, co vidí, mu i PATŘÍ. A tak řidič, který projíždí krajinou a pozoruje to všechno kolem, má pocit. že mu patří všechna ta pole, všechny ty lesy, všechny ty louky, všechny ty řeky, všechny ty hory, všechny ty ženy ...
Re: yoker Spíš bych řekl, že sice máte
pravdu, ale v jiném kontextu. Lidé mají představu, že řidič pracuje neustále v režimu "jízda na kochačku" s tím čuměním po loukách, polích, domech a ženských, kteréžto jste krásně popsal.
Ad závist - zažil jsem, jak jeden pán prohlásil, že řidiči autobusů se mají fajn, protože mají každý den brašnu plnou peněz. Vůbec nebral v potaz, že řidič musel vybranou tržbu vyúčtovat podle strojku, na kterém točil jízdenky, a že do brašny naopak musel každodenně nasypat za stovku drobných ze svého, aby měl cestujícím nazpátek.
Víte, to, ...
... jak se člověk dívá na věci kolem sebe, záleží na tom, zda ještě zažil normální společnost. Ta u nás skončila v sedmdesátých letech. Ten, kdo je starší, ví, jak to v normální společnosti chodí. Nemusí o ničem přemýšlet. Člověk byl totiž stále stejný - v šedesátých letech, za první republiky, ve středověku, ve starověku i dřív. Ale mlaďoši (tak asi 65 a méně) už normální společnost (v dospělém věku) nezažili. A tak důležité věci nechápou. A, myslím, ani chápat nemohou. Mně je 68 a patřím mezi ty nejmladší staříky, kteří chápou.
To, co říkám, je zásadní věc. Ale nikdo o tom nemluví. Ono o tom vlastně s mlaďochy ani nemá cenu mluvit. Zážitky a pocity jsou nepřenosné. Dalo by se říci, že staříci žijí ve skutečném světě a mlaďoši v kulisách. Cválat na skutečném koni je něco úplně jiného než sedět na houpacím koni.
Re: Targus
Vykašlete se na závistivce a blbce. Ti se najdou všude a v každé době. Jsem přesvědčená, že většina lidí je normálních a uvědomují si, že je to dřina, oddělaná záda, jednou nohou v kriminále druhou nohou v hrobě. A současný nedostatek řidičů už dává pocítit, jak užiteční jsou. Díky za vaši práci.
jo jjo
16tun, písnička mého mládí. Soused dostal desku od strejdy a my šíleli. Až s příchodem netu, jsem se dozvěděla, jak Ford vypadá
https://www.youtube.com/watch?v=Joo90ZWrUkU
njn to už není pravda. Díky za připomínku
a po našem, když už
https://www.youtube.com/watch?v=yror6qbyRBo
a něco navíc
https://www.ernieford.com/video
tak nějak mrazí
šipkou doprava
a spustit video.....
Re: Ema
Ten moderátor na začátku zmínil, že Ernie Ford pocházel z Bristolu (TN). V tom městě jsme byli na návštěvě. Je to zvláštní město, protože se rozkládá na území dvou států - Tennessee a Virginie. Hraniční čára vede přímo uprostřed hlavní silnice. Hostitel na ten systém hodně nadával, protože město musí mít dvě policejní stanice, dvě hasičské stanice, dva starosty... Když policie chytá zloděje a on přeběhne hraniční čáru, už ho nemůžou chytit, protože jejich pravomoci končí právě na hranici a dál už nesahají.
díky, to musí bát zvláštní místo
a to se vážně nedomluví? :-)
pardon
... být...
Básničky
Když jsme u toho básnění, tak vtip v angličtině:
A priest and a shepherd from Australia participate in a TV game. After answering all the questions, there is a tie.
So both are given one final assignment. It is to write a poem in three minutes, using the word "Timbuktu".
It is a city in Africa.
The priest returns with the fruit of his inspiration:
"I was a father all my life,
I had no children, had no wife,
I read the bible through and through
on my way to Timbuktu ... "
The poem makes a great impression, and the priest smells a sweet victory. But then comes the shepherd,
with his winning masterpiece:
When Tim and I to Brisbane went
we met three ladies in a tent
as they were three and we were two
so I booked one and Tim booked two.
Re: Gerd
Hezký! Sto bodov!
(bucked)
Уличные знакомства 2022. Как…
Уличные знакомства 2022. Как познакомиться с девушкой
<a href=>https://malauto.ru/</a>
Уличные знакомства 2022. Как…
Уличные знакомства 2022. Как познакомиться с девушкой
[url=]https://malauto.ru/[/url]
Уличные знакомства 2022. Как…
Уличные знакомства 2022. Как познакомиться с девушкой
[url=]https://malauto.ru/[/url]
Уличные знакомства 2022. Как…
Уличные знакомства 2022. Как познакомиться с девушкой
<a href=>https://malauto.ru/</a>
Уличные знакомства 2022. Как…
Уличные знакомства 2022. Как познакомиться с девушкой
<a href=>https://malauto.ru/</a>
Mi by tam chyběly brusinky:
http://imgway.cz/s/d38t
Dekuji za vyklad o zbranich
Je videt, ze v tom state to neni tak posahane jako treba ve "slunickove" Kalifornii. I kdyz treba to, ze nejdrive musite zbran zaplatit a az potom vam ji daji do ruky, je take bizarnost :) No ale doufejme ze zas v USA je pojem obchodni cti - goodwillu - natolik silny, ze nejsou problemy s reklamaci nebo vymenou. To o Anglii jde u nas vseobecne zname, skoda o tom reci, kazdy narod ma takovou vladu jakou si zaslouzi...Je videt ale treba z diskuzi na webu, kdyz se u nas - ojedinele - naky pisalek zvici Reflexu, Forum24, nebo podobny sorosofil pokusi jit proti nasim zbranovym zakonum, cca 95 % ctenaru mu vynada, a to nasi politikove moc dobre vi. Americka NRA o nas vi a radi CR co do kvality zbranove legislativy na predni misto ve svete. Kdyby Leynova tusila ze treba v CR muze obycejny clovek legalne absolvovat treba i kurz bojove strelby z vrtulniku, asi by ji natahlo :)
Myslím, že některé státy v…
Myslím, že některé státy v USA mají i lhůtu asi týdenní, kdy kupující čeká na to, aby si zbraň mohl vyzvednout. Má to být pojistka, aby ji prodavač neprodal někomu, kdo je právě mimo hněvem. Týden aby vychladky hlavy. Každý stát to má jinak a do toho federální zákony a potom dokonce někteří v ČR si myslí, že v celých USA se prodávají v obchodě zbraně neomezeně jako pečivo. Možná někdy vv první půlce 20. století ale ne dnes.
Kulturni sok
Prohrali jsme na administrativnim poli zpolitizovany eurosoud soud o zbranovou smernici v EU ? Dobra, nikdo nedeklaroval ze rozsudek ignorujeme, buh chran. Ale formulace v zakone se svejkovsky zkonstruovali tak, za pro obcany se stav - zlepsil. Byl na to temer totalni politicky konsenzus, jindy u nas naprosto nevidany. Videl jsem dva anglicke bobiky na navsteve zde, na strelnici, utrpeli doslova kulturni sok kdyz videli probihajici normalni vyukovy kurz - nejdrive mysleli ze je to vycvik dobre vybavene specialni jednotky :) A kdyz si pak zaci nakladali samopaly, velkorazovou pusku, kulomet (samonabijeci) a pistole a vesty do aut a odvazeli si je domu, chudaky obchazeli mdloby :)
Re: Hulvath
Tak o tom radši moc nebudeme mluvit. Ještě by mohli mít nežádoucí nápady.
I toto forum sice ctou referenti...
...ale u nas i posledni polda vidi jak jeho kolegove v zapadni Evrope si uz nejednou nejsou jisti zivotem kdyz musi jit treba do slimackych ctvrti, apod. A nemaji nejmensi chut sladke cihani za bukem s radarem, nebo na zadku v kanclu za PC na kterem nas ted ctou :) vymenit za neco podobneho. A prenasi se to i do politicke sfery. Treba Drahosuv klinec do truhly v minulych prezidentskych volbach bylo i to, jak nesmyslne - az idiotsky - blekotal v debate se Zemanem, ze "nelze zastrelit kazdeho kdo vejde do obchodu" :) Nebo nema obdoby v porevolucnim ceskem parlamentarismu, aby CELA snemovna - az na jednoho, Zlatusku (ktery v pristich volbach vyletel), - hlasovala za rezoluci kritizujici EU protizbranovou smernici. Toto tady nenastalo ani pri jakychkoliv jinych pro stat zivotne dulezitych tematech. Takze rozumny a vyvazeny zbranovy liberalismus jaky u nas je, neni udrzovan jen nahodou ci s vypetim sil - byt nesmime polevit v bdelosti - ale je az neuveritelne sirokym spolecensko politickym konsensem.
.
U nás to prošlo jen díky tomu, že ochranky papalášů také potřebují zbraně a ne vždy je takový "ochránce" úplně vhodným adeptem na vlastnictví a nošení zbraně. Jestli tedy něco, v tomto smyslu pro nás pozitivního, prošlo sněmovnou - tak jen proto, že to bylo i zájmem papalášů. Na veřejnost tady sere pes už přes třicet let.
.
Leoš : Třista tisíc osob a téměř milion zbraní mi na ochranky papalášů naší zemičky přijde jako poněkud přehnané množstvío. Nemyslíte ?
Ve skutečnosti naši občané ke své obraně drží mnohonásobně větší počet střelných zbraní, než kolik by byl proti nim schopen nasadit stát. A tom mluvím jen o těch legálních střelcích a zaevidovaných zbraních.
Pokuste se psychicky vyrovnat s tím, že kdo chce u nás držet a v rámci zákona používat palnou zbraň, není a nebude výjimkou z Vašeho pravidla.
To, že vy sám nechcete či nemůžete zbraň držet Vás nopravňuje k tomu, dělat z nás střelců jakési podivné existence.
Pro hulvath
Ono jak píšete ohledně koupě zbraně, že je bizarnost, když vám ji prodavač nese k autu, takových bizarností je v U.S. fůra, stát od státu. Samozřejmě zákony už mohou být dnes jiné, ale já třeba pamatuji, že v autě nejen, že nesměl (logicky) pít alkohol řidič, ale při jízdě ani spolujezdec. Pokud jste měl alkohol v kabině auta, přestože střízliv, přestupek. Jelikož ve Státech si dost nepochopitelně potrpí na sedany, když si koupíte chlast, povinnost ho mít v kufru. Ale jak píšu. Je to stát od státu jiné, já už ani nevím, ze kterého přesně je toto pravidlo a kde všude jinde to měli podobné. Asi víte, je to dost slavné, že speciálně na Jihu je alkohol celkem omezený, takže si ho nekoupíte třeba o víkendu nebo v neděli dopoledne (bohoslužby). Ještě větší paradoxy vznikaly, že někde jste ho večer koupil, ujel jste v tom samém městě míli a tam už ne, čtvrť patřila do jiné COUNTY (okres ?). Tvrdý alkohol se prakticky prodává jen v Liquor Store(ch) speciálních obchodech, víno jsem poprvé viděl prodávat ve Wall-Martech snad až na Floridě.
Tedy ne, že bych byl takový ochlasta, ale zrovna ohledně alkoholu je v USA opravdu dost pro nás nepochopitelných paradoxů. Asi pozůstatek prohibice.
Re: Auto
Popsal jste to přesně. I když v posledních letech to trochu povolilo.
Já vůbec nechápu a nerozumím, jak
můžete žít na venkově a nepálit z ovoce vlastní kvit.
Kvit je šnaps, neboli kořalka. A pochází z německého slova Quittung - faktura, účtenka, v tomto případě se kdysi jednalo o jakýsi seznam chlastiva (slovo chlastivo jsem nevymyslel já, přisvojil jsem si jej od své tchýně), které dotyčný ráčil vychlemtat v době, kdy neměl lováky, neboli penge (prašule), čili škváru. Což bylo prakticky furt, bo žízeň je věčná, jak praví klasik.
Abych dokončil myšlenku, vůbec se nedivím, že pak máte ve městech všelijaké ulice, plné zcela vysmažených lidi, bo ti nepoznali dobrodiní domácího kvitu. A taky že furt lítáte po doktorech (Amíci obecně) psychiatrech a tak všelijak podobně a kvůli všemu se stresujete. a utrácíte příšerné sumy za léky.
Re: Targus
Třeba to někdy zkusím. Už jsem se zařídila podle vašeho tipu a kysané zelí se moc povedlo. Díky za radu.
Re: Petra No to už byste ovšem měla vědět, že
já jsem zde pouze proto, abych všem okolo udílel cenné a dobré rady. Dobrovolníci mi pak zasílají na účet mořata peněz (moře podle vzoru kuře), abych měl prostor pro další vymýšlení kravin - pardon - moudrostí.
Ohledně
pálení vlastního alkoholu bývala US policie dost tvrdá, jednali s vámi jak s kasařem. Doporučuji seriál z Discovery (asi bude na YouTube) Moonshiners.
Opět, NEJSOU to mé vlastní zkušenosti, aby nedošlo k omylu.
P.S.
Zkusil byste napsat návod?
Re: Petra Ten dotaz je na mne? A
návod k čemu?
Re: Targus
Ano. Jak se pálí domácí kvit?
A mimochodem, tady se pálí domácí whiskey. Říkají jí moonshine whiskey - protože se pálila v noci, když svítil měsíc - aby na sebe neupozornili. Kolikrát, když nakupuju 25 librové pytle s cukrem na pečení, Bill komentuje: "Ještě si budou myslet, že pálíme moonshine whiskey."
Re: Petra Pálí se všechno, co
je schopno se proměnit v alkohol, nejlépe působením kvasinek.
Když jsem byl druhým rokem na vojně, pálili kuchaři a skladníci chlast z rýže, cukru a droždí.
U nás se pálí většinou z jablek, protože nic jiného tu nevyroste. Je tu zima, mokro, hnusné počasí celý rok a tak všelijak podobně. O 50 km jižněji už dorostou trnky (švestky) a hrušky. Naprosto delikátní chlast je z třešní a višní, mirabelek, špendlíků.
Základ na pálení připravíte tak, že ovoce naházíte do sudu, který je možno hermeticky uzavřít, jinak vám z toho všechen "ďábel" (po našimu "djobeu") uteče.
Pokud se chystáte pálit z ovoce větší velikosti (jablka, hrušky), je velmi efektivní při nakládání do sudu toto ovoce rozdrtit. Většina nadšenců už na to má dnes strojky - šrotovníky.
Pak už se jede stejně, jako v USA? Chemické pochody jsou všude stejné.
Pálí se minimálně dvakrát, ještě lépe třikrát za sebou, a hlavně pomalu. Pomalu se zvyšuje teplota, tekutinu, která nakape při teplotě do 68°C, je potřeba vylít a nepít ji, protože obsahuje jedovatý metanol.
i bez pálení -
z rýže se dělávalo saké, ale to byla ještě rýže dobrá- kontrolovaná, ne ten nechutný odpad ze západu co se všude prodává.
Kdo ví co by z něj vzniklo.
Domácí pálení alkoholu není…
Domácí pálení alkoholu není povoleno v žádném množství. „Konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje lze vyrábět pouze v provozovně schválené ústředním orgánem státní správy,“ potvrdila Právu mluvčí celní správy Martina Kaňková.27. 8. 2018
Re: Souhlas s dodatkem, že dnes je nutno mít
na aparátu (aparát je soustava hrnců, trubek a chladičů, sestavených za účelem destilace kvasu) i cejchovaný průtokoměr.
A s dodatkem, že EU se sere naprosto do všeho, tudíž Morava má výjimku na toto státem hlídané domácí pálení. Jinde to sice není nemožné, ale je to daleko obtížnější.
Tak paní KaŇková LŽE a…
Tak paní KaŇková LŽE a doporučoval bych jí jeden díl jihomoravského večerníku, kde se k tomu vyjadřoval soudce, tedy někdo kdo vykládá zákon a není jenom mele hubou čemu nerozumí jako paní mluvčí.
A zazněla věta co by asi paní mluvčí dostala infarkt, že si můžete doma poskládat legálně kolonu z věcí, co k tomu nejsou primírně určeny, vypálit a pak se musí dát zase rozebrat na díly, které slouží dále k původnímu účelu.
Tedy mám na výběr věřit soudci co vykládá zákon a bude mě soudit nebo paní mluvčí co si jenom něco myslí a soudit mě nebude...
Doplnil bych...
do sudu přijde jen kvalitní ovoce, jako do buchet (bez hniloby a nečistot), a to najednou celý objem (žádné přidávání po částech). Hermetické uzavření přijde na řadu až po vykvašení. Teplota okolí při kvašení do +14°C, jinak hrozí octové kvašení a zákvas se může vylít. Kvasí se i jablečný mošt.
Já pálím jenom švestky. Moje pálenice mi shořela spolu s barákem, dnes vozím zákvas do pálenice - je dobré mít někdy doklad o oficiálním vypálení. Množství čistého alkoholu je omezeno na "domácnost" (max. 30 litrů 100% alkoholu).
Domácí palírny jsou např. zde: https://medenepalenice.cz/
Odlišuje se nějak zahrada a sad?
V češtině máme zvlášť slovo pro zahradu a pro sad, tedy podle mého chápání zahradu jen s ovocnými stromy. Němci podle mého toto nerozlišují, zahrada nebo sad je pro ně jen jedno slovo. Je to u vás stejné? Děkuji.