Odpad v Mississippi

Takže namísto prostého spálení plastu ve spalovně přidáme další super energeticky náročný proces. Proženeme ho nějakým transmutorem, a pak ho následně spálíme ve spalovně.

Mně to přijde málo složité. Myslím, že by to chtělo ještě další mezičlánky. Ať je to co nejnákladnější, energeticky nejnáročnější, a ať to ideálně jezdí kamiony s meziprodukty přes půlku planety.

Rozhodl jsem se pomoci a zapojit své síly. Budu ziskově recyklovat materiály.

Posílejte mi vaše odpadky s vysokým obsahem zlata, stříbra, platiny, iridia - a já ekologicky budu recyklovat a ušetřím přírodu. A rozhodně náklady na recyklaci se mi vyplatí.

Nemáte pravdu, resp. máte s plasty a spoustou věcí, ale pro všechno to neplatí. U kovů, skla a papíru je recyklace levnější (i když u papíru je finální produkt třeba toaleťák). Už tu v diskuzi padlo jméno Marian Kechlibar, dávám odkaz na ten konkrétní článek:
https://kechlibar.net/2019/04/22/zivot-s-vlastnimi-odpadky/

Maličko poupravím ten řetězec zpracování odpadu:
1/ třídění
2/ soustředění vytříděného odpadu
3/ prodej do Polska nebo Číny (se zápornou cenou)
4/ transport
5/vysype se do moře nebo "náhodou" chytne na skládce

Dovolím si poněkud opravit omyly ohledně recyklovaných plastů. Jejich problémem není cena, protože recyklované plasty jsou vždy levnější než nové plasty. Recyklovaný PP se cenově pohybuje mezi 20 - 25 Kč/kg, zatímco PP vyrobený z originálních komponentů se pohybuje cenově kolem 40 - 45 Kč/kg.
Třídění recyklovaných plastů se provádí přímo v továrnách, které plastové výrobky vyrábí, ale zde je třídění postiženo neochotou zahraničních pracovníků třídit odpady správně. Nebo také vysokou fluktuací, kdy lidé, kteří je na třídění odpadů zaučují, to jednoduše vzdají.
Takže vzniká další náklad ve zpracovatelské firmě, která musí plasty vytřídit. Obvykle se výrobce dohodne s dotyčnou firmou a má vzorník výrobků, ke kterým dostane přesnou specifikaci materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, aby jej mohl vytřídit. Nejčastěji se ovšem odpad vrací recyklovaný zpět k výrobci plastových dílů.
Existuje i dávno provedený výzkum, jaký je optimální poměr míchání originálního a recyklovaného materiálu. U pohledových dílů je to do max. 20% PP a 40% ABS. V praxi se ovšem používá do 10% PP a do 20% ABS, protože recyklovaný plast vytváří dosti velké množství vzhledových vad.
Automobilky velmi rády používají recyklované plasty kvůli jejich ceně, takže je konstruktéři navrhují už na počátku návrhu auta. Žádná finální úprava tvaru není potřeba, provede se hned na počátku návrh na recyklát. Jedná se o nepohledové části, tedy podběhy, motorové díly, dno kufru auta, apod. Samozřejmě je lze vyrobit i z originálního materiálu, ale o dost dráže.
Technická zkouška se provádí při návrhu auta a počítá se s výrazně větším rozptylem mechanických hodnot recyklátu.

Hlavním problémem je kvalita, proto se recyklované plasty vyrábí takřka výhradně jako černé pro automobilky. Jiní výrobci, např. bazénů, recyklované plasty také používají, ale tam je problémem dodržet barvu.
Při samotném procesu recyklace je ztráta asi 300 - 500 kg materiálu, který zůstane v trubkách recyklační linky. Proto se na výrobu recyklátu čeká, aby šly dva podobné materiály po sobě. Tedy PP po PP, ABS po ABS, atd. Ekonomická dávka na spuštění recyklační linky je asi 6 tun drtě.
Díly se hodí do drticího mlýnu a drť prožene recyklační pecí/extrudérem, kde se roztaví, a vytvoří válečky, které se nasekají na kousky po cca. 6 mm (někdy 12 mm).

V mořích plave plast směsný všeho druhu, nejčastěji směs PP a PE. Zatímco PP se taví při teplotách kolem 170°C, PE kolem 105°C. Proto se nedají jednoduše používat společně. Buď PE shoří nebo se PP neroztaví. Přetřídění by bylo náročné, a tak jediné, co lze s plastovým odpadem v mořích rozumně udělat, je buď jej vylovit, rozdrtit a strčit na skládku, nebo jej rozložit pyrolýzou, nebo spálit ve spalovně odpadů jako palivo.
Plasty rozkládá UV záření.

VŽDY určitě ne. Recyklace kovů dotace nepotřebuje. Již od starověku panovníci recyklovali mince ze zlata, stříbra o mědi svých předchůdců. Někteří naši spoluobčané Vám se ziskem zrecyklují měděné rýny.
S těmi plasty, uvidíme jak se osvědčí zálohování Slovákům a Němcům. Bez dotací to bude problém.
Já bych viděl možnost, kdy by v supermarketech byla cisterna mléka či limonády a zákazník by si odčepoval potřebné množství do vlastního obalu (a o něj by se sám staral, což je ta nejdražší položka).

Plasty nevyrábět.
Kdysi to bez nich šlo a lidi se tenkrát ještě nechovali k přírodě, jak hovada.

chodil jsme pro mléko k paní mlíkařce která nabírala ráno někde nadojené cejchovcanou naběračkou z hliníkové láhve do mojí bandasky, kvasnice krájela z velkého hranolu, vážila a balila do papíru, rohlíky pekařka dávala do papírového pytlíku, jogurt byl ve sklenici z čirého skla, kompoty ve skle, pro pivo jsem chodil za roh k Hájkům se džbánem, limonády pil ze skleněné láhve, chleba doma balil do utěrky, maso řezník plácnul do papíru, salám jakbysmet.

Nemám pocit že mně to nějak poznamenalo na těle ani na duši, jen nám pro dům stačila malá popelnice.

Jak z toho ven? Vrátit republiku zpátky lidem, oni si sami poradí nejlépe. Nebo snad doma máte kontejnery s odpadky, čurbes kolem nich a černé skládky? Doma jste ještě chvilku svými pány. Ale to brzo skončí. Budete muset předtřídit a skladovat doma. Nelogické, tvrdé? Co je logického na vyhlášení pandemie když není a očkování když nepomáhá?

Recyklovaný plast je nepatrně horší v mechanických vlastnostech než originální plast. Přesněji o 3-5% při každé recyklaci. Důvodem je tepelný proces, recyklace, který způsobí onu ztrátu 3-5% mechanických parametrů. proto se recykluje maximálně 4x. Takže není pravdou, že recyklovaný plast je mechanicky výrazně horší oproti originálnímu plastu. A recyklace je levnější než výroba nového plastu z ropy.