Ve dnech 11. až 13. června 2021 se konalo 47. setkání prý sedmi nejbohatších zemí světa v britském Cornwallu. K těm nejrozvinutějším zemím patří v abecedním pořadí Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA. 

Proč jsem zvolil nadpis článku s tak tvrdým hodnocením členů tohoto spolku? Podívejme se na základní ekonomická čísla ke konci roku 2020 v miliardách USD a očekávání pro rok 2021:

Jak víte, jsem nejenom chovatel prasátek, ale také řezník. Domácí zabijačky, to je moje. Jsem na to také slušně zařízen. Po delší době sem přidávám jednu fotečku: 

NA PRÁCI PRO KAŽDÉHO za důstojnou mzdu stála levice po celou dobu své existence až donedávna

----

Určitě ne. 

Teda alespoň pokud počítáme komunistickou stranu do levice. 

Všechny ty Gulagy, kde se stavěly silnice, vlakové tratě, dopravní kanály, kácely stromy na Sibiři, plácaly cihly a plat tam nebyl žádnej a dvě misky kaše k obědu místo jedný už byla událost tak pamětihodná, která se objevila hned v několika románech. Byla to otrocká práce. Nic důstojného a už vůbec ne za důstojný plat. 

Tak nám klesnou daně... 

Na toto téma proběhla moc pěkná tiskovka. Babiš s Hamáčkem si tam pěkně notovali, jak zruší superhrubou mzdu a my, co každý den budujeme kapitalismus odspoda, my budeme mít nižší daně. 

Ihned po tiskovce vyskočila pěkná řada pěkných grafů, ze kterých jsem vykoumal, že moje vidlácká maličkost si měsíčně polepší o zhruba dva tisíce. Bude to tak akorát, abych nepřišel o přídavky na děti... 

Máme léto. I když jsem si letos hrábl na dno při žních, přesto jsem stihl se svými ratolestmi nějakou tu dovolenou a zatímco čtete tento text, nejspíš už máme postavený stan na jedné takové nepřístupné plošině uprostřed Tepelské pahorkatiny a hrajeme si na týden na Robinsony.  Mám teď na chvíli lidí plné zuby a potřebuju kromě rodiny nikoho nevidět a hlavně neslyšet. V následujícím týdnu jsem nedostupný zcela a úplně. Jsem mimo internet i mimo civilizaci. A protože i Kydy potřebují dovolenou, budou vycházet prázdninové a dovolenkové texty od Targuse a Godota.

Jako téměř čtřicátník musím potvrdit zkušenost mých starších kolegů, že nic už není jako zamlada. Kde jsou ty časy, kdy jsem vydržel celou noc a ráno šel celkem v pohodě do práce... Kde je doba, kdy jsem mohl být celý den v průvanu, mít zmrzlé nohy z mokrých bot, spát kdekoliv kde jsem si lehl a klidně celý den v parnu nepít, aniž by to mělo jakékoliv následky. 

Já vím, že jsem jen Vidlák z vesnice, jehož obzor je omezen rostlinnou a živočišnou výrobou. Vím že nemám vysokou školu a pohříchu jsem zapomněl postupovat po kariérním žebříčku státní správy. Mým zaměstnavatelem není EU ani jakékoliv její hodnoty. Pracuju sice v korporaci, ale ona není nadnárodní a nemá sídlo na Kypru. Nejvýznamnější člověk se kterým se znám osobně a máme přátelský vztah je vidlákovský starosta. Je pravda že mám fotku jak se držím za ramena s Andrejem i s Bohušem Sobotkou, ale ani jeden z nich si mě určitě nepamatuje.

Jsem Čech... a pokud se stane něco světodějného, stanu se rychlokvašeným expertem na danou problematiku - ostatně přesně takhle to má věšina tohoto národa. Je to logické - byli jsme školeni dějinami, že nám všichni lžou, nikdo to s námi nemyslí dobře a nejvíc nám lže vlastní vláda a hned za ní pak všichni kdo přicházejí v míru a nesou nám své danajské dary. Dnes mi proto dovolte svěřit se různými postřehy, které jsem v posledních třech týdnech učinil. 

To bylo keců o nové ekonomice, která už klepe na dveře. To bylo řečí o vyspělé robotizaci, o tom, jak lidé budou ve velkém přicházet o místa, protože pro v ýrobu už nebudou zapotřebí. K tomu nám servírovali obrázky z továren Applu nebo Tesly, kde jsou prý už celé sekce, kde není zapotřebí lidí.  

Už třicet let je člověk tím nejsprostějším průmyslovým materiálem, kerý je možné snadno vyhodit a bez problémů nahradit. A když se náhrada nenajde tady, přiveze se z Mongolska. Člověk byl drahá a nespolehlivá položka na kterou platí jen bič, knuta, pokuty, represe a tak vůbec.