Tak nám krátce po sobě odešly do muslimského nebe dvě velké ryby Hamásu a Hizballáhu. Jedna na předměstí Bejrůtu, jedna v Íránu. Na politického šéfa Hamásu Haníju byl spáchán atentát, když přicestoval z Kataru na inauguraci nového íránského prezidenta a o pár hodin dřív byl při izraelském náletu zabit významný velitel Hizballáhu, Šukr. Zdá se, že pro velkou regionální válku je (na Izraelské straně) vše připraveno.

Včera jsme probrali válečné ohnisko na Ukrajině, dnes si probereme to druhé na Blízkém východě. I tam se situace dynamicky vyvíjí a konflikt jde poněkud jiným směrem, než to na začátku vypadalo. Než se nám rozhoří třetí ohnisko na Taiwanu (USA se s Čínou v San Francisku dohodli, že se nedohodnou), pojďme si trochu prokydat situaci v Izraeli a Gaze.

Takhle to bývá, ne? Cytokinová bouře… To prý zabíjelo lidi za covidu nebo za španělské chřipky. Organismus přehnaně zareagoval na realtivně malé nebezpečí, protilátky nebyly schopny rozpoznat, kdo je v těle nepřítel a kdo je přítel a tělo nakonec spustilo protokol „zabte je všechny bez rozdílu.“ Velmi snadno se ale může stát, že tělo kromě choroby nakonec zabije i samo sebe.

Dnes se znovu vrátíme na blízký východ. O čem jiném bych měl také psát, než o událostech, díky kterým jsme na hraně třetí světové války, že? Jak vidno, zase je to jednou pupek světa. V Tel Avivu byla i za studené války třetí největší koncentrace zahraničních novinářů. Hned po Washingtonu a Moskvě.

Pamatujete na Muammara Kaddáfího? Toho plukovníka, který se v roce 1969 stal vůdcem libyjské revoluce a vládl tam až do roku 2011, kdy ho chytili Západem podporovaní povstalci, zlynčovali ho a zabili. Byl to beduín a tak byl řádně cáklý. Měl výstřední vystupování, byl na hezké holčičky, dovedl politicky různě lavírovat… sbližoval se s Východem i Západem, financoval teroristické skupiny a dával od nich ruce pryč, financoval Sarkozymu i Berlousconimu kampaň, ale vůbec mu to pak nepomohlo.

Hodnocení polských voleb přenechám manželům Kunštekovým. Nepřikládám jim takovou důležitost jako volbám na Slovensku, kde se rozhodovalo, jestli Fico otočí kormidlo směrem k národnímu státu. Polsko tímto směrem už dlouho kráčí a EU považuje za docela užitečnou dojnou krávu pro svoje záměry. Maximum, co se může v Polsku stát, že Tusk bude Brusel zneužívat trochu méně… Ale když se podíváte, jak liberálové prohrávají jedny volby za druhými a je úplně jedno, jestli jde o Slovensko nebo Německo, tak bych úplně nevěřil, že by ausgerechnet Polsko bylo výjimkou.

Pamatujete, když začala válka na Ukrajině, jak naše vláda vyhlásila, že se odstřihneme od ruských energií? Posílíme vazby s arabskými zeměmi, které jsou naprosto v souladu s evropskými hodnotami. Obzvlášť Saúdská Arábie a další tamní diktatury. Ve spolupráci s partnery rozšíříme ropovody a plynovody ze Západu, Evropská komise nám na to půjčí peníze, i úrok bude nesmírně výhodný a zloduch Putin bude mít utrum, protože Rusko je to největší zlo.

Tak nám právě začala nová válka. Tentokrát mezi Izraelem a hnutím Hamás, které ovládá pásmo Gazy. Oni totiž předvedli neuvěřitelný husarský kousek. Po mnoha letech, kdy se omezovali na střílení raket a omezené útoky, předvedli skutečnou vojenskou operaci, při které pronikli až pětadvacet kilometrů od hranic pásma Gazy, obsadili několik vesnic, ba dokonce byli schopni postřílet izraelské vojenské posádky na některých základnách.

Krátce se dnes vrátíme k Izraeli a jeho současným pokusům ničeho nedosáhnout v pásmu Gazy proti Hamásu. Jistě jste všichni viděli velmi působivé video, kterak to gazanského věžáku udeřily dvě izraelské rakety čímž se sesypal jak domeček z karet. Zpravodajci nám neopomněli sdělit, že obyvatelstvo věžáku bylo varované a mělo hodinu na evakuaci.