žně

Články

Žňové střípky III. Pravá tvář modernizace

Autor

Na "moje" silo jezdí ve žních opravdový skanzen. Staré Zetory, staré vleky. Vždycky vyhlížím takového statného sedmdesátníka, který má vlek za traktor bez hydrauliky a zdvihá korbu k vysypání pomocí vzduchových válců. Jiný malý zemědělec zase na své pětituně vzadu nasadí kliku a zvedá korbu pomocí ozubených hřebenů a převodovky. Vlečka z roku 1958... 

Žňové střípky II. Hranice kejdy

Autor

Na silo, kde trávím žně, dovážejí své přebytky možná poslední soukromníci, kteří v okrese provozují živočišnou výrobu. Jak sami říkají, dělají tu neskutečnou blbost a snaží se udržet nějaký ten dobytek. Samozřejmě máme na okrese Vodňanské kuře, Jave Pork i Agro Jevišovice. Máme tam dokonce i nějaké dojírny, ale to je všechno zaplaceno velkokapitálem, kde se náklady počítají poněkud jinak. 

Źňové střípky I. Příběh zelených zrn

Autor

Žně se posunuly do závěrečné dlouhé fáze, kdy už se celkem nic neděje a čeká se na poslední opozdilce, kteří budou sekat ještě nejméně dva týdny. Já už jsem se vyvázal z nejhorších šichet a tak mám zase čas na psaní. Děkuji všem autorům, kteří mě v této vypjaté situaci podrželi. 

V následujících několika dnech budou vycházet krátké články na zemědělská témata. Přece jenom jsem si s leckým popovídal a dozvěděl jsem se spoustu věcí, které mě zase připravily o iluze a které budou zajímavé i pro vás. 7

Dnes dokončím již načnutý příběh, jak to celé s obilím letos dopadlo. 

Na hraně parametrů

Autor

Tento víkend a budoucí týden žním. Žnít je sloveso vytvořené od podstatného jména žně. Jednoduše řečeno, jsem na žních a od slunka do slunka vedu boj o zrno. Na úrovni článků to bude vidět, protože celý den makat na sile a pak večer něco psát bude značně obtížné. Prosím proto všechny autory, aby chytili slinu, zapojili střevo a poslali mi nějaké články. Hodně mi tím pomůžete. 

Dnes dávám krátkou zprávu o tom, co nás čeká. 

Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí

Autor

To není bonmot, to je čistočistá pravda.  Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí. Věčně mu něco hapruje. Ono není divu... napodobuje přírodu a za deset tisíc let neolitické revoluce se snaží být lepší v něčem, na co příroda měla miliardu let. Svým způsobem zemědělec vlastně jen třídí přírodní procesy a snaží se, aby se mu nemíchaly dohromady. Jak se začnou míchat, nedokáže si s tím poradit a splakává nad výdělkem. 

Co byste dělali vy?

Autor

Přišel čas žní... Letos tedy pěkně pozdě. Přiroda jen lehce změnila parametry a šup - už máme začátek žní zase jako za hlubokého socíku. Pšenice se začala sklízet tento týden. Stačil k tomu studenější červen. Už tři týdny čekáme, sila vysmýčená, nachystaná, loni jsme v tuto dobu končili a k dnešnímu dni jsme z naší statisícitunové kapacity naplnili celých sto tun. 

Kolik polehlých polí?

Autor

Přátelé moji, dnes vás chci poprosit o vyhlédnutí z okénka vašeho dopravního porstředku při jakékoliv cestě a to kdykoliv uvidíte nějaké pšeničné pole. Zajímá mě, jestli jsou i ve vašich končinách tak polehlé jako u nás.  Ono totiž pořád prší, docela fouká, sluníčko je letos vysloveně slabé (tedy alespoň na jižní moravě) a tak si skoro všechno lehlo. 

Otesánci na polích

Autor

U nás na jižní moravě už pole zlátnou. Žně jsou za dveřmi. I když... letos začnou nejméně o čtrnáct dní později než loni, možná se dokonce opozdí o tři týdny. Není vedro. Třicítky se dostavily tak na jedno odpoledne, pořád poměrně výrazně prší a za červen už u nás máme na těch nejméně deštivých místech 120 mm vody. Čtvrtina našeho běžného ročního úhrnu spadla jen za červen. Leckde je to ještě mnohem víc. Pole jsou rozměklá, klasy jsou nalité, zároveň je slunce "neupeklo" a tak se nám rýsuje nový celorepublikový zemědělský problém.