V uplynulém týdnu se v diskusi objevilo několik příspěvků na téma mladých svatomartinských vín spolu s dotazy, jak se letos urodilo. Soudím tedy, že máme mezi čtenáři znalce a chtěl bych dnes rozvířit diskusi na toto téma. Z vlastní zkušenosti vím, že deset vinařů má patnáct názorů a proti gustu žádný dišputát. Doufám tedy trochu, že dnešní diskuse nebude jedno velké souznění, ale naopak bouřlivou výměnou názorů. Víno za to stojí. 

Já dnes budu obhajovat svůj postoj i svoje chuťové buňky. 

Včera jsem strávil celý den ve vinohradě. Začali jsme sbírat. letošní rok je pro vinaře velmi dobrý. Úroda je hojná, suché léto nepřálo plísním a cizopasníkům a tak se použilo poměrně málo chemie. Sluníčka bylo dost, cukernatost hroznů je velmi vysoká a když jsem se dneska napil šťávičky, mohu konstatovat, že víno bude mít i dostatek kyselin, čili bude velmi osobité. 

Dělat víno v pivařské velmoci České republice a k tomu být způvodem ze západních čech nedaleko od Plzně a Chodové plané, to je docela sebevražda. Žádné rodinné zkušenosti, žádná předávná moudra, žádná zkušenost. Jeden místní vinař mi s přívětivým despektem říká, že to co já mám vypito, to on má nablito. Má pravdu. Doslova. 

Víno se očeše, přiveze do sklípku, vylisuje, šťáva se nalije do sudů či demižonů, nechá se vykvasit a je z toho víno... Toť v kostce postup výroby. Ale zkusme si ho rozebrat detailněji. 

Včera jsme probírali víno z hlediska vinohradnického a dneska to vezmeme z hlediska vinařského.  Jak udělat z vinné révy opojný nápoj, to se vymyslelo už velmi dávno. Víno hraje v tradici a historii lidského rodu velmi důležitou roli. Vínem se opil Noe, když vystoupil z archy v radosti nad tím, že má celou tu potopu za sebou. Vínem se omývaly rány, víno se pilo při hostinách, víno se ředilo, míchalo, parfémovalo, dochucovalo. Ve víně se přijímá krev Páně, víno se odlévá bohům, vínem se platí i uplácí.

Česká republika je pro vinaření hraniční oblastí. Na jih od nás se víno pěstuje všude, na sever od nás nikde. V naší zemičce je několik vinařských oblastí, kde se révě daří.  Česká republika má dobrý vinařský i vinohradnický zvuk a na světových soutěžích se naši vinaři umisťují mezi světovou špičkou.  V zemědělské produkci je nše republika průměrná, unikátní je jen ve víně a ještě více unikátní je v pěstování máku, ale o tom někdy jindy. 

Naše sláva skončila včera až pozdě večer a tak jsem ještě nebyl schopen pročíst hlavní zprávy z posledních dnů a udělat si obrázek, jaký svět to na nás dnes v pondělí vybafne. A tak se vám alespoň pokusím zprostředkovat jeden můj víkendový zážitek.